38E. Informační pole a duchovní knihovny

Lze získat kompletní informace o historii?

Jak vypadal svět v dávné minulosti? Kdy přesně byli na tuto Planetu vysazeni první lidé? Kdy žili lidé společně s dinosaury, jak naznačují mnohé nálezy - zkamenělé otisky chodidel člověka jdoucí souběžně se stopami pravěkého ještěra, nebo Cabrerovy černé kameny z Peru pomalované výjevy ze společného života lidí a dinosaurů (viz například Ivo Wiesner: Do ráje projdeš peklem)? Řadu čtenářů napadnou při kladení podobných otázek myšlenky: Jistě se řada jedinců dokáže napojit na informační pole lidstva, na Akašickou knihovnu. Proč by odtud nemohli přenést informace o kompletní historii dávných civilizací na Planetě, když je tam všechno uloženo? Vždyť o dokonalé „kosmické paměti“ hovoří mnohé dávné i současné texty. Někteří ji nazývají Kronikou akaša, další mluví o Univerzálním informačním poli. Mnoho autorů přitom píše o tom, že je tam zaznamenána kompletní historie.

Břetislav Kavka mluvil o zvláštní energetické substanci, kterou nazýval „protonace“. A tvrdil o ní, že: „Zaznamenává všechny naše duševní projevy, činy a myšlenky se všemi přidruženými okolnostmi, jakož i veškeré změny přírodní s podrobnými úkazy, veškeré děje a pokrok lidstva ve všech oborech, podoby všeho živého i mrtvého tak, jak se ve skutečnosti událo.“ (Břetislav Kavka: Nové základy experimentální psychologie).

„Záznamy akaša jsou jistým druhem celkového záznamu všeho, o čem se kdy přemýšlelo nebo co bylo pociťováno nebo učiněno. A když je člověk skutečně citlivý, může se na ty vibrace napojit a v podstatě vidět minulost ve vesmírném smyslu. Proto vám dobré médium může říci, jaké byly vaše minulé životy… Schopnost vidět tyto záznamy má každý z nás vrozenou. Je to jen otázka rozvíjení této schopnosti, která vlastně znamená v první řadě se dostat do souladu sám se sebou… Je to jen otázka rozšíření našeho vědomí… Není to o nic fantastičtější než zvukové nebo světelné vlny, jen tady jde o myšlenkové vlny.“ (Shirley MacLaine: Na tenkém ledě, str. 105).

„Všechno, co děláme a všechno, co se stane, je nesmazatelně vtisknuto do akaši, tohoto subtilního média, které proniká veškerou hmotou. Každý pohyb, který se na Zemi od jejího vzniku odehrál, je dostupný těm, kteří mají nezbytný výcvik. Dějiny světa leží před těmi, kdo mají oči otevřené… Starodávná věštba praví, že až skončí toto století (pozn.: jde o 20. století), vědci se naučí záznamu Akaši používat k náhledům do historie… Všechno, co se přihodí, se vtiskne do onoho média, které prostupuje i vzduch. Vydá-li se jednou nějaký zvuk nebo započne určitá činnost, je to navěky zaznamenáno.“ (Lobsang Rampa: Příběh Lobsanga Rampy, str. 128).

Toto všechno je duchovní teorie popsaná v mnoha vydaných knihách. Vše z pohledu předchozích citací vypadá dokonale - stačí se jen napojit a dostupné informace si přečíst a přenést je pro další lidi do hmoty.

Jak vlastně vypadala naše historie?

Když pominu materialistické pojetí historie, které je v mnoha směrech chybné, překroucené, neúplné, pak jednoduchým porovnáním nalezneme dva odlišné přístupy při zkoumání skutečné minulosti. První skupinu tvoří lidé, kteří se zabývají zpracováváním dávných textů, bájí, legend a napsali o tom knihy. V nich uvádí výsledky, ke kterým porovnáváním mnoha starých textů dospěli. Obvykle však jde pouze o útržky dávné minulosti, dílčí historická období, nikoliv však o kompletní ucelenou teorii. V tomto směru byly pro mne nejvíce přínosné knihy Ivo Wiesnera.

Pak jsou tady oficiální esoterní učení. Z nich nejvýznamnější jsou Rosenkruciánská Kosmokoncepce Maxe Heindela, Teosofie Heleny Petrovny Blavatské, Antroposofie Rudolfa Steinera. Tato učení naopak uvádí detailně propracované kompletní pojetí dávné historie. Přitom jde o teorie navzájem podobné. Tato učení se však nespokojila s historií Země, s popisem etap vývoje lidstva. Například Max Heindel udává navíc i popis předcházejících vtělení Planety. Jak taková složitá teorie mohla vzniknout? Rudolf Steiner otevřeně tvrdil, že informace o minulosti čerpal návštěvami Akašické knihovny.

Když ovšem tyto uznávané teorie porovnáme s bádáním první skupiny autorů, co zkoumali staré texty, zjistíme jednu zásadní věc. Jak je možné, že se tato uznávaná esoterní učení tak zásadně liší od prastarých textů, bájí, legend pojednávajících o stvoření člověka a o minulosti naší Země? Proč jejich pojetí historie zcela ignoruje náznaky mnohých dávných textů, že člověk byl stvořen jako hotová bytost na vysokém stupni duchovního i rozumového vývoje (viz články 7. První a Druhý plán Stvořitelů, lidstvo 1. a 2. typu, 8. Druhý plán Stvořitelů - dnešní lidstvo)?

Nakolik odpovídají esoterní učení skutečné minulosti?

Například oficiální esoterní učení Rosenkruciánů podané v knize Max Heindel: Rosenkruciánská kosmokoncepce (první vydání v roce 1909). Učení bylo zveřejněno v době, kdy již byla všeobecně přijímána Darwinova teorie evoluce. Toto duchovně zaměřené dílo se pokusilo vytvořit jakýsi duchovní protipól Darwinovi. Výsledkem je však systém, který ve srovnání s mnoha dalšími dochovanými prameny jeví náznak umělosti a nevěrohodnosti. Toto měla být ta pravda, která postupně nahradí neudržitelnou Darwinovu evoluční teorii? Toto učení je možná opakem Darwinova pojetí. Je však na hony vzdáleno tomu, jak evoluce lidské civilizace na Planetě i předtím skutečně vypadala. Kniha popisuje umělé rozdělení na řadu epoch, odlišných hmotných vtělení naší Planety. Jako bytosti jsme údajně nejprve v jiných vtěleních Planety prošli stádium minerálů, potom rostlin, atd. „Současné rostliny se stanou lidmi až ve venušské periodě… Minerály čeká dosažení lidství až v periodě vulkánské… Člověk se nevyvinul z lidoopa, opak je pravdou. Lidoop degeneroval z člověka“ (str. 120). Ano, takto vypadá oficiální esoterní pojetí minulosti. Výrok o opicích ukazuje, že nepravdivou tezi o evoluci člověka z opice můžete jakoby obrátit, „postavit na hlavu“, pravda tím ale nevznikne. Podle Přírody je pravdivost popisu historie podle Rosenkruciánů zhruba 15 %. Jinými slovy – skoro nic z toho neodpovídá minulosti, tak jak skutečně probíhala.

Prakticky o stejném pojetí předcházejících vtělení naší Planety píše i Rudolf Steiner. Další věc - mnoho dávných pramenů a textů na Zemi se zmiňuje o trojici dávných civilizací – Hyperboreji, Lemurii, Atlantidě, o jejich vysoké duchovní či technické vyspělosti. Esoterní učení však z těchto pojmů vytvořila základní evoluční etapy vývoje: Polární (bytosti utkané z ohnivé mlhy), Hyperborejská (prvohory, rostlinné stádium vývoje bez pocitů a rozumu), Lemurská (druhohory, zrod člověka, místo očí má člověk vnitřní cit), Atlantská (třetihory a čtvrtohory, člověk získal zrak, rozum, ego). Taková do všech detailů rozpracovaná duchovní vývojová teorie jistě byla dobrou potravou pro učeného zasvěcence, ne však pro běžného člověka, který dává přednost jasnosti, srozumitelnosti, jednoduchosti. Řada detailů z takové teorie sice odpovídá skutečné minulosti, například, že původně měkká a tvárná těla postupně tvrdla. Ale celek má velmi nízkou hladinu pravdivosti a působí jako uměle vytvořená teorie, kterou kdosi na základě dílčích indicií a pojmů dotvořil rozumem. Podstatné však je, že mnohé prvky této někým vytvořené pohádky jsou nám dodnes předkládány jako zaručené duchovní pravdy.

Důležitým zdrojem informací je karmické čištění osob

Jedním z důležitých informačních zdrojů o dávné minulosti jsou informace, které se odkrývají při karmickém čištění osob. Naše minulost v tomto Vesmíru i před ním, tak jak jsme ji zaznamenávali v postupujícím karmickém čištění, mluvila o něčem úplně jiném. Tady na tuto Planetu, do tohoto Vesmíru, jsme se dostali jako hotové bytosti, předtím jsme existovali ve vyšších světech a odtud sestupovali v důsledku omylů a chyb do nižších světů (článek 6. Dobro a zlo jako dvě soupeřící síly, sestupy do nižších světů). Dělali jsme chyby jako lidé, předtím jako andělé i Stvořitelé, i bytosti vyšších světů. Ve vývoji žádné osoby jsem však nezaznamenal, že by prošla minerálním či rostlinným stádiem, jak tvrdí esoterní učení. Ano, je to tvrzení proti tvrzení.

Zásadní je však skutečnost, že pojetí historie předávané na těchto webových stránkách www.novaduchovnicesta.cz je ve shodě s dávnými texty a legendami. Zatímco bádání tvůrců některých oficiálních esoterních učení je na hony této „lidové pravdě“vzdáleno. Jestliže tito esoterici takovou teorii s velmi nízkou úrovní pravdivosti jasnovidně vyčetli z Akašické knihovny nebo dalších knihoven či zdrojů, pak s těmito duchovními zdroji informací není něco v pořádku. Zdá se, že neobsahují hlavně a pouze přesné otisky všeho, co se kdy stalo. Ale spíš to vypadá, že je z nich možné vyčíst i poznatky rozumově vytvořené našimi předchůdci. Proč tito světově uznávaní autoři z Akašické knihovny nepřenesli pravdivější pojetí minulosti? Je tam vůbec kompletní historie zaznamenaná? K odpovědím se v tomto textu dostaneme postupně.

Nedostupnost údajů o dávné minulosti

Předcházející úvahy naznačují, že získat kompletní údaje o dávné historii je dosti problematické. Přitom se zdá, že je jednoduché napojit se na duchovní bytosti, sféry, vědomí, knihovny, a nechat si informace nadiktovat nebo je přenést automatickým psaním. Je tady jedno ale! Informace dlouho nepoužívané se vytrácejí, ztrácejí, rozplývají. Žádná paměť není věčná.

Co třeba vaše individuální paměť? Dokážete si vybavit, co jste dělali 1.4.1999, nebo dokonce 1.4.1980? Před deseti lety jsem zapisoval texty, na kterých jsem pracoval, na tři a půl palcové diskety. Dnes už některé z těchto disket běžný počítač nedokáže přečíst. Zub času záznamy nějakým způsobem nahlodal. Dnes používané CD nebo DVD disky jsou zřejmě trvanlivější. Ví ale někdo, co se stane se záznamy na těchto discích za 500 let, za 10 tisíc let? Duchovní knihovny nemohou být výjimkou, i tam se informace otiskují do určitého média a nemohou být věčné, jak potvrzují zkušenosti.

Úsilí temných sil o zapomenutí minulosti

Další problém: Temné síly záměrně usilovaly o zničení nebo deformování informací o dávné minulosti. Aby lidstvo nevědělo, čím bylo. Protože takové lidstvo, které ztratí svoji historii, pak snáze ovládnete. A temným se to skutečně podařilo. Na Planetě existovalo před naším letopočtem mnoho knih a písemných dokladů o dávné minulosti. Ty byly soustředěny do celé řady dávných knihoven – například Alexandrijská knihovna, Pergamonská knihovna, Sibyliny knihy. Statisíce a milióny knih a knižních svitků. Většina těchto drahocenných historických skutečností však byla nenávratně zničena vypálením – viz Viktor Farkas (Zázračné skutečnosti, str. 229).

Všude na světě v období přelomu letopočtů mizelo vědění v plamenech. Většina knihoven obsahujících klíčová díla minulosti a odkazy dávných civilizací byla nenávratně zničena. Zůstaly jen pouhé útržky, legendy, báje, záznamy v poničených a zmanipulovaných duchovních knihovnách. (viz článek 30B. Proč je většina lidí na Planetě v duchovním pádu?). Téměř všechny autentické záznamy o minulosti staré tisíce a desítky tisíc let tak byly zničeny. Když dnes řeknete Atlantida, zarytý skeptik si bude klepat na čelo a většina ostatních neví, jestli je to realita nebo pouhá pohádka. Jak snadné je zajistit, aby lidstvo ztratilo svoji minulost.

Manipulace s informacemi zasahovala i do duchovních sfér

To však není všechno. Nebylo zmanipulováno pouze staré vědění ve hmotě. Úsilí temných sil ovládnout informace a přizpůsobit je svým potřebám proniklo i do duchovního pozadí světa. Karmické čištění mnoha osob potvrzuje, že v duchovních sférách nad námi působily bytosti, které v důsledku svých chyb podlehly temnu a byly skrytě ovládnuty. A to jak mezi nejvyššími anděly Dhyany, tak také ve všech úrovních seskupení lidských duchovních mistrů - Duchovních hierarchiích. Někteří z andělů, či mistrů, kteří měli odpovědnost za uchování a čistotu informací, pod vlivem temných inspirací záměrně měnili informace o minulosti, ty správné nahrazovali smyšlenými. Další informace deformovali tím, že jejich zatemněnost jim bránila ve vnímání vyšší pravdy. Naopak více rezonovali s informacemi od temných sil, s nepravdami a smyšlenostmi. Také údajně dokonalá Akašická kronika byla ovládnuta temnými silami a mnoho informací překrouceno, jak vysvětlím v dalším textu.

Takže jsme u další zásadní záležitosti, pro kterou uznávané teorie podávají idealizovaný pohled, který se zcela liší od skutečnosti. Není pravda, že z Kroniky Akaši lze zjistit všechno. Duchovní knihovny již neobsahují kompletní pravdivé záznamy o dávné minulosti.

Při hledání pravdy je důležité kombinovat a porovnávat

Jaký z toho všeho vyplývá závěr? Žádný informační zdroj nemá absolutní pravdivost. Při hledání pravdy o minulosti proto musíme kombinovat různé zdroje. Srovnávat, prověřovat informace. Duchovní knihy a informační pole už přesné detailní informace o dávné minulosti neobsahují (odpověď, kam se informace ztrácejí, podám v dalším textu). Zbývají nám pak pouze méně „spolehlivé“ a vědecky neuznávané zdroje – legendy, báje, eposy, dávné pověsti, staré texty. Mnohé z nich byly předávány ústně z generace na generaci celé tisíce let.

Plus informace zjištěné z individuálních duchovních obalů jednotlivců, které se vynořují při karmickém čištění. Nebo se aktivují ve formě vzpomínek na minulost při návštěvě určitého místa, při setkání s určitou osobou, atd. S pomocí dnes zrozených bytostí dávných civilizací můžeme získávat autentické informace o podmínkách života v minulosti. Řadu takových výpovědí o dávné minulosti uvádí Rainer Holbe (My z Atlantidy), ani tato sdělení však již nejsou informačně čistá a jsou do nich zamíchány předsudky a intelektuální úvahy poplatné současné civilizaci. Předávaná úroveň pravdy je navíc limitována úrovní duchovního nadhledu bytosti tenkrát v minulosti, i dnes v tomto životě.

Pozoruhodný materiál zanechal také americký jasnovidec Edgar Cayce, který ve svých několika tisícovkách osobních rozborů načerpal ohromné množství informací o dávné minulosti. Z jeho dochovaných osobních rozborů pak byly dalšími autory sestaveny knihy, ve kterých se snažili využít odkazu Edgara Cayce k vytvoření určitých závěrů o dílčích historických obdobích - viz např. knihy Edgar Cayce: „Ježíš Kristus", "Tajemství Atlantidy" a mnoho dalších.

Rozumové dotváření informací snižuje úroveň pravdy

Tyto všechny zdroje nám však poskytují pouze útržky, střípky původní pravdy. Je problém zařadit tyto střípky do správného časového rámce – správné doby nebo alespoň správné časové následnosti. Tímto způsobem se zabýval zkoumáním minulosti například Ivo Wiesner. Je třeba si vážit úsilí jeho i všech podobných badatelů, kteří se snažili pátrat tímto způsobem v minulosti. A být shovívaví k chybám, kterých se ve svých vývodech dopouštěli. Každopádně informace z knih Ivo Wiesnera týkající se minulosti jsou podle Přírody pravdivé na 85 – 90 %. A to představuje velmi přesné přiblížení ke skutečné pravdě v kontrastu s patnácti procenty pravdivosti rosenkruciánského pojetí minulosti.

Proč ani Ivo Wiesner nedosáhl vyšší pravdivosti? Každý badatel nachází jen kousky pravdy, útržky dávných informací. Může přitom využívat i intuice nebo přímého napojení na informační pole. V závislosti na jeho vnitřní čistotě a frekvenčním dosahu vědomí však mohou být informace zjištěné intuicí nebo jinou formou duchovního přenosu zamlžené, částečně zastřené. Pokud chce člověk takto získané střípky informací zpřesnit, lépe vysvětlit, sestavit v  jediný kompletní popis historie, nezbývá mu nic jiného, než použít vlastní rozum. A s pomocí rozumu jednotlivé útržky a náznaky spojit v jeden celek. V jediný kompletní popis fungování člověka, lidské civilizace a našeho Vesmíru.

Při jakékoliv snaze udělat z dílčích informací obecnější závěry vznikají v této fázi zpracování informací nepřesnosti. Vše závisí na kvalitě a věrohodnosti dílčích zdrojů a zbytek už dokoná rozum člověka. A ten do těchto střípků informací vkládá svoje předchozí zkušenosti, informace načtené z jiných knih, své návyky, svá schémata obvyklého myšlení. Tím se dopouští menších nebo i větších nepřesností ve vysvětlení faktů, v interpretaci událostí, v jejich následném časovém řazení. Proto i přes veškerou snahu badatelů jsou některé z uváděných závěrů o původu lidstva naprosto nesprávné, pokroucené a deformované. Takto podávaná historie lidstva proto může být poměrně přesná, podobně jako v knihách Ivo Wiesnera, nebo také úplně mylná. Toto všechno jsou důvody, proč kompletní historii doposud nikdo nedokázal přenést.

Také v  knihách Ivo Wiesnera nalezneme občas rozpory. Jeho pojetí se někdy knihu od knihy liší. Nalezením dalších střípků dospěl v další knize k novému vysvětlení historie. Jakmile ve svých knihách zůstával především v rovině systémové analýzy dávných, textů, legend, bájí a doplňoval to vlastní intuicí, shoda s minulostí byla poměrně vysoká. Čím více však využíval dalších internetových zdrojů informací získaných channelingem, tím větších nepřesností se postupně dopouštěl a tím více se odkláněl od skutečné pravdy.

Shrnutí - Kronika Akaši nebyla čistým otiskem událostí

Kronika Akaši skutečně v minulosti uchovávala informace o veškerých událostech a veškerých vjemech bytostí o těchto událostech. Je tady ale několik základních námitek!

Zaprvé – otisky informací nejsou věčné, a proto se informace potupně zeslabují a ztrácejí.

Zadruhé – některé informace byly temnými silami záměrně deformovány a překrouceny.

Zatřetí - skutečná praxe, konkrétně pojetí minulosti podle esoterních učení, dokládá, že v této Kronice se neukládaly pouze čisté otisky toho, co se skutečně stalo. Ale byly tam i pocity jednotlivců, že se něco stalo. A byly tam také rozumové teorie popisující, že se něco stalo. Vše dohromady smícháno v jediný nesourodý informační celek. Celek, který byl „uvařen“ životem a myšlením bytostí uvnitř tohoto Vesmíru. Navíc byl ještě cizorodými zásahy pozměněn, deformován. Nejde tedy o čistou pravdu, čistý záznam událostí, čistý otisk. Jde o souhrn všeho možného s různými úrovněmi pravdy. Chybí v něm pohled zvenčí z vyššího nadhledu. Je pak obtížné z něj vybírat nitky skutečně pravdivých informací, protože i v duchovních sférách značné procento všech informací zaujímají informace intelektuálně deformované, jejichž úroveň pravdy je nízká.

Vzestup umožňuje více se přiblížit k pravdě

Jak z toho všeho ven? Jak je možné se dostat k informacím o vyšší hladině pravdivosti? Odpověď je jednoduchá – dostat se na cestu stabilního vzestupu, začít překonávat duchovní prahy a postupně získat vysoký duchovní nadhled nad situací. Právě cesta vzestupu umožňuje dostat se blíže k pravdě duchovní komunikací. Lidé, kteří dnes kráčejí po vzestupné Nové duchovní cestě, tak mají jednu obrovskou výhodu navíc. Mohou duchovně komunikovat s duchovními bytostmi – například anděly Dhyany, karmickými institucemi, Přírodou, přírodními duchy. A informace získané z jiných zdrojů tak upřesnit a doplnit. Navíc, člověk na vzestupu dokáže v mnoha situacích rozpoznat původní pravdu od kamufláže a lži.

Na cestě vzestupu totiž vše neharmonické postupně vyplouvá na povrch. Proto takový člověk nemůže být něčím dlouhodobě ovládán a manipulován. Pokud je skrytě ovládán, jednoho dne to zaručeně vyjde na povrch a on bude náznaky tlačen s tím rychle něco udělat. To znamená energeticky se očistit a karmicky vyvázat – srovnat tu situaci do normálu, do optima, na což má na vzestupné cestě k dispozici potřebné prostředky. A díky tomu si dokáže udržet jasné, dostatečně zřetelné vnímání. Je schopen vycítit pravdu, pochopit náznaky.

Na cestě vzestupu se postupně zvyšuje frekvenční dosah vědomí člověka - dokáže se proto napojit na čistější zdroje informací, které jsou pro ostatní nedostupné. Navíc stále stoupá – proto je schopen zjištěnou pravdu postupně zpřesňovat. Právě na cestě vzestupu se můžeme dopracovat i k odpovědím na otázky, na které lidstvo zatím věrohodnou odpověď nedostalo.

Které celky mají vlastní informační pole?

Jak to tedy vlastně je s Informačním polem civilizace nebo s Kronikou Akaša? Vyjadřují oba pojmy to samé, nebo jde o odlišné způsoby uchování informací z minulosti. Existují nebo ne a můžeme se tam napojit? A jsou tam opravdu všechny informace od počátku světa? Které duchovní knihovny lidstvo v minulosti používalo? A jak vypadá budoucnost v oblasti duchovních knihoven? Na současnou situaci v oblasti informačních polí i výhled do budoucna jsem se zeptal karmické instituce (duchovní komunikace z 9. a 22.11.2010):

Karma: „V tomto světě vždy existovala určitá dvoukolejnost – jak pokud jde o systémy řízení, tak i pokud jde o uschování informací. O dvoukolejnosti v oblasti řízení evoluce lidstva a Přírody už víte (pozn.: viz článek 38C. Vliv astrálních egregorů na vývoj). Teď ještě zbývá pochopit dvoukolejnost v oblasti uchování informací. Univerzální byla Akašická knihovna vytvořená na principu energie akaši, která je nadřazená jak energiím živlovým, tak i všem druhům bioenergií. Proto byla přístupná jak mágům či osobám astrálně cestujícím, tak také dalším bytostem třeba na NDC. Jenže NDC v minulosti neexistovala a na cestě čistého vzestupu bez magie bylo minimum osob. Takže Akašickou knihovnu využívaly jen bytosti obsahující v sobě základy magie a schopnosti astrálního cestování. Vyspělí mágové měli navíc možnost napojit se na knihovnu přímo magicky vytvořeným informačním koridorem. Taková byla realita.

Magie měla kromě toho své další informační knihovny – jakési vyšší informace určené pouze vyspělým adeptům magie. Informace, odkud čerpali impulsy pro rozhodování při vedení světa. Tyto knihovny dosud existují a přichází doba jejich uzavírání, protože jejich pravdivost byla hluboko pod úrovní 50 % a jejich používání k řízení světa mělo výrazně negativní následky. Opakované katastrofy byly ovšem pro mágy běžnou situací, jak napravovat vývoj...

To, že se o tom dozvídáte, že o tom vůbec komunikujeme, znamená, že nadchází doba, kdy je potřeba začít s touto dvoukolejností něco dělat, a to ve všech oblastech fungování našeho světa. Už by neměl být rozdíl mezi informacemi pro privilegované a informacemi pro ostatní. Jediným kritériem pro napojení člověka na informační pole by měla být jeho duchovní čistota, okolnost, zda je na duchovním vzestupu ve Světle a nikoliv v duchovním pádu. Tento způsob regulace přístupu k informačním polím je naprosto dostačující. Není už vhodné rozlišování, které informace mohou být veřejně přístupné pro kohokoliv, kdo se dokáže na informační pole napojit, a které informace jsou pouze pro privilegované vrstvy duchovních mistrů zastávajících určitou pozici v žebříčku magických hodností.

Informační pole podporované Přírodou a systémy NDC fungují a budou fungovat na principu bioenergie. Zcela se opouští živlové fungování a možnost přístupu na bázi živlů, které bylo typické pro původní Akašickou knihovnu. Tato pole jsou dnes součástí energetického obalu planety Země a Přírody. Očividně má své informační pole lidská civilizace jako celek. Dnes už funguje i Informační pole Nové duchovní cesty, které se vytváří na podkladě informací vámi zpracovávaných. Může se na ně napojit každý člověk jdoucí po NDC. Informační pole dnes už nemá žádný jednotlivý národ. Dříve měly informační pole tradiční národy nebo rozsáhlé národnostní skupiny, jako např. Slované, Germáni, Anglosasové, Seveřané apod. Tato informační pole však postupně vymizela z paměti Planety.

V dnešní době je skutečně dosti obtížné zjistit pravdivé informace o dávné minulosti, o počátcích osídlování Planety a Vesmíru lidskými civilizacemi. Minulost byla problematická vždy, ale teď se nacházíme v jakémsi přechodném období, kdy všechny původní informační systémy už přestaly nebo přestávají fungovat a plnohodnotné náhrady zatím nevznikly. Myšlenka, že Akašická knihovna obsahuje informace o všem, co se kdy, kde stalo, byla vždy idealistická. Nepoužívané informace se během věků postupně zeslabují a přestává fungovat možnost se na ně napojit. Jak víte z knih, hlavní světové duchovní směry si vytvořily vlastní pojetí historie, které odpovídá skutečnosti jen z velmi malého procenta. Z tohoto pohledu jsou výjimečnými knihy Johna R. R. Tolkiena „Pán prstenů“, které vystihují realitu doby na 70 % a Silmarillion dokonce z 80 %. Knihy Ivo Wiesnera také přes 80 %.

Informační pole měli i Vesmírní lidé, a to jak na této Planetě, tak i v rámci Vesmíru. I tato pole se předchozími zákroky Přírody a systémů Světla vedoucích vývoj postupně rozpadla a přestala existovat. Svět potřebuje čisté informace a nikoliv informace deformované ve prospěch určitého vládnoucího systému. A tak už nám toho mnoho nezbývá. A dnešní dostupné informace z minulosti? Tak, jak už to bylo napsáno - knihy, dávné texty, báje, legendy, letopisy. Dále především střípky informací z karmického čištění jednotlivců i území a ze vzpomínek obsažených v individuálních duchovních obalech jednotlivců.“

Tolik komunikace s Karmou.

Příklad pozemského Internetu

Ne nadarmo se říká, jak nahoře, tak i dole. Jen se podívejme na hmotný Internet, který je odrazem toho, jak to funguje v duchovním pozadí světa. Najdeme v něm ohromná kvanta informací s drtivou převahou informací intelektuálně vytvořených, vymyšlených. A v mnoha případech zjevně nepravdivých, dokonce i záměrně lživých, temných, děsivých – viz například poslední aféry jinak „slušných“ veřejných pracovníků s dětskou pornografií nebo krádeže a podvody přes Internet. Jistě, i některé z informací jsou důležité a přínosné, většinou se však jedná o ohromné množství datového odpadu, kterým se musí člověk celé hodiny brodit, než nalezne záblesk pravdy. Než se mu objeví skutečně pravdivé pojetí dané věci.

Brouzdal jsem chvíli Internetem a vyhledával články o Kronice akaši. Zjistil jsem, že doslova tentýž text se vyskytuje snad na deseti různých webech, aniž by byl u některých z nich uveden původní zdroj. I to potvrzuje skutečnost, že většina autorů nevychází z vlastních prožitků a zkušeností, ale že pouze opisují, opisují a zase opisují. A aby neudělali chybu, netroufají si do ukradeného a přeneseného textu, který vytvořila jakási uznávaná „kapacita“, vložit jedinou vlastní myšlenku.

Nejsem kompetentní posuzovat nejrůznější vědecké teorie, hodnotit účinnost výrobků nabízených reklamami. Ale v dnešní době jsem již schopen dotazem na Přírodu jednoznačně posoudit pravdivost informací na mnoha webových stránkách zabývajících se duchovním pozadím světa. A z tohoto pohledu je informovanost z internetu opravdu žalostná. Lidé ke mně přicházejí s určitými problémy, chtějí se dostat na cestu vzestupu. První, co musíme udělat, je sestavit seznam zasvěcení, léčitelských zásahů, duchovních kursů, které je stahují, jejichž dotek na nich zanechal stopy manipulace a ovládání. Přitom to všechno dělali v dobré vůli na doporučení webových stránek, různých duchovních učitelů, léčitelů. Chtěli si pomoci a následováním rad si ve skutečnosti ublížili.

Představte si myšlenku, že jednoho dne bude Internet fungovat tak, že vše zjevně nepravdivé, lživé, i vše související s podporou jakékoliv trestné činnosti (například nelegální kopírování čehokoliv), se automaticky do druhého dne vymaže. Kolik by pak asi zůstalo na Internetu informací z celkového objemu? Příroda naznačuje, že po prvním nejhrubším třídění asi tak 2 až 3 procenta. A po dalším jemnějším vyhodnocení pouhá polovina procenta. To by naznačovalo, že z každých dvou stovek dílů jeden jediný zůstane, zatím zbývajících 199 půjde jako zbytečných, špatných, pokroucených, lživých pryč.

Odsun civilizace do duchovního depozita

Ještě jsem nevysvětlil, jakým mechanismem se informace ztrácejí a proč. Pokud civilizace nedokázala naplnit své historické poslání a nevyužila svých předností ke zvýšení své harmonie, odchází z historické scény do jiné dimenze, duchovního depozita (přípravné roviny), kde dočasně nebo i trvale ztrácí jakékoliv spojení s aktuálním hmotným světem. Stává se tak vlivem náhlé katastrofy nebo drastické změny životního prostředí a životních podmínek. Takto skončily všechny dávné civilizace na naší Planetě. O některých z nich máme alespoň dílčí informace – Hyperborea, Lemurie, Atlantida.

Informační pole civilizace je vázáno jednak na samotnou civilizaci, ale také na prostředí, Planetu, Přírodu, ve které civilizace fungovala. Proto se stává, že civilizace odsunutá katastrofou, náhlou změnou životních podmínek, do depozita, si s sebou odnese otisk svého informačního pole. Zároveň však totéž informační pole, nebo alespoň jeho zeslabená část, zůstává vázáno na Planetu a na ty bytosti, které přežily. Na povrchu Planety se však podmínky života zásadně změnily - zanechané informační pole se proto radikálně mění a přizpůsobuje se civilizaci nové a jejím životním podmínkám. Ty informace v aktuálním informačním poli lidstva, které tam nahromadila původní civilizace, se začínají postupně vytrácet. Jak k tomu dochází? Nikdo už tyto informace nevyhledává, protože po každé katastrofě klesá lidstvo duchovně, frekvenčně i vědeckotechnicky níže a s původními informačními zdroji tak ztrácí spojení.

Informace, na které se dlouhodobě nikdo nenapojuje, ztrácejí svoji sílu a postupně vypadávají z aktuálního pole. Veškeré znalosti, moudrost a vědění civilizace, která opustila historickou scénu, se tak z informačního pole nového lidstva postupně vytrácejí. A je to tak správné, protože zejména vědeckotechnické informace v rukou nepřipravených bytostí přinášejí nové ovládání a další zkázu. V informačním poli planety Země zůstávají pouze rámcové informace.

Vytvoření informačního pole nové civilizace

Některé bytosti původní civilizace dokázaly přežít a po katastrofě se podílejí na budování základů nového osídlení. I nadále se rodí na Planetě. Původní zvyky a návyky jsou však nahrazovány novými, staré informace jsou postupně přemazávány novými fakty, novými údaji, novým chápáním reality. Lidstvo je nuceno začít úplně znovu na nižší evoluční úrovni. Krok po kroku si začíná budovat svoje vědění, svoji vlastní novou moudrost. Dochází k vytváření nového informačního pole na nižších frekvenčních úrovních. Energetické a informační vazby s původní civilizací se postupně vytrácejí.

Souhrnně lze tedy říci, že s přesunem celé civilizace do duchovního depozita se odsouvá i její duchovní obal a informační pole. Informace o původní civilizaci sice zůstávají na Planetě po nějakou dobu dostupné. Ale tím, že se už na ně prakticky nikdo nenapojuje, postupně mizí. Po uplynutí stovek či tisíců let lze konstatovat, že společně se zmizelou civilizací odešly z hmotné roviny Planety také obrovská kvanta vědomostí i duchovních informací, které civilizace za dobu své éry nashromáždila. Konečný výsledek je takový, že tyto informace se staly nedostupnými pro lidské bytosti žijící ve hmotné rovině Planety.

Jedinými doklady o existenci dávné civilizace, jejích vědomostech a duchovní či vědeckotechnické úrovni, zůstávají po určitou dobu písemné i jiné materiály, ústně předávané informace či objevené stopy po její činnosti. I toto všechno však po uplynutí desetitisíců, statisíců a miliónů let zakryjí nánosy času a dalších planetárních katastrof. Zbývají už jen útržky informací obsažené v pověstech a bájích dávných národů, které vypadají až příliš nevěrohodně na to, aby v nich běžný člověk hledal reálný podklad.

Potřebujeme v novém vývoji informace starověkých mistrů?

Někomu to přijde líto, že tak velké množství informací se ztrácí. Mnoho dnešních duchovních učitelů proto vítá možnost napojení se na civilizaci v duchovním depozitu a od „starověkých mistrů“ přenášejí „ohromující“ informace. Na toto téma jsem již napsal článek 20B. Co s informacemi od starověkých učitelů lidstva? Připomínám alespoň základní myšlenky z tohoto článku:

Co se chceme naučit od civilizace, která nedokázala najít cestu vzestupu a skončila katastrofou? A která si přitom myslí, že nešlo o pád jejich civilizace, ale o cestu k vyššímu vývoji zpět domů? Je toto ten správný zdroj informací, který bychom měli vyhledávat? Kdo nepochopil své vlastní omyly, ten nás nemůže vést. Nechceme-li další katastrofu, potřebujeme se jejich názorům vyhnout. A místo toho hledat novou, úplně jinou cestu.

Není to tedy náhoda, že informace nahromaděné civilizací, která ve hmotě selhala, postupně mizí. Má to tak být a z hlediska dalšího vývoje to je naprosto správné. Protože takové informace by pro novou civilizaci vytvořily obrovské množství duchovních předsudků. Jakoby pevných pravd, které však ve skutečnosti neplatí. A které je potřeba místo přijmutí naopak odvrhnout a nahradit novými pravdami více odrážejícími reálnou situaci a nové podmínky vývoje.

Snaha uchovat vědění civilizace

Pozemské katastrofy důkladně zametly většinu stop, duchovní i vědeckotechnický odkaz dávné civilizace se ztrácí. Některé civilizace však s tímto počítaly a rozhodly se před definitivním zánikem zanechat v bezpečných úkrytech svůj duchovní i vědeckotechnický odkaz. Jsou doklady o tom, že právě toto udělala atlantská civilizace před definitivní zkázou 9564 př. n. l. Na několika místech bylo ukryto veškeré vědění se vzorky materiálů, předmětů, vynálezů i popisy technologií. Jedno z těchto depozit bylo umístěno v oblasti pyramid v egyptské Gize. Bylo však zřejmě již odkryto před tisíci lety, dávné informace odvál čas, knihovny s uchovanými materiály byly zničeny. Jiné místo, zřejmě v Antarktidě, se možná za pomoci určitých kruhů v Tibetu podařilo odhalit německým nacistům. Proto ještě těsně před koncem druhé světové války Německo horečně pracovalo na vývoji nových zbrojních systémů, které by dokázaly průběh prohrané války zvrátit. Naštěstí tyto zbraně nestihli uvést do sériové výroby.

O návštěvě dalšího takového místa kdesi v Tibetu píše Lobsang Rampa v knize „Jeskyně předků“. „Stál jsem bez hnutí u skalní stěny a zíral na tu fantastickou scénu. Jeskyně vypadala asi tak dvakrát širší než vnitřek Velké katedrály v Lhase.“ (str. 66). Viděli mnoho neznámých přístrojů, podivuhodné techniky, až našli panel, který jim začal holograficky promítat minulost: „Světlo se stáhlo do sebe a uprostřed haly se ztvarovalo do zářící koule… Načež se začaly vytvářet obrazy, zpočátku rozmazané a nerozeznatelné, ale měnící se posléze v živé a skutečné, prostorově trojrozměrné… Byl to svět před dávnými a dávnými časy, v dobách, kdy byl ještě velice mladý. Pohoří se tyčila tam, kde se dnes rozlévá moře… Počasí bývalo teplejší a krajinou se potulovali podivní tvorové… Lidé a zvířata se spolu telepaticky dorozumívali. Nevládlo tu však dokonalé štěstí… Svět byl rozdělen na tábory, z nichž každá strana toužila po územích patřících té druhé… Viděli jsme vřavu strašlivých válek… Vyslechli jsme řeč na rozloučenou, která nám „lidem budoucích věků, budou-li jací!“ sdělovala, že lidstvo se chystá sebe samo zničit, nebo že se to alespoň zdá pravděpodobné.“ (str. 68)

Univerzální informační pole a Kronika Akaši

Ivo Wiesner píše o dvou základních informačních systémech (Stezka draka, str. 72): „Prvním je Univerzální informační pole (UIP) či Informační banka Univerza obsahující úplný soubor informací světa, Univerza od okamžiku jeho stvoření. Druhým informačním systémem je Kronika Akaši. Ta obsahuje úplné informace o každém člověku od okamžiku jeho stvoření, přes jednotlivé inkarnace po současnost a s jistým převisem pohledu do budoucnosti.“

Když jsem zadal přímý dotaz, co je to Univerzální informační pole, dostal jsem následující odpověď (komunikace ze dne 28.11.2010):

„Jsem informační knihovna přístupná všem bytostem z tohoto Vesmíru, které jdou cestou Světla.“

Příroda poté doplnila následující a odpověděla i na další dotazy týkající se informačních polí a knihoven (komunikace z 28.11. a 1.12.2010):

„To, co jsi vnímal, je stará proklamace, kterou strana Světla stejně nebyla schopna zajistit. UIP je vlastně totéž, co zde nazýváš Informační pole Přírody, Vesmíru, Univerza. Fungovalo vždy na bázi bioenergie, která byla pro tento svět zásadní. Nešlo o otisky někým záměrně vytvořené, jako tomu bylo zpočátku u Akašické knihovny. V případě UIP šlo o automatické zaznamenávání událostí, jako když se určitý systém dívá na svět velkým dalekohledem, jakousi kamerou a vše do detailu snímá, zaznamenává, uchovává. Všechny děje, události plynule zaznamenává jako na dokonalém videu. Ale je tady ten samý problém. Ohromné množství informací zaznamenávaných za dlouhé věky historie způsobuje, že ty staré jsou čím dál více odsouvány do pozadí novějšími. A stávají se tak méně a méně dostupné, až postupně zcela vymizí. Jako když se díváš do dálky na nekonečnou řadu lidí: Ještě na 100 metrů rozeznáváš určité detaily, na kilometr ještě rozlišuješ osoby, na 10 kilometrů se už vše ztrácí a splývá s okolím. Ještě to lze přiblížit dalekohledem. Ale na milion kilometrů už ani dalekohled nepomáhá, informace jsou nedostupné.“

Ptám se dále přírody: Je správný tento způsob rozlišení obou informačních systémů podle Ivo Wiesnera na UIP a Akašickou knihovnu?

Příroda: „Ano, takto to fungovalo celé věky. Akaša byla spíš pro uchování informací o jednotlivcích, UIP pro zaznamenání celkových informací o vývoji. Tak to bylo zpočátku. To, že Rudolf Steiner přenesl z Kroniky Akaši teorii o vývoji světa, naznačuje, že nešlo o skutečný záznam událostí z minulosti. Šlo o teorii někým dříve intelektuálně vytvořenou. Proto ta neshoda se skutečným vývojem.“

Kyvadlo, automatické psaní, náhlé osvícení

A co kyvadlo, automatické psaní, kreslení nebo jiné podobné formy přenosu? Nebo náhlé osvícení, „oslnivý nápad“? Jako prostředky pro kontakt s UIP nebo způsoby, jak přijmout informaci z UIP? Tak jak to naznačuje Ivo Wiesner (Stezka draka, str.70)?

Příroda: „Kyvadlo jako prostředek navazování spojení nesloužilo pro kontakt výhradně s UIP, ale pro kontakt s vlastním podvědomím, které mohlo mít informace odkudkoliv: Nejen z UIP, ale i z vlastního duchovního obalu, karmických vrstev, ze svých minulých životů, také od duchovních mistrů, mimozemských bytostí, andělů., atd. A automatické psaní? Ani to nesloužilo pro kontakt s UIP. V tomto případě šlo zejména o spojení s individuálními nehmotnými bytostmi nebo institucemi. Takové kontakty se staly zdrojem pro řadu knih - například Jane Roberts: „Sethovy promluvy“, Graham Bernard: „Co je člověk – metapsychické rozmluvy“ (přenos informací od bytosti, která se nazvala Richardem), Barbara Marciniaková: „Poslové úsvitu“, „Země – klíče k živé knihovně“ (přenos informací od Plejáďanů z budoucnosti, kteří dočasně pobývali v našem světě a čase – viz článek 37D. Význam naší civilizace pro evoluci Vesmíru.“

Speciální komunikační přístroje

A co speciální komunikační přístroje, jakými byly mluvící hlavy, křišťálové lebky, o kterých píše Ivo Wiesner (Stezka draka, str. 83). Nebo kniha boží moudrosti (Sefer Razi-el), kterou údajně dostal první člověk Adam při odchodu z ráje. Nebo Kábod Izraelitů, ze kterého při pochodu pouští poslouchali „slova Boha“. Nebo zázračný kámen, krystal, nazvaný „Šalamounovo oko“, který byl zdrojem proslulé královy moudrosti (Děti moudrých draků, str. 16 a dále)?

Příroda: „Ani tady nešlo o přímé napojení na UIP. Některé z těchto předmětů měly spíš charakter samostatných informačních systémů, využívajících dokonalých pamětí ve formě disků nebo jiné nám doposud neznámé technologie. Další přístroje byly naladěny na kontakt s určitými duchovními bytostmi, institucemi, mimozemskými bytostmi v řidší hutnosti hmoty. V případě křišťálových lebek šlo zřejmě o napojení na mimozemské Informační systémy Vesmírných lidí. Například o Mojžíšovi, Izraelitech a Ježíšovi víme, že je vedli Vesmírní lidé. Takže jejich přístroje pro spojení s Hospodinem, Bohem, je napojovaly na mimozemské lidské bytosti a jejich informační systémy.“

Kdo mohl komunikovat s UIP?

Takže kdo vlastně mohl v minulosti komunikovat přímo s UIP?

Příroda: „Samotné UIP jako takové nebylo příliš lidmi na Zemi využíváno, protože na něj neměli dosah. Je to spíš legenda o jeho existenci, která se tady na Zemi traduje. A kterou zmínil ve svých knihách Ivo Wiesner. Napojení na UIP je možné na principu telepatie. Duchovně zaměření lidé na Zemi používali spíš Akašickou knihovnu, která byla přístupna každému i z pozice 5. těla, kdo zvládal zásady astrálního cestování. A vyspělým mágům byla dokonce přístupná přímo přes magií vytvořený komunikační kanál. Na UIP bylo potřeba energetické vyladění minimálně na úrovni 10. nebo 11. těla, což dokázala pouhá hrstka jednotlivců na Zemi. Ti, kterým se dříve říkalo osvícení, a kteří přitom nepoužívali magii nebo jiné podobné metody ovládání energií vůlí a vědomím. To byl například po určitou dobu Buddha, možná také Mohammed, ale ne již Ježíš, který byl záměrně veden Vesmírnými lidmi, duchovně komunikoval především s nimi. A navíc byl mágem nejvyšší kategorie.“

Pro úplnost dodávám, že význam naladění vědomí člověka na určité pozice, konkrétně na 5. tělo nebo třeba 10. tělo, jsem vysvětlil v článcích 15. Duchovní vzestup člověka a trojice hybných sil evoluce, 18. Cesta k duchovnímu probuzení člověka, 19. Mystické zážitky a vzestup do sféry Věčného Já, 21A. Nová duchovní cesta - vzestup za hranice Vesmíru.

Kronika Akaši

Nejčastěji zmiňovanou duchovní knihovnou či informačním polem je Akašická knihovna (Kronika Akaši). Jak popisují návštěvu Akaši známé osobnosti?

“Společně jsme se vznášeli známou cestou k místu, které nazýváme Síní paměti. Když jsme potichu vstoupili, uviděli jsme ostatní, jak jsou zabráni do zkoumání Akaši, avšak to, co viděli, pro nás ostatní bylo neviditelné, podobně jako naše vlastní záběry měly zůstat neviditelné jim… Konečně jsme se uklidnili a společně se pustili do sledování záznamů Akaši… Když se člověk dívá na záznam Akaši, vidí to, co vnímá hlavní osoba (pozn.: tedy osoba, které se záznam týká, nebo duchovní učitel, který byl požádán záznam někoho přečíst)... Procházeli jsme záznamem, namátkově se zastavovali a zase šli dál… Záznam Akaši pokračoval a rychlostí myšlenky nám zobrazoval mužův život.“ (Příběh Lobsanga Rampy, str. 132).

Tato citace naznačuje skutečnost, že napojení na záznam bylo možné vědomě řídit, regulovat, časově posouvat, jako když zacházíte s běžným hmotným videopřehrávačem. Nepopisuje však, jak samotné záznamy vypadají. jakým způsobem jsou informace uchovány. Více o tom naznačí následující citace:

 „Jeho manželkou je Tkadlena Vairë, která ze všeho, co bylo v Čase, tká příběhové sítě a obléká jimi síně Mandosu, jež se stále rozšiřují, jak plynou věky.“ (John R. R. Tolkien: Silmarillion – Mýty a legendy Středozemě, str. 21). To, že paměťové záznamy v Akašické knihovně mají podobu sítí či pavučin naplněných informacemi, se nám potvrdilo i při vlastní návštěvě knihovny.

Návštěva Záznamů Akaši

26.10.2004 nám byla anděly Dhyany zprostředkována návštěva Záznamů Akaši, o kterých jsme měli už delší dobu pocit, že neobsahují pouze pravdivé informace:

Pověřený člověk na NDC s dobrým vnímáním vstupuje s podporou andělů Dhyanů mimo běžné cesty uzavřenou branou. Vnímá dlouhé studené šedé chodby jako v knihovně. Všude po stěnách a stropě se táhnou pavučiny, je v nich mnoho informací. Už chápeme, proč Tolkien píše o Tkadleně, která tká záznamy akaši. Celé prostředí vypadá divně, nepříjemně. Má to velmi daleko k představě dokonalé čistoty, která je naznačována v mnoha knihách. Vypadá to úplně mrtvé, záznamy však mají ohromnou sílu. Bytosti sem vstupující se jenom dotknou svého záznamu a jejich tělo to přisaje ohromnou silou. Informace jdou do nich, bytost je uvedena do transu. Ta síla udrží těla i na stropě. Člověk tam jakoby do sebe něco nasaje a stane se pak určitým zářičem, který působí na ostatní po svém návratu do hmoty. A přitom o tom sám nemá tušení. Až vzestup nad hranici 12. těla nám umožnil odkrýt tento mechanismus.

Celé to vypadá jako obludný podvod. Když se člověk odpojí, má úplně jinou, nezdravou barvu. Jakoby vykradený s částečně vymytým mozkem, celý vnitřek žlutý. Byla mu odsáta i část jeho životní síly. Všichni, kdo jsou tam napojeni, tam přicestovali astrálně a o skutečné povaze působících energií nemají tušení. My na NDC cestujeme duchovně a pro ostatní jsme neviditelní. Mágové zřejmě do záznamů nemuseli cestovat, možná se dokázali napojit informačním kanálem na dálku, ale odsávání na ně fungovalo i takto.

Snažíme se zprostředkovat čistým energiím přístup do knihovny, aby celý systém transformovaly do Světla. Odněkud je zřetelné vyzařování velmi rozsáhlé tajné části. Po určité době se objevují tajné místnosti, kde je vyházená spousta knih, jejichž informace se nehodily. Například popisy válek mezi Bohy a Démony, ve kterých dostali ti temní na frak. Vše potvrzuje skutečnost, že minulost byla v původních záznamech a informačních zdrojích zakamuflovaná, pozměněná. Také objevujeme neuvěřitelně čisté knihy a záznamy, které vysloveně září. Je potřeba je vyzvednout, ochránit a uchovat. Z těch knih jde velmi silná příznivá energie, že by se člověk z nich mohl nabíjet. Dávají pocit bezpečí, pocit ohromného množství pozitivní energie. Jsou to nejstarší záznamy z doby, kdy ještě všechno bylo čisté. Je to z dřívějších údobí Stvoření. Ty pavučinové záznamy Akaši se týkají pouze tohoto Vesmíru. Zatímco ty čisté knihy dávají širší pohled na období, kdy byly vytvářeny duchovní světy a sféry, co jsou teď nad naším Vesmírem. Vnímali jsme útržky informací z doby, kdy na počátku byl úplně čistý svět. Jak to tehdy fungovalo a čím se dokonalost toho světa postupně pokazila. Tehdy byl ještě dokonalý vývoj, ale dokonalost vždy znamená podřízení se určitému řádu, jinak se z dokonalosti stane chaos. Byla tam skupina bytostí, které odmítly ten řád dodržovat. Měly ohromnou sílu vytvářet si naprostou svobodu, bezčasovost, nelinearitu atd. Chtěly zásahy do minulosti měnit svět.

Po skončení operace andělé Dhyané rozhodli, že v této podobě je potřeba zamezit další volné napojování na záznamy. A to do té doby, než lidstvo dospěje a bude mít prostředky na rekonstruování původní pravdy. Vnímali jsme, že celá knihovna se jakoby zalévá sádrou. Zavřela se postupně i všechna vstupní vrata. Jako když to někdo uzamkne, vytáhne klíče a definitivně vše zakonzervuje.

Jak to, že v Akašické knihovně byly také knihy?

Další dotaz Přírodě: Ale v Akašické knihovně jsme našli také knihy o vývoji. Jak se tam dostaly, když záznamy byly od počátku dělány ve formě pavučin, tkaných sítí?

Příroda: „Někdo je tam přinesl, aby je takto uchoval, případně nahrál do informačních sítí. Ale k tomu nikdy nedošlo, naopak Temní zajistili jejich oddělení, jakoby odklizení do nepoužívaných prostor. S tím se spokojili, zničit je byl pro ně problém. Protože ty knihy byly v nehmotné podobě a nešlo je jednoduše spálit, jako to udělali s celými hmotnými knihovnami. Na to temné energie tehdy nestačily.“

Individuální informační výbava člověka

Každý člověk má svůj duchovní obal, který je tvořen systémem vnějších energetických těl. V nich je uloženo obrovské množství informací. Tato stabilní informační výbava člověka se skládá ze dvou částí. První část tvoří schémata jeho jednání, myšlení a prožívání citů, způsoby jeho fungování, jeho zvyky a návyky. Do těchto schémat jsou promítnuty veškeré zkušenosti, které načerpal za dlouhou dobu existence své bytosti, když procházel stovkami zrození ve hmotném světě. Tato část se postupně mění a vyvíjí, tak jak člověk prochází svojí evolucí. Vytváří to, co jsem v článku 38A. Návyky Přírody, morfická a morfogenetická pole označil jako „osobní morfické pole člověka“.

Další část tohoto obalu slouží jako pouhá paměť, ve které se ukládají veškeré informace o tom, co kdy, kde a jak v každém okamžiku života člověka proběhlo, co se stalo. Tato paměť však nepředstavuje pouhý sklad informačních záznamů, jako jsou např. knihy, počítačové diskety, magnetofonové nebo video pásky. Tyto zápisy mají podobu skutečného děje, skutečného průběhu událostí, a doprovázejí je vjemy všech pěti smyslů člověka (zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu), a navíc i průvodní pocity a myšlenky člověka, které děj doplňovaly. Je to všechno to, co nastřádal za dlouhou dobu existence své bytosti procházeje stovkami zrození ve hmotném světě. Lidé, kteří se na tuto paměť napojí buď náhodně, nebo naopak záměrně, např. prostřednictvím regresní terapie, prožívají jakoby znovu dávný děj s veškerými doprovodnými smyslovými vjemy a pocity, které skutečný děj v minulosti doprovázely. Tato část obalu tvoří individuální informační výbavu člověka a mohli bychom ji nazvat "osobní informační pole člověka".

Také informace v individuální výbavě se postupně vytrácejí

Ani v duchovním těle člověka však nezůstávají všechny informace o dávné minulosti. Také zde se část dávných zápisů postupně vytrácí a v osobní paměti zůstávají zejména zápisy z období aktuální civilizační epochy, tj. za období několika posledních tisíců let. Někteří lidé však čas od času prožijí i doteky starších událostí, které z našeho pohledu proběhly mnohem dále do minulosti v období dávných civilizací. Stává se to při karmickém čištění, když člověk vnitřním zrakem vnímá, co se tehdy odehrávalo. Také však při návštěvě určitého místa nebo během regresní terapie. Pokud k tomu dojde, např. pokud se člověku vybaví zážitky ze života v době Atlantidy, naznačuje to, že dosud neodboural energetické vazby s tímto životem. To znamená, že buď nedokázal opakovaně dořešit karmická pouta s jinými bytostmi z daného období. Nebo je příčinou výrazná deformace jeho bytosti, emocionální a mentální bloky, které se u něj v tomto dávném období zkomplikovaly nebo vytvořily a doposud se mu nepodařilo je odbourat. V obou případech se tyto energetické vazby přenášejí do dalších a dalších životů, dokud je člověk nedokáže dořešit. Z pohledu současného života se pak jedná o ty problémy, na kterých člověk potřebuje zejména pracovat, aby se v evoluci mohl posunout dále.

Karmické vrstvy se během věků neztrácejí

Zvláštní kategorii v osobním informačním poli člověka tvoří karmické vrstvy člověka, které se během věků neztrácejí. Jde o mimořádně důležitou část této paměti, která obsahuje záznamy o navázaných nepřirozených vazbách s jinými bytostmi, systémy, či institucemi, o vykonání nepříznivých neetických činů nebo o tom, že člověk se stal cílem neetické činnosti jiného. Dále záznamy o přítomnosti v důležitých okamžicích vývoje světa, Planety, nebo třeba národa (katastrofa civilizace, bitva u Lipan). Také karmické vrstvy s pozitivní náplní, které se však ukládají zvlášť.

Karmické záznamy se sice během věků neztrácejí. Vlivem nakládání dalších a dalších nových karmických vrstev však dřívější záznamy stále více zapadají do hloubky a stává se pak to, že spodní vrstvy jakoby zkamení, „slisují“ se dohromady v jeden celistvý pevně spojený blok. Jejich postupné oddělování a karmické rozvázání je pak energeticky velmi obtížné. Více o systému Karmy a karmické očistě bude v následujícím tématu 39.

Potřebujeme dnes informační pole?

Důležitým zdrojem informací pro nás zůstává osobní informační pole uložené v našem duchovním obalu a zejména informace v karmických vrstvách. Procházíme-li přirozeným způsobem karmickou očistou, uvolňují se nám jednotlivé karmické vrstvy v tomto pořadí, jaké je to optimální nejen pro nás, ale i naše okolí. A z těchto vrstev se dozvídáme střípky informací z naší minulosti.

Pro člověka na NDC význam dalších informačních polí dnes klesá. Já osobně nikomu nedoporučuji, aby vyhledával napojování se na informační pole, duchovní knihovny. Přednost dávám komunikaci s živoucími bytostmi a institucemi – s Přírodou, institucí Karmy, Vesmírem (Kosmickým vědomím), planetou Zemí, Sluncem, atd. Takto dostávám nejen aktuální informace, ale i určitý pohled na minulost, který je pro základní orientaci naprosto dostačující. Význam knihoven spatřuji spíš v uchování informací pro budoucí generace, co je nejdůležitější, jak na duchovní cestě postupovat krok za krokem. I to je však schopna člověku zprostředkovat instituce Karmy nebo i Příroda.

Klíčem k osobnímu pokroku je dosažení duchovního vzestupu

Na počátku své duchovní cesty by měl člověk v prvé řadě usilovat o vzestup. Začít se aktivně zabývat otázkami výživy (články 22. Optimální stravování z pohledu bioenergií I, 23. Optimální stravování z pohledu bioenergií II, 13. Pravotočivost a levotočivost ve hmotě) a praktickou péčí o své čakry každodenním cvičím Pěti Tibeťanů, viz články 29A. Pět Tibeťanů - optimální způsob péče o čakry, 29B. Jak cvičit Pět Tibeťanů. Dále odstranit všechny vazby, které ho ovládají, manipulují, zneužívají, vyhýbat se hmotným a duchovním činnostem, které vzestup blokují (články 26. Které činnosti přitahují a znovuobnovují zlo?, 30A. Cesta čistého vzestupu dnes není populární, 30B. Proč je většina lidí na Planetě v duchovním pádu?, 30C. Zhodnocení metod a pomůcek na duchovní cestě z hlediska moudrosti Přírody, Hodnocení dalších umělých pomůcek a metod pro zdraví a vzestup, 32. Transformace lidstva - skutečně probíhá nebo ne?). Za důležité ještě považuji pochopit rozdíl dávného lidstva 1. typu a dnešního lidstva 2. typu – články 7. První a Druhý plán Stvořitelů, lidstvo 1. a 2. typu, 8. Druhý plán Stvořitelů - dnešní lidstvo. Jinak doporučuji číst články postupně a krok za krokem vstřebávat nové informace.

Vynaložením tohoto úsilí člověk po určité době překročí 2. duchovní práh, 8. tělo a může naplno začít duchovně komunikovat. Navíc ho bude trvale doprovázet osobní Karma, která mu poskytne základní informace o jeho minulosti, důvodech zrození, úkolech pro tento život, chybách, kterých se dopustil, a které má v tomto životě napravit. Dostane odpovědi i na své další otázky, které ho třeba dlouhou dobu trápily. A nepotřebuje přitom vyhledávat žádnou duchovní knihovnu. Člověk na vzestupu má zdroje informací na dosah přímo kolem sebe.

Magické ovlivňování informačních polí

Síla magie dokázala měnit morfická i informační pole lidských bytostí a organizačních jednotek na všech úrovních - viz příklady uvedené v článku 38B. Vývoj nových návyků člověka a Přírody: Chrámy obětování a krásy ve starověké Atlantidě a Egyptě, které „vymýváním mozků“ dělaly z lidí „věci“ konající jednoduché činnosti. Nebo americké technologie manipulace s vědomím úspěšně použité v době operace „Pouštní bouře“ v Kuvajtu v 90. letech 20. století (vycvičené irácké oddíly se bez boje vzdaly).

Některá období lidské historie byla záměrně překroucena - a to nejen v písemných památkách, ale i v informačních polích. Je například známo, že v zájmu církve, která se stala nástrojem temných sil, byly zásadně změněny či zdeformovány informace týkající se historického období Ježíše Krista na Zemi. Toto záměrné zkreslení bylo velmi dokonalé. Došlo k přepsání a zničení prakticky všech původních písemných památek, došlo k překroucení či vypuštění těch pasáží, které se nehodily mocenským zájmům určité skupiny. Byla změněna Bible, původní učení Ježíše bylo velmi podstatně okleštěno a deformováno. Byla změněna i informační pole o tomto období. Proto se jen stěží můžeme dopátrat, jak to ve skutečnosti vše proběhlo, jaké byly vnitřní motivy a vnitřní hybné síly jednotlivých událostí. Nezměněné původní informace o událostech tohoto období zůstávají v osobních informačních polích těch jedinců, kteří nebyli ovlivněni, protože v té době nepatřili mezi klíčových několik stovek bytostí nebo jejich vnitřní čistota znemožnila jakékoliv ovlivnění. Pravdu o historii najdeme také v karmických vrstvách klíčových osob.