44C. Další srovnání lidstva 1. a 2. typu III.

Tento text je třetím pokračováním tématu o lidstvu dvojího typu

Tento článek je pokračováním textů 44A. Další srovnání lidstva 1. a 2. typu I, 44B. Další srovnání lidstva 1.a 2. typu II. V předcházejícím druhém pokračování tématu zabývajícího se srovnáním lidstva 1. a 2. typu jsem uvedl následující přehled základních odlišností obou typů člověka. Přičemž prvních osm bodů již bylo detailně vysvětleno. Na tento článek zbývá vysvětlení zbývajících sedmi rozdílů.

Základní odlišnosti lidstva 1. a 2. typu

    1. Zásadně jiná základní počáteční výbava při narození ve hmotě.

    2. Odlišná poloha hmotného těla vůči tělu duchovnímu.

    3. Odlišný způsob vytvoření oživující životní jiskry.

    4. Oživení člověka jako duchovní bytosti mimo hmotu nebo naopak oživení až ve hmotě?

    5. Různá úroveň důležitosti hmotné roviny ve vývoji člověka.

    6. Různá odolnost vůči mentálnímu nátlaku.

    7. Odlišné předpoklady pro trvalý duchovní světelný vzestup.

    8. Odlišné předpoklady pro soustavnou karmickou očistu.

    9. Jinak koncipovaný genetický základ bytosti.

    10. Odlišné cesty energetického zásobování člověka.

    11. Zdůrazňování individuality člověka nebo naopak podpora jednoty s celkem?

    12. Jedna úroveň řízení bytosti člověka proti více úrovním vedení člověka 2. typu.

    13. Automatický předpoklad dokonalosti nebo naopak vložení pojistky proti duchovnímu pádu?

    14. Možnost astrálního cestování nebo naopak možnost duchovního přesunu?

    15. Udělování výjimek a privilegií nebo naopak zajištění stejných podmínek pro všechny?

Náznaky svědčí o dvanáctivláknové genetické šroubovici dávného lidstva

Začínáme devátým rozdílem – odlišnostmi genetického základu obou typů člověka. Původní lidstvo 1. typu mělo zřejmě původně dvanáctivláknovou genetickou šroubovici DNA, jak naznačují mnohé knihy, například Barbara Marciniaková (Poslové úsvitu). Nemělo však žádné další rezervy v růstu a zdokonalování sebe sama. Bylo na vrcholu svých možností. A vlivem zla na Planetě začalo postupně duchovně upadat. Řada sekvencí původního genetického programu se stávala trvale nefunkční. Jako když rozházíte knihy označené katalogovými čísly v určité knihovně z polic, katalogová čísla se přitom poztrácejí, a knihy už nikdy nebude možné vrátit do původního uspořádání. Dávné lidstvo tak postupně ztrácelo své schopnosti a nemohlo je už znovu získat.

Nové lidstvo má dvouvláknový vícestupňový genetický program

Naproti tomu výchozím stavem u běžného dnešního člověka je dvouvláknová genetická šroubovice DNA, ve které je více než 95 % sekvencí nefunkčních, jakoby dočasně uzavřených a oddělených. Ty sekvence, které prozatím lidský řídící počítač nemá používat, jsou umístěny v jakýchsi závorkách a tím jsou vyjmuty ze zpracování. Člověk tak začal svoji evoluci na velmi nízké hladině svých tvořivých schopností. Žádné indicie přitom nenaznačují, že by se počet těchto vláken měl do budoucna zvýšit. Není pro to totiž ani žádný důvod.

Existuje však možnost otevírání dalších sekvencí genetického programu, jakmile člověk sám sebe dostatečně vnitřně vyladí, vytěsní ze svého fungování co nejvíce projevů zla a zvýší tak svoje vnitřní frekvence. Mnozí z nás se přece přesvědčili o tom, že s duchovním růstem přicházejí nové schopnosti. Vnímání bioenergií, schopnost telepatické komunikace, schopnost vymístit duchovní část své bytosti a léčit bioenergiemi na dálku (podrobněji to vysvětlím dále).

Měla by existovat i zpětná možnost uzavírání těchto dalších sekvencí, jakmile by člověk začal duchovně upadat, špinil se zlem a ztrácel své původní vyso­ké frekvence. Jednotlivé části genetického programu člověka 2. typu by se tak měly oteví­rat nebo uzavírat v závislosti na duchovní a etické vyspělosti člověka. Tento genetický program proto člověku umožňuje různé úrovně fungová­ní a tím i různé hladiny jeho schopností a tvořivých sil. Záleží jen na něm, jakou cestu životem si vybere.

Dvě odlišné cesty energetického zásobování dávného lidstva

Desátý rozdíl se týká odlišných možností zásobování energiemi u obou typů člověka. Člověk 1. typu neměl vnější energetická těla. Měl pouze systém vnitřních těl, vnitřních obalů ducha, kterými byl napojen na živlovou energetickou hladinu Vesmíru. A tento systém byl na povrchu ukončen a završen fyzickým hmotným tělem a jeho éterickou podšívkou, která byla napojena na hladiny pravotočivé nebo levotočivé bioenergie Vesmíru. To, jestli člověk přijímal z vnějšího prostředí pravotočivé nebo levotočivé bioenergie, odlišovalo bytosti Světla (pravotočivé bioenergie) od bytostí smíšených nebo bytostí Temnoty (značný podíl levotočivých bioenergií).

Člověk 1. typu tak měl ve hmotném světě dvě možnosti pro pokrytí vlastních energetických potřeb. Vnější energie čerpal buď přímo přes svoje hmotné a éterické tělo napojením na volné bioenergie Vesmíru. Nebo přes vnitřního ducha a jeho astrální obaly napojením na živlový svět. I když jeho fyzické tělo bylo vlivem neharmonií zablokováno pro příjem pravotočivých bioenergií, člověk si dokázal opatřit energie druhou cestou přes živlový svět. Přestože se v jeho hmotném fungování mohly objevovat značné neharmonie, energeticky nestrádal a nemusely se u něj projevit nemoci. Protože problémy v jednom způsobu zásobování energiemi snadno nahradil rozšířením druhé možnosti.

Fungování na živlové energie naznačuje vyšší tvořivé schopnosti

Jaký význam mělo toto dvojí zásobování energiemi, jsem naznačil v článku 37B. Arkturiané, Plejáďané a další kosmické civilizace. Zřejmě právě stupeň či procento fungování bytosti na živlové energie odpovídá rozsahu tvořivých schopností. Čím vyšší procento živlových energií dokáže bytost přijmout a zpracovat, tím vyšší tvořivé schopnosti očividně má. Protože právě schopnost přijímat živlové energie, manipulovat s nimi a ovládat je, tvoří východisko magických schopností člověka. Člověku to dává možnost zasahovat prostřednictvím živlových energií přímo do nitra Přírody, dovnitř přírodních struktur. A takto měnit strukturu hmoty. Dokonce zasahovat i do běhu života – oživovat mrtvé, ukončovat inkarnaci živých. 

A naopak - čím více je člověk zásobován bioenergiemi, tím větší schopnost má naslouchat, nechat se v životě vést duchovními impulsy shora, které pocházejí od Planety, Přírody, Kosmického vědomí, nebo od nejvyšších andělů Dhyanů.

Pro srovnání uvedu informace Přírody, jak fungovaly dávné civilizace 1. typu na naší Planetě v dobách své největší slávy. Atlanťané fungovali podle Přírody z 50 % na živlové energie a pouze z 50 % na bioenergie. Hyperborea: 30 % živlové, 70 % bioenergie. Lemurie: 10 % živlové, 90 % bioenergie. Z těchto tří dávných civilizací měli jasně nejvyšší magické schopnosti právě obyvatelé Atlantidy. A naopak nejrozvinutější vnitřní duchovní cit a duchovní přijímání měli obyvatelé Lemurie. A dnešní vyspělý mág? Příroda uvádí 30 % živlové, 70 % bioenergie, nebude už proto dosahovat původní magické síly Atlanťanů.

A jaké další důsledky přináší fungování civilizace na živlové energie?  Živly člověka vážou mimo hmotu na prostředí, kam odchází po životě. Civilizace fungující na živly mají proto tendence ve svém vývoji opouštět hmotu (a ještě navíc pak tuto cestu vnucují druhým). Zůstávají tak natrvalo energeticky uzavřeny uvnitř tohoto Vesmíru a jeho astrálních či duchovních rovin. A to na nalezení skutečně vzestupné evoluce nestačí, jak jsem vysvětlil v článku 20A. Největší omyly Staré duchovní cesty.

Nejvyšší magie poskytovala možnost oživování mrtvých

Oživování mrtvých, které předvedl například Ježíš, vypadá jako vznešené poslání. Jenomže taková schopnost má vždy i druhou stranu mince – možnost ukončovat životy. Historie dokládá, že lidstvo 1. typu už jenom duchovně upadalo, schopnosti však ještě dlouho zůstávaly. Chápete, jak lehké je pak takovouto absolutní privilegovanost nad životem druhých zneužít? A ještě to považovat za své „svaté“ právo a duchovní poslání? Uvedu dva příklady.

Příklad zneužívání „svatého“ práva na ukončování životů druhých

V článku 37C. Vesmírní lidé a Galaktická konfederace jsem citoval z knihy Rainera Holbeho (My z Atlantidy, str. 50) následující vzpomínky herečky a zpěvačky Penny McLean na právní systém v určitém období Atlantidy, na období, kdy sama působila jako učitelka právní vědy: 

„Dodnes se – podobně jako kdysi – vyskytují mylné inkarnace, které odčerpávají energii a narušují program konstituování člověka. Zasvěcení je posílají nazpět, aby si své ztělesnění ještě rozmysleli. Šlo o fyzickou eliminaci, i když to v současnosti zní nejspíš velmi ošklivě. Soudobí zasvěcení se zdráhají používat podobné zásahy. Sedí kdesi v Tibetu, Indii nebo Kalifornii, meditují a mlčí. Zdá se mi, jako by nechtěli přebírat žádnou odpovědnost… Nač vlastně ještě čekají? Nacházíme se v konečné fázi. Je za pět minut dvanáct. Jejich mlčení musí skončit… Nebo se dopustí stejných chyb jak v Atlantidě.“  

Jinými slovy, jestliže člověk příliš zkazil svůj život, šel podle mínění veřejné duchovní moci zastupované zasvěcenci nesprávnou cestou a narušoval program evoluce, veřejná moc jej zbavila hmotného života, neboli jej humánně popravila, „ukončila“, aby toho nemohl zkazit ještě více.

Tato paní hovoří i o detektorech lži, aby nakonec dodala:

„Nejvyšší soudce ovšem takové pomůcky nepotřeboval. Byl to skutečně zasvěcený jedinec, který stál nad zákonem“.

Co všechno dalšího z těchto citací vyplývá? Existence vyvolených zasvěcených v dávné Atlantidě, kteří stáli nad zákonem. Kteří měli kompletní moc nad člověkem a jeho životem, sami však zákonu nepodléhali. Kteří měli dokonce i pravomoc na základě svého osobního rozhodnutí z pozice privilegované bytosti stojící nad zákonem, ukončit život druhého člověka. Ale co je na tom to nejhorší, autorka vzpomínek žádá, aby také dnešní zasvěcení neváhali a podobné praktiky začali uskutečňovat i dnes. Tak i taková by mohla být situace, kdyby „vyvolení“ nad běžnými lidmi měli i nadále možnost používat v plném rozsahu nejvyšších stupňů magie. Aby takto začali konečně čistit lidskou rasu od těch nepovedených? Jenomže těmi, co takovým zasvěcencům vadí, nejsou jen obvyklé kriminální živly. Ale také třeba ti, kteří na svých stránkách propagují návrat člověka k Přírodě. Kteří vysvětlují, jak je důležité, aby veškerá magie byla z tohoto světa vytlačena.

Druhý příklad – nacistický holokaust

Druhý příklad známe z historického období 2. světové války. Je to doklad toho, jak se podobné duchovní způsoby vedení lidstva v minulosti inspirativně promítly až do hmoty. Právě nacistický holocaust je nejdrastičtější ukázkou toho, jak lze myšlenek o privilegovanosti jedněch nad druhými zneužít. Jak lze zneužít právo ukončovat inkarnace druhých ve jménu jakéhosi vyššího duchovního cíle.

Podle Wikipedie:

„Holokaust je označení pro systematické a státem provozované pronásledování a hromadné vyvražďování osob označených jako Židé prováděné nacistickým Německem a jeho spojenci v době druhé světové války. Během této genocidy bylo vyvražděno kolem 6 milionů Židů.“

Nacisté však připravovali i další genocidu:

„Jedním z Hitlerových plánů bylo vytvoření německého životního prostoru. Tento plán počítal v řádu 20 až 30 let s odsunutím, vyvražděním a zotročením většiny Slovanů.“

Také tohle může plánovat a nařizovat člověk pod dojmem vyššího duchovního poslání. Člověk, který bojoval za čistotu „vznešené“ privilegované rasy.

To je další doklad toho, jak nebezpečné jsou jakékoliv myšlenky o privilegovanosti jedněch nad druhými. A zejména ty, u kterých jejich autoři vnímají duchovní podtext, naplnění jakéhosi „vyššího duchovního poslání“.

Člověk 2. typu funguje běžně pouze na bioenergie

A co člověk 2. typu? Ten má k dispozici pouze jedinou cestu zásobení vnějšími energiemi. Protože orgány na přijímání živlových energií běžně nemá, funguje pouze a jedině na bioenergie. To ovšem znamená, že nemá předpoklady pro magické tvořivé schopnosti. Pokud však podstoupil magický výcvik, nebo si dokázal schopnost přijímání živlů přenést z předchozího života, může se i jako člověk 2. typu stát mágem s tvořivými schopnostmi, které převyšují vnitřní úroveň jeho duchovní čistoty.

Mechanismus zdraví a nemocí člověka 2. typu

Jaký je další důsledek fungování výhradně na bioenergie? Běžný člověk 2. typu je mnohem více náchylný na nemoci. Jakmile totiž jeho čakry nefungují optimálně, energetický nedostatek je obtížné něčím nahradit. Platí pak jednoduchá zásada: Pozitivní přístup k životu, k okolí, k lidem, optimální hmotná výživa z pohledu bioenergií, čistota životního prostředí – to vše zajišťuje plné otevření čaker a důsledkem je vitalita a zdraví.

Výjimkou jsou ovšem lidé se složitými karmickými situacemi z předchozích životů. Nebo lidé, jejichž dlouhodobé nesprávné stravování a nevhodný životní styl vyvolaly rozsáhlé degenerativní změny orgánů, které již nelze jednoduše vrátit zpět. I v dnešní době umírá řada pozitivně smýšlejících, slušných lidí, kteří nikomu neubližují, na náhlé nehody a zákeřné nemoci. Protože v životě nenalezli cestu ke karmické nápravě své minulosti. Nebo protože nenašli způsob, jak zdravě žít.

Naopak člověk s negativním postojem vůči světu, Přírodě, lidem má některé čakry uzavřeny pro příjem vnějších energií. A to je předpokladem postupného vzniku nemocí právě v oblastech, které jsou zásobovány energiemi těmito uzavřenými čakrami. Více o tom, jakou úlohu v tomto mechanismu „zdraví – nemoc“ hrají čakry člověka, jsem uvedl v článcích 28A. Princip fungování čaker člověka, 28B. Kdy je čakra otevřená pro vstupující energie?, 33a. Jak vnímáme a prožíváme realitu čakrami I, 33B. Jak vnímáme a prožíváme realitu čakrami II.

Výjimkou z těchto pravidel jsou aktivní mágové i další lidé, kteří mají v sobě zbytky magie a zajišťují si nadstandardní přísun vnějších energií parazitováním na druhých bytostech, na Planetě, na Přírodě. A také lidé, kteří si dokázali do tohoto života přenést určitá dřívější privilegia z jiných životů, jiných světů, jiných rovin existence. 

Zdůrazněná individualita člověka 1. typu

Dostáváme se k jedenáctému rozdílu mezi lidstvem obou typů - zdůrazňování individuality člověka nebo naopak podpora jednoty s celkem. Bytost člověka 1. typu lze přirovnat k pevnému ořechu, u kterého je tuhá skořápka představující fyzické tělo na povrchu. Tato tuhá skořápka tak obklopuje vnitřní dužninu, kterou představují jemná energetická těla vnořená dovnitř do těla fyzického. Jemná energetická těla zůstávají pod ochranou hrubohmotného těla fyzického.

Člověk 1. typu tak funguje ve svém kotlíku, který je zřetelně oddě­len od okolního světa i druhých bytostí. Vše, co dělá, energetic­ké operace, myšlení, prožívání citů, dělá si ve svém odděleném prostředí a nezasahuje bezprostředně do území druhých bytostí. Na první pohled to vypadá, že každý si tak snadno ochrání to své. Je tady jedno zásadní ale.

Vědomí člověka 1. typu není pod ochranou duchovních energií

Vědomí člověka 1. typu není pod ochranou duchovních energií. To usnadňuje mentální nátlak na druhého člověka působením vlastního vědomí. Právě mentální působení prostřednictvím vlastního vědomí, které lze libovolně přenášet, představuje základní způsob, jak lze s druhým člověkem manipulovat, nebo jej i zcela ovládat. Třeba zpočátku formou až příliš ve­hementní pomoci nebo přesvědčování druhého, to vše vedené s cílem pomoci druhému. Mnoho lidí dodnes nepovažuje snahu pomoci druhému za vměšování. A domnívají se, že v rámci odůvodněné pomoci mohou prakticky cokoliv. Jenomže nevyžádaná a často i dokonce odmítaná pomoc se snadno stává agresí vůči druhému.

Jasný záměr, snaha o přesvědčení druhého, vnucení mu svého pohledu na svět, nasměrují sílu vědomí člověka na druhého. Cílevědomá snaha přesvědčit druhé pak přestává být jen pouhým sdělením informací, ale stává se záměrnou mentální agresí vůči druhému člověku.

Bytosti 1. typu jsou automaticky od sebe oddělené a tato oddělenost se historickým vývojem příliš neměnila. Jejich vnitřní energetická těla jsou přesnými kopiemi těla fyzického. Jejich individualita proto zůstává zachována beze změny na všech úrovních. Proto mohou mít problémy se spojováním do párů a s par­tnerskou láskou. Za partnerskou lásku pak často považují službu druhým a nebo praktičnost ve smyslu fungování zázemí v rodině.

Člověk 2. typu jako otevřený květ

Člověk 2. typu je naopak koncipován jako broskev, pokud beru v úvahu hledisko tohoto konkrétního zrození na Planetě. Pevná pecka ležící uvnitř ve středu bytosti představuje fyzické tělo. Měkká dužnina představující dvanáct vnějších jemných energetických těl, pak naopak tuto pevnou pecku obklopuje.

Fyzické tělo člověka 2. typu je pevným stře­dem bytosti a je pod ochranou vnějších energetických těl. Prvních sedm z těchto vnějších těl je ohraničeno pevnější energetickou slupkou, která je součástí 7. těla. To je to ochranné vajíčko, o kterém píše řada autorů. V něm je základní informační výbava člověka pro tento jediný život.

Ve zbývajících vyšších vnějších tělech od osmého do dvanáctého jsou informace překračující rámec jednoho života. K nim člověk získá přístup až po výrazném vzestupu svého vnitřního vyladění – dříve to bylo označováno jako osvícení člověka. Další jemnější ochrannou bariéru pak představuje 12. energetické tělo člověka.

Pokud se na současného člověka zrozeného ve hmotné rovině dí­vám z pohledu jeho kompletní věčné bytosti a systému dvanácti vnějších energetických těl, pak představuje otevřený květ otevírající se ven do volného Vesmíru. Otevřené květy jednotlivých lidských by­tostí nejsou navzájem oddělené, ale naopak se prolínají a vyměňu­jí si energie. Právě tak, jak to naznačil James Redfield v knize Celestýnské proroctví. Každý tak souvisí s každým.

Lidé 2. typu více působí jeden na druhého svými vnějšími duchovními obaly

Pouhý pobyt v dosahu výjimečného člověka může pro druhé znamenat výrazný zážitek, když jasně vnímají energie duchovního obalu tohoto člověka. Naznačil jsem to na příkladech již v prvním článku 1. Co je to duchovní rovina života a světa:

Jste v místnosti. Aniž byste něco viděli nebo slyšeli, máte náhle pocit, že se musíte otočit. Že za vámi se něco děje. Otočíte se a vidíte, že kdosi nový vstoupil do místnosti. Vnímáte něco zvláštního, jakousi neviditelnou atmosféru, kterou ten člověk kolem sebe vytváří. Sedíte v blízkosti vám milého člověka a cítíte, jak je vám dobře, aniž byste se dotýkali. A nemusíte přitom ani nic říkat. Nebo naopak potkáte jiného a cosi se ve vás bouří. Mrzí vás, že jste nešli jinudy. Už jste něco z toho sami prožili?

Otevřený člověk 2. typu s výrazným vnějším duchovním obalem kolem sebe vytváří určitou atmosféru, která na druhé působí i beze slov. Může to být pohoda, klid, pozitivita nebo naopak zmatek, chaos, stres, špatná nálada. Z toho důvodu mnozí lidé cítí, že za nimi někdo stojí nebo že se na ně někdo dívá. Jednoduše na ně působí neviditelné energie, které jsou součástí duchovní obalu druhého člověka.

Člověk 2. typu je vybaven pro jemnější rozlišování hranic mezi bytostmi

Aby člověk neubližoval druhému, je v tomto případě potřeba da­leko jemnějšího rozlišování hranic mezi Já a Ty. Mnohem obtížněj­ší je udržování těchto hranic na určité hladině harmonie. Protože duchovní těla člověka zasahují ven a automaticky pronikají i do druhých lidí, kteří jsou v blízkosti. Člověk musí být velmi opatrný, aby druhého ná­silně neovlivňoval svými energiemi, svými postoji a názory. Aby neměl tendence s druhým manipulovat. K tomu jsme však dnes vybaveni novou čakrou 1A, která takové vyrovnání hranic lépe umožňuje, a která se začala hromadně objevovat v 90. letech 20. století – viz článek 31. Vývoj soustavy čaker dnešního člověka.

Tato nová čakra 1A nám lépe umožní na jedné straně starat se o to svoje a chránit si to svoje proti agresi druhých. Dělat tedy všechno to, co je mojí povinností, abych si dokázal udržet svobodnou identitu. A na druhé straně naučit se respektovat druhého, tolerovat jeho zvyky, pokud neubližují druhému. Dokonce se naučit nezasahovat bez požádání do života druhých, nevnucovat jim svůj postoj, nelámat je, nesnažit se znásilňovat jejich postoje. Naopak druhým ponechat právo na svobodný vývoj, na vlastní volbu rozhodnutí.

A lidé s výrazně vychýlenou čakrou 1A? Nejčastěji jsou dvojího typu – jedni agresivně zneužívají druhé, jednoduše si je zařadili do své sféry působnosti, kterou mají právo ve všech směrech využívat, řídit, ovládat. Ti druzí se zase vehementně snaží pomáhat druhým. Dělají pro druhé i to, co by měli dělat sami pro sebe, tam však toho nejsou schopni. Pořád druhé někam tlačí, ale o svůj duchovní vývoj se nestarají. Takto vychýlené postoje je člověk 2. typu schopen překonat, začne-li vědomě pracovat na zvyšování harmonie svých čaker (výživa a pět Tibeťanů).

Bytos­ti 2. typu jsou automaticky propojené svými vnějšími duchovními obaly. Partnerská láska pro čistého a vnitřně srovnaného člověka 2. typu představuje skutečnou har­monii, jednotu energií, opravdové splynutí.

Harmonické spojení individuality a jednoty

První vnější duchovní tělo – éterické, je přesným vzorem pro hmotné tělo člověka. Další vyšší těla, druhé emocionální, třetí mentální, atd., již nejsou přesnou kopií těla fyzického. Naopak čím vyšší je tělo, tím do větší vzdálenosti od těla hmotného zasahuje a současně tím volnější má strukturu. Tím více se bytost člověka na vyšší frekvenční úrovni osvobozuje od přesné formy a detailní in­dividuality.

Další vyšší těla tak přestávají mít podobu výrazně členitého hmotného těla, ale čím dál více se přibližují jednoduchému tvaru vajíčka. A takto člověk naopak více směřuje k vnímání jednoty a kos­mického celku.

Přitom člověk svými vnějšími těly frekvenčně zasahuje do všech volných duchovních sfér Vesmíru. Záleží jen na něm samot­ném, do jaké úrovně harmonie otevře své přijímací antény a infor­macím z jaké sféry tak dá přednost. A jakými energiemi se bude řídit při svém rozhodování. Podstatné tedy je, se kterými z těch­to svých těl dokáže navázat informační spojení.

Duchovně neprobuzený člověk zůstává v úrovni svého Nižšího Já. Zdůrazněna je tak jeho hmotná individualita. Duchovní probouzení znamená navazování spojení s jeho Vyšším Já, které má již volněj­ší strukturu s méně zdůrazněnou individualitou.

Duchovní růst člověka 2. typu přináší posílení pocitu jednoty

Duchovní růst tak automaticky přináší i probouzení pocitu jednoty - jednoty s lids­tvem, Přírodou a Vesmírem. Přitom individualita člověka zůstává trvale zastoupena fyzickým a éterickým tělem, které jsou středem jeho bytosti. A tato individualita se harmonicky spojuje v jeden celek s kosmickou jednotou vyjádřenou vyššími energetickými těly.

Pro civilizace 1. typu měla rozhodující význam dokonalá individualita. Dokonalé schopnosti a co nejvyšší tvořivá síla uvnitř své bytosti. Ta byla znakem vyšší duchovní pokročilosti. Ta zajišťovala správné vedení civilizace. Jako příklad jsem uvedl dávnou egyptskou civilizaci, kde probíhalo speciální zasvěcování vládnoucích panovníků.

Pro lidstvo 2. typu naopak do popředí vystupuje síla skupiny a celku. Čím je člověk vnitřně srovnanější, dokonalejší, čistější, tím více se otevírá Planetě, Přírodě, lidstvu. Tím více považuje zájmy Planety, Přírody a lidské civilizace za své. Síla kolektivní spolupráce a společného záměru může pomoci celé skupině snáze a rychleji projít určitou etapou vzestupu. Skupina navíc dokáže znatelným způsobem ovlivnit v pozitivním smyslu i evoluci celého lidstva na Planetě, zatímco síla jednotlivce by k takovému ovlivnění nemusela být dostačující.

Když se skupina lidí otevřených Planetě, Přírodě i vzájemné spolupráci sejde dohromady se společným záměrem, lze vytvořit takovou energetickou sílu, která může doslova zachránit Planetu ve vyhrocených situacích.

Jediná úroveň řízení člověka 1. typu

Následuje dvanáctý rozdíl obou typů člověka týkající se toho, kolik úrovní řízení bytost člověka má. Řízení bytosti člověka 1. typu drží stále v rukou nejvyš­ší rovina jeho bytosti - duch. To však znamená, že jakmile tento člověk při pobytu ve hmotném světě duchovně upadá, jeho negace, nežádoucí neharmonické odchylky, tendence k etickým přehmatům – to vše se promítá do vnitřního ducha a stává se to jeho součástí. Postupující úpadek člověka 1. typu ve hmotě tak současně znamená nepříznivou deformaci nejvyšší roviny jeho bytosti. V člověku pak již není žádná vyšší vnitřní síla, která by dokázala postupu­jící duchovní úpadek obrátit v duchovní vzestup. Pád do zahmotněného myšlení a fungování se tak stává nezvratným.

Navíc v tomto způsobu řízení se skrývá i určité nebezpečí. Člověk 1. typu může duchovně upadat, špinit se zlem, ale ještě dlouhou dobu bude mít původní vysoké tvořivé schopnosti a stále stejný přístup k velkému okruhu informací. Jeho duchovní úpadek pak způ­sobí zneužití těchto schopností a může přivodit sebezničení nebo dokonce vnější katastrofu.

Vícestupňová bytost člověka 2. typu

Člověk 2. typu je na počátku duchovně neprobuzený a říze­ní jeho bytosti ve hmotném světě přebírá nejnižší rovina jeho by­tosti, kterou je Nižší Já - osobnost. I když je tento člověk ve hmotném životě zapadlý do hmotného myšlení, pak pokud výrazněji neškodí svému okolí, jeho jemná vyšší energetická těla mohou zůs­távat čistá. Jeho nevhodné deformované návyky myšlenek, slov, činů mohou jako nevhodné energie zůstávat v nejnižší rovině jeho bytosti - osobnosti.

Vyšší úrovně jeho bytosti, Vyšší Já a Věčné Já, si přitom mo­hou zachovávat svoji původní duchovní čistotu. Člověk, který neškodí druhým, a žije relativně slušným životem, tak uvnitř sebe neustále má čistou vnitřní duchovní sílu. Má tedy stále vnitřní možnost překlopit svůj dosavadní duchovní pád v duchovní vzestup. Stačí jen nechat tuto duchovní sílu více promlouvat do svého života. K tomu potřebuje začít pracovat na své vnitřní harmonii a vytěsňovat ze svého fun­gování nevhodné negativní návyky, usilovat o pozitivní přístup k životu. O čistotu a etiku myšlení a rozhodování, o spojení s Planetou a Přírodou. Teprve pak získá spojení i na vyšší úrovně své bytosti.

Schopnosti i úroveň vnímání odpovídají dosažené vnitřní harmonii

Řízení člověka 2. typu má v rukou ta úroveň bytosti, která odpovídá aktuálnímu stavu vnitřní harmonie. A vnitřní harmonii tak odpovídají i probuzené schopnosti a informační rozhled. Až to takto skutečně bude bez výjimek fungovat, pak teprve se naplno projeví výhodnost projektu člověka 2. typu.

Toto však dnes ještě neplatí do všech důsledků, protože někteří lidé 2. typu si dokázali přenést z dávných dob některé návyky, umělou výbavu, privilegia, které umožňují obejít důs­ledky jejich duchovního pádu. Jsou pak schopni určité schopnosti krátkodobě nebo i dlouhodobě získat mimo pořadí. Nebo si je obnovit vytrvalým cvičením, praktikováním nejrůznějších energeticky působících umělých rituálů. Více o tom jsem uvedl v článcích 38C. Vliv astrálních egregorů na vývoj, 38D. Obětní rituály a jejich následky.

Problémem jsou metody nepřirozeného duchovního vzestupu

Problémem je zejména pozemská magie, ale také vědeckotechnická pomoc vnějších mimozemských civilizací. A stejně tak i další duchovní zkratky, jiné metody nepřirozeného duchovního vzestupu, jako je konzumace nejrůznějších bylinných drog, holotropní dýchá­ní, šamanské rituály a další. Více pozornosti jsem těmto metodám věnoval například v článcích 26. Které činnosti přitahují a znovuobnovují zlo?, 30C. Zhodnocení metod a pomůcek na duchovní cestě z hlediska moudrosti Přírody.

Jak už jsem vícekrát uvedl, nový věk každopádně dává přednost přirozenému duchovnímu a etickému vzestupu člověka. Nepřirozené me­tody nejsou v souladu s nově přicházejícími energiemi a jejich propagátoři i adepti budou mít stále větší problémy.

Zdánlivá dokonalost původního lidstva

Jsme u třináctého zásadního rozdílu mezi lidstvem 1. typu a lidstvem 2. typu – a tím je vytvoření pojistek proti případnému duchovnímu pádu. Lidstvo 1. typu bylo vysazeno jako velmi dokonalé. Tvůrci nepředpokládali, že by snad mělo začít duchovně upadat. Naopak, domnívali se, že vysoká úroveň duchovního vnímání i schopností snadno dovede tento typ člověka k naplnění poslání, pro které byl stvořen – viz článek 37A. Proč existuje člověk ve Vesmíru?

Lidstvo 1. typu dosáhlo svého vrcholu na samotném začát­ku kdysi dávno před mnoha miliony lety. Jak už jsem uvedl, umožňoval to kompletně otevřený genetický program. Z vnějšího pohledu bylo proto velmi dokonalé a mělo nesmírné tvůrčí schopnosti. V plném zdraví se dožívalo tisíců i desítek tisíc let. Široký dosah vědomí navíc umožňoval volný přístup k moudrosti Přírody i Vesmíru a lidé dokázali žít v těsném spojení s Přírodou a Planetou.

Původní lidstvo však v sobě nemělo zabudovánu možnost dalšího výrazného evolučního růstu, ani pojistku proti pokračujícímu odklonu od duchovní reality a pádu do hmotného myšlení a fungování. Naočkované zlo člověka neposilo­valo, ale naopak vyvolalo jeho dlouhodobý duchovní pád, pokles etické a duchovní úrovně civilizace. A tato tendence se stala ve vývoji dávných civilizací na Zemi trvalou.

Jen si vzpomeňme na to, co dávné báje uvádí o olympských bo­zích, jejich vzájemné řevnivosti a způsobu zacházení s obyčejnými lidmi. Dávné lidstvo nemělo vnitřní motivy a impulsy, které by podněcovaly snahu o nárůst vnitřní harmonie. Volilo pak cestu, která byla pro ně jednodušší. A tou bylo postupné přizpůsobování se zlu - jeho energiím, metodám, jeho stylu života. Počáteční dokonalost se tak nenávratně vytrácela a s časovým odstupem byla následová­na poklesem zdraví a postupným zkracováním délky věku z generace na generaci.

Pojistka nového lidstva proti duchovnímu pádu

Startovní situací člověka 2. typu je zdánlivá nedokona­lost, krátký život a zastřené duchovní vědomí s velmi úzkým frek­venčním dosahem. Od samého počátku tak člověk nemá informační přístup k duchovním sférám Vesmíru, ani žádné tvořivé schopnosti, kterých by mohl zneužít. Pokud je však člověk 2. typu zrozen ve hmotné úrovni Planety, složky jeho bytosti jsou rozvinuty do takové podoby, že má mož­nost neomezeného růstu své vnitřní frekvence přes všechny duchov­ní bariéry a prahy.

Mechanismus růstu vnitřní harmonie prostřednictvím vylaďování protikladů jsem podrobněji popsal v článku 20A. Největší omyly Staré duchovní cesty.

Člověk 2. typu má navíc pojistku proti dalšímu duchovnímu pádu, a tou je jeho podvědomí a způsob fungování jeho čaker. Pokud si svým způsobem života dokáže udržet vysokou úroveň vnitřní harmonie, přitáhne do svého života vitalitu, zdraví, i dostatečnou energetickou odolnost proti vnějším vlivům.

Jakmile však opustí pozitivní přístup k životu, k druhým lidem, k Přírodě, začne v sobě hromadit neharmonie, bloky, stagnující energie. A jeho čakry pak přestávají optimálně fungovat. Výsledkem je trvalý ne­dostatek energie, neschopnost bránit se vnějším nepříznivým energetickým vli­vům a příznivé podmínky pro vznik nemocí.

Takový člověk se stává energeticky velmi křehkým a příliš zá­vislým na výkyvech vnějšího prostředí. Okolnosti jeho života jej začnou tlačit k tomu, aby sám se sebou něco udělal. On však obvykle nejprve vyhledá pomoc medicíny. To sice může do jisté míry zajistit pozitivní změnu zdraví, ale zanedbání vlastního duchovního vývoje tím člověk nenapraví.

Náznaky provokující člověka ke změně životního stylu

Až teprve v situacích, kdy už ani medicína nedokáže pomoci, začnou mnozí lidé hledat příčiny problémů sami v sobě. Někteří pak ještě stihnou pochopit skutečné posel­ství své nemoci a provedou potřebné změny ve svém životě. Dokáza­li tak vyslyšet varovný hlas svého hmotného vědomí i podvědomí. Výjimečným příkladem v tomto směru jsou pro nás knihy Louisy L. Hay: Miluj svůj život, Síla je ve vás a další. A také knihy Michala Burdy: Vesmír v nás I – III, s podtituly Žena = láska, Žena třetího tisíciletí. Většina dalších jednotlivců však v důsledku akutních či chronických nemocí předčasně odchází ze života.

Náznaky provokující člověka 2. typu ke změně jeho životního stylu jsou nejprve jemné a mírné. Pokud však člověk dostateč­ně a včas nereaguje a nemá dostatek vůle směr své životní cesty změnit, tyto náznaky mohou postupně nabývat i formy vážných nemocí a náh­lých úrazů. Prostřednictvím podvědomí a způsobu fungování hlavních čaker se tak vnitřní neharmonie člověka začnou dříve nebo později projevovat zdravotními problémy a mají za následek další zkracování délky jeho života.

Astrální cestování lidstva 1. typu

A jsme u čtrnáctého zásadního rozdílu obou typů člověka – ten se týká problematiky astrálního a duchovního cestování. Až do dnešních dob je schopnost astrálního cestování považována za znak duchovní pokročilosti. Veřejné pokusy s astrálním cestováním prováděl František Bardon, jak je to popisováno v životopisné knize „Frabato“. O svých zážitcích pobytu mimo tělo psali i mnozí známí spisovatelé, například Ernest Hemingway, Jack London. Nebo i jiné osobnosti světové filozofie či vědy, např. Carl Gustav Jung.

Astrální cestování znamená odložení hmotného těla, vymístění astrálního ducha a člověk pak může silou myšlenky cestovat kamkoliv. Přitom duch zůstává spojen s tělem astrální stříbrnou páskou. A pokud by nějaká duchovní síla tuto astrální pásku přerušila, člověk by se už nemohl do těla vrátit. Astrálním cestováním dokážou někteří lidé pronikat do soukromí osob i institucí. Astrální cestování dokonce používaly světové velmoci ke špionáži. Už z tohoto výčtu je patrné, že možnost nahlížení kamkoliv znamená v mnoha situacích vážné porušení etických pravidel lidské existence.

Nevhodnost astrálního cestování pro člověka 2. typu

Schopnost astrálního cestování podporuje silnou vazbu člověka na astrální rovinu. Totéž způsobují i pouhé neumělé pokusy o toto cestování, tak jak to doporučují mnohé knihy s duchovní tématikou. Astrální cestování sice mohlo být běžné pro člověka 1. typu, pro člověka 2. typu je to však naprosto nevhodné.

Podstatné je, že astrální způsob cestování upevňuje vazbu člověka na astrální svět a tím mu blokuje možnost probuzení největší přednosti člověka 2. typu – schopnosti neomezeného duchovního vzestupu. Pro lidské bytosti 2. typu je astrální cestování přežitkem z dávné minulosti, který brání skutečnému duchovnímu světelnému vzestupu. Pro každého, kdo usiluje o skutečný vzestup, je proto astrální cestování nepřijatelné.

Temné síly na Planetě již dlouho znají i duchovní způsob přepravy

Lidské bytosti na Zemi mají ještě jinou možnost jak nahlížet do jiných světů, sfér, úrovní. Tuto možnost jim dává duchovní cestování, které se zřetelně liší od cestování astrálního. Tento způsob duchovního přemísťování není zde na Planetě úplně novým. Již celá staletí jej používá mnoho bytostí, které jsou na temném vzestupu, tedy naopak ve světelném pádu, jak jsme se mnohokrát přesvědčili při duchovní léčbě a karmické očistě. Některé bytosti tohoto způsobu duchovního přemístění používají pro uspokojení svých temných potřeb ovládat, energeticky parazitovat na druhých. Přičemž tuto schopnost si sem do tohoto světa přenesly z dřívějších identit v jiných světech. Podstatné je, že u většiny bytostí dochází k takové formě přesunu na nevědomé úrovni.

Jak to ve skutečnosti probíhá? Bytost člověka ze sebe oddělí temnou či polotemnou duchovní část sebe sama ve formě dvojníka či temného klonu. A touto vymístěnou částí nalehne za záda jiného nebo se dokonce vloupá do jeho nitra. Obojí pak slouží jako prostředek pro snadné odsávání energie, energetické zneužívání druhého, jeho manipulování, tlačení k určitým rozhodnutím nebo i plné duchovní či mentální ovládnutí.

To je to, co jsem již dříve označil jako „novodobého černého bratra“. Schopnost bytosti nasedat svými oddělenými temnými částmi na záda nejenom jedné, ale často i několika žijících bytostí, a takto je energeticky vysávat, zneužívat, ovládat.

Takto parazitují i mnozí z těch, co si říkají bytosti Světla

Během karmického čištění mnoha osob jsem zjistil, že podobného způsobu parazitování na druhých používají dokonce i ti, kteří se prezentují jako léčitelé a sami o sobě prohlašují, že jsou tady na Zemi za Světlo. Usvědčí je však jejich pokračující pád ve Světle a současně jejich temný vzestup. Protože právě to jednoznačně potvrzuje, že činnosti, které provádějí, nepomáhají Světlu, ale jsou naopak podporou jejich temného vzestupu.

Při některých očistách posledních dnů jsem zjistil i následující dvojité ovládání člověka ve vrstvách z minulosti, které se hlásí nepříjemnými pocity, bolestmi hlavy, pocitem, že to nejsem já, že mne cosi vnitřně ovládá. Ve vrstvách z minulosti jsem vnímal, že duchovní mistr - mág stojí opodál, má člověka zahrnutého ve své světelné, ale zatemněné auře a takto jej manipuluje, řídí a doslova jej impregnuje svými energiemi. Současně navíc jeho temný duplikát, klon, který se z jeho bytosti oddělil, nasedl na záda toho člověka, a takto jej ještě mnohem silněji manipuluje a ovládá. Tomuto problému byla věnována duchovní komunikace Marie Mejdrové V auře duchovního mistra. Na toto téma je uveřejněna i další duchovní komunikace Temné klony napomáhaly ovládnutí lidstva, andělů i Přírody.

Dnešní vývoj celkově čím dál více směřuje k potlačení podobných neetických způsobů duchovního fungování. Jenomže abychom vůbec dokázali rozpoznat, že něco takového se tady na Zemi dlouhodobě dělo a doposud děje, museli jsme napřed získat možnost jednoznačně rozlišovat světelné pravotočivé a temné levotočivé bioenergie. K rozpoznání přisedlého temného klonu je pak navíc nezbytné dostat se hladinou vnitřní frekvence své energie nejméně na úroveň, na které toto temné ovládání probíhá.

Pokud byla tato forma ovládnutí temným klonem přenesena z období Atlantidy, jedná se obvykle o frekvenční úroveň 9. či 10. vnějšího těla. V případě, že karmické vrstvy s takovým ovládáním pocházejí dokonce z vyšších světů, na rozpoznání je potřeba prorazit světelným vzestupem přes bariéru 12. těla a dále mimo hranice tohoto Vesmíru. Drtivá většina duchovně probuzených osob na Planetě však k něčemu takovému zatím nemá předpoklady. Protože se úrovní vnitřní frekvence nejčastěji nacházejí na 5. těle. A to proto, že buď používají magii a magické formy duchovní práce (např. vizualizaci), nebo naopak nechávají magii na sebe působit. Šanci tak má pouze člověk, který se dostane na cestu čistého světelného vzestupu, tak jak to popisujeme na těchto stránkách.

Lze čelit cizí temné bytosti nalehnuté na záda?

Právě tento způsob obsazení žijící bytosti temnou vymístěnou částí bytosti vysávajícího agresora je nejběžnějším způsobem ovládání, zneužívání a vysávání, široce rozšířeným na naší Zemi. Mnoho lidských bytostí doslova trpí touto formou vysávání často i od svých blízkých. Další trpí tím, že z touhy nalézt duchovní cestu začali navštěvovat semináře, přednášky, podstupovat zasvěcení. Mnoho sem do hmoty přenesených systémů umělé léčby, se kterými se takto spojili, však funguje na principu parazitování a zneužívání všech napojených bytostí, viz článek Jak fungují systémy Reiki a Šambala?

Je možné tuto formu ovládání z člověka sejmout? Samozřejmě je to možné za pomoci energií Spojených Sil Světla, tedy Planety, Přírody a Karmy. Ale aby takový zákrok byl trvalý, aby agresor ovládání hned do druhého dne neobnovil, ovládaný člověk musí nastoupit cestu čistého vzestupu a svojí vnitřní frekvencí se dostat nad frekvenční úroveň klonu. K tomu někdy stačí překonání bariéry 8. těla, jiné formy ovládání lze odstranit až po proražení bariéry 12. těla a vstupu na Novou duchovní cestu. To pro člověka nezbytně znamená posun k optimální zdravé výživě, pravidelnému každodennímu cvičení Pěti Tibeťanů a očištění od stahujících vazeb. A navíc nastartovat karmickou očistu a postupně ze sebe dostat karmické vrstvy, ve kterých tohoto člověka jeho blízký ovládal. Jinudy cesta k trvalému osvobození od temného ovládání nevede. Není to tedy samozřejmé, ale je to účinné.

Člověk 2. typu má v sobě předpoklady pro eticky čisté duchovní cestování

Aby člověk, který jednoznačně svým životem podporuje Světlo, získal schopnost vymístění duchovní části bytosti, potřebuje překonat bariéru dvanáctého vnějšího energetického těla a vstoupit na Novou duchovní cestu.

Takovou možnost a předpoklad v sobě má každý dnešní člověk 2. typu. A tuto schopnost dokáže probudit, pokud se vydá cestou čistého světelného vzestupu. Podstatné je, že taková forma duchovního cestování pak probíhá na rozdíl od temných bytostí vědomě. A u člověka s vysokou vnitřní hladinou harmonie pak také naprosto eticky bez jakéhokoliv neoprávněného ovlivňování anebo dokonce manipulování.

Jak funguje eticky čisté duchovní cestování?

Takže až teprve vzestup nad úroveň 12. těla umožňuje cestování duchovní, které je naprosto bezpečné. Takto můžeme navštívit jiná místa v tomto Vesmíru a kontaktovat představitele jiných vesmírných civilizací. A dokonce ve spolupráci se silami odpovídajícími za hranice dimenzí můžeme navštívit i jiné světy, sféry, dimenze, úrovně. Takto jsme kdysi zhlédli trosku, spáleniště, pozůstatek po prvním Vesmíru. Navštívili jsme paralelní vesmíry a zjistili, jaké formy životy je osidlují. Zůstáváme přitom v pohodlí své pracovny a při bdělém vědomí. Takto můžeme získat všechny informace, které potřebujeme.

Pouhý záměr návštěvy stačí k tomu, aby se automaticky oddělila duchovní část mé bytosti v podobě otisku přesně v té úrovni hmoty, která odpovídá té které civilizaci, úrovni, sféře. Během několika vteřin se pak přesuneme tam, kam potřebujeme.

Přitom dokážeme pocitově vnímat, je-li vše v pořádku. Dokážeme odhalit, vycítit, jakoukoliv nesrovnalost, kamufláž, neupřímnost, lež. Navíc jsme schopni energeticky vzdorovat případnému napadení. Celý komplex Nové duchovní cesty a Spojených sil Světla, který stojí za námi, nám dává dostatečnou sílu na obranu své identity. Pokud jsme na cestě světelného duchovního vzestupu, tato oddělená část bytosti zůstává pod naší kontrolou a jedná podle obvyklých zásad a etických principů našich bytostí jdoucích po cestě čistého vzestupu.

Samozřejmě, takový způsob návštěvy nemůže nahradit reálný prožitek přítomnosti na daném místě. To, co při duchovní návštěvě na jiné planetě vnímáme, záleží na tom, nakolik nám funguje mimosmyslové vnímání. Pro zprostředkování kontaktu a předání důležitých informací je však takový způsob kontaktu výhodný a naprosto bezpečný.

Energetické léčení bioenergiemi na dálku

Takováto forma duchovního cestování je rovněž předpokladem pro eticky čisté světelné energetické léčení bioenergiemi na dálku. Léčitel zůstává v klidu svého domovského prostředí. S člověkem, který potřebuje pomoc, se může spojit telefonem, aby mu předal základní informace o náplni obnažených karmických vrstev. A poté vymístěná světelná část bytosti léčitele z léčeného člověka například doslova sundá černého bratra přisedlého na jeho zádech a současně ve spolupráci s Planetou, Přírodou a Karmou zajistí jeho vyladění, očištění i karmické rozvázání problému.

Základní předpoklad umožnění takové formy léčby je jasný. Léčitel sám musí být součástí Nové duchovní cesty a navíc k takové činnosti potřebuje získat duchovní oprávnění od Planety, Přírody a Centrální Karmy. Léčený člověk musí být nutně na výrazném světelném vzestupu. Což předpokládá již po určitou dobu, obvykle alespoň jeden měsíc, vytrvalou práci na své duchovní cestě (optimální výživa z pohledu bioenergií, každodenní cvičení pěti Tibeťanů v plném rozsahu 21 opakování denně). Více o tom bude v navazujícím tématu 45. Proč právě Nová duchovní cesta?

Lidé s výjimkami a privilegii

Závěrečným patnáctým rozdílem mezi lidstvem 1. a 2. typu zůstává otázka, zda preferovat privilegia jedněch nad druhými nebo naopak usilovat o stejné podmínky pro všechny bez rozdílu. V článcích 39E. Duchovní hierarchie Bratrstva Světla, 39F. Řízení karmy a vedení bytostí Duchovními hierarchiemi, jsem vysvětlil, že odkaz dávného lidstva 1. typu vedl po celé tisíce let k propagování kasty zasvěcených privilegovaných mágů nad běžným lidem. Kam až tento způsob vedení lidstva dospěl v rámci Vesmíru, jsem naznačil v dalších textech 36C. Praktiky mimozemských zásahů na Zemi, 37C. Vesmírní lidé a Galaktická konfederace, 37F. Plánovaná evakuace pozemšťanů Vesmírnými lidmi.

Naproti tomu nový vývoj vycházející ze schopnosti neomezeného duchovního vzestupu člověka 2. typu má za cíl dosáhnout stejného postavení a stejného karmického metru pro všechny bytosti v tomto světě, jak bylo naznačeno v článku 39J. Principy nového karmického pořádku.

Znovu nás však tíží pozůstatky výbavy z dávné minulosti

Ve druhé polovině 20. století se na Planetě zrodily desítky tisíc bytostí dávných civilizací, které dlouhé tisíce let odpočí­valy v nehmotných sférách. Při svém předchozím zrození na Planetě před mnoha tisíci lety byly bytostmi 1. typu. Teď se za no­vých podmínek zrodily jako bytosti 2. typu. Protože toto je současný závazný vzor přenášený neviditelnými morfickými poli, který formuje každého nově zrozeného člověka.

Lidé 1. typu se obvykle po dobu mnoha životů aktivně zabývali magií. Bytost mnohých z nich je magií a vším dalším, co s magií souviselo, doslova prosáknuta, naimpregnována. I když třeba v tomto životě nepatří k aktivním mágům, magické schopnosti, magická privilegia, hodnosti své tehdejší magické moci, případně i adresy na aktivní magické systémy, mají v mnoha svých karmických vrstvách. Výsledkem toho je, že některé z dílčích prvků magie nebo jejich tehdejšího energetického fungování se přenesly i do tohoto života. U někoho je to schopnost duchovního vnímání, napojování se mimo pořadí do určitých duchovních knihoven. U jiných pak privilegia umožňující obcházet karmu. U dalších schopnost energeticky zneužívat další bytosti, žít doslova na jejich úkor.

Opakované používání magie v minulosti jim dalo magickou vnitřní sílu, s jejíž po­mocí si někteří z nich dokázali určité dílčí prvky svého dávného energetického fungování prosadit i do současného života. Tím si v dnešním světě zajistili energetickou převahu nad ostatními. Proto bývají v životě velmi úspěšní, i když jsou často hnáni svým egoismem, intelektem a hmotným myšlením. Často zjevně ubližují ostatním, obírají je o jejich energii a úspěchů dosahují na je­jich úkor. V životě však přesto mají stále zelenou, protože mechanismus „neharmonie - vznik nemocí“ dokáže jejich organismus obejít.

Přenos toho z minulosti, co je potřebné, zajistí Planeta a Příroda

Některé z těchto bytostí se zrodily proto, aby pomohly sou­časné civilizaci překonat kritické období svého vývoje. Například tím, že jejich zrozením Planeta a Příroda sledovaly možnost přenést do tohoto světa určitou dávnou výbavu čaker, kterou již dnešní člověk dávno nemá, a kterou je potřeba v zájmu nové evoluce obnovit. Mimořádně důležité je zejména takto vy­volané rozšíření systému hlavních čaker dnešního člověka. Podrob­něji o tom, jaké konkrétní změny ve fungování současných obyvatel Planety zrození bytostí dávných civilizací vyvolalo, jsem psal v textu 31. Vývoj soustavy čaker dnešního člověka.

Většina dávné výbavy je však přežitkem, který náš vývoj brzdí 

Pokud má být něco pozitivního a potřebného přeneseno z minulosti do současnosti, zajistí to instituce, které dnes vedou světový vývoj, to znamená Planeta, Příroda a Karma. Je bláhové si myslet, že úkolem člověka je přehrabovat se v dávné minulosti a vybírat odtud to, o čem si myslí, že by to mohlo novému vývoji pomoci.

Podstatné je, že člověk na takové rozhodování nemá dostatečný duchovní a historický nadhled. Takže postoj člověka k minulosti by měl být naprosto a bez váhání jednoznačný – veškerou výbavu z dávné minulosti automaticky vydat, dobrovolně se jí vzdát. Takto nikdy nemůže udělat chybu. Naopak nedozírné následky má situace, když člověk není ochoten se dobrovolně vzdát umělé tvořivé výbavy a privilegií z minulosti. Místo karmického rozvázání pak obvykle následuje duchovní pád směrem k temné straně světa.

Drtivá většina součástí tvořivé výbavy bytostí dávných civilizací je totiž přežitkem dávných věků. I názory či postoje těchto lidí již obvykle neodpovídají nové realitě. Zrodili se z karmic­kých důvodů, aby měli možnost napravit zásadní chyby, kterých se dopustili. A také aby pomohli jiným žijícím bytostem karmicky se očis­tit z dávných vztahů s nimi a vstoupit tak do nového věku bez zá­těže karmické negativní energie. Rozhodně se zde však nezrodili proto, aby na základě vlastního rozhodnutí propagovali jakékoliv tvořivé metody z minulosti. Nebo aby dokonce vystavovali na odiv svá dávná duchovní privilegia a magické hodnosti.

Pokud to někteří z nich v této době přesto dělají, jdou tím jednoznačně proti novému vývoji – proti Planetě, Přírodě a Karmě. Důležité pro nás ostatní je, že jejich energetická privilegia nebudou přicházejícími bioenergiemi o vysoké úrovni harmonie dlouhodobě tolerována. Psal jsem o tom v článcích 20B. Co s informacemi od starověkých učitelů lidstva?, 21B. Cesta vzestupu otevírá staré nedořešené problémy, 40D. Duchovní konzervatismus jako brzda vývoje lidstva, 40E. Jaká je skutečná duchovní situace konzervativců?.

Na tyto lidi honosící se duchovními privilegii a mimořádnou umělou výbavou je již vyvíjen obrovský čistící energetický tlak. Jsou tlačeni k tomu, aby se začali přibližovat fungování, které je pro dnešní svět běžné a normální. Aby se vzdávali svých výhod, které jsou v tomto světě neoprávněné. Aby se vzdávali svých umělých tvořivých schopností, své magie. A pokud se včas nerozloučí s nehar­moniemi a agresivitou ve svém chování vůči druhým i sobě, začnou přicházet o svoji mimořádnou energii i o svoje zdraví. Už to v tomto období postupně začíná fungovat. Na toto téma je uveřejněna duchovní komunikace Nelitujte staré výbavy (a zbavte se jí, dokud je čas).