Pravčická brána
Úvodní stránka | Články hlavní řady | Články II: 30 - 39 | 38B. Vývoj nových návyků člověka a Přírody

38B. Vývoj nových návyků člověka a Přírody

Jiří Novák Vloženo 24.11.2010
Jiří Novák

Informační šum dimenze jako energetická signatura prostoru v daném čase. Rizika přechodů do jiných dimenzí a časů. Změny jsou kořením evoluce. Proto bychom se měli se změnami v morfických polích setkávat na jakýchkoliv organizačních úrovních. Pozitivní mutace lidstva jsou však pozorovatelné až v řádu desetiletí. Předpoklady uplatnění pozitivního vlivu jednotlivců na vývoj světa. Každý nový návyk lidstva by měl projít potvrzením užitečnosti praxí. Neetické ovlivňování morfických polí člověka, vnucování nových návyků silou. Co mohou lidstvu přinést zrozené bytosti dávných civilizací? Dokážeme pochopit odkaz dávné Atlantidy, nebo půjdeme stejnou cestou? Nechceme přece, aby se historie opakovala.

Informační šum dimenze

Morfické pole každé struktury či jednotky je všepronikající a odtud vyplývá, že v jakémkoliv místě prostoru musí existovat současně morfická pole celé řady existujících organizačních jednotek a struktur. Souhrn morfických polí všech bytostí, struktur a organizačních jednotek tvoří určitý základní informační šum prostoru (dimenze) pro daný čas a dané místo. Někteří lidé jej v situaci absolutního ticha dokáží vnímat jako jemný šum či slabý zvukový tón v oblasti hlavy. Zpočátku je těžko postřehnutelný a objevuje se zejména při relaxaci nebo v případě, kdy mozek je zásobován velkým množstvím energie (např. během cvičení Pěti Tibeťanů). Indové mu říkají Nadabrahma (božský tón). Jedná se zřejmě o tentýž šum dimenze, o kterém se zmiňuje Ivo Wiesner (Děti moudrých draků) v souvislosti s přechody do jiných paralelních dimenzí a světů. Tento šum tvoří přesnou energetickou signaturu prostoru v daném čase a na daném místě a má jej v sobě každá buňka živé bytosti, každá částečka jakéhokoliv předmětu či systému, které se nacházejí uvnitř naší dimenze.

Tento tón je velmi slabou obdobou zvuků, které vydávají některá elektrická zařízení, jsou-li zapnuta, např. transformátor, některé druhy zářivkového osvětlení, televize s vypnutým zvukem, zapnutý počítač s vnitřním ventilátorem. Uvedené zvuky však obvykle mají mnohem nižší frekvence, než má informační šum dimenze. Energetický šum v pozadí není nic neobvyklého. Každý z nás zná jeho zvukovou podobu, kterou běžně vnímá například při pobytu v tiché Přírodě. Slyší jemný zvukový šum způsobený větrem, ptáky, šploucháním vody, šustící travou a pohybujícími se stromy nebo zvuky městského ruchu v dálce.

Přechody do jiných dimenzí

Existuje řada dokladů o tom, že lidé se občas náhodně propadli do jiné paralelní dimenze, do jiného místa v prostoru a jiného času. A naopak do naší dimenze se občas náhodně dostaly bytosti z paralelních světů. Řada z nich se opět vrátila zpět a nedošlo u nich k žádné újmě. Některým se to však nepodařilo. Své osobní zážitky s takovým propadem do jiného světa zažil osobně i Ivo Wiesner a popsal jej v článku Tajemné průchody do jiných realit (časopis Skryté skutečnosti, 13/2000). Podle hodinek a Slunce tehdy poznal, že v jiné realitě strávil 15 minut, zatímco v našem světě na Zemi mezitím uplynuly 3 hodiny. Řadu dalších autentických a věrohodně zdokumentovaných příběhů uvedl v knize „Děti moudrých draků“, v kapitole „Děravé nebe či brány k jiným světům?“

Při odchodu z naší dimenze je nezbytné uchovat si signaturu tohoto prostoru, aby se při návratu zpět člověk dokázal na základě energetické rezonance vrátit do stejného času v naší dimenzi. Podrobně o tomto uchování signatury našeho prostoru, jinak řečeno zaklapnutí časového a prostorového zámku, píše Ivo Wiesner v knize „Děti moudrých draků“, v kapitole „Pootevřené brány pekla.“ Pokud však v důsledku vnější nebo vnitřní energetické anomálie někteří lidé při propadu do paralelní dimenze energetickou signaturu našeho prostoru ztratili, nedokázali se pak vrátit zpět nebo jejich návrat skončil katastrofou. Podobně jako známý Filadelfský experiment uskutečněný námořnictvem USA v roce 1943 - pokus o zneviditelnění tisícitunové bitevní lodi Eldridge, při kterém došlo i k jejímu přemístění prostoročasovým tunelem (hyperprostorem) z Filadelfie do Norfolku vzdáleného 400 námořních mil. Pokus skončil katastrofou: „Při návratu do našeho časoprostoru byla většina členů posádky.. buď v plamenech, nebo doslova vraženi do trupu lodi, anebo naprosto šílení… Ti, kteří měli to štěstí a alespoň zdánlivě se vrátili k normálnímu životu, brzy zjistili, že z něj mají peklo. Byli opakovaně vtahováni zpět do jiného rozměru, aby tak znovu a znovu prožívali hrůzy filadelfského experimentu.“ (viz kniha Filadelfský experiment, str. 9, nakladatelství ETNA).

Pokusy o cestování časem

Filadelfský experiment však nebyl jediným pokusem o umělé narušení hranic dimenzí. V pozdějších letech prováděly USA v rámci tajného projektu Phoenix pokusy s cestováním lidí do budoucnosti. „Dodnes není známo přesné číslo pokusných osob, a tím méně počty těch, kteří se ztratili v oceánu času. Pronikly nepotvrzené zprávy o počtu 3000 až 10000 osob... Příčinou nestability časových vírů a mizení lidí v nich bylo opomenutí zaklapnutí časového a prostorového zámku.“ (Děti moudrých draků, str. 231).

Předchozí informace uvádím pouze pro úplnost a kvůli vysvětlení určitých událostí, které se odehrály v minulosti. Vlivem probuzení planety Země v roce 1999 a její následné energetické stabilizace postupně dochází k pevnému uzavírání energetických přechodů do jiných dimenzí – viz článek 37G. Převedení Země přes období hrozících katastrof. Tím odpadne i možnost jakéhokoliv cestování v čase, které je ve skutečnosti také cestováním mezi různými dimenzemi. Informace z různých zdrojů totiž naznačují, že to, co se do naší dimenze promítá jako různě vzdálené minulosti, probíhá z nadčasového hlediska současně s tímto okamžikem v paralelně navrstvených dimenzích s jinou časovou souřadnicí. Zásah do tohoto běhu v jednom místě a jednom čase by změnil všechny následné události v této a dalších časových dimenzích, kterým odpovídá vyšší hodnota časové souřadnice. Ano, je těžké si to představit, ale snad nám pomůže představa navrstvených listů papíru s různými variantami téhož dopisu, které jsme postupně vytvořili v časových okamžicích po sobě následujících. Právě tak nějak vypadají navrstvené různé časové dimenze, mají však o jednu prostorovou souřadnici více, než má list papíru.

Doporučení z pohledu Nové duchovní cesty

A dnešní doporučení z pohledu Nové duchovní cesty? Pokud by se ještě někdo z důvodu dočasné nestability prostoru přece jen náhodně propadl při návštěvě určitého místa do jiné dimenze, odlišné reality, a stal se součástí děje, nejlepší je co nejrychleji se vrátit zpět po vlastních stopách, dříve než se náhodně otevřená brána uzavře. Propadem do jiné dimenze však není situace, kdy se člověku z duchovního obalu místa promítnou informace ve formě holografické projekce minulých dějů, on se jich však neúčastní. Zůstává pozorovatelem mimo děj, který pouze sleduje obrazový záznam dávných událostí.

A další věc: pokud máme vážný důvod cestovat do jiné dimenze, jiné roviny života, nejjistější je duchovní forma cestování, kterou jsem popsal v článku 37E. Transformace Arkturianů do nové podoby. Zůstávám přitom v pohodlí své pracovny a při bdělém vědomí. Do daného místa vyšlu jen oddělenou duchovní část své bytosti v podobě otisku. Zásadně bych však při tom měl spolupracovat se Silami Světla vedoucími vývoj. Takto jsme například přijali v dřívějších letech duchovní úkol zjistit, jak to vypadá na místě torza, spáleniště, které vzniklo po katastrofě prvního Vesmíru, o kterém jsem se již zmínil v článku 6. Dobro a zlo jako dvě soupeřící síly, sestupy do nižších světů. Pokusy o přechody do jiných dimenzí a časů pomocí magie nebo přístrojů jsou však právě jednou z těch činností, které podstatně narušují evoluci člověka i celého lidstva – viz článek 26. Které činnosti přitahují a znovuobnovují zlo?

Postupné zamezení možnosti jakéhokoliv cestování v čase umožní zajistit budoucí stabilizaci vývoje lidské civilizace. Odpadá tím možnost dostat se do minulosti, změnit minulost a tím automaticky změnit i současný svět podle vůle jedné osoby nebo určité skupiny osob. Jak už jsem uvedl dříve, nejlepší pojistkou pro to, aby člověk určité schopnosti nemohl zneužít, je, že je vůbec nebude mít. Minulost a současnost už tedy změnit nemůžeme. Nemohu změnit to, že právě v tuto chvíli sedím na židli a připravuji tento další článek. Nemá smysl lamentovat nad tím, jak jsem se do této situace dostal a kdo mne sem posadil. Způsobil jsem to přece sám svými minulými rozhodnutími. Mohu se však v tento okamžik, v tomto TEĎ, rozhodnout, jestli v tom budu pokračovat nebo jestli tuto činnost okamžitě přeruším, vstanu a začnu dělat něco jiného. Mohu tedy ponechat dosavadní variantu činnosti nebo zvolit jinou z celé řady možností. To je moje svobodná vůle. A tím mohu libovolně změnit budoucnost.

Změny jsou kořením evoluce

Vývoj každého celku, při kterém nedochází ke změnám, znamená stagnaci. A každá dlouhodobá stagnace začne dříve či později směřovat k úpadku organizační struktury. Proto bychom se měli se změnami v morfických polích setkávat na jakýchkoliv organizačních úrovních. To znamená jak v rámci jediného člověka, tak také v rámci celé lidské civilizace i v rámci Přírody a Planety. Jak k takové změně dochází a co je jejím prvotním impulsem?

Když sto lidí dělá tutéž činnost, nemusí to být vždy totéž. Devadesát devět z nich bezmyšlenkovitě opakuje určité pohyby a činnosti po celý život. A z činnosti se stane nudná, nezáživná, nezajímavá a automatická rutina. Ale pak se najde jeden, který se této činnosti začne věnovat s plným zaujetím. Uvědomuje si, že to, jakým způsobem on i ostatní doposud tuto činnost prováděli, nebylo právě to nejlepší. Začne mít nové nápady, jak by to mohl změnit. Zkusí tyto nápady vyzkoušet v praxi, a pokud to funguje, snaží se to říci také ostatním. Snaží se jít druhým příkladem a ukázat jim způsob, který lépe funguje. Tím se vlastně pokouší změnit svět. Pro většinu zbývajících je však jeho chování nepochopitelné, protože za správné považují to, co dělá většina.

Pozitivní vliv jednotlivců na vývoj světa

Nové změny se přirozeným způsobem prosazují velmi obtížně. Protože jednotlivec, který je navrhuje, stojí obvykle proti většině, která reprezentuje ustálené návykové vzory, tedy to, co je obvyklé, běžné a normální. Pokud nemá možnost prosadit nové myšlenky jako ředitel, vedoucí či mistr, tedy z pozice síly, nadřazenosti a nadvlády, pak má malou šanci proti většině uspět.

Známe však z historie, že i jednotlivec dokáže strhnout ostatní a může tak podstatně změnit vývoj světa. K prosazení nových myšlenek, neobvyklých vizí a nových pohledů na svět, je však zapotřebí dostatečného duchovního a etického potenciálu, který zaručuje duchovní převahu nad ostatními. V tomto případě nestačí pouhá intelektuální převaha, ale je nezbytná zejména dostatečná duchovní síla, duchovní čistota a vnitřní harmonie, která stojí v pozadí za hmotnou osobností člověka.

Není-li jednotlivec povýšen nad ostatní svojí hmotnou funkcí či postavením, potřebuje být nad nimi svou duchovní úrovní, frekvencí své vnitřní energie. Toto duchovní pozadí pak rozhoduje o tom, zda nové myšlenky tohoto člověka budou mít šanci se uplatnit nebo zda okamžitě zapadnou. Zda dokáže být ostatním dostatečně přitažlivým příkladem a dokáže na ně zapůsobit tak, aby i oni vyzkoušeli novou cestu. Zda jeho cesta je eticky čistá, vhodná nejen pro něj, ale i pro ostatní, je-li skutečně hodná následování. Jestli je tato cesta podporována Přírodou, Planetou a vyššími Silami Světla.

Jeho světelný vzestup navíc musí být i z dlouhodobého pohledu neustálý a dostatečně rychlý. To však doposud byla za použití prostředků a metod Staré duchovní cesty pouhá utopie. S použitím starých prostředků to prostě nešlo. Proto světelní pracovníci vyslaní do hmoty doposud neuspěli ve snaze zvrátit duchovní pád lidstva ve vzestup. Tuto možnost poskytuje až Nová duchovní cesta nastartovaná v roce 1999 – viz článek 21A. Nová duchovní cesta - vzestup za hranice Vesmíru.

Mimořádně důležité je také samozřejmě to, zda nové myšlenky takového člověka, nové pohledy na svět, potvrdí praxe. Zda se jeho nápady přirozeně prosadí a stanou se novým návykem, novým vzorem, nebo zda budou naopak zavrženy a zapadnou jako spousta dalších. Tyto všechny skutečnosti rozhodnou o tom, zda jednotlivec dokáže svůj vlastní nový a zlepšený návyk pozvednout nejprve na návyk skupiny a později třeba i na návyk celého lidstva a Přírody.

Vnucování nových návyků silou

Často se však stává, že určité návyky jsou ostatním vnucovány silou ega, ekonomickou převahou, magickou silou, psychickou či mentální nadvládou, silou jakýchkoliv zbraní a techniky nebo jinou formou převahy. Vnucované změny obvykle neprojdou procesem přirozeného výběru a ověření praxí. Určitý člověk či skupina zpravidla sami rozhodnou o tom, že návrh je ten nejlepší a bude prosazen za každou cenu. Takové násilím prosazované změny pak mohou znamenat úpadek a krok zpět. Jak často jsme se s tímto jevem setkávali a stále setkáváme nejen v ekonomické oblasti. Když určitá skupina začne rozhodovat za všechny ostatní z titulu moci svých peněz a svého ohromného majetku. Osobuje si právo rozhodovat za celé lidstvo a často i za celou Přírodu.

Známe příklady diktátorů z minulosti, kteří vyčnívali nad národem svojí temnou ovládací magickou silou. Pokud měli navíc silnou podporu z temných duchovních sfér, pak mohli prosadit cokoliv. Typickým příkladem byl Hitler a jeho vize „nové společnosti“ po mnoho let úspěšně prosazovaná za pomoci Černého bratrstva z duchovních sfér – viz článek 12. Opakované pokusy temných sil ovládnout hmotný svět.

Zájmy takové skupiny však obvykle bývají v rozporu se zájmy lidstva a Přírody. Pokud se civilizace jako celek nedokáže takovému způsobu řízení vzepřít, později na to doplatí. Často následuje dlouhé období úpadku, které může vyvrcholit až naprostým zničením civilizace. Ale pravda se nakonec vždy prosadí. Bývá to však v takových případech často za cenu velkých ekonomických ztrát, značné zkázy určitých oblastí Přírody nebo i za cenu celoplanetární katastrofy, která dá šanci vzniku úplně nové civilizace.

Náhlé tvořivé změny v evoluci

Vývoj nových návyků funguje jako dvoustupňový proces. Prvním stupněm tohoto procesu je neočekávaný tvořivý skok, nové myšlenky či nápady, které se projevují náhlou intuicí. Tyto tvořivé změny obvykle bývají odpovědí na radikální změny prostředí, změnu vnitřních nebo vnějších podmínek nebo na dlouhodobou vývojovou stagnaci. Pro takové typy změn se používá název mutace (ve sféře živých organismů), inovace (ekonomická oblast), vynález (věda a technika).

Náhodná mutace stejně jako nový vynález či inovace mají tvořivou úlohu. Zpravidla to bývá úplně nový způsob, jak se vyrovnat s určitou situací. K takovým tvořivým skokům dochází i běžně spojováním toho, co bylo dříve odděleno, nebo novým harmonizováním vztahu dvou částí, které byly dříve v neharmonickém poměru. Řadu příkladů jsem uvedl v dřívějších textech.

Nové vyladění vztahu dvou částí

Pozitivní tvořivou změnou je například spojení a vzájemné vyladění hmotné a duchovní sféry života pro bytosti na Nové duchovní cestě (NDC) v jediný harmonický celek, místo toho, aby tyto oblasti života byly stavěny do vzájemného protikladu, a to jak materiální vědou, tak i duchovními naukami – viz článek 20A. Největší omyly Staré duchovní cesty.

 Nebo vyladění lásky k sobě a lásky k druhým v jeden vyvážený celek, doprostřed mezi tyto oba protikladné postoje. Zatímco v dřívějších fázích vývoje byly tyto aspekty považovány za vzájemně se vylučující – buď sobectví zaměřené výhradně na sebe, nebo služba druhým. Člověk třeba v jednom životě nedělal, co měl a vychýlil se do absolutního sobectví. V dalším životě pak byl karmickou institucí naopak veden k bezvýhradné službě druhým, aby poznal opak. Takto si postupně obě tyto oddělené krajnosti vyzkoušel na sobě. Každý dnes chápe, že sobectví není optimální. Přišel však čas pochopit, že optimální není ani bezvýhradná služba druhým na úkor sebe. Optimem je vyladit se do středu. Dokázat pomoci druhým, ale zásadně ne na úkor sebe, na úkor své vlastní duchovní cesty.

A třetí příklad nového vyladění dvojice protikladů - nové vyladění vztahu mezi individualitou člověka a jeho jednotou s vesmírným celkem. Ve hmotě byla doposud jednoznačně preferována individualita a oddělenost. Naopak staré duchovní nauky hledaly opak – splynutí člověka s Bohem, Univerzem, rozplynutí se v nirváně. V dnešní době je potřeba dospět k novému pochopení významu individuality člověka. Nejsme tady proto, abychom směřovali k rozplynutí se v něco. Jsme tu proto, že naše existence jako lidí je zde ve hmotě mimořádně důležitá – viz článek 37A. Proč existuje člověk ve Vesmíru? Abychom své poslání dokázali ve hmotě naplnit, potřebujeme se dostat svojí duchovní evolucí do souladu s Přírodou, Planetou, Vesmírem a Silami Světla vedoucími vývoj z duchovního pozadí světa.

Lidstvo nedokáže rozlišit tvořivé změny od jednostranného hmotného pokroku

K radikálním změnám dochází v současné době ve všech oblastech fungování Vesmíru a živých bytostí v něm - v evoluci biologických organismů (genetické mutace), v chemické oblasti (vznik nových molekul, nových krystalů, nových chemických sloučenin), ve vývoji člověka (posílení energetického systému vznikem nových čaker), ve vývoji planetárních soustav (změny ve fungování centrální hvězdy, probuzení Planety jako živé bytosti), hvězd, galaxií i celého Vesmíru (jeho probuzení jako živé bytosti). Některými z těchto změn jsem se podrobněji zabýval v předchozích článcích.

Ne vždy je však jednoznačné, které změny jsou skutečně pro vývoj pozitivní. Lidstvo stále ještě nedokáže rozlišit skutečný pokrok od jednostranného hmotného pokroku. Vezměme si třeba vznik nových chemických sloučenin. Mnohé z těchto změn jsou pozitivní – např. lepší obalové materiály, větší odolnost předmětů apod. Ale co takhle třeba nový silněji působící lék? Lépe zatlačí nemoc do neprojevení, z hmotného pohledu je to považováno za velký úspěch. Ale z duchovního pohledu jde současně o mnohem dokonalejší napojení člověka na temné systémy v pozadí – o vyšší stupeň temného ovládnutí vyvolávající zřetelnější pád na duchovní cestě. Například lék paralen na snížení teploty. Rozhodně nechci tímto obhajovat, že by snad byl „zdravý“. Ale například nevadil sportovcům. Jeho nová varianta paralen plus je „účinnější“, protože obsahuje pseudoefedrin, což je látka s podobnými účinky jako efedrin, který je pro sportovce jednou ze zakázaných dopingových příměsí. Dokonce se snad používá k pokoutní výrobě drog. A máme na světě nový přípravek, jehož používání mnohem silněji stahuje člověka ze světelné duchovní cesty a tlačí jej k pádu. 

Prověření užitečnosti nového návyku praxí

Druhým stupněm vzniku nového návyku je potvrzení vyšší užitečnosti a životaschopnosti nového návrhu praxí. Některé z navržených změn přesvědčí při zkoušce praxí o své výhodnosti a po určité době se stanou novým návykem. Jiné jsou zavrženy jako nevýznamné, nedůležité nebo nevhodné a vytratí se. I většina dobrých nových nápadů v dané chvíli za daných historických podmínek neuspěje, protože trvale dominují ustálené návykové vzory a ty většinu pokusů o změnu převálcují. Změna dostane obvykle přednost až tehdy, když je zřetelně lepší, a je-li navíc energeticky podporována určitou duchovní autoritou v pozadí. Tou může být probuzená planeta Země, kosmické vědomí nebo i určitý jednotlivec či skupina na Planetě, kteří dosáhli vysoké hladiny vnitřní harmonie a duchovní čistoty a dokážou energeticky ovlivnit svět. Pak teprve má změna šanci stát se novým návykem.

Každá revoluční změna se tedy stává novým návykem, novým zákonem, až poté, co projde procesem přirozeného výběru a přirozeného doladění detailů. Nejprve najde pevné místo v morfickém poli určité organizační jednotky, jedince, malé skupiny. Postupně ji začnou zkoušet další jednotlivci, až se stane návykem širšího kolektivu. Po naplnění určitého kritického počtu jednotlivců se změna upevní v morfickém poli druhu a pro všechny zbývající členy druhu začnou fungovat morfické rezonance.

Impulsy k některým důležitým žádoucím změnám přicházejí z duchovních sfér opakovaně. Jednou, dvakrát, nebo i stokrát se nepodaří takový impuls dovést k prosazení tvořivé změny ve hmotě. Až se jednoho dne objeví taková historická situace, za které se žádoucí změnu konečně prosadit podaří. Příkladem je nalezení cesty čistého duchovního vzestupu. Moje historie i historie dalších spolupracovníků na NDC naznačuje, že jsme se o totéž pokoušeli již mnohokrát v jiných časech, jiných světech, za jiných podmínek. Až teď tady na Zemi v roce 1999, v předvečer nového tisíciletí, se podařilo tento opakovaný tvořivý impuls konečně prosadit do hmoty a nastartovat Novou duchovní cestu.

Rozhoduje se o volbě mezi dvojicí odlišných cest

Ale pozor! Tou duchovní autoritou v pozadí, která prosazuje určité změny, nebo naopak která novým změnám brání, mohou být i Temné síly, mágové, lidské Duchovní hierarchie, Vesmírní lidé apod. A to, co oni prosazují, může jít zřetelně proti skutečnému duchovnímu vzestupu lidstva. Příkladů z dnešní doby jsme již na těchto webových stránkách popsali dost: směrování vývoje mimo hmotu, propagace používání umělých pomůcek na duchovní cestě, propagace magie a ovládání energií vizualizací, odmítání cesty čistého vzestupu jako slabé, učení starověkých učitelů lidstva, učení Vesmírných lidí, atd.

Co nakonec rozhodne o tom, zda v energetických polích řídících další evoluci lidstva zůstane magie a všechny možné metody Staré duchovní cesty, z nichž některé jsem právě vyjmenoval, nebo zda se prosadí zásadně jiné principy Nové duchovní cesty propagované na těchto webových stránkách? Rozhodne porovnání užitečnosti obou směrů praxí. Která z cest dokáže očistit Přírodu a Planetu a zbavit je většiny temných karmických nánosů nahromaděných lidstvem za dlouhé věky. Která cesta dokáže probudit Planetu k plnému vědomí. Která z cest dokáže zbavit lidstvo manipulujícího vlivu Vesmírných lidí i ovládání řadou dalších nehmotných temných systémů. Která cesta se dokáže postavit i pozemských hmotným mocnostem, například trvalému udržování systémů zbraní hromadného ničení. A která cesta těmito všemi zásahy dokáže odvrátit katastrofu Planety.

Rozhodne i to, podpora kterého z těchto dvou směrů z duchovního pozadí dokáže vyvinout větší sílu, větší tlak na změnu morfických polí Planety a lidstva. Zda si své postavení dokáže udržet síla magie, vliv astrálních egregorů podporovaných a udržovaných magií. Nebo zda síla čistého vzestupu dokáže vyvinout tlak, který magii překoná, a který prosadí řízení lidstva přirozenými systémy morfických polí Planety. Ano, nejde zde o žádné přátelské posezení. Jak naznačily mnohé výhrůžné reakce mágů na naše texty, jde tady skutečně o boj „kdo s koho“.

Dnešní lidstvo vystoupilo z kruhu opakovaných katastrof a nových začátků

Soudobá lidská civilizace šla doposud ve vleku předchozích civilizačních cyklů na naší Planetě, ve kterých obvykle zlo narostlo do té míry, že civilizace byla karmicky zastavena celoplanetární katastrofou. V současné době lidstvo přetnulo tento stále se opakující cyklický kruh a vydáváme se novým směrem, i když to navenek ještě není příliš patrné. Byla objevena a nastartována Nová duchovní cesta, informace o jejích principech i návody, jak se na ni dostat, jsou veřejně sdělovány. Lidstvo je na počátku cesty nového a naprosto odlišného duchovního vývoje, jehož hlavní zásady popisujeme ve všech článcích na těchto webových stránkách. Tento zvrat však není výsledkem pouhé náhody. Ale připravené situace, která měla za následek výrazné posílení energetické výbavy dnešního člověka.

Co mohou lidstvu přinést zrozené bytosti dávných civilizací?

V posledních desetiletích se na Planetě zrodily desetitisíce bytostí dávných civilizací. Jaký význam má tato skutečnost pro současné lidstvo? Rozhodně to není z toho důvodu, aby sem například z Atlantidy přenesly magii, magické náramky Atlantů, učení starověkých mistrů či diamantovou vodu, jak mnohé z těchto bytostí právě činí. Je to z úplně jiných důvodů. Dávná civilizace mohla mít určitou přednost, zvláštní energetickou výbavu, například hlavní čakry na místech, kde už je lidstvo za dlouhé věky ztratilo. Zrozením jedinců původní civilizace se tato vlastnost či schopnost znovu objevuje na scéně.

 Je logické, že tyto kroky řídí sama Příroda nebo vyšší světelné síly vedoucí vývoj, nikoliv však lidé, duchovní mistři, instituce Duchovních hierarchií. Z vyššího duchovního nadhledu je nejdůležitější dosáhnout vzestupu, zatímco z omezeného pohledu duchovních mistrů jsou důležité schopnosti, duchovní vnímání, dostatečná privilegia na prosazování změn. Přesně v tomto duchu vedly dlouhé tisíce let vývoj lidstva lidské Duchovní hierarchie. Konečně je potřeba tento způsob vedení lidstva změnit. A začít lidstvo vést k pochopení toho, že jedině a pouze stabilní duchovní vzestup zajistí vše potřebné – i schopnosti, dostatečně citlivé vnímání, duchovní komunikaci. Zvláštní privilegia lze ztratit nebo úpisem prodat, zneužít. A jak dokládá historie, způsob udělování privilegií mistrům sestupujícím do hmoty žádnou duchovní evoluci lidstvu nezajistil.

Změny ve výbavě hlavních čaker dnešního lidstva

Pokud nově objevená vlastnost jednoznačně přinese v praxi nesporný pokrok, začne se postupně promítat do morfického pole současného lidstva. Po naplnění určitého kritického množství pak zcela nahradí vlastnost původní a najednou ji začnou mít všechny další nově zrozené osoby nebo přímo celé lidstvo na Planetě. Během jedné až dvou generací tak může nepozorovaně dojít k pozitivní mutaci lidské civilizace. Najednou od určité časové hranice začínají mít všichni narození lidé novou tvořivou výbavu či novou energetickou výbavu, která už mezitím dávno upadla v zapomnění.

Změny předchozího typu se právě na Planetě dějí, a to zhruba od padesátých let 20. století. Jedinec s probuzeným vnitřním duchovním pocitem si může tyto skutečnosti ověřit v praxi sám na sobě nebo i druhých lidech. V energetické oblasti se tato evoluční změna projevila podstatnou změnou v energetickém fungování člověka v posledních padesáti letech (vznik nových čaker) a probouzením centra vnitřního citu u duchovně připravených lidí – viz článek 31. Vývoj soustavy čaker dnešního člověka, 32. Transformace lidstva - skutečně probíhá nebo ne?

Přinést novou výbavu a pochopit své chyby v minulosti

Je důležité správně pochopit historický rámec těchto změn. Dávné civilizace měly tuto výbavu, ale přesto byly smeteny katastrofou. Protože dělaly jiné chyby – masově používaly magii, ovládaly a zneužívaly síly Přírody, ztratily duchovní komunikaci s Přírodou, karmickou institucí a dalšími silami Světla vedoucími vývoj, nepečovaly dostatečně o svoji hmotnou existenci a stále zaměřovaly svůj zrak nahoru a plánovaly odchod ze hmoty. Bytosti těchto civilizací se zde cíleně zrodily znovu, aby přenesly tehdejší hlavní čakry, které už dnešní lidstvo nemělo. To je první hlavní důvod jejich zrození.

Tím druhým důvodem jejich zrození je pochopit chybu, kterou tehdy jejich civilizace udělala a snažit se ji napravit změnou svých postojů. Například tím, že budu vysvětlovat, že ta a ta metoda už jednou zavedla civilizaci ke zkáze. Abych věděl, co je správné udělat, potřebuji se nutně dostat na světelný vzestup. A to až tak daleko, abych měl šanci zajistit dostatečně účinnou energetickou očistu, léčbu, nápravu situace. Abych takto pomohl rozmotat zauzlený vývoj sebe, svého okolí, případně lidstva a celé Planety. Jedině tím dojde k úplnému karmickému vyvázání dané situace, omylu, chyby, přehmatu z dávné minulosti.

Stává se však opak. Jedinci z dávných civilizací mají dobré duchovní vnímání, i když se nedokázali dostat na cestu vzestupu. Vlastně díky této svojí výbavě působí na okolí dojmem mimořádné duchovní vyspělosti a sami takové hodnocení rádi přijímají. Místo aby pracovali na sobě, ujímají se pozic duchovních učitelů a ze své pozice klesajících ve Světle pak učí další. Jenže z této pozice nemohou pochopit historické pozadí jejich zrození v tomto světě. A místo toho, aby svoji tehdejší chybu překonali, opakují to samé. Opět vytahují na světlo „úžasnou magii“, opět připomínají způsoby jak „využívat“, ve skutečnosti zneužívat přírodní síly, znovu se snaží zveřejnit jako objev starověká učení, která tehdy potopila svět. Znovu nás jako tehdy vedou k vývoji mimo hmotu, protože přece pobyt ve hmotě je z určitého pohledu pouze dočasný. Usilují o opakování historie, místo aby hledali cestu, jak karmicky rozvázat svoji nepříznivou minulost. A to je ta problematická stránka zrození těchto bytostí v dnešním světě.

Pozitivní mutace lidstva jsou pozorovatelné až v řádu desetiletí

Lidstvo však po dlouhou dobu nemusí vůbec nic pozorovat. Nemusí mít tušení, že se něco zásadního děje. Proč? Protože k tomu, aby se u člověka naplno projevily určité nové vlastnosti, musí nejprve dospět do věku, kdy se stává plnou individualitou po stránce fyzické i psychické, což je kolem dvaceti let. A určitá nová tvořivá výbava se dokonce projeví navenek teprve, až se člověk stane individualitou také po stránce duchovní, což někdo zvládne ve dvaceti, obvyklé to však bývá až ve věku čtyřiceti až padesáti let. Nová pozitivní mutace v lidstvu není proto pozorovatelná v rozmezí jednoho až dvou let, ale spíše v časovém horizontu několika desítek let.

Po několika desítkách let se pak začnou objevovat náznaky, že se cosi změnilo. Nikdo však dlouho neví proč. V tomto konkrétním případě rozšíření výbavy hlavních čaker člověka se výsledek projevil velmi zásadně. Důsledkem bylo hromadné duchovní probouzení obrovského počtu obyvatel Planety v posledních desetiletích minulého století a tisíciletí. To se projevilo v rostoucím zájmu o duchovní poznatky a veškerou ezoterní literaturu. Nikdo netušil proč. Úvahy hovořily o tom, že sem začíná proudit zvláštní energie ze středu Galaxie, nebo že nastává přechod do Věku Vodnáře a s tím spojené nově proudící energie způsobují takové změny, nebo že se nám znovu rovná genetický program do podoby údajné původní dvanáctivláknové šroubovice, případně další úplně jiné důvody. Tou rozhodující příčinou je však zásadní změna ve výbavě čaker. Jak by si toho ale lidé mohli všimnout, když drtivá většina knih o čakrách popisuje fungování čaker nesprávně?

Pozitivní změna ve fungování Planety

V článku 37G. Převedení Země přes období hrozících katastrof, jsem podrobně vysvětlil, k jakým změnám došlo v oblasti naší Planety v letech 1999 a 2000. Radikálně se pročistilo prostředí Planety, v důsledku toho Planeta podstatně zvýšila svoji vnitřní harmonii i frekvenci vnitřní energie. Ke svému fungování se probudily drobné kamenné bytosti i větší horské celky na Planetě a začaly se podílet na energetickém čistění prostředí Planety. Došlo k harmonizování čaker Země a Planeta se probudila ke svému plnému energetickému fungování. Začala si řídit své záležitosti sama a překonala tak vliv Duchovních hierarchií, které doposud fungování Planety do značné míry ovládaly.

V důsledku toho se v pročištěném prostředí Planety začíná postupně a nenápadně měnit fungování zákona karmy. Daleko více začínají být odhalovány a pranýřovány neetické formy a způsoby jednání, které ještě v nedávné době běžně procházely a fungovaly. Karmické vyrovnávání negativní energie neetických činů velkého rozsahu přestává být odkládáno do příštích inkarnací, ale vlivem přirozené přitažlivosti energií shodného typu k němu začíná docházet bezprostředně.

Neetické ovlivňování morfických polí člověka

Lze morfické pole člověka nebo určité organizační jednotky změnit podobným způsobem, jako jsme schopni přepsat novou nahrávkou běžné magnetofonové nebo video pásky? Ano, je to možné a dělo se to v minulosti. Ve většině případů to však bylo vysoce neetické a ve svých důsledcích i nebezpečné pro celou civilizaci. V žádném případě nemůže být dostačujícím důvodem souhlas hmotné osobnosti člověka k takovému zákroku, protože člověk pod nátlakem může souhlasit s čímkoliv.

Podobné zákroky se prováděly zejména v době Atlantidy a později v Egyptě, kam atlantské tradice částečně pronikly. Cílem bylo vytvořit dokonalý lidský pracovní stroj schopný vykonávat určitou formu práce a zcela podléhající centrálnímu energetickému a mentálnímu ovládání. Z lidí byly vymyty nežádoucí názory a vymazáno jejich spojení s původními morfickými poli. Poté byli ovlivnění lidé orientováni na nová morfická pole, která byla uměle vyzařována přímo z určitého místa vybraným speciálně připraveným člověkem. Ten měl službu ve vysílací stanici a sám vyzařoval přes vysílač nové morfické pole, přenášející konkrétní pokyny k práci.

Tyto skutečnosti, které ve svých výkladech naznačuje Edgar Cayce (Tajemství Atlantidy, str. 10 a dále) se nám potvrdily při karmickém čištění více osob: „Začal vytvářet instituce na léčbu a výuku „věcí“ – tvorů, které využívali jako otroky… V chrámu obětování a v Chrámu krásy byla zdokonalována a zachraňována těla těch, které považovali za verbež… Používal drogy jako sedativa… při přípravě jednotlivců na konečné služby, k odstranění těch věcí, které by mohly způsobit, že by jednotlivec byl jiného názoru… Jako učitel organizoval skupiny těch, kteří byli očištěni v Chrámu obětování k zvláštním účelům – zemědělci apod… Jednotlivci, kteří měli zaplnit určité stanice nebo místa při šíření myšlenek vedoucích k přípravě lepšího života…“

Energetická manipulace s lidmi pod pláštíkem léčby

Z mnoha lidí, kterým bylo zřejmě řečeno, že se pouze podrobí energetické léčbě v chrámu, se tak stávali bioroboti, které nazývali "věci". Na jedné straně těmto lidem třeba i vyléčili fyzické nemoci a povýšili jejich tělesné fungování na vyšší úroveň, na druhé straně je však zbavili vlastní identity. A říkali tomu očištění, zdokonalování, zachraňování, odstranění nežádoucích myšlenek. Tito ovládnutí lidé se stali fyzicky odolnými a vykonávali jednoduché práce pro centrální režim (veřejný úklid, zemědělství, těžba surovin apod.).

Tehdy v dobách Atlantidy a dávného Egypta uměli magicky manipulovat s morfickým polem jednotlivců, skupin i celých ras ve jménu ovlivnění jejich vývoje směrem k určitému loajálnímu názoru na daný společenský režim. I to je doklad toho, kam až může lidstvo dovést magie a umělá manipulace s duchovními energiemi, i když je na první pohled motivována snahou pomoci člověku. Je to doklad a důrazné varování, kam až může vést léčení druhého člověka vůlí a vědomou manipulací s energií - tedy léčení magií. Na začátku je možná myšlenka pomoci člověku, na konci je však výsledkem vědomá manipulace s člověkem ve jménu jiné "lepší" bytosti či skupiny lidí.

Následky neetického fungování civilizace

Historie ukázala, že civilizace takto neeticky fungující obvykle končí v propadlišti dějin. Za dávnou atlantskou i egyptskou civilizací se zavřela voda. A dnešní lidstvo stále ještě není přesvědčeno o tom, zda vůbec tyto dávné civilizace existovaly, přestože dokladů o jejich existenci se již nashromáždilo více než dost. Je to pochopitelné. Přijetí jejich existence by na hlavu postavilo současnou vědu a vyvolalo by potřebu její radikální přeměny. A to se současné vědecké obci nemůže líbit.

Osud dávných civilizací je důrazným varováním pro nás, abychom z jejich odkazu vybírali jen to etické. Fakta však zatím mluví o něčem jiném. Americké tajné vládní projekty od 50. let 20. století hledaly technologie umožňující manipulaci s vědomím člověka a ovládání jeho reakcí: „S pomocí mimozemské technologie se vědcům podařilo vypracovat vlastní efektivní technologii manipulace s lidským vědomím a technologii dovést do stadia použitelného jako speciální zbraň, umožňující ovládání vědomí nepřátelských armád a zejména jejich velících struktur. Zprvu musel být používán v roli řídícího prvku speciálně vycvičený člověk, který celý proces manipulace s vědomím jiných lidí řídil svým vědomím, přičemž byl umístěn v tak zvaném „Montauk-křesle“...“ (Ivo Wiesner: Děti moudrých draků, str. 232).

To je přece totéž, co dělali v Atlantidě a Egyptě – možná jiné přístroje, jiné technické vybavení, ale princip a záměr je stejný. Jak už jsem jednou upozornil, po civilizacích, které toto dělaly, se zavřela voda. Mocní tohoto světa však netuší, že dělají přesně totéž, co tehdy dávno odsoudilo civilizace k zániku. Jak jsou lidé nepoučitelní, když ztratili duchovní rozměr života. Smutné ovšem je, že nepoučitelní jsou i mnozí z těch, kteří by měli být vzorem pro všechny hledající na duchovní cestě – duchovní učitelé, provozovatelé webových stránek s duchovními informacemi, léčitelé. I mnozí z nich bez rozpaků na svých webech znovu oživují dávnou minulost – magii, minulé techniky, dávná učení, přístroje, rituály.

Nechceme přece, aby se historie opakovala

Americké technologie manipulace s vědomím byly úspěšně využity v době operace "Pouštní bouře" v Kuvajtu v 90. letech: „Američané tuto mentální zbraň poprvé ve velkém měřítku vyzkoušeli v Kuvajtu na počátku operace Pouštní bouře. Zařízení zbraně bylo umístěno na helikoptérách, které v nízkém letu přelétávaly pozice elitních iráckých tankových jednotek. Výsledek je všeobecně znám. (Ivo Wiesner: Děti moudrých draků, str. 233). Tehdy se perfektně vycvičené oddíly irácké armády bez boje vzdaly - byla to nevědomá reakce na působení ovládacích energetických polí uměle vyzařovaných z letících helikoptér.

Další tajné vládní úkoly v jiných částech světa hledaly metody pro psychotronické ovlivňování veřejnosti. Používalo se centrální vyzařování zejména prostřednictvím televizního vysílání ovlivňující návyky každého člověka, tedy měnící morfická pole a spojení s nimi na základě morfických rezonancí. A to jak nepřímo - výběrem programů propagujících násilí, ovládání a manipulaci, tak také přímo psychotronickým vyzařováním, které bylo součástí některých programů.Podle nepotvrzených zpráv mentální zbraň podobného typu s názvem „eliptonová zbraň“, měli vyzkoušet Rusové při invazi svých armád v roce 1968 do Československa. Konstrukční nedostatky a špatné nastavení vyzařovaného rozsahu však způsobilo zcela opačný efekt. Místo očekávané ztráty vůle k odporu došlo ke skokovému vzrůstu davového odhodlání a k tvrdé konfrontaci, což Rusy značně překvapilo a vyvedlo z konceptu. Přibližně v témže období Američané svůj typ mentální zbraně vyzkoušeli na obyvatelstvu několika velkých měst...“ (Děti moudrých draků, str. 233). Takto vypadal lidský svět na konci 20. století nového věku.

Podaří se bytostem z Atlantidy uvolnit karmické vazby?

Lidstvo zatím zjevně vědecky a technicky zaostává za úrovní atlantské civilizace, ale v násilném manipulování člověka s člověkem se jí začalo přibližovat. Bytosti z Atlantidy se znovu po uplynutí zhruba dvanácti tisíc let od zkázy jejich civilizace inkarnovaly mezi námi. V současné době jich na Planetě žijí desítky tisíc. Mají v sobě obrovské vnitřní schopnosti a předpoklady pro duchovní práci. Pokud však nenajdou cestu duchovního vzestupu, stává se realitou, že tyto schopnosti znovu využívají ve prospěch temné strany světa.

Ti Atlanťané, co tehdy bojovali za Světlo, se v dnešní době znovu narodili proto, aby měli šanci se karmicky očistit, protože na svých bedrech nesou odpovědnost za zkázu dávné civilizace. Dostali novou možnost využít svých nesporných energetických schopností, tentokrát však ve prospěch celého lidstva. Aby se nekonal další vývojový zvrat ve směru ke zlu, k chaosu a disharmonii. Aby neudělali stejnou chybu jako tehdy, kdy podcenili energetické a mentální síly organizovaného zla. Tehdy šli se svými jemnými duchovními silami nepřipraveni do nerovného souboje s obrovskou manipulující silou, a proto prohráli. Pokud se jim podaří vyhnout se tentokrát stejné chybě, dávné karmické vazby budou uvolněny.

Lidé z atlantské civilizace mají neobvyklé intelektuální schopnosti i mimořádnou manipulativní sílu vědomí. Proto se do dnešní doby dokázali prosadit i na ty nejvyšší společenské posty. Tentokrát mají šanci překonat sobectví, touhu po nadvládě nad jinými, touhu po manipulaci s nimi. Celoplanetární společenské klima jim však situaci ztížilo. Vyvolalo v nich právě ty negativní návyky, kterých se potřebují zbavit. Asi to tak má být, protože jedině to, co se opět vyhrotí do nejvyššího možného konfliktu, má šanci být tentokrát změněno.

Navíc, tehdy v dobách Atlantidy byla společnost poměrně jasně polarizovaná na Síly Světla podporující Přírodu a na Síly Temna vyznávající násilí, manipulaci a ovládání. Situace v dnešním světě je však zakamuflovaná. Není patrné žádné jednoznačné rozdělení na směry, strany podporují Světlo a Temnotu. V dnešním světě totiž i drtivá většina těch, co říkají, že podporují Světlo, a co si dokonce i myslí, že podporují Světlo, ve skutečnosti nahrává temnému vývoji. Tím se znovu potvrdila skutečnost, že každá další poskytnutá šance na změnu člověka bývá těžší.

Není mnoho správných cest

 Je tady jediné světélko – cesta čistého vzestupu, cesta probuzení skryté schopnosti neomezeného duchovního vzestupu pro nás lidstvo 2. typu. Všechna učení, metody, rituály patřící ke Staré duchovní cestě, podporují jen další pád lidstva tím, že jdou proti vzestupu člověka.

Není zde mnoho správných cest, jak se dnes při současné nabídce duchovních nauk, učení, může zdát a jak řada duchovních učitelů veřejně tvrdí. Většina z toho už byla dávno vyzkoušena. Proto tyto metody a učení nesou na sobě cejch temných sil. Protože se staly již kdysi účinnými nástroji Temna k ovládání vývoje a lidstva. Proto přetahování dávných metod do dnešní doby není žádným novým začátkem – je pouze opakováním starých chyb. Chceme-li najít cestu z duchovní krize lidstva, uspět může jen něco zcela nového, doposud v minulosti nevyzkoušeného. Protože minulost se pro lidstvo stala jedním dlouhotrvajícím a vytrvalým pádem. Chceme-li pád zastavit, musíme se naopak všeho z minulosti zbavovat, a ne to znovu vytahovat na světlo. Správnou cestu je třeba hledat jinde než v minulosti.

Ve třetí části tohoto tématu 38C. Vliv astrálních egregorů na vývoj přejdu k dalším informacím o magických způsobech ovlivňování vývoje světa energetickými poli. Záměrně přitom nepoužívám pojem morfické pole, abych odlišil přirozená bioenergetická morfická pole Přírody a Planety od uměle vytvořených astrálních vlivů na vývoj lidstva.

© Jiří Novák, listopad 2010
www.novaduchovnicesta.cz


Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

  • 220
  • 33
  • 24
  • 23
  • 24

Celkový počet hlasů: 324