31. Vývoj soustavy čaker dnešního člověka

Jak lze zajistit vyšší úroveň příjmu bioenergií?

    Základní možností pro zvýšení příjmu bioenergií je nastoupení vnitřního očistného procesu. Postupné odstraňování bloků, stagnujících bioenergií a neharmonií ve své bytosti, nastoupení cesty karmické očisty. To je to zásadní, co může fungovat za každé situace. Tato základní možnost závisí pouze na odhodlání, vůli a soustavnosti duchovní práce člověka na sobě. Vlastnímu příspěvku ke zvýšení příjmu bioenergií se věnuji v tomto seriálu článků průběžně – kvalitní výživa z pohledu bioenergií, péče o své čakry každodenním cvičením Pěti Tibeťanů, nastoupení cesty stabilního duchovního vzestupu.

    Pak je tady druhá možnost, která k nám přichází „shora“ - z vyšších hladin vedení civilizace. A která se objevuje výjimečně čas od času ve zlomových historických obdobích. Kdosi nebo cosi – obvykle Příroda, Planeta, Tvůrci civilizací – zajistí určitým zásahem do vývoje centrální změnu energetické výbavy civilizace. Dnes se budu věnovat především druhé možnosti, která na vůli a úsilí zrozeného člověka závisí jen částečně. Zásahům Přírody, Planety a vyšších tvořivých sil, kterými se mění bioenergetické fungování člověka. Naznačím formu zásahů, jakými k takovým změnám dochází.

    Během celé řady minulých staletí od počátku našeho letopočtu až do roku 1950 nedošlo k žádným výraznějším změnám v energetickém fungování člověka. Nemohla se proto objevit ani výraznější změna v jeho hmotném fungování.

Změna vývoje lidstva od 50. let 20. století

    Po ukončení 2. světové války začala 50. léta a s nimi nastupuje i cosi nového v tomto světě. Zřetelná změna vývoje, zrození dalších, jiných, podle příznaků duchovně vyspělejších bytostí, než byly ty, které se pravidelně rodily na Zemi v uplynulých staletích. Těchto nových bytostí však nebyly pouhé malé skupinky, ale rozsáhlé skupiny čítající desítky tisíc osob. To vše proto, aby přirozeným způsobem došlo k razantní změně ve vývoji člověka na této Planetě. Změně podpořené rozšířením výbavy hlavních čaker pozemského člověka. Existují důkazy nebo alespoň náznaky o tom, že něco se na Zemi od 50. let skutečně začalo dít?

Náznaky potvrzující zrození duchovně vyspělých bytostí

    Člověk, který se snaží prověřovat informace, namítne, že pokud by se ve světě začaly od 50. let rodit desetitisíce mimořádně duchovně vyspělých jedinců z této a dávných civilizací, mělo by se to ve fyzické rovině Planety nějakým způsobem projevit. Doklady a náznaky této skutečnosti skutečně najdeme v řadě knih.

    Jacques Bergier a Louis Pauwels (Jitro kouzelníků, str. 472) uvádějí následující informace: V roce 1956 se dr. J.Ford Thomson, psychiatr školské lékařské služby ve Wolverhamptonu, seznámil s případem sedmiletého chlapce, který znepokojoval rodiče tím, že znal odpovědi na velmi složité astronomické problémy, přestože nečetl žádná astronomická díla. Thomson za podpory dalších vědců i státních orgánů provedl průzkum pěti tisíc dětí z celé Anglie. Po téměř dvouletém úsilí se objevil zřejmý fakt, že došlo k prudkému vzestupu inteligence. Doktor Thomson o tom vypovídá: „Z posledních 90 dětí, mezi sedmi a devíti roky, kterým jsme kladli otázky, mělo 26 inteligenční kvocient 140, což se rovná nebo téměř rovná genialitě.“

    Autoři „Jitra kouzelníků“ uvádějí i další podobné informace: Např. americký vědec Sydney Pressey z Univerzity v Ohiu považoval postupné zrychlení duševních i tělesných schopností v 50. letech po celém světě za tak průkazné, že sestavil plán výuky předčasně vyspělých dětí, schopný podle něj přinést 300 tisíc mimořádně inteligentních jedinců za rok.

    Tento náhlý nárůst duševních i tělesných schopností se nepodařilo přesvědčivě vysvětlit žádnou bezprostřední příčinou ve fyzickém světě. Uvedu jenom některé z předložených hypotéz: Příznivá mutace vyvolaná radioaktivitou po prvním výbuchu atomové bomby, výsledek postupného zdokonalení lidského rodu technikou, nutnost přizpůsobit se radikální změně vnějšího prostředí. Žádný z těchto důvodů však neobstojí. Skutečnou příčinu lze najít pouze v duchovní oblasti.

Kdo řídil proces přeměny lidské civilizace?

    A kdo celý tento proces přeměny lidské civilizace ve skutečnosti řídil? Byly to snad lidské Duchovní hierarchie? Nebo zasáhla nějaká vyšší duchovní síla? Zeptal jsem se přímo, kdo řídil změnu systému hlavních čaker u pozemského lidstva, kdo plánoval vhodná zrození duchovně vyspělých bytostí z dávných civilizací i jiných světů. Odpověděla mi Příroda (Duchovní komunikace ze 4.6.2010):

    „Takovéto typy zásahů nemohou plánovat žádné individualizované bytosti, ani andělé, a už vůbec ne lidské Duchovní hierarchie. Podobné zákroky přísluší pouze a jedině Přírodě. Jde o zásahy do vnitřního fungování bytostí na Planetě. Má-li takový zásah vést jednoznačně ke správnému cíli, musí v jeho pozadí stát Příroda. Protože jedině Příroda zná přesně pochody probíhající uvnitř a ví, kde má trochu ubrat nebo přidat určité ingredience, výbavy, aby se nežádoucí vývoj zlomil žádoucím směrem.

    Postavení lidstva v rámci Přírody je velmi významné. Lidstvo je skutečně tou příměsí, která může rozběhnout evoluci velkého celku správným směrem. Lidstvo na to má výbavu a možnosti. Ale někdy je potřeba ty možnosti upravit, vylepšit, protože situace je celkově nepříznivá. To se právě stalo tady na Zemi. Civilizace 1. typu zanechaly vám lidem 2. typu nepříjemné dědictví – Planetu postiženou temnem, umělé tvořivé systémy typu magie, rozsáhlé ovládání, zneužívání druhých, manipulace s nimi. To vše účinně bránilo duchovnímu probuzení běžného člověka a nastoupení správné duchovní cesty. Duchovní vzestup doposud nikdy nebyl na Planetě reálným a také vůbec vyzkoušeným. Dlouhé období vývoje naznačilo, že je potřeba něco zásadního změnit, aby nové lidstvo mělo šanci se všudypřítomnými temnými energiemi něco udělat a dokázat se vzepřít temným systémům. Proto došlo ke zrození velkých skupin duchovně vyspělých bytostí z dávných civilizací na Planetě i z jiných světů. A jejich prostřednictvím bylo pomocí přirozených mechanismů Přírody zajištěno rozšíření výbavy čaker soudobého člověka.

    Příroda zná celou svoji minulost, a proto ví, co, jakou výbavu, z jakého období, je potřeba přenést do nové doby, aby se změna přirozeným způsobem prosadila. Takže nová zrození zajistila Příroda, která nazdvihla do určité míry stavidla v duchovních depozitech, kde odpočívají dávné civilizace a jedince s určitým pozitivním duchovním nábojem propustila do zrození v nové době. A také otevřela vstup dalším bytostem z duchovních rovin Vesmíru i z jiných světů. Musel jich být dostatečný a přitom optimální počet, aby změna byla zajištěna. Ale aby na druhé straně zrození jedinci příliš netlačili vývoj nesprávným směrem, opakováním toho, co se již v minulosti neosvědčilo. Sami vidíte, že v tomto bodu se optimálního výsledku nedosáhlo, protože vývoj je v dnešní době stále tlačen k napodobování minulosti, místo aby šel úplně novým směrem, správným pro člověka 2. typu. Navíc, zrození jedinci museli mít dostatečnou duchovní sílu, aby si tu svoji výbavu z minulosti, jejíž přenos do nového věku byl Přírodou podporován, dokázali při vstupu do dnešního hmotného světa podržet. To splněno bylo.“

V krizových situacích bývá Příroda poslední nadějí lidstva

    Ještě jednu poznámku. V běžném období vývoje řídí a směrují civilizaci shora obvyklé duchovní instituce a orgány – Stvořitelé, andělé, karmická instituce, lidské Duchovní hierarchie nebo dokonce duchovní systémy z vyšších světů vysoko nad naším Vesmírem. V krizovém období, kdy hrozí zánik celého světa, však už nic z toho pořádně nefunguje. Karmické čištění mnoha osob potvrdilo, že krize světa dole je hluboce provázána s krizí v duchovních sférách těsně nad světem. Postupné vršení zdánlivě drobných omylů, opomenutí duchovních sil vedoucích vývoj shora, začíná mít katastrofální dopady na vývoj dole ve hmotě. Narůstající množství nezpracované karmy pak vede k postupnému ovládnutí těchto institucí přímo nad světem temnem. A pokud jde o dostatečně čisté vyšší světy, na ty už lidstvo za takové situace dávno ztratilo napojení. A tak jedinou silou, která je schopna v krizovém období něco zásadního změnit, dokud ještě není sama ovládnuta, je Příroda. Příroda bývá poslední nadějí lidstva.

Stovky duchovních mistrů do hmoty

    Všímavý pozorovatel si však ve druhé polovině 20. století všimnul ještě jedné důležité okolnosti. Na očekávání určitého zlomu ve vývoji reagovaly i lidské Duchovní hierarchie tím, že do hmoty sestoupily rovněž stovky duchovních mistrů těchto lidských hierarchií. Z jakého důvodu se tak stalo? Opět uvádím komentář Přírody (Komunikace z 8.6.2010):

    „Nelze říci, že v tomto případě šlo o impulsy od Přírody, protože nikdo z mistrů Duchovních hierarchií na Přírodu napojení neměl. Ve skutečnosti šlo o souběh s jiným plánem. O přípravu na slibovanou akci Druhý příchod Krista naznačenou v Bibli, která se podle inspirativních impulsů od Vesmírných lidí měla odehrát ještě předtím, než uběhnou celé 2 tisíce let od počátku letopočtu a zrození Ježíše. Proto se prakticky všichni ti, kteří zajišťovali v době před dvěma tisíci lety misi Ježíše v Izraeli, znovu zrodili ve hmotě. Odhadem šlo o 500 – 600 bytostí zrozených tentokrát v českých zemích. Tedy v místě, které bylo pro toto období dějin vybráno Duchovními hierarchiemi podle určitých vyšších náznaků za klíčovou oblast, klíčovou zemi. Jako další vyvolený národ, který se má pokusit pozdvihnout otěže světového vývoje.“

S odstupem času už je možné události na konci 20. století zhodnotit

    Konec 20. století - souběh dvou akcí. Zásah Přírody, který má zajistit významnou změnu ve výbavě hlavních čaker pozemského lidstva. A současně plánovaná akce lidských duchovních hierarchií, které také očekávaly, že na konci 20. století dojde k jakési formě dalšího otevřeného střetnutí mezi silami dobra a zla na Planetě. Že jde o období, ve kterém se bude lámat vývoj. Zkušenosti s nástupem nacismu pak naznačily, že nestačí řídit vývoj „shora“, ale že bude nezbytné být ve hmotě přímo u toho. A ze hmoty řídit běh nadcházejících událostí.

    Dnes v roce 2010 si už mohu dovolit zhodnotit události, které proběhly. Avizovaný Druhý příchod Krista spojený s katastrofou a evakuací vybrané části lidstva se nekonal. Naproti tomu změna ve výbavě čaker se uskutečnila. Výsledkem je, že lidstvo přešlo do nové epochy jiným způsobem, než byl ten, který byl mnoha jasnovidci a proroky celá staletí předem naznačován. Příroda k tomu uvedla následující (Komunikace z 8.6.2010):

     „Období konce 20. století znamenalo počátek ztráty vlivu a postupného zániku lidských Duchovních hierarchií, které tisíce let držely v rukou hlavní otěže vedení lidstva z duchovních sfér. V tomto příznivém období dějin na dalším vrcholu Platónského roku se iniciativy jednoznačně chopila Příroda. Právě Příroda se stala tou institucí, která nasměrovala lidstvo novým směrem. Zatímco plány Duchovních hierarchií nebyly realizovány. Další vývoj na Planetě od počátku 21. století probíhá jednoznačně v režii Přírody a vyšších světelných sil z oblasti nad vaším Vesmírem a jeho stvořitelskými úrovněmi.

    Místo očekávaného Druhého příchodu Krista, jedné z dalších akcí silně ovlivňované mimozemskými civilizacemi přítomnými v oblasti Země, došlo k něčemu úplně jinému. Otevřela se Nová duchovní cesta a první lidé z planety Země vstoupili na cestu neomezeného duchovního vzestupu. Stalo se tak poprvé za celou historii našeho světa. To je ta rozhodující událost, která zásadně ovlivnila další běh dějin na Planetě a nasměrovala vývoj úplně jinam, než bylo dlouhou dobu předem očekáváno.“

Uspořádání sedmi úrovní hlavních čaker

    Než přejdu k popisu toho, jakým způsobem došlo ke změně ve výbavě čaker člověka, potřebujeme ještě další všeobecné informace o čakrách, které doplňují dosud vydané články 28A. Princip fungování čaker člověka, 28B. Kdy je čakra otevřená pro vstupující energie? U každého člověka rozlišujeme sedm úrovní hlavních čaker očíslovaných a uspořádaných zdola nahoru. První úroveň čaker se nachází v rovině dolního konce páteře. Druhá úroveň odpovídá dolní části břicha. Třetí úroveň leží těsně nad pupkem v horní části břicha. Čtvrtá úroveň je úrovní srdce. Pátá úroveň se nachází v oblasti krku a štítné žlázy. Šestá v úrovni čela těsně nad kořenem nosu. A poslední sedmá úroveň odpovídá temeni hlavy.

    V každé ze sedmi úrovní má běžný člověk obvykle jednu až dvě hlavní čakry. Ty jsou napojeny na páteřní kanál energií, který je hlavní částí rozvodného systému bioenergií v lidském těle. Jedna čakra v každé úrovni je ro­zevřena směrem dopředu na přední části těla (označená písmenem A), druhá na zadní části těla směřuje naopak dozadu (označená písmenem B). Pojmenování „čakra 2A“ pak bude znamenat čakru ve 2. úrovni s vyústěním dopředu, naopak označení „čakra 2B“ vyjadřuje čakru v téže úrovni s vyústěním dozadu. Zatímco čakry na přední části těla označené písmenem A energeticky podporují vztah k sobě samému, ke svému Já, čakry vzadu označené písmenem B odpovídají zaměření na My, na okolí, Přírodu a vnější svět.

    V posledních šedesáti letech lidstvo prožívá období, ve kterém dochází k poměrně rozsáhlým a zásadním změnám v energetickém fungování člověka. Otevírají se nové hlavní čakry, je energeticky podporováno otevírání center mimosmyslového vnímání. Jakým mechanismem k tomu dochází, si řekneme postupně.

Původní energetická výbava současné civilizace

    Soudobá lidská civilizace se začíná formovat po zániku Atlantidy a úpadku dávné egyptské říše v  období posledních dvanácti tisíc let historie lidstva. Zde však nemám na mysli Egypt, o kterém mluví egyptologie, ale dávnou říši označovanou přívlastkem mýtické období. Dnešní civilizace měla původně daleko skromnější energetickou výbavu než dnes - v každé ze sedmi úrovní pouze jedinou hlavní čakru. Čakry v 1. a 7. úrovni směřovaly šikmo dozadu a jsou proto označeny 1B a 7B. Ostatní čakry od druhé do šesté úrovně se nacházely na přední části těla s vyústěním dopředu (čakry 2A - 6A). Takový popis uvádí veškerá starší literatura týkající se čaker a bohužel již neaktuálně tento stav opisují i autoři některých nových knih vydávaných v dnešní době. 

Podpora ega a individualismu

    Původní umístění hlavních čaker na přední části těla od 2. do 6. úrovně a jejich směrování dopředu znamenají jednostranné zaměření lidské bytosti a její energie na vztah ke svému Já a naopak podcenění vztahu ke společnému celku, k My, k Přírodě, k Planetě, k Vesmíru. A tudy také směřoval dosavadní vývoj soudobé civilizace, který byl zaměřen na postupné zdokonalování hmotné osobnosti člověka a naopak přinesl oddělení od hlubšího duchovního poznání. Povyšování ega, budování světské moci, slávy a postavení. Na druhé straně utlačování, ponižování chudých – otrokářství, později nevolnictví, „ždímání“ levné pracovní síly za kapitalismu.

    To všechno byly průvodní jevy jednostranného zaměření jednotlivců na vztah ke svým vlastním Já. Jevy jako ovládání, manipulace, zotročování, zneužívání pokračují až dodnes a lidstvo se jen těžko odnaučuje podobným postojům. Jedni pokračují v ovládání druhých, na které si v minulých existencích za dlouhé tisíce let zvykli a ti další stále ještě dobrovolně a bez většího odporu sklánějí hlavy před nátlakem. Jednotlivé historické postavy, které se veřejně pokoušely tuto skutečnost změnit, byly obvykle zatracovány a tvrdě pronásledovány. Střípky duchovního poznání proto byly přenášeny především prostřednictvím tajných řádů a organizací, jako byli například templáři, rosenkruciáni, zednáři.

Nedostatek vůle pečovat o své zdraví

    V 1. a 7. úrovni bylo naopak lidstvo doposud jednoznačně zaměřeno na vztah k celku, k prostředí a k tehdejšímu duchovnímu vedení lidstva, což byli duchovní mistři a lidské Duchovní hierarchie. První úroveň byla zastoupena čakrou 1B, která vyjadřovala energetické spojení člověka s Planetou a s energiemi hmotného světa. Sedmá úroveň byla doposud reprezentovaná čakrou 7B, která byla zaměřena zejména na energetické propojení člověka s duchovními rovinami Vesmíru a vyššími úrovněmi vědomí. V těchto dvou rovinách byl naopak energeticky oslaben vztah člo­věka k sobě samému.

    V případě první úrovně to vedlo k tomu, že člověk ve více oblastech přesouval otázky základní péče o svoji bytost na jiné bytosti a instituce – o mé zdraví se postará stát a bezplatné zdravotnictví, vzdělání zajistí školství, přežití mi zabezpečí Příroda. Člověk tak ne­měl dostatečnou vůli sám pečovat o své zdraví a o svoji fyzickou stabilitu, zanedbával fyzickou péči o sebe sama a o své základní energetické fungování.

Příčina mučednických misí

    V případě sedmé úrovně byla na první místo vyzdvižena jednostranná podřízenost člověka duchovním mistrům, lidským Duchovním hierarchiím a Bohu. V této oblasti člo­věk jakoby ztrácel svoji individualitu a veškeré úsilí bylo zamě­řeno na absolutní podřízenost člověka vyšším duchovním silám.

    Lidé, kteří dospěli k duchovnímu probuzení, tak byli až příliš jednostranně zaměřeni na duchovní službu lidstvu a často zcela zapomněli na sebe, na nutnost každodenní péče o sebe sama. Na potřebu každodenního zvyšování nebo alespoň udržování své harmonie. Podobné názory převažují dodnes – za cíl duchovní cesty se nepovažuje hledání duchovního vzestupu, tedy to, co je pro vývoj lidstva nejdůležitější. Mnozí mluví o tom, že jsme sem přišli učit se vztahům, učit se lásce, sloužit druhým – téměř nikdo však nemluví o potřebě hledání vzestupu, který jediný může být klíčem ke změně reality. Vzestup prostě dodnes není na pořadu dne – viz článek 30A. Cesta čistého vzestupu dnes není populární.

    Populární celá staletí bylo a doposud je sebeobětování, obětavá služba, hrdinství, kdy člověk položí svůj život za pravdu. Výsledkem tohoto postoje jsou zástupy mučedníků, kteří byli někdy svými duchovními rádci mimo hmotu přímo "dot­lačeni" až k sebeobětování, k veřejné popravě – nejčastěji k ukřižování po vzoru Ježíše Krista nebo k upálení. K podrobnějšímu rozboru duchovních a zdravotních následků mučednických misí se vrátím v jiném pokračování.

Potřeba vyvážit příjem bioenergií na všech úrovních čaker

    Ze všech těchto výše uvedených důvodů vyplývá, že bylo nesmírně důležité posílit a lépe vyvážit příjem bioenergií na všech úrovních čaker od první do sedmé. Aby člověk začal ve svém životě brát více v úvahu vztah k celku, k Planetě, Přírodě a Vesmíru. Aby pochopil, že se musí sám více starat o své zdraví. A také aby pochopil, že mučednictví není správnou cestou k nápravě situace. Že jeho individualita je darem, který potřebuje pečlivě chránit. Jak Příroda dokázala takové rozšíření příjmu bioenergií postupně zařídit?

Rozšířený energetický systém Hyperborejců

    Kdysi dávno před stovkami tisíc let existovala na Planetě hyperborejská civilizace. Jednalo se o bytosti s měkkým a pružným tělem, které měly ve srovnání s počáteční fází vývoje dnešní civilizace mnohem efektivněji a dokonaleji fungující energetický systém - například od druhé do šesté úrovně měli vždy dvojici čaker. Jejich harmonické fyzické fungování bylo pro ně po dlouhou dobu samozřejmé a automatické. Obývali kontinent v ideálním podnebním pásmu, jejich energetický systém po dlouhou dobu fungoval nad poměry. Měli výhodnější klimatické podmínky než tehdejší raná Atlantida. Tyto ideální podmínky však postupně ztratili, protože jich nevyužili ke svému komplexnímu hmotně-duchovnímu růstu.

Nadměrné zaměření na duchovní složku bytosti

    Hyperborejci byli příliš zaměřeni na duchovní sféry, přehlíželi a podceňovali fyzickou složku své bytosti a svému spojení s hmotnou rovinou nevěnovali dostatečnou pozornost. A když se původní harmonie postupně vytrácela, najednou začalo vadit, že neměli pevné energetické spojení s Planetou. V té situaci měli Hyperborejci posílit svoji hmotnou složku, která zaostávala za duchovní. Oni však naopak začali směřovat k trvalému odpoutání od hmoty - tedy stejnou cestou, jakou nesprávně doporučuje většina dnešních duchovních směrů.

    To, čeho si dostatečně nevážíš a o co přiměřeně nepečuješ, však můžeš jednoho dne ztratit. Přišel zlom podnebí a jejich kontinent se začal přesouvat do polárního pásu. Výsledkem pak bylo postupující zalednění a věčný sníh. Hyperborejci tak najednou ztratili to, co pro ně bylo až příliš samozřejmé - pevnou půdu pod nohama. A byli nuceni bojovat o holou existenci. Byly to však pouze dílčí skupiny, které emigrovaly na jih a staly se základem nových národů v rámci atlantské civilizace. Většina Hyperborejců se však smířila s trvalým odchodem do duchovních sfér, protože takový osud stejně považovali za hlavní cíl evoluce člověka.

Zdvojení čaker jako pozitivní mutace lidstva

    Barbara Ann Brennan v roce 1987 (Ruce světla) a v její knize citovaný John Pierrakos (několik výzkumných prací v 70. letech), již zaznamenali u druhé až šesté roviny čaker také druhé vyústění v zadní části těla směrem dozadu. Uvádějí tedy již dvanáct hlavních čaker proti původním sedmi. Kdy a jakým způsobem došlo ke zvětšení počtu hlavních čaker?

    V 50. a 60. letech se postupně vytvořila i zadní vyústění čaker od druhé do šesté úrovně u lidstva na celé Planetě. Důvod je následující. Od 50. let se na Planetě, zejména v oblasti severských zemí - Skandinávie a Islandu, zrodily desítky tisíc příslušníků dávné hyperborejské rasy, které toto rozšíření čaker měly ve své výbavě. Každá takto velká skupina může zřetelně ovlivnit vývoj současné civilizace a to se také skutečně stalo. Protože jich byl dostatečný počet, jejich hromadné zrození postupně vyvolalo změnu v morfických a morfogenetických vývojových polích současného lidstva. Tedy v polích, které řídí a regulují vývoj a fyzický růst každého člověka. Pojem morfické pole zavedl Rupert Sheldrake (Tao Přírody). Kniha se v anglickém originálu nazývá „Rebirth of Nature“, tedy Znovuzrození Přírody.

    Po zrození určitého kritického počtu osob s touto rozšířenou výbavou se tato změna ukotvila jako trvalá, protože znamenala pozitivní přínos pro evoluci lidstva. Muselo se však jednat o duchovně „silné“ a vyspělé bytosti, které si dokázaly podržet své původní vybavení čakrami i v dalších zrozeních navzdory existujícím morfickým polím, která už takovou výbavu nepodporovala.

    Nové čakry se pak začaly automaticky tvořit podle nově vytvořených vzorů i u dalších narozených osob a stejná změna se navíc začala přenášet i na osoby žijící. Postupně během několika let se tím uskutečnila pozitivní energetická mutace současné civilizace.

Důsledky zdvojení hlavních čaker

    Dnes má takto zdvojené hlavní čakry drtivá většina populace na Planetě. Každý člověk tak získal zvýšený přísun energií i duchovních informací, které tyto energie přinášejí. Přímým důsledkem toho je nebývalý celosvětový zájem o duchovní informace v několika posledních desetiletích 20. století. Zvětšený počet čaker vytváří automaticky jednodušší cestu k rozšířenému vědomí a zřetelně tím usnadňuje duchovní probouzení. Tímto Hyperborejci naplnili své poslání pro dnešní dobu.

    Nové hlavní čakry na zadní části těla a jejich směrování dozadu přinášejí energetické posílení vztahu každého člověka k celku. Zdůrazňují tedy jednotu člověka s člověkem, jednotu člověka s lidskou civilizací na Planetě, jednotu člověka s Přírodou. Člověk tak získal předpoklady pro to, aby přestal sledovat výhradně vztah ke svému Já a skončil s jednoznačným rozvíjením svého hmotného ega. Naopak aby začal směřovat k postupnému vyladění protikladných pólů: vztahu k sobě a vztahu k ostatnímu světu, lásky k sobě a lásky k ostatním, lásky k sobě a lásky k Přírodě i Vesmíru. A tato energetická změna naznačuje, co se děje a i nadále bude dít s lidstvem v období přechodu ke 3. tisíciletí, které je označováno jako Věk Vodnáře.

Potřeba posílení energetického spojení s Planetou

    Převzít na dlouhou dobu energetický systém Hyperborejců by však mohlo být nebezpečné pro nasměrování další evoluce. Tato energetická výbava sice napomáhá duchovnímu probuzení, po určité době však podporuje odklon od hmotné roviny. Není proto náhodou, že většina duchovních směrů 20. století považovala a doposud považuje za cíl evoluce člověka postupný odchod z hmotné roviny a přesun do nehmotných či polohmotných duchovních sfér.

    Soudobé lidstvo se tak před koncem 2. tisíciletí dostalo na podobnou křižovatku své historie jako kdysi Hyperborejci. Ti tehdy nevolili správně a museli proto opustit historickou scénu. Co však bude s dnešním lidstvem? Aby se podobný výsledek neopakoval i u současné civilizace, bylo třeba posílit energetické spojení s hmotnou Planetou, nejlépe zdvojením čakry v první úrovni, která toto spojení zajišťuje. A to se také stalo.

Zdvojení čakry v 1. úrovni

    Včas, aby se duchovní špičky příliš neodklonily od spojení s hmotou, přichází během 90. let další pozitivní energetická mutace lidstva, která spočívá ve vzniku další hlavní čakry 1A v první úrovni směřující šikmo dopředu, a to u většiny populace na Planetě. Ke zdvojení první čakry dochází obdobným způsobem jako u ostatních hlavních čaker. Příroda k tomu dodává následující informace (Komunikace ze 4.6.2010): „V případě čakry 1A je situace složitější. Tuto výbavu v minulosti neměla žádná existující civilizace na Zemi. Proto bylo potřeba přivést jiné bytosti z odlišných světů, z jiných vesmírů. Šlo o bytosti pocházející z vyšších světů, kde taková čakra byla běžnou. O bytosti, které si takovou čakru dokázaly udržet ve své výbavě i poté, co se přemístily na Zemi. K dosažení potřebného efektu stačil v tomto případě menší počet bytostí, řádově tisíce. Protože jejich duchovní síla byla vyšší ve srovnání s bytostmi dávných civilizací na Zemi. Přesto přenos výbavy na lidstvo nebyl stoprocentní. Dnes stále ještě zhruba 1-2 % pozemšťanů tuto čakru 1A nemá.“

Důsledky zdvojení čakry v 1. úrovni

    Vznik druhé čakry na první úrovni přináší zvýšení stability člověka ve hmotném světě a posílení jeho energetické odolnosti. Podporuje jeho energetické spojení s Přírodou, Planetou a hmotným světem. Znamená posílení vůle k zachování fyzického života, ke zlepšení a postupnému upevnění zdraví. Člověk se stává lépe ukotveným ve hmotném světě a má předpoklady pro přesnější vymezení hranic své individuality a jejich udržování. Aby bylo jasné, co jsem Já a o čem mám nejen právo, ale dokonce i povinnost rozhodovat a nečekat, co za mne udělá někdo jiný. Ať už by to měl být druhý člověk, společnost či samotná Příroda Planety. Co tedy plně patří do sféry mé zodpovědnosti. Zde se v prvé řadě jedná o oblast vědomé péče o sebe, o své zdraví a energetické fungování. Právě tuto oblast člověk doposud velmi zanedbával a rád přenášel zodpovědnost na druhé nebo na centrální léčebné systémy. Nebo šel až do krajního extrému, kdy nechal druhé bytosti žít na úkor sebe.

    Čakra 1A umožňuje také lépe rozpoznat, co už nejsem Já a do čeho naopak nemám právo zasahovat. Ani rozhodovat za druhé, případně se je snažit jakýmkoliv násilným způsobem ovlivňovat. Abych neměl tendence žít na úkor druhých lidí. Abych neubližoval druhým a abych při uspokojování svých potřeb neomezoval jejich svobodu a nenarušoval hranice jejich bytosti.

    Zdvojení první čakry je navíc předpokladem pro harmoničtější vyjádření vztahu k druhému pohlaví, k dokonalejšímu vyladění fyzické i citové stránky sexuality. K pochopení duchovního významu sexuality a k překonání obou krajních tendencí, které jsou doposud ve světě obvyklé. Těmi jsou na jedné straně puritánství nebo chápání sexuality jako nečisté (církev), nebo jako přítěže brzdící rychlý duchovní vývoj. Na druhé straně naopak nezodpovědnost, přílišná sexuální nevázanost, oddělení hmotné sexuality od citů.

Probuzení centra vnitřního duchovního citu

    Další akcí plánovanou Přírodou bylo postupné probouzení centra vnitřního duchovního citu v oblasti brzlíku. Tuto výbavu současnému lidstvu přinesly desítky tisíc bytostí z dávné Lemurie, které se zrodily v dnešním světě. Předností obyvatelů Lemurie bylo mimořádně rozvinuté centrum vnitřního duchovního citu. Svoji výhodu však nedokázali využít, protože nepovýšili i ostatní složky bytosti na stejnou úroveň. Byli příliš pasivní, poddajní a ovlivnitelní. Nedokázali tak udržet vývoj vlastní civilizace ve svých rukou. Naopak snadno podléhali vlivu energeticky silnějších bytostí reprezentujících zlo v tehdejší dávné Atlantidě. Příliš ustupovali, až se později pod nátlakem přidali na stranu zla. Civilizace Lemurie je dalším příkladem, že jedna obrovská výhoda v určité oblasti bytosti člověka ještě nezaručuje stabilní evoluci. Důležitější pro evoluci je celková harmonie všech složek bytosti než nadměrné rozvinutí jediné.

    Ještě jednu informaci o brzlíku: Lékařská věda považuje brzlík za důležitou součást imunitního systému dětského organismu - důležitost tohoto orgánu podle lékařů klesá po přechodu k dospělosti a orgán postupně zakrňuje.

    Probuzení centra vnitřního duchovního citu se prozatím týká asi 10 % populace na Zemi, tedy zhruba všech těch, jejichž vyladění příjmu bioenergií a hmotné výživy přesahuje zhruba 65 %. Takovým lidem se začíná zjemňovat a postupně zlepšovat duchovní vnímání. Ale zásadní výsledky se obvykle objeví až poté, kdy toto probuzené duchovní centrum začne být dotováno bioenergiemi z dalších nových hlavních čaker. To však vyžaduje splnění další podmínky, jak vysvětlím v navazujícím pokračování 32. Transformace lidstva - skutečně probíhá nebo ne?

Některé civilizace z dávné minulosti byly něčím mimořádné

    Každá z civilizací, od které došlo k přenosu dílčí výbavy na dnešního člověka, měla k dispozici cosi mimořádného. Osud všech těchto civilizací však byl podobný. Jejich výhoda nestačila k tomu, aby civilizace našly stabilní cestu duchovního vzestupu. Proto tady již nejsou a jakoby se nad nimi zavřela voda. Tvůrčí síly, které plánovaly výbavu civilizací, obvykle předem nedokázaly odhadnout, jaký bude výsledek. Proto bylo mnoho tvůrčích činů v daleké minulosti prováděno metodou pokusu a omylu. Jedna výbava nepomohla? Zkusily přidat něco nového. A pak zase dalšího.

    Až pohled do historie dokáže zhodnotit, která dílčí výbava byla pro danou civilizaci největším přínosem. A takto je potřeba z pohledu dějin najít všechny takové výhody u civilizací, které z pohledu historie něco znamenaly. A až jednoho dne nastane období účtování minulosti, pak jedině Příroda je schopna dát tyto všechny výhody dohromady, přenést je prostřednictvím zrození vybraných jedinců do nové doby a zajistit jejich otisk do morfických polí Planety. A takto vytvořit pro dnešního člověka optimální fungující celek – tu nejlepší energetickou výbavu z pohledu dlouhé historie. Aby novodobé lidstvo získalo tímto způsobem maximální možnou podporu. Která bude současně nezbytnou pomocí, aby lidstvo ještě mělo vůbec nějakou šanci vzepřít se stále narůstajícímu ovládání a dokázat zlomit směr vývoje směřující jednoznačně na temnou stranu.

    Mnohé informace naznačují, že právě v období konce 20. století a tím i 2. tisíciletí novodobé historie mělo dojít k zúčtování veškeré minulosti. Buď by se v tomto kritickém období dějin využilo všeho toho, co nám minulost poskytla, aby lidstvo konečně našlo cestu stabilního vzestupu. Nebo mohl nastat definitivní konec vývoje tohoto světa, jak prorokovali někteří jasnovidci. Jak to dopadlo, už víme. Dobrá věc se podařila a cesta neomezeného stabilního vzestupu byla objevena. Bytosti, které jdou po této cestě, získávají další energetické výhody navíc – další rozšíření soustavy hlavních čaker. O tom bude více v následujícím textu 32. Transformace lidstva - skutečně probíhá nebo ne?