43A. Ježíš Kristus a poselství Velikonoc

Co říkají církevní prameny o Ježíši Kristovi?

Ježíš Kristus a jeho život na počátku našeho letopočtu před dvěma tisíci lety – jak to tehdy vlastně bylo? Toto téma bývá veřejně v kostelích i v duchovních knihách prezentováno jako vítězství Božího syna. Který se zrodil v Izraeli, aby po své kazatelské činnosti byl ve věku 33 let veřejně ukřižován. Čímž podle tradic „sejmul hříchy z pozemského lidstva“. Kazatelé doslova říkají:

„Ježíš je skutečný Beránek, který vykoupí lidstvo z jeho hříchů.“,

 viz https://www.opusdei.cz/art.php?p=41036

Nebo:

„Sv. Jan nám ukazuje Ježíše jako Božího Beránka, který snímá hříchy světa. To slovo „snímá“ je od slova „sejmout“. Ježíš přišel sejmout hříchy světa tím, že je vzal na sebe. A přišel sejmout, vzít na sebe nejenom hříchy, ale i všecko to negativní, co hříchy působí.“
Zdroj:

 https://farnostpp.budnet.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=96:vzal-na-sebe&catid=43:uici-se-cirkev

Takové prezentace budí dojem, že lidstvo bylo kompletně očištěno, vykoupeno z hříchů. Logicky by pak na Zemi měl nastat dokonalý ráj, absolutní souznění všech lidských osob, když všechny problematické vazby, hříchy, přehmaty, měly být z lidstva sejmuty, zahlazeny, vymazány.  

Pokud však půjdeme hlouběji do církevní literatury, zjistíme, že církevní postoj je složitější. Možná ne přesně takový, jak se to jednoduše prezentuje lidem. Že nejde o sejmutí běžných hříchů, utrpení, ale především prvotního hříchu – pýchy prvního člověka Adama, za kterou byl vyhnán z ráje. Aby každý člověk měl možnost vrátit se zpět k Bohu, navázat s ním znovu vztah, stát se opět právoplatným a milovaným synem ze syna zavrženého, vykázaného. Je zde zřejmě i propagace možnosti věčného života v Nebi po smrti.

„Adam, první člověk, svým hříchem urazil Boha… Urážka je vždy úměrná důstojnosti uražené osoby. Je jistě rozdíl hrubě napadnout sobě rovného, např. spolužáka, nebo napadnout hlavu státu. I trest bude této skutečnosti úměrný… Urážka Boha, kterou hřích Adamův bezesporu byl, byla nekonečná. Proto musel přijít sám Bůh, aby toto provinění mohl z člověka sejmout.

Protože v Adamovi zhřešil člověk, bylo třeba, aby oběť za spásu člověka přinesl zase člověk. Urážka Boha byla však nekonečná a proto nikdo z lidí, byť by byli sebečistší, nemohl tuto urážku odčinit. To mohl provést jedině Bůh. V Ježíši Kristu - jednorozeném Božím Synu, je splněno obojí. Na oltáři Kříže se obětuje dokonalý člověk - zástupce celého lidstva - a přitom oběť přináší vtělený Bůh… Neexistuje hřích, neexistuje zlo, byť sebevětší, které by tato oběť nemohla zahladit.“

Zdroj:  www.feld.cvut.cz/psps/osobni/slamecka/skripta/08kristus.doc  

I zde je však v závěrečné větě naznačeno, že taková oběť by měla fungovat na cokoliv, na zahlazení jakéhokoliv hříchu. Nikde se v těchto textech nezdůrazňuje, že za ostatní hříchy si člověk dál nese odpovědnost sám.

Vliv každé zásadní duchovní události se postupně promítne do hmoty

Každopádně, ať už měl být rozsah skutečného sejmutí hříchů jakýkoliv, pokud se v duchovní oblasti světa stane jakákoliv mimořádně pozitivní událost, měly by důsledky takové události po určité době sestoupit do hmoty a naprosto zásadním způsobem se ve hmotě projevit. Tak totiž funguje náš svět. Že cokoliv zásadního se stane v duchovním pozadí světa, to se po určité době nutně promítne do hmoty.

Jak dlouho obvykle trvá tato čekací, karenční doba od duchovního činu až do projevení událostí ve hmotě? Hodiny, dny, týdny, někdy možná i měsíce, ale rozhodně ne tisíce let. Pokud se tak zjevně ani v průběhu následujících dvou tisíc let nestalo, pak to vzbuzuje vážnou pochybnost o pravdivosti takovéhoto sdělení o sejmutí hříchů. Pak by to spíše naznačovalo, že taková slova jsou pouhou proklamací, která nemá reálný podtext.

Každý člověk má klíčové okamžiky historie v hlavě. Najdeme v historii lidstva něco, co by nasvědčovalo zásadnímu pozitivnímu zlomu ve vývoji lidstva v  letech a staletích následujících po ukřižování Ježíše? Řekl bych, že právě naopak. Soudný člověk si po připomenutí skutečné historie uvědomí, že nic tak zásadně pozitivního se nestalo. Další vývoj ani v nejmenším nepodpořil odvážné tvrzení o vykoupení hříchů a o zásadní změně duchovní situace člověka, které je dodnes přijímáno za „svatou“ pravdu nejen křesťanským náboženstvím, ale i jinými náboženskými směry a také dnešním novodobým náboženstvím – magií (viz text Dnešní magie se čím dál více podobá umělému náboženství).

V následujících staletích naopak najdeme několik výrazných negativních zlomů ve vývoji, které mají co dělat právě s křesťanskou církví. S tou samou církví, která původně vzešla z Ježíšova duchovního učení, a která oslavuje sebeobětování Ježíše pro celé lidstvo. Nejprve zásadní odklon církve nesoucí Ježíšovo jméno od čistého Ježíšova učení, následují křižácké války ve jménu Boha a zřízení církevní inkvizice, která tvrdými zákroky likviduje vše, co odporuje církevní demagogii. Výsledkem jsou popravy možná milionů bytostí, které odmítaly smýšlet v duchu přijatých církevních dogmat. A nakonec pomoc Vatikánu nacistickým pohlavárům k útěkům mimo Evropu na konci druhé světové války. A to vše ve jménu Boha a jeho syna, Ježíše Krista? Viz například článek Jana Kolaříka v Britských listech „Pomáhal Vatikán německým válečným zločincům k útěku před spravedlností?“ z 30.3.2011 na adrese

https://blisty.cz/art/57996.html

Nebo stejné téma útěků pod názvem „Vatikánské krycí stezky“ na adrese

https://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=4323

Tragédie nesmírně čisté bytosti

Z mého pohledu jde spíše o osobní tragédii nesmírně čisté bytosti Ježíše, která byla zneužita napřed duchovními silami Světla a poté i duchovními silami Temnoty. Jde o nekritičtější období naší historie. O období, které nejvíce poznamenalo následující vývoj. Období, jehož dopady nás pronásledují ještě dnes.

Nejde však jen o 33 let života Ježíše. Jde také o tisíce let, které tomu předcházely (viz článek 36C. Praktiky mimozemských zásahů na Zemi) a další dva tisíce, které následovaly (články 12. Opakované pokusy temných sil ovládnout hmotný svět, 16. Magie z pohledu historie). Co se stalo, proč se to stalo, kdo to skrytě řídil, jaké to mělo následky? Centrální Karma Nové duchovní cesty nám opakovaně během uplynulých let sdělovala, že bez pochopení a důkladného karmického rozvázání tohoto období nemůže být nový vývoj dostatečně stabilizován. Ježíš sám to udělat nemůže z důvodů, které popíšu v dalším textu. Nezbývá tedy nic jiného, než abychom se to snažili zajistit my lidé ve hmotě. Jaký je můj osobní vztah k Ježíši, již víte, viz text 41A. Soupeření mezi Světlem a Temnem v duchovním pozadí světa spěje ke zlomu. Tehdy před dvěma tisíci lety jsem byl Ježíšovým pěstounem.

Důležité v této chvíli je uvědomit si, že každé veřejné ubití pravdy není žádným vítězstvím, ale naopak další drtivou prohrou těch, co si tehdy i dnes říkají Síly Světla. Z každé takové prohry je potřeba vzít si důkladné poučení a ne se tvářit, jako kdyby prohra byla vítězstvím, jako se to stalo před dvěma tisíci lety.

K čemu byl Ježíš vybaven a co bylo jeho úkolem

Ježíš byl tehdy nesmírně čistou duchovní bytostí, která se zrodila v našem hmotném světě. Byl dobře vybaven na rozšiřování a rozmnožování čistých energií z vyšších duchovních sfér. A navíc měl k dispozici vysokou magii. To vše mu poskytovalo dostatečnou výbavu pro nenápadnou duchovní práci. Ne však pro zahájení otevřeného boje proti všemu temnému na Planetě. A také ne pro odstartování veřejné revoluce proti světské moci. Dokonalá vnitřní čistota i magické schopnosti mu umožňovaly do jisté míry vzdorovat případným útokům.

Jeho mise však přesto selhala i přes mimořádné osobní vlastnosti. Proč? Je to jednoznačně v podmínkách, které byly pro jeho misi tehdejšími Silami Světla vytvořeny. Tak jak se postupně vršily přehmaty Sil Světla v blízkosti Ježíše, jeho konec se stával neodvratným.

Přitom Ježíš svojí čistotou dokázal odolávat temným nabídkám. Do jeho blízkosti byla nasazena nehmotná temná bytost – doslova temný ďábel, který čistému Ježíšovi nabízel bohatství, slávu, vládu nad celým světem. Jsou známy Ježíšovy rozmluvy s ďáblem na poušti. Nejsou to pohádky, byla to realita jeho života, kterou dokázal jako čistá bytost vnímat. Přitom odolat pokušení úpisu na vědomé i nevědomé úrovni je nesmírně těžké. Nesmíte dělat žádné přehmaty, chyby, protože ty vychýlí vnitřní rovnováhu vaší bytosti a otevřou tak dveře temným silám do vašeho nitra.

Znám mnoho takových příkladů v tomto životě. Ti lidé mi původně pomáhali. Pak udělali některé z následujících chyb: Nedostatečná důslednost a pravidelnost v činnostech podporujících vzestup, podceňování náznaků a varování, opuštění pozitivního přístupu, ztráta motivace pro další cestu, nedostatečná důslednost v etice a čistotě svého fungování, podlehnutí negativním tlakům okolí. A temní se do nich vloupali. Temno je ovládlo zevnitř, přestali mít nad sebou kontrolu a nechápali to. Přijali úpis, i když na nevědomé úrovni. Ježíš nakonec dopadl podobně. Jeho však nevydaly Temnotě vlastní chyby. Vydaly jej ohromné přehmaty těch, kteří skrytě řídili jeho misi.

Věk Ryb nepřinášel sílu na odstartování duchovní revoluce

Ježíšův život zapadá do počátku Věku Ryb. Znamení Ryb odpovídá živlu vody. A voda je symbol očisty. Dokáže dobře odvádět staré špinavé energie. A stejně tak dokáže snadno přivádět nové čisté energie. Věk Ryb tedy sám o sobě nemá sílu na provedení duchovní revoluce. Má však možnost lidstvo na takovou revoluci připravit. Tím, že se lidstvo začne čistit, učit se novým návykům, nové etice.

A to byl hlavní úkol Ježíše. Pomoci nastartovat začátek očistného procesu lidstva. Tím, že na svět přinese nové energie, nové myšlenky, nové způsoby života. Tím, že vytvoří zárodek, vzor nového eticky čistého duchovního směru. A ten se začne nenápadně bez halasného pokřiku rozšiřovat po světě. Nic víc. Na počátku našeho letopočtu nebyla příhodná doba na provedení celosvětové revoluce. Další vrchol Platónského roku, který přináší duchovní i energetický náboj velké změny, měl následovat až za další dva tisíce let.

Citace dalších badatelů o období Ježíše

O období Ježíše píše řada uznávaných badatelů. Například Ivo Wiesner v knize „Do ráje projdeš peklem, Díl 2: Konec předpeklí ráje“ v kapitole nazvané příznačným názvem „Proč je tajena pravda o Bibli, Novém zákonu a Ježíši, aneb největší podvod v lidských dějinách“.

Nebo Jiří Wojnar v knize „UFO, Bible a konec světa“ v oddílech „Modlářství, Tragédie křesťanství, Bůh, nebo člověk?, Pozadí, strategie a pravděpodobný průběh událostí“, Velká hra“. Kde mimo jiné uvádí (str. 251):

„Ježíš požádal o vodu. Místo toho mu byla na tyči podána „houba nasáknutá octem“, a za chvíli „zemřel“. Houba s největší pravděpodobností obsahovala drogu, která ho uvedla do kataleptického bezvědomí. (Katalepsie je stav, při kterém jsou veškeré životní pochody zpomaleny natolik, že člověk na první pohled vypadá jako mrtvý)…“

„Ukřižování bylo popravou, která neskončila smrtí. Byla to neuvěřitelně riskantní, a proto nesmírně účinná válečná lest v nekončící bitvě o lepší budoucnost všech lidí na této Planetě. Nešlo o získání moci ani slávy! V takového do krajnosti bojujícího Ježíše věřím! Nevěřím v církví vykonstruovanou a na kříž krutě přibitou morbidní modlu – Krista!“

Je mnoho různých verzí popisujících, jak to vlastně bylo. V jednom se všechny shodují – použití drogy, jakou například používali indičtí jogíni ke snížení tělesné teploty a tepové frekvence. Pak spěšné sejmutí z kříže, aby mohl být včas ošetřen a znovu probuzen k životu.

Jak nevkusné je oslavování popravy jiného člověka

Velký pátek v předvečer Velikonoc však zůstává svátkem ukřižování Ježíše Krista, aby o dva dny později o Božím hodu Velikonočním došlo k jeho vzkříšení. A aby to vše mohlo být prezentováno jako dobrovolná oběť člověka, který svým ukřižováním sejmul hříchy z lidstva. Aby se symbol člověka popraveného a přibitého na kříži stal nejvíce opěvovanou modlou moderní historie, která visí v chrámech, na domech, i v Přírodě na mnohých místech podél cest.

Mnozí lidí třeba tento symbol vnímají jako symbol pokory, pokání. A chtějí tím dát najevo svoji touhu žít čistým životem, když Ježíš za ně položil život. To však nic nemění na tom, že symbol popravy za žádných okolností nepředstavuje nic pozitivního. Naopak je to jasný symbol destrukce, zmaru, zkázy. Takový symbol by neměl být pozitivně smýšlejícími lidmi na duchovní cestě uctíván.

Ivo Wiesner v knize Do ráje projdeš peklem, Díl 2. (str. 26) uvádí následující slova z channelingového zdroje „Awareness“:

„V této souvislosti dbala římskokatolická církev přísně na konspiraci, aby nevyšlo najevo, že ve svatém jménu Ježíše získávala od křesťanů peníze na války, jež vedla ona (či jiní) opět jménem Ježíše, nebo ve jménu Ježíše vyhlazovala jiné civilizace, předem římskokatolickou církví označené za pohanské, nebo ve jménu Ježíše mučila a popravovala ty, kteří se odmítali účastnit těchto bezbožných orgií či nepodporovali tyto zločinné církevní machinace“.

V následujících řádcích tohoto textu se pokusím vysvětlit, že lidstvu předávaný popis událostí z doby života Ježíše představuje centrálně řízenou manipulaci a kamufláž, a to z mnoha úrovní. Především z úrovně mimozemských Vesmírných lidí, dále z úrovně lidských Duchovních hierarchií na úrovni Galaxie, Slunce i Země a v neposlední řadě i od samotné křesťanské církve. Šanci znát a pochopit skutečnou pravdu neměl v oblasti Planety Země prakticky nikdo. Neznali ji ani veřejně působící a do hmoty inkarnovaní duchovní pracovníci po celé dva tisíce let. Netušila ji zřejmě ani většina osob církevní hierarchie. A už vůbec neměl šanci rozpoznat a nalézt skutečnou pravdu obyčejný člověk. Jen badatelé nacházeli v dobových textech dílčí rozpory a náznaky svědčící o tom, že vše mohlo být úplně jinak, než jak to bylo prezentováno.

Skutečná pravda se ohlašuje jemnými náznaky

Jak se dobrat ke skutečné pravdě? Informace o skrytém duchovním pozadí světa nebijí do očí zářivými barvami reklamních nápisů, ani se nehlásí halasnými slovy. Ale dávají o sobě vědět jemnými náznaky, impulsy. Člověk, který se neumí ztišit, nemá šanci je přijmout. Takové impulsy dokážou přijmout dostatečně vnitřně vyladění lidé na vzestupné duchovní cestě. Nemluvím teď o informacích, které jsou tady všude kolem nás rozšiřovány už tisíce let, o nichž mnozí cítíme, že takto to přece nemohlo být. Mluvím o impulsech, které přinášejí poznání skutečné pravdy o tom, jak v dnešní době duchovní pozadí světa skutečně funguje. Poznání o skutečných příčinách a důsledcích jevů a událostí. Doba Ježíše Krista je toho nejlepším příkladem.

Co se dělo o Velikonocích roku 1999

Již nejméně dva týdny před Velikonocemi roku 1999  jsem dostával silné duchovní impulsy, že se něco důležitého bude dít. Že je šance odstartovat novou etapu vývoje. Dost dobře jsem tehdy ještě nechápal, co je tím myšleno a jakou roli v tom mám sehrát já osobně a další lidé v mé blízkosti.

Zároveň jsem už dva týdny před Velikonocemi jsem vnímal jasnou potřebu, urgentní vnitřní impuls, ladit se frekvencí vnitřních energií stále výš a výš, až za hranice svých možností. Naskakovala mi jakási čísla 10, 10.5, 10.9, atd. Už dříve jsem pochopil vyjadřování frekvence duchovní energie pomocí oktáv, takže jsem tušil, o co jde. A také jsem věděl, že se do konce týdne potřebuji dostat někam na hranici 15, či 16, což by mělo podle mých informací vyjadřovat cosi jako frekvenci duše (později napíšu článek orientačně zřejmě pod číslem 44D. Frekvence sfér a duchovní růst člověka, kde tato čísla vysvětlím). Ale v tu dobu jsem neměl nejmenší tušení, kam to všechno má směřovat.  

Ze seminářů jsem tehdy znal základní informace o nehmotných neviditelných Černých bratrech. Například to, že Černý bratr je k žijící bytosti uchycen dvěma černými vlákny. A těmi je napojen přímo do nitra, přímo na duši člověka zrozeného ve hmotě. A takto jej skrytě směruje, ovládá a vlastně tvoří duchovní pozadí jeho bytosti, jakoby jeho vyšší duchovní já. Které je ovšem temné a sleduje své vlastní cíle ve hmotě. Černý bratr tedy sedí člověku pevně na zádech jako jezdec na konci a současně jej skrytě ovládá - stává se jeho vnitřním hlasem. To vše jsem věděl, ale zatím jsem netušil, že mé vědomé zvyšování frekvencí by s tím mohlo mít něco společného.

Bylo to setkání s Ježíšem?

O víkendu 21.3.1999, dva týdny před samotnými Velikonocemi, jsem se zde v Praze setkal se svojí partnerkou s jedním člověkem. Tehdy jsem se nemohl zbavit dojmu, že on má něco společného s Ježíšem. A skutečně jsem od něj koupil několik knih, mimo jiné i knihu týkající se období života Ježíše před dvěma tisíci lety. Těžko si troufnete zeptat se neznámého člověka, jestli ví něco o tom, že by mohl mít něco společného se samotným Ježíšem. Kromě toho, že prodává knihy o období Ježíše. V tu chvíli jsem ani nevěděl, jestli na to vůbec mám právo nebo nemám.

V dalších dnech mi při jízdě v  metru přišla do vědomí naprosto zásadní informace, co mám v následujících dnech udělat. A skutečně se „něco“ začalo dít. Aby následné události vyvrcholily ve čtvrtek 1.4.1999 při likvidaci Černého bratrstva.

Andělé Dhyané mi později potvrdili, že jmenovaný člověk skutečně byl jednou ze zrozených částí bytosti Ježíše Krista, ale neuvědomoval si na vědomé úrovni svoji skutečnou identitu.

Na můj dotaz, proč právě přes něj přišly impulsy, andělé Dhyané tehdy 8.7.2004 odpověděli:

„Ježíš měl v sobě skutečné ideály a toto byla jedna z jeho čistých částí. Právě vysoká čistota tohoto kousku jeho bytosti byla schopna zprostředkovat přenesení čistého a velmi významného andělského impulsu do hmoty a odstartovat tak určité události, které se v následujících dnech skutečně spustily.“

A kdo mi následující den duchovně předával informace při jízdě metrem?

„To jsme předávali přímo my, andělé Dhyané. Nevěděli jsme, jak to říci, aby to s tebou a dalšími lidmi ve tvé blízkosti skutečně pohnulo. Museli jste mít pocit, že toto je klíčová událost celého vývoje, abyste udělali to, co bylo potřeba a pustili se do toho. Abyste nemohli odmítnout. Už z dřívějška jste byli okolnostmi dovedeni k tomu, abyste přinejmenším tušili, kým ve skutečnosti jste a jaké celkové úkoly čas od času zde na Zemi plníte. Aby vám to, co jste jednoho dne měli přijmout, už nepřipadalo zcela šílené a neskutečné.“

Jaké události pak následovaly?

V tuto chvíli popíšu pouze některé z klíčových událostí, které tehdy proběhly. Ve středu 31.3.1999 večer jsem dostal impuls léčit jednoho člověka. Šlo o člověka, který byl třeba celé hodiny či dny pozitivní, ale náhle jej jakoby bez důvodu přepadaly návaly obrovských negací vůči sobě i druhým lidem. Náhlá nepřiměřená kritika jakoby bez patřičného důvodu spojená s energetickým propadem, depresemi. Tehdy jsem říkal, že ten člověk má v sobě nějakého čertíka, který vždy čas od času nad ním přebírá svou vládu, a netušil jsem, jak ta slova byla blízko skutečné pravdy.

Přišel tedy jasný impuls, okamžitě pomoci teď a tady tomuto člověku zprostředkováním přenosu energií z duchovních sfér. Snažil jsem se zvyšovat své vnitřní frekvence, tak jak jsem na tom intenzivně pracoval na základě impulsů celé dva týdny předtím. Tentokrát to však skutečně bylo na hranici mých možností. Jasně jsem vnímal, že je nutné jít ještě výše, abych byl schopen přijmout a předat energii ještě vyšší frekvence, ale celé desítky minut to šlo jen velmi ztuha. Pak jsem přece jen dosáhl určité hranice a vnímal chvilkovou úlevu. Během několika vteřin začaly samy od sebe plynout mimořádně silné, razantní energie a současně s nimi přicházela informace: „Energeticky se odpaluje první vlákno“. Po chvíli nastalo další nesmírně obtížné ladění znovu ještě výše, a možná po další půlhodině obrovského úsilí byla další vyšší hranice frekvence dosažena. Opět se opakovalo totéž, co předtím. Silná proudící energie přinášela informaci: „Odpaluje se druhé vlákno“. Až teprve tehdy jsem pochopil, co to znamená. Přece právě černý bratr je napojen do člověka dvojicí nesmírně odolných vláken z temné levotočivé bioenergie. Následovaly pak další informace: „První Černý bratr byl odříznut od člověka. Zřejmě poprvé v historii.“ To byl velký precedens, výzva.

Akce likvidace Černého bratrstva

A hned následující den dopoledne 1.4.1999, což byl podle tradic zelený čtvrtek, několik hodin po předchozí noční akci,  následovala protiakce. Kolem osoby, od které byl parazitující černý bratr odříznut, se začalo shlukovat Černé bratrstvo. Začali si ji jakoby prohlížet a celé zástupy temných bytostí se srocovaly kolem ní a zkoumaly, co je zač, jaká síla jí umožnila se Černého bratra na svých zádech zbavit.

Pochopili jsme, že to nemůže skončit jinak, než jejich masovým útokem. Volali jsme o pomoc dalším bytostem, našemu tehdejšímu vedoucímu semináře. A ten nás tehdy, podle jeho slov ještě společně s další kolegyní, jistil z dálky – tenkrát výjimečně ještě s pomocí magie. V té době totiž ještě síla čistého vzestupu, kterou Nová duchovní cesta disponuje dnes, jednoduše neexistovala. A jedinou možností, jak tehdy vzdorovat magii, byla zase jedině magie.

Odpoledne jsem oficiálně založil pracovní skupinu pro nový vývoj a v 16 hodin jsme zahájili akci likvidace Černého bratrstva. Jakoby náhodou se v mém okolí našla osoba pro tuto příležitost speciálně vycvičená, aniž by o tom předem tušila na vědomé úrovni. Byla to právě ta, od které byl černý bratr den předtím poprvé odříznut. V tuto chvíli však přesně věděla, co má dělat. Bylo to poprvé v novodobé historii, kdy síly Světla zásadní akcí úspěšně udeřily. První akce sil Světla tohoto typu. Černé bratrstvo ovládající dva tisíce let Planetu, bylo během následujících dvou hodin doslova rozdrceno a rozpuštěno ve Světle. Několik možná desítek nejvyšších jedinců bylo likvidováno ještě v následujících dnech. Myslel jsem si, že to je všechno, ovšem vedoucí seminářů říkal, že to je jen začátek. V tu chvíli jsme netušili, jak dlouhá cesta nás ještě čeká a jak pravdivá tato jeho slova jsou.

Této mimořádně významné akce se pomocí na dálku zúčastnil také ten, který se později stal největším veřejným odpůrcem Nové duchovní cesty – pan Luděk Kováč. Jaký paradox, když v té době stál s námi na jedné lodi, na straně Světla a energeticky se zapojil do odstartování nového vývoje. A svými schopnostmi tehdy pomáhal odrazit temný útok Černých bratří, který se kolem nás stahoval, abychom celou akci ve zdraví „ustáli“.

Dočasně propůjčené tvořivé schopnosti

K úspěchu akce napomohly i nejvyšší tvořivé schopnosti, které byly některým z nás na dočasnou omezenou dobu propůjčeny. Protože v té době jiná možnost nebyla. Žádná dobře zavedená a dostatečně stabilní cesta čistého vzestupu v té chvíli ještě neexistovala. Tenkrát jsem však jasně vnímal, že to vše je pouze dočasné. Že další naše cesta povede cestou čistého vzestupu bez jakýchkoliv umělých pomůcek, schopností, privilegií. Že místo síly magie si musíme postupně vybudovat sílu čistého vzestupu. A pokud v budoucnu máme mít duchovní schopnosti, je potřeba se k nim dopracovat tentokrát už zásadně čistým způsobem. Za pomoci přirozené každodenní práce na světelném vzestupu. A tak se také stalo.

Zvláštní schopnosti a mimořádná pověření, které v nás tehdy mágové vnímali, se mimo jiné projevovaly tak, že jsme několik vyhrocených prvních dnů, bez újmy na zdraví i bez příznaků vyčerpanosti, nemuseli prakticky vůbec spát. To vše však po uklidnění a stabilizování celkové situace postupně pominulo. A čekaly nás roky usilovné mravenčí práce. Kdy jsme byli nuceni postupně odrážet útoky všech možných temných systémů skrytě ovládajících nejen tuto Planetu, ale i další světy, úrovně, dimenze.

Další následné odhalování Černých bratrů z karmických vrstev

Další vývoj potvrdil, že Černé bratrstvo sice bylo jako celek zlikvidováno, ale mnoho jednotlivých Černých bratrů doposud zůstalo vězet v karmických vrstvách celé řady lidských bytostí na Zemi. Které jednotliví Černí bratři kdysi obsadili a na jejichž tělech pak určitým způsobem zapadli mimo vývoj do jejich karmických vrstev. To vše se s pokračující karmickou očistou mnoha osob postupně obnažovalo. A tito jedinci znovu čelili ovládání bytosti, která se vynořila z jejich nitra, aby se opět probudila k plnému životu. Každý takový černý bratr představoval kompletní celou bytost.

Novodobí černí bratři

Postupem času jsme však zjistili, že mnozí lidé v dnešním světě dokonce fungují jako novodobí zdokonalení Černí bratři. Kteří mají schopnost během svého života ve hmotě oddělit ze sebe dokonce i několik temných oddělků, duplikátů, klonů, novodobých Černých bratrů, a jimi obsadit bytosti ve svém okolí. V pozadí za tím vším však vždy byla otevřená nebo skrytá schopnost magie. Schopnost jedněch ovládat druhé, manipulovat s nimi. Lidstvo se jako celek nemůže beze zbytku těchto všech forem ovládání zbavit, dokud magie jako tvořivý systém zcela neopustí tuto Planetu, Vesmír. A tento boj stále pokračuje.

Mnoho lidí má zkušenosti se svými partnery, kteří je dlouhodobě vysávají. A pochopili, že pokud ten člověk sám odmítá začít se soustavně a důsledně karmicky čistit, pak trvale pomůže pouze jediná věc. Dostat se z dosahu takového člověka, nejprve hmotného dosahu a poté i duchovního. Dostat se na cestu stabilního světelného vzestupu a nastartovat svoji karmickou očistu. A touto pokračující očistou postupně ze sebe dostat všechny ovládací vrstvy, které ten člověk v průběhu dějin do nich navkládal. Až teprve poté se stávají vůči jeho vlivům dokonale ochráněni. A to právě svojí karmickou čistotou a karmickou nezávislostí vůči němu.

Proč někteří na cestě vzestupu selhávají?

To je největší paradox dnešní doby i minulosti, že i mnozí z těch, kteří nám po určitou dobu pomáhali a jednoznačně stáli po našem boku, se později naprosto zřetelně a mnozí i veřejně postavili proti nám. Svědčí to o tom, že duchovní cesta nezaručuje žádnou stabilitu, ani žádnou jistotu, pokud člověk nedělá den za dnem to, co skutečně duchovní vzestup ve Světle podporuje a posiluje. Tomuto tématu budu věnovat následující samostatný článek 43B. Nevyužití zásadní příležitosti může vést k duchovnímu pádu.

A jak ukazuje dnešní svět, samotná znalost magie, i její používání, nemá se světelným vzestupem nic společného. Rozhodně světelný vzestup nepodporuje. Naopak - po překročení určité hranice, kterým byl zřejmě zlom letopočtů 1999 na 2000, se magie stává něčím, co zřetelně začíná novému vývoji vadit.

Navíc v obdobích velkých historických zlomů je potřeba den za dnem přijímat zásadní rozhodnutí, která mohou třeba i naprosto měnit to, co člověk doposud ve svém životě vyznával. Rozhodnutí, která ho třeba dovedou k tomu, aby se dobrovolně vzdal magie, kterou třeba ještě před měsícem musel na záchranu světa použít. Tak to však bývá, že ve zlomových obdobích směřuje vývoj velmi rychle kupředu. A jedině včasné přijímání a důsledné následování impulsů zajistí, aby se nový vývoj nezastavil a nedrhnul hned po několika prvních krůčkách. A totéž platí beze zbytku i pro osobní cesty jednotlivců.

Velikonoce 1999 přinesly mimořádný zlom ve vývoji

Velikonoce 1999 skutečně přinesly mimořádné energie a mimořádný zlom ve vývoji našeho světa. Zlom, na kterém se podílela celá řada bytostí jak z tohoto hmotného světa, tak i z jeho duchovního pozadí. Pomoci v té době však mohli pouze ti, kteří byli schopni přijmout a vyslyšet neobvyklé impulsy a udělat co, k čemu je takové impulsy vedly. I když jim třeba v tu chvíli ještě unikal skutečný význam takových akcí a událostí.

V těchto slovech však předpokládám dostatečně vnitřně čistého člověka, který je na světelném duchovním vzestupu. Jinak by mohlo dojít k naprosto nesprávnému impulzivnímu následování třeba temných impulsů. Takže nejde o to následovat každý urgentní duchovní impuls za každou cenu. Nejprve je zásadní dostat se na stabilní světelný duchovní vzestup a zapracovat na své karmické očistě. Pak teprve budu schopen rozpoznat správné duchovní impulsy od těch falešných, kterými se Temné síly pokoušejí dostat člověka na scestí.

Zásadní impulsy ke změně života by neměly být přehlíženy

Celý svůj život jsem byl zvyklý měnit svůj život vyslyšením vnitřních impulsů, o kterých jsem v tu chvíli jasně vnímal, že jsou naprosto zásadní, a že mne vedou pozitivním směrem. A že pokud je nebudu následovat, pak bude vše špatně.  I když mne mé okolí od takových rozhodnutí důrazně zrazovalo. Takto jsem odmítl na poslední chvíli místo středoškolského profesora na jedné střední škole, abych měl možnost zůstat v Praze, kde jsem v tu chvíli ještě žádné místo neměl. Takto jsem v roce 1974 nastoupil na Vysokou školu ekonomickou a dva měsíce přijímal sliby vedoucího katedry, že mne potřebují, a že mne opravdu zaměstnají. A skutečně jsem pak dokonce celý měsíc učil, než teprve bylo mé přijetí vyšší instancí na fakultě schváleno a než jsem s měsíčním zpožděním dostal do rukou smlouvu o práci, kterou jsem již měsíc vykonával. Takto jsem pak o dvacet let později v roce 1994 odešel z vysoké školy, protože jsem jasně vnímal, že musím nastoupit jinou cestu. A takto jsem začal na podzim roku 1998 chodit prakticky na všechny přednášky a semináře týkající se duchovní problematiky v kulturním domě Vltavská v Praze.

A takto jsem se bez váhání zapojil do akcí v období Velikonoc 1999 a ujal jsem se v té chvíli společně s dalšími lidmi v okolí nového vývoje jako člověk, který se na to cítí být dostatečně připraven. V tu chvíli jsem již měl detailně prostudovanou knihu Barbary Ann Brennan: Ruce světla a jasně jsem vnímal, že právě tato forma energetické léčby bude také mojí cestou. V tu chvíli jsem měl přečtenou i knihu Geoffa Boltwooda: Posel – Cesta duchovního učitele, ze které šel na mne jasný impuls, že také já, původně matematik, budu duchovním učitelem, a budu veřejně předávat dalším lidem duchovní informace, až přijde čas. Ne nadarmo jsem pracoval 20 let jako vysokoškolský učitel a vědec. Protože to mne naučilo vystupovat před lidmi. Ne nadarmo jsem psal vědecké práce a články. Protože to mne zase naučilo zpracovávat a hodnotit doposud publikované informace a nalézat nové vyšší úrovně pravdy.

Co se dělo po Velikonocích 1999?

Co se pak dělo dál? Na jaře roku 1999, krátce po Velikonocích, jsme já a další lidé poprvé prorazili vzestupem bariéru nejvyššího energetického těla člověka, kterým tehdy bylo 11. tělo. Brzy jsme vzestupem překonali i bariéru hranice našeho Vesmíru a jeho duchovních úrovní. O struktuře Stvořitelských sfér i o dalších světech nad nimi budu podrobněji psát v tématu 44 o dimenzích, úrovních, frekvencích. Toto téma bylo na základě impulsů odsunuto až na dobu po Velikonocích.

12 let od nastartování Nové duchovní cesty

O letošních Velikonocích již uplyne 12 let od nastartování Nové duchovní cesty a zlikvidování Černého bratrstva. Celých 12 let bojů, vzestupů těch, co se udrželi na vzestupné cestě, i pádů některých bývalých spolupracovníků, kteří v rozhodujících chvílích selhali a z cesty uhnuli. Při té příležitosti jsem dostal jasný impuls vložit dříve neplánovaná mimořádná témata 43, 44, 45, která mají prozatím následující části. V nich připomenu určité zásady, které se během doby ukázaly pro cestu čistého vzestupu jako nezbytné:

43A. Ježíš Kristus a poselství Velikonoc,

43B. Ježíšovo poselství pro lidstvo,

43C. Nový vývoj již jednoznačně prokázal svoji užitečnost,

43D. Nevyužití zásadní příležitosti může vést k duchovnímu pádu,

43G. Magie ztrácí kontakt se skutečnou realitou,

43H. O božských bytostech uměle vytvořených lidmi,

44. Další odlišné detaily lidstva 1. a 2. typu,

45. Proč právě Nová duchovní cesta?

Co se píše o Velikonocích?

„Velikonoce („Easter“) mají své jméno po Teutonské bohyni jara a svítání Oestre (či Eastre) Moderní pohané se usnesli na tom, že slovo Ostara bude označením jarní rovnodennosti. Protože rovnodennost a Velikonoce jsou velice blízko sebe, řada lidí má svátek Kristova znovuvzkříšení za synonymum oživení rostlinné a živočišné říše- zdá se, že prostě přírodou jako ozvěna zní Kristovo zmrtvýchvstání. Když se ale podíváme na některé velikonoční zvyky pozorněji, zjistíme, že původ svátku je ve skutečnosti pohanský, a že s křesťanským svátkem neměl dříve téměř nic společného. Například zvyk barvení a darování velikonočních vajec je ryze pohanský – vejce jsou jasným symbolem plodnosti.“

Zdroj: https://boiohaemum.cz/view.php?cisloclanku=2007040001

„Jarní rovnodennost je často spojována s oslavami Velikonoc. Ty byly totiž původně určeny právě na datum 21. března. Díky tehdy platícímu a značně nedokonalému juliánskému kalendáři však Velikonoce začaly cestovat a vzdalovat se od zmíněného data čím dál tím více. Bylo jasné, že je nutné určit nějaký pevný den, kdy se budou slavit, a zařídit to tak, aby se tento den neodchyloval od astronomického měření času. Nakonec bylo určeno – a zůstalo to tak dodnes -, že Velikonoce budeme slavit první neděli, která následuje úplněk po jarní rovnodennosti.

Mnoho tradic, které byly Kelty či Germány provozovány právě v den ekvinokce, si přivlastnila katolická církev a trochu pozměněné je postrčila právě k oslavám Velikonoc.“

Zdroj: https://cd.darkwind.cz/clanek.php?clanek=585

Význam období Velikonoc

Přichází letošní období Velikonoc. V kalendáři pohyblivé Velikonoce jsou spojené s první nedělí po prvním jarním úplňku po prvním jarním dnu. A zejména v posledních letech vždy přinášely razantní očistné energie. Je logické, že takové energie mohou posloužit buď k završení určité etapy vývoje, nebo k zahájení něčeho úplně nového. Případně k obojímu najednou.

Při pohledu do minulosti nás napadne otázka. Souvisí tato náplň Velikonoc s ukřižováním Ježíše Krista před dvěma tisíci lety? Vychází síla Velikonoc z dávných tradic? Nebo je tady ještě jiná možnost někde mezi tím? Jednoduše se zeptám Přírody na tuto otázku. Její odpověď je následující (duchovní komunikace z 19.4.2011):

Příroda: „Silná očistná energie Velikonoc se postupně vytvořila během věků a vliv na to mělo několik zásadních okolností. Zaprvé očistná síla jara, která se startuje o jarní rovnodennosti. Dále síla plodnosti, která pochází z dávných keltských tradic. Velký vliv na toto období však mají především události života Ježíše Krista. Během jeho života došlo ze strany tehdejších světelných sil k obrovské neupřímnosti, kamufláži, zastírání prohry nesmyslným manévrem, na který těžce doplatil samotný Ježíš a později i celé lidstvo. Toto vše dohromady představuje veřejně provedenou zradu základních světelných principů a tento krok se tak stal zkázou, která později postihla celý hmotný svět a lidstvo v něm.

A jak se od této zrady odvíjel očistný význam Velikonoc? Síly Světla tehdy svým prohlášením tvrdily, že ukřižováním Ježíš sejmul hříchy z celého lidstva. Není většího nesmyslu, než je tato teze, která byla veřejně přijata a protlačena jako pravda. Na Velký pátek a následující dva dny poté pak proběhla obrovská lež ve veřejném přenosu. A to ve jménu nikoliv temných sil, ale tentokrát pod vedením Sil Světla. To vybudilo obrovskou reakci, nastartování a uvolnění skrytých sil Planety a Přírody proti tomuto veřejnému pošlapání pravdy. A toto vzedmutí se každoročně opakuje, aby obnažovalo, narušovalo, rozkládalo veškeré zásadní neharmonie, kamufláže, neupřímnosti, které sužují, drtí tento svět. Například před dvanácti lety to bylo Černé bratrstvo. V roce 2004 byla v tomto období odstartována problematika vměšování mimozemských civilizací na naší Planetě. A letos v roce 2011 Velikonocemi vrcholí odchod umělé tvořivé síly magie ze scény tohoto světa. Té magie, která během historie způsobila tak nedozírné škody. A konečně nastává doba, kdy je schopno sílu magie nahradit něco kvalitativně čistšího, dokonalejšího a dokonce i silnějšího. A to je právě síla čistého vzestupu, spojená síla Planety, Přírody a lidských bytostí na světelném vzestupu.

Takže očistná síla Velikonoc je především vzedmutím očistných sil Planety a Přírody proti všemu, co na tuto Planetu nepatří, co narušuje vývoj, co v daném období vyvolává největší rozepře. Nebo co je v dané chvíli tím nejkritičtějším uzlem, který je potřeba rozvázat, aby se vývoj mohl konečně pohnout dopředu. Tato očistná síla Velikonoc výrazně zesílila od okamžiku probuzení planety Země a pozemské Přírody na přelomu tisíciletí právě před dvanácti lety.“

Co předznamenaly letošní Velikonoce?

Již od založení těchto webových stránek na počátku února 2010 odstartovaly konflikty mezi cestou čistého vzestupu a adepty magie. Je to jasně patrné v diskusích pod mnoha články. Ale až rok poté, v únoru 2011, se před zrakem veřejnosti naplno otevřel zásadní vřed, který tuto Planetu již tisíce let drtí. A to rozpor mezi magií jako metodou vedení lidstva a snahou o nalezení takové cesty vývoje, která by byla schopna lidstvo vyvést z trvalého duchovního pádu. Více než dříve se ukazuje, že nelze připustit obojí najednou. Budeme-li jako lidstvo i nadále tolerovat magii, nemáme šanci se duchovně zvednout a přetnout koloběh opakovaných katastrof, zkáz, zániků. Chceme-li jako lidstvo najít cestu světelného vzestupu, musíme se důsledně s magií rozloučit.

Na těchto webových stránkách jsme jednoduchým způsobem vysvětlili, proč lidstvo musí magii opustit. Tyto informace však narazily na tvrdý odpor samozvaných inkvizitorů – mágů, kteří nejsou ochotni nic takového připustit. Otázka magie ano nebo ne se tak dostává do sporu s životními zájmy zastánců magie. Dnešní Příroda a Planeta jsou však již dostatečně silnými bytostmi, aby si další manipulaci, skryté či otevřené ovládání již nenechaly ze strany mágů líbit. V těchto měsících nastává doba, kdy všechny bytosti, systémy, struktury Světla usilující o nalezení nové cesty vývoje se jednoznačně spojily proti magii. Proti všem zastáncům nadřazenosti jedněch nad druhými. Proti dřívějšímu způsobu duchovního vedení lidstva pomocí magie, privilegií, umělých schopností.

Zastánci magie a starých pořádků operují „fantastickými“ zásahy. Prezentují, co všechno bylo nebo bude jedním magickým zákrokem z lidstva sejmuto. Že jedním rázem přestane karmické zatížení.

Například „radostná zpráva“ z Rahunty:

„Dnes, to je 26.3.2011 v 18,30 SEČ byly zručeny všechny karmické vztahy a vazby mezi všemi bytostmi žijícími zde na Zemi, které vznikly bez rozdílu času a prostoru ve Stvoření....

Toto rušení karmických vztahů a závazků se dále rozšiřuje na celý 11.Vesmír a jejich Bytosti!!!“

Možná magie měla v minulosti sílu i dokázala si osobovat právo podobnými zásahy zasahovat do přirozeného běhu událostí. Právě okolnosti života Ježíše Krista, o kterých píšu v tomto článku, jsou toho nejlepším důkazem. Historie nás však dostatečně poučila, kam snaha o podobnou magickou manipulaci s vývojem vede. Předcházející „radostnou zprávu“ a případný pokus o magický zákrok podobného typu jsme detailně komentovali v článku 41C. Vrcholná pirátská akce upadající magie. Takhle svět už skutečně nefunguje a nebude nadále fungovat.