82B. Největší hrozby pro evoluci dnešní civilizace

K publikování připravila a na web vložila Marie Mejdrová.

Pokračování příběhu z minulosti

Tento text je volným pokračování článku 82A. Poselství z dávné minulosti: Neberte Přírodě právo na život. V něm byl uveden příběh civilizace z dávné minulosti na Zemi, která podlehla náhlé katastrofě. Lidé tehdy postupně vymýtili všechny pro lidstvo „zbytečné“ živočišné druhy. Odstranili všechny plevely, které „zamořovaly“ volnou Přírodu. Začaly pak převažovat geneticky ovlivněné plodiny, které civilizace považovala za příznivé pro život člověka. Volná Příroda byla nahrazena řízeným územím, kde vše vytvořil člověk. Vznikla tak situace, kterou už zdánlivě nebylo možné ještě dále vylepšit. Žádná území volné Přírody už neexistovala. Jenže ta veškerá dokonalá krása byla vlastně násilím lidí na Přírodě, na jiných formách života.

Základní poselství tehdejší civilizace pro dnešní dobu je toto:

Neberte Přírodě právo na život. Ponechte Přírodě dostatečně rozsáhlá území, ve kterých bude mít právo sama se sebou dělat cokoliv, co si bude přát a co bude ke svému dalšímu vývoji potřebovat.

I přesto, že podlehli katastrofě, jejich etika byla ve srovnání s dnešním stavem relativně velmi vysoká. Chybovali zejména v tom, že se ve své evoluci nakonec zcela oddělili od Přírody. Ale násilí mezi lidmi a z toho vyplývající války v té době ještě neexistovaly. Podle vnitřních energií lze odhadnout, že v té době stále ještě nechovali zvířata pro maso, jejich strava byla vegetariánského typu.

Pokusme se posoudit, jak je na tom dnešní civilizace ve srovnání s touto minulostí. V čem jsme na tom lépe a v čem naopak zásadně hůře.
 

Jaký je vztah dnešního lidstva k přírodě?

V tomto směru jsme na tom o kousíček lépe. Vztah dnešního lidstva k Přírodě není tak vyhrocený. Možná jen proto, že nemáme dostatečné prostředky, abychom vymýtili nevhodné zvířecí druhy, a stejně tak všechny plevely a neužitkové rostliny. Jinak by to dost možná i dnešní lidstvo rádo udělalo. O znásilňování formou genetických manipulací plodin přece není nouze.

Ale přesto se činíme jiným způsobem. Mizí mnoho živočišných druhů. Nikoliv ovšem proto, že bychom je záměrně likvidovali, ale spíše proto, co jako lidé svým způsobem života produkujeme, jak postupně ničíme životní prostředí naší Planety. Jak ho zanášíme odpady a jedovatými látkami a zplodinami. A jak v důsledku toho všeho bereme všem těmto mizejícím druhům prostor pro jejich život.

Na druhé straně někteří lidé dnešní doby už pochopili, co Příroda potřebuje, aby přežila. Jak je důležité, aby jí byla v rámci Planety ponechána určitá místa, ve kterých si bude dělat se sebou, co chce. Tato území označujeme jako přírodní rezervace nebo národní parky Více o jejich významu pro dnešní svět bylo v článku Z29. Národní park Krka v Chorvatsku. Z něj vybírám následující dílčí informace:

Ladislav Miko, ředitel odboru pro ochranu přírodních zdrojů a biodiverzity, Evropská komise – Generální ředitelství pro životní prostředí:

„Divočina (wilderness), tedy rozsáhlá původní, člověkem nepozměněná přírodní území, jejichž dynamiku určují výhradně přírodní procesy, se dnes vyskytuje na jednom, maximálně dvou procentech evropského území. Zdálo by se proto, že z hlediska ochrany přírody jde o méně významnou, okrajovou záležitost. Ve skutečnosti však tato území mají zcela mimořádný význam a hodnotu.“

A z duchovní komunikace s Přírodou:

„Příroda na Planetě se nemůže vzpamatovat, očistit, plně obnovit, pokud jí nebudou ponechána alespoň dílčí území ve formě národních parků, ve kterých může postupně obnovovat své dávné ztracené imunitní síly. Chcete-li, vy lidé, aby se Příroda regulovala více příznivými a méně drastickými zlomy, než jsou rozsáhlé přírodní katastrofy, ponechte jí území, ve kterých dokáže obnovit se vším všudy svoji ztracenou sílu. Aby ji tato síla pomohla postupně a nenásilně obnovit i Přírodu v dalších rozsáhlých oblastech Planety. Ponechme národní parky Přírodě. Je to její domov, ve kterém se dokáže posílit, obnovit, regenerovat. Ponechte Přírodě toto právo, které vy lidé ve svých domovech běžně využíváte. Ponechte také Přírodě její domov ve formě území, do kterých už nebudete zasahovat.“
 

Dokonalou „zlatou klec“ jsme nedokázali vytvořit

V tomto jsme tedy na tom lépe. Dokonalou „zlatou klec“, která by zcela zlikvidovala volný život, jsme zatím ještě nevytvořili. Možná však jen proto, že toho ani nejsme schopni. A navíc zde žijí lidé, kteří chápou, co je pro Přírodu na Zemi zásadní a tyto informace i veřejně prosazují. Slyší na ně však jen menší část lidstva. Další lidé, kteří už vnitřně nechápou potřeby Přírody, je naopak označují za špatné hospodáře. Konfrontaci těchto dvou zásadně odlišných postojů, na jedné straně ochránit za každou cenu majetek lidí a na druhé straně ochránit především Přírodu, jsem vysvětloval na příkladě Národní parku Šumava v textech A2. Problém Národního parku Šumava - co říkají lidé, A3. Problém Národního parku Šumava - co říká Příroda.
 

Likvidujeme přírodu způsobem svého žití

Na druhé straně však soustavně likvidujeme Přírodu jiným způsobem. Tím, jak žijeme, jak se chováme, čemu ve svých životech dáváme přednost. Přitom přicházejí nejrůznější varování formou vědeckých rozborů, že naše životní prostředí není daleko od úplného kolapsu. Produkujeme příliš mnoho skleníkových plynů a to vyvolává postupné změny klimatu. Mají pravdu ti, kteří hovoří o globálním oteplování, hrozbě tajících ledovců? Nebo naopak ti, kteří namítají, že celé to globální oteplování je pouze vykonstruovaná lež, která má odvést lidi od nenápadného ovládání všeho a všech těmi, kdo na něčem takovém mohou dobře vydělat?

Poznámka Marie Mejdrová:

Dovolím si přidat odkazy vztahující se k tomuto tématu, které mě zaujaly v poslední době:

Lidstvo žije na ekologický dluh

Ode dneška žije lidstvo na ekologický dluh, přichází Overshoot day – informace publikovaná v médiích 8.8.2016, v podobě např.: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ode-dneska-zije-lidstvo-na-ekologicky-dluh-prichazi-overshoo/r~7d02c7c45d8111e682470025900fea04/?utm_source=centrumHP&utm_medium=newsbox&utm_term=position-4  nebo   https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/411333-lidstvo-ode-dneska-zije-na-ekologicky-dluh.html

Vybírám z těchto informací:

Lidstvo vyčerpává přírodní zdroje nejrychleji v historii. Zásoby pitné vody, jídla a čistého vzduchu, které planeta dokáže obnovit za rok, letos lidé zkonzumovali už do 8. srpna. Téměř celých pět měsíců, které zbývají do konce roku, už tak budou žít obyvatelé Země na dluh. Postupně se připravují o zásoby životadárných surovin. Upozornil na to Světový fond na ochranu přírody (WWF).

Spotřeboval se roční příděl přírodního bohatství, jakými jsou pastviny pro dobytek, ryby v oceánech či schopnost rostlin absorbovat vyprodukovaný oxid uhličitý. Právě tento skleníkový plyn je podle neziskové organizace Global Footprint Network nejcitlivějším faktorem v otázce nároků lidstva na přírodu, neboť uhlíková stopa tvoří 60 % takzvané ekologické stopy.

„Žijeme za půjčené prostředky, protože vypouštíme více oxidu uhličitého, než mohou naše oceány a lesy pohltit, systematicky ničíme rybí populace a kácíme lesy rychleji, než se dovedou množit a dorůstat,“ konstatuje ekologická organizace.

Výpočet data každoročního „dne překročení“ vychází z porovnání globální biokapacity a poptávky. Institut Global Footprint Network k němu využívá údaje OSN z tisícovek oblastí lidské činnosti, včetně rybářství, lesnictví, dopravy a energetiky.

Ještě v roce 1961 lidstvo spotřebovávalo jen tři čtvrtiny toho, co dokázala planeta obnovit. Zlom přišel v 70. letech minulého století a od té doby se situace neustále zhoršuje. Souvisí to s ekonomickým i populačním růstem a většími nároky, které lidé mají.

Najdou se ale i dobré zprávy. Zatímco v 70. letech se den ekologického dluhu posouval až o tři dny ročně, v posledních pěti letech tempo, jakým se datum posouvá v kalendáři dopředu, kleslo na v průměru méně než jeden den ročně.

Global Footprint Network v rámci aktivit „dne překročení“ zveřejnil také údaje o ekologické náročnosti životních stylů jednotlivých zemí světa. Nejhorší jsou v tomto ohledu Australané. Kdyby každý na Zemi žil jako oni, bylo by k udržení rovnováhy potřeba 5,4 modrých planet, zatímco světový průměr dnes činí 1,6.
 

Co to je uhlíková stopa?

Přebírám část z vysvětlení uvedeného na českém webu Hra o Zemi, který vytváří Asociace ekologických organizací Zelený kruh, www.hraozemi.cz/uhlikova-stopa.html :

O uhlíkové stopě se nemluví dlouho, teprve posledních pár let v souvislosti s veřejnou diskusí o klimatických změnách. Téměř každá aktivita od dopravy po jídlo uvolňuje přímo nebo nepřímo skleníkové plyny. Uhlíková stopa je množství těchto plynů. Je to nástroj k měření dopadů lidských aktivit na životní prostředí vyjadřovaný v ekvivalentech oxidu uhličitého CO2 . Toto množství se udává v jednotkách hmotnosti: gramech, kilogramech či tunách. Jednoduše řečeno, uhlíková stopa je množství uvolněného oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů uvolněných během životního cyklu produktu či služby, našeho života nebo jedné cesty apod. 

Uhlíková stopa se skládá ze dvou částí. Z přímé/primární stopy a nepřímé/sekundární stopy.
Přímá stopa jsou skleníkové plyny, které se uvolňují bezprostředně z některé naší činnosti. Například ze spalování benzínu. Jsou to emise, které působíme, jedeme li autem či letíme letadlem. Dále z topení a vaření: pálíme li plyn či uhlí); patří sem rovněž spotřeba elektrické energie (která se v naší zemi vyrábí především spalováním hnědého uhlí). Spotřebou energie jdou emise oxidu uhličitého uvolněného při její výrobě na náš účet. 
Nepřímá stopa je množství nepřímých emisí CO2 z celého životního cyklu výrobku, který používáme, emise spojené s jejich zpracováním, to znamená ze spotřeby energie například na výrobu automobilu či jiného výrobku, na tepelné opracování jídla, které sníme například v restauraci nebo spotřeba energie na balící lince, kde se balí potraviny apod. 
 

Výsledky výzkumu polárních oblastí

Nebe a led  (La glace et le ciel) - francouzský dokumentární film z r. 2015, viz  https://www.csfd.cz/film/31209-nebe-a-led/prehled/
Distributor ho prezentuje slovy: „Oscarový režisér Luc Jacquet (Putování tučňáků) ve svém novém celovečerním dokumentu popisuje sérii dobrodružných cest francouzského polárníka a vědce Clauda Loriuse na Antarktidu, které vedly až k objevení a popsání jevu, dnes dobře známého jako „globální oteplování". Na příběhu odvážného vědce a jeho přelomového objevu ukazuje režisér, jaký dopad může mít chování člověka na budoucnost naší planety.“

C. Lorius podnikl první polární expedici v r. 1956 a poté řadu dalších. Tehdy šlo o začátky vědeckých výzkumů polárních oblastí. Dokument se zaměřuje na část výzkumů v Antarktidě, kdy se kilometrovými hloubkovými vrty do ledu získají vzorky prastaré vody s bublinkami vzduchu uzamčenými v ledu. Z nich lze v laboratoři udělat analýzu složení tehdejší atmosféry a její postupný vývoj v čase. A zjistit tak i koncentrace skleníkových plynů. Tato jedinečná možnost umožňuje podívat se do velmi staré historie planety, mnoho period zpět. C. Lorius uvádí, že z výzkumů vzešla nepochybná souvislost koncentrací skleníkových plynů a podnebí. Také vypráví o nečekaných zjištěních, jak úzce je ekologie Země provázána, jak je křehká. Jak nepříznivé zásahy na jednom konci planety ovlivní i zcela neobydlené oblasti na druhém konci planety. Na základě těchto výsledků se poté snažil udělat maximum pro osvětu, varování lidstva. A s lítostí zjišťoval během let, že vývoj podnebí na Zemi mu dává za pravdu.

Používání magie jako závazné nastavení pro lidstvo ze strany Stvořitelů

V čem ještě se zásadně lišíme od civilizace popsané v textu 82A. Poselství z dávné minulosti: Neberte Přírodě právo na život ? Především hladinou celkové etiky v přístupu k životu a k jiným formám života. Oni fungovali svojí vnitřní energií na frekvenční úrovni mezi 8. a 9. vnějším energetickým duchovním tělem. To znamená, že dosahovali svým vědomím do úrovně Věčného Já, ale toto napojení svými chybami a neoprávněnými zásahy do Přírody postupně ztráceli. V důsledku toho se svým uvažováním posouvali od chápání věčnosti lidské existence a plného přijímání sounáležitosti člověka s přírodou a planetou ke zdůrazňování potřeby pouze sounáležitosti lidské civilizace, spolupráce mezi lidmi, jednotného úsilí za vytváření lepšího světa pro život člověka. Nebyli vůči sobě agresivní, v té době neexistovaly války, ani násilí mezi lidmi. Ale přestali chápat postavení člověka v rámci celé planety. Začali mít pocit, že lidstvo může pro zajištění vysokého standardu svého života dělat cokoliv.

Jak je možné, že tato dávná civilizace takto doslova znásilňovala Přírodu a přitom zůstávala úrovní svého vnitřního naladění i úrovní tvořivých schopností tak vysoko? Situace civilizace je dána dlouhodobým nastavením celkových podmínek v morfických polích. Toto nastavení je dáno jednak strategií stvořitelských sil nad hmotou a jednak vlivem samotné Přírody. Přitom je zřejmé, že vliv stvořitelských sil byl v období lidstva 1. typu rozhodující.

Důsledkem toho bylo, že u lidstva 1. typu toto nastavení morfických polí dlouho odráželo jako běžný standard magické schopnosti lidí prakticky od narození a možnost jejich používání, jakmile to považují za vhodné a správné. Stávalo se pak, že civilizace eticky upadala, dělala neetické zásahy. Dokonce i takové, které byly vysloveně nevhodné nebo dokonce nebezpečné s ohledem na perspektivy dalšího vývoje. Taková činnost se stávala vysoce rizikovou pro další vývoj. Jenže situace v morfických polích byla neměnná, vliv Přírody na změnu v tomto období byl malý, zřejmě zanedbatelný.

Čekalo se na změnu strategie bytostí ze sféry Stvořitelů Otců. Dokud nepřišlo zcela nové rozhodnutí změnit zásadně variantu lidských bytostí 1. typu na člověka 2. typu bez magie, do té doby nebyla šance něco ve vývoji civilizace na Zemi změnit. A toto rozhodnutí přišlo, jak již víme, až po milionech let zkušeností s vývojem řady variant civilizací 1. typu. Detailněji je změna této strategie ze strany Stvořitelů rozebrána v Knize 1: Cesta za hranice hmotného světa. Rozdíly obou typů člověka se zabýváme v textech 44A. Další srovnání lidstva 1. a 2. typu I, 44B. Další srovnání lidstva 1.a 2. typu II, 44C. Další srovnání lidstva 1. a 2. typu III.
 

Proč magické schopnosti přetrvávají i v dnešní době po změně strategie Stvořitelů?

I po změně strategie Stvořitelů však magie na Zemi stále ještě přetrvávala až do dnešní doby. Stvořitelé však čím dál více ztráceli možnost dalšího přímého vlivu na život ve hmotě a naopak rostl vliv samotné Přírody na situaci v morfických polích. V současné době už člověk používající magii, nebo i ten, kdo magii nechá na sebe působit, nemůže být svoji úrovní vědomí na úrovni 8. nebo 9. vnějšího těla. Zůstává na úrovni 5. vnějšího těla, dokud se definitivně magie nedokáže plnou vahou své bytosti definitivně zříci.

I v tomto období však magie nemůže vymizet ze Země naráz. Proč? Příroda sice postupně vyhodnocuje, že lidé ve hmotné úrovni už by magickými schopnostmi disponovat neměli. Pro vývoj se ukazuje jako správné, aby magie z výbavy lidí ve hmotě vymizela. Ale řídící mechanismy Přírody schopné magii omezit byly v plné míře nastartovány až po roce 1999 po vzniku Nové duchovní cesty. Přístup dnešních lidí k praktické magii bude v rámci Nového vývoje čím dál více komplikován a postupně omezován. Dnešní lidé však stále ještě mají přístup k teorii magie formou mnoha existujících knih a návodů. I formou praktických zasvěcení napojením na určité systémy dávné minulosti. Je to dáno i tím, že mnoho lidí má magii a napojení na funkční magické systémy z minulosti stále uvnitř sebe v rámci karmických vrstev. Proto stále ještě magie i po nástupu lidstva 2. typu do jisté míry přetrvávala v morfických polích Země jako něco, co bylo většinové a běžné. A ke změnám může docházet až dlouhodobě, přestože dnes už tyto změny řídí samotná Příroda.

Podstatné však je, že změna směrem k úplnému vymizení magie ze Země je v dnešní době už naprosto reálná. Jen to ještě bude nějakou dobu trvat.

Protože morfická pole reagují na aktuální vývoj až s určitým zpožděním. A mění se až po důkladném vyhodnocení vhodnosti nové situace praxí. Může pak trvat roky, ale také desítky let, než se morfická pole přizpůsobí nové situaci. A než se nastaví hranice nové výbavy civilizace bez magie v jakékoliv podobě. Aby výsledkem byla taková výbava, která bude pro další vývoj naprosto bezpečná.

Dnešní lidé už sice nemají magii k dispozici od narození. Ale měli stále možnost dostat se k magii prostřednictvím otisků magie ve vlastních karmických vrstvách. Toto se Novým vývojem čím dál více omezuje. Viz například texty 75. Jaro 2015 - změna fungování Karmy, centrální registr Černého bratrstva, 76. Aktivní vysávací vazby a změny v karmickém hodnocení  a další. Aby konečným výsledkem byl stav, kdy magie zcela ze hmotné roviny našeho světa vymizí.

Více o morfických polích, způsobech jejich změn, bylo v článcích 38A. Návyky Přírody, morfická a morfogenetická pole, 38B. Vývoj nových návyků člověka a Přírody. Magie navíc vždy měla způsob, jak automatické působení morfických polí měnit ve prospěch magie a bytostí, které magii používaly, více o tom je v textu 38C. Vliv astrálních egregorů na vývoj.
 

Násilí vůči sobě navzájem i vůči chovaným zvířatům

Jak jsme na tom my? V běžném průměru je frekvenční dosah dnešního člověka někde mezi 2. až 4. vnějším duchovním energetickým tělem. Část civilizace je okolnostmi tlačena k zásadní změně svých životů. Tito lidé začínají dosahovat do 4. vnějšího těla. Celkové naladění dnešní civilizace dané morfickými poli je tedy mnohem níže než u dávné civilizace z textu 82A. Poselství z dávné minulosti: Neberte Přírodě právo na život.  Co to ve skutečnosti znamená? Jen malá část lidí je duchovně probuzena, dosahuje svým vědomím do úrovně 5. těla nebo výše a chápe pomíjivost jednoho lidského života ve hmotné rovině. Naopak většina lidí žije pohroužena do hmoty a jediného hmotného života. Nechápe vůbec přesah lidské existence z jednoho zrození ve hmotě do dalšího. Hlavním cílem života je pak logicky mít se co nejlépe a zajistit si naplnění svých hmotných potřeb co nejrychleji. Protože potom už podle jejich vnímání nic dalšího nebude. Mít se dobře nikoliv formou spolupráce a jednoty mezi lidmi. Ale spíše formou soupeření, jeden člověk proti druhému, jedna skupina, jedno hnutí proti ostatním. Urvat si co nejvíce na úkor druhých. Když to nevyužiju já, budou to mít ostatní a budou se mít lépe než já.

Takové postoje vedou k manipulacím a ovládáním mezi lidmi. A to vše je přeneseno i do způsobu, jak získáváme potraviny. Drtivá většina pozemské populace konzumuje maso. A živočišná výroba? To je doslova masakr na jiných formách života. Lidé si chovají třeba králíky, hrají si s nimi jako se svými mazlíčky. A pak je jednoduše zabijí a sní. A takové způsoby postojů k jiným bytostem se pak ve vyhrocených dějinných situacích prosazují i do jednání člověka proti člověku. Genocida Židů za druhé světové války. Genocida v Kambodži, o které byly základní informace v textu 39i. Konec vlivu Duchovních hierarchií na vývoj. Různé formy válek, násilných okupací, které vznikají z nejrůznějších důvodů. Ze snah ovládnout, zmanipulovat, donutit k něčemu jednotlivce i celé národy.

Konzumace masa – jde tady jen o to násilí na zvířatech? Nebo konzumace masa s sebou přináší i další vysoce nepříznivé jevy a důsledky? A nejen konzumace masa, ale také používání kravského mléka a vajec? Více o tom bude v dalším textu.
 

Jsme skutečnými ochránci Přírody nebo o tom jen mluvíme?

Mnoho lidí je ochotno brát se za čistotu prostředí. Například v USA bylo průzkumy odhadnuto, že až 75 % žijící populace je ochotno zařadit do svého života změny, které povedou k ochraně životního prostředí. Jaké změny by to však především měly být? Jaká oblast lidské činnosti nejvíce znečišťuje a ničí naše životní prostředí? Stačí přestat odhazovat plasty v Přírodě, třídit odpad, šetřit vodu používáním šetřících sprchových hlavic, více jezdit na kole než v autě? Nebo je v tom ještě něco mnohem zásadnějšího? V tom se názory „zasvěcených“ odborníků zřetelně liší. Především se hovoří o průmyslu, dopravě, exhalacích, všude vyhazovaných odpadcích, nejrůznějších obalech, plastech, atd.

Naše dospívající dcera nám během letošního léta předložila z internetu stažený film, který však tvrdí něco jiného. Po dokončení předcházejícího textu 82A. Poselství z dávné minulosti: Neberte Přírodě právo na život mne napadlo, že bude potřeba napsat ještě pokračování týkající se situace naší civilizace. A v něm využít informací z tohoto filmu.

Jde o film produkce USA nazvaný Cowspiracy: The Sustainability Secret (Klíč k udržitelnosti), režiséry jsou Kip Andersen a Keegan Kuhn. První jmenovaný je současně hlavním aktérem, který v tomto filmu hraje, a který zde detailně popisuje svoji cestu životem za poznáním a pochopením toho, co nejvíce škodí našemu životnímu prostředí. Jak by měl nejlépe žít, aby co nejvíce přispěl k ochraně životního prostředí. Nejde přitom o jeho pouhé laické závěry. Jde o informace podložené řadou vědecky orientovaných rozborů publikovaných v uznávaných časopisech.

Soupis nejdůležitějších faktů a myšlenek s uvedením zdroje, kde byly publikovány, najdeme na webové stránce  https://www.cowspiracy.com/facts/ . Už jen přečtení hlavních tvrzení z tohoto seznamu je pro člověka velmi poučné a přínosné.

Je tady jedna malinká nepříjemnost. Ve filmu se požívají měrné jednotky, na které nejsme zde v Evropě zvyklí. Chceme-li si to přepočítat tak, aby nám to řeklo více, potřebujeme znát převodní vztahy pro tyto jednotky používané v USA (jen poznamenám, že pojem libra například znamená v jiných částech světa jinou váhovou jednotku a tím i odlišný převodní vztah na kilogram). Převodní vztahy pro jednotky používané v USA jsou následující:

1 galon (gallon) = 3,78541178 litrů,
1 libra (pound) = 0,45359237 kg,
1 akr (acre) = 4046,85642 m2 = 40,47 arů = 0,4047 hektarů.

Na internetu dokážeme najít film Cowspiracy opatřený českými titulky. Ty jsou sice psány ve snaze používat naše běžné míry, ale přece jen jsou na několika místech chyby v převodu nebo pochopení. Tím vysvětluji to, že údaje uvedené v tomto textu se budou v několika případech lišit od údajů z českých titulků ve filmu.
 

Co se píše o filmu Cowspiracy na internetu?

Dokument Cowspiracy si pokládá palčivou otázku – proč velké světové organizace na ochranu životního prostředí mlčí o největší ekologické hrozbě současnosti? Podle OSN je nejvýznamnějším znečišťovatelem planety a zároveň největším zdrojem skleníkových plynů živočišná výroba, tedy produkce masa, mléka a vajec. Nikdo o tom však nemluví. Spolu s filmaři se proto pokusíme nahlédnout do zákulisí velkých organizací jako je Greenpeace a položíme jim velmi nepříjemnou otázku. Co – nebo kdo – jim brání říkat pravdu?

Vzhledem k tomu, že film nemůže být kvůli autorským právům na YouTube, tak je s českými titulky ke zhlédnutí po proklikání se reklamami, např. zde: https://www.mustwatchtv.cz/2-zivotni-prostredi/163-cowspiracy-klic-k-udrzitelnosti/. Nebo ke stažení: https://uloz.to/xVsyeLZw/cowspiracy-2014-720p-full-movie-mp4

Samostatné české titulky jsou na adrese https://uloz.to/xUjjtQZu/cowspiracy-the-sustainability-secret-2014-ceske-titulky-srt nebo jiný odkaz https://uloz.to/!RXLdnHqZu/cowspiracy-klic-k-udrzitelnosti-1080p-cz-titulky-mp4

Celková pravdivost a objektivita filmu Cowspiracy předkládajícího nová vědecká fakta je podle Přírody kolem 92 %, tedy na světové poměry nebývale vysoká. Drobné nepřesnosti jsou dány údaji z vědeckých výzkumů, ze kterých autoři filmu vycházejí. Samotná pravdivost doplňujících komentářů je kolem 98 %.
 

Al Gore a globální oteplování

Film Cowspiracy je o mladém muži jménem Kip Anderson (herec a současně režisér filmu). O jeho životě, o tom, jak jej jednoho dne oslovil film bývalého viceprezidenta USA Al Gora, který je současně aktivistou v oblasti změny klimatu a dopadech globálního oteplování. Film se nazývá An Inconvenient Truth – The Crisis of Global Warming. Al Gore v tomto filmu z roku 2006 a současně i ve stejnojmenné knize popisuje, že Země je ohrožena, že změny klimatu ovlivňují veškerý život na Zemi: Velké vichřice, požáry, vysychání, tající ledovce, okyselení oceánů, potápějící se země, atd.

A přináší varování vědců: Pokud neučiníme tvrdá opatření pro nápravu ekologických dopadů na ochranu planety, tak náš čas na této planetě může být omezen už jen na dalších 50 let.

Pokusil jsem se zjistit z pohledu Přírody celkovou objektivitu tohoto filmu podle vyzařování určité části rukopisu této knihy, který je dostupný na internetu, například na adrese
https://www.admc.hct.ac.ae/hd1/courses/blog/gw/An%20Inconvient%20Truth%20Transcript.pdf

Podle Přírody je celková pravdivost a objektivita této knihy týkající se existence hrozby globálního oteplování kolem 89 %, což je velmi vysoké. Informace o kritickém stavu životního prostředí planety jsou tedy převážně pravdivé. Ovšem celková objektivita a pravdivost týkající se zásadních příčin tohoto jevu je už pouze kolem 48 %. Takže popis příčin těchto jevů už ztrácí svoji objektivitu. To ovšem Kip zpočátku nevěděl a proto byla tato kniha pro něj zásadním impulsem pro celkovou změnu života.

Pro úplnost dodávám, že na internetu najdeme také kritické reakce, které tvrdí, že celá kniha Al Gora je motivována snahou zmanipulovat populaci a co nejvíce vydělat na pseudoprojektech, které údajně chrání životní prostředí před globálním oteplováním. Přičemž teorie globálního oteplování je ve skutečnosti výmyslem. Jde například o filmy Fall of the Republic nebo Great Global Warming Swindle. Objektivita těchto reakcí je už pouze kolem 10 – 20 %. Samozřejmě, určité kruhy jsou připraveny vydělat na tom, že životní prostředí na Zemi se hroutí. Není však pravdou, že informace o globálním oteplování jsou pouhým výmyslem těchto kruhů. Že už tyto samotné informace o globálním oteplování vznikly z motivu co nejvíce vydělat.
 

Režisér filmu Kip Anderson se rozhodl změnit svůj život

Film Al Gora inspiroval Kipa ke změně života. Rozhodl se učinit vše, co mohl, aby nalezl cestu, jak žít všichni společně v rovnováze s planetou, udržitelně, navždy. A začal dělat všechna úsporná opatření, která Al Gore navrhnul. Třídil odpad, kompostoval, vyměnil žárovky za úsporné, krátce se sprchoval, zastavoval kohoutek při mytí zubů, vypínal světlo při odchodu z místnosti a cestoval všude na kole. Ale s dalšími roky se věci na Zemi očividně zhoršovaly.

Začal uvažovat následovně: I kdyby si všichni osvojili tyto šetrné návyky, stačilo by to na záchranu světa?

Postupně začínal chápat, že zde bude potřeba učinit mnohem více. Zpočátku si myslel, že dělá vše, co může, ale pak se vše změnilo jedním příspěvkem od kamaráda.

Kamarád jej odkázal na zprávu OSN uvádějící, že chov dobytka produkuje více skleníkových plynů než všechna auta, kamiony, vlaky, lodě a letadla dohromady. 13 % skleníkových plynů od všech druhů dopravy ve srovnání s 18 % vyprodukovanými chovem dobytka. Krávy totiž produkují velké množství metanu jejich procesem zažívání. A metan z dobytka je 25 – 100 krát ničivější než oxid uhličitý z vozidel.

Zkoumal dál. OSN a další agentury oznamovaly, že chov dobytka nejen že hraje hlavní roli v globálním oteplování, ale je také jednou z hlavních příčin nadměrné spotřeby přírodních zdrojů a poškozování životního prostředí. Divil se, jak je možné, že o tom doposud nevěděl. Myslel si, že taková informace bude všude v ekologické komunitě, Navštívil weby největších ekologických organizací – Greenpeace, Sierra Club, atd. A zhrozil se, že tam neměli téměř nic o chovu zvířat. Proč tam ty informace nemají? O co jde?
 

Nadměrná spotřeba vody v živočišné výrobě

Zjišťoval dále v dostupných vědeckých rozborech, jak obrovské množství vody spotřebovává chov dobytka ve srovnání s potřebami lidí v domácnostech. V publikovaných vědeckých rozborech objevil následující údaje:

Na získání 1 libry hovězího masa je potřeba 2500 galonů vody, tedy 9463 litrů vody. Takže na 1 kg hovězího se spotřebuje 20864 litrů vody a na 1 hamburger (150 gramů hovězího masa) kolem 3000 litrů vody.

Podobně na 1 libru vajec 477 galonů vody, tedy 1800 litrů vody. Takže na 1 vejce (60 gramů) kolem 240 litrů vody.

Na 1 libru sýra 900 galonů vody, tedy 3400 litrů vody. Výpočtem pak na 100 gramů sýra kolem 750 litrů vody.

Kip si uvědomil, že snědení jednoho hamburgeru je v nárocích na vodu ekvivalentní dvěma měsícům šetrného sprchování. Došlo mu, že změnou stravy pomůže mnohem více zlepšení životního prostředí než tím, co doposud dělal (třídění odpadu, šetření vodou, ježdění na kole místo autem, atd.).

Měl rozhovor s mluvčími vlády, navštěvoval ekologické organizace a všude se ptal, proč řeší malinké ztráty a neřeší ty zásadní obrovské ztráty způsobené živočišnou výrobou. Proč neřeknou „zastavte to“. Bylo by přece jednoduché říci:

Začněte povzbuzovat lidi, aby jedli méně masa, protože se objevily tyto nové studie.

Oni buď jen pokrčili rameny, nebo se vysmáli uvedeným údajům se slovy, že jde jen o „kravské prdy“. Nebo argumentovali tím, že k takovým změnám nedojde, nemůže dojít. Protože tak jsou nastaveny vlády, rozhodování, i život vůbec.
 

Ještě hrozivější nové poznatky o emisích skleníkových plynů

Pustil se do rozsáhlého zkoumání dané problematiky a zjistil, že situace je ještě mnohem horší. Našel článek dvou lidí, dvojice poradců Světové banky, kteří provedli analýzu produkovaných skleníkových plynů. Zařadili tam i doposud podceňované nebo neuznané složky a dospěli k hrozivému číslu.

Že totiž světová živočišná výroba není odpovědná jen za 18 % emisí, jak uvedla zpráva OSN, ale dokonce za 51 % všech skleníkových plynů.

Jde o článek Livestock and Climate Change: What if the key actors in climate change are...cows, pigs, and chickens? (v překladu Hospodářská zvířata a klimatické změny: Co když klíčovými aktéry v oblasti změn klimatu jsou… krávy, vepři a slepice?) autorů Robert Goodland and Jeff Anhang.

Zjišťoval postupně i další hrozivé údaje. Že totiž chov dobytka zabírá až 45 % povrchu planety. A je odpovědný za zničení 91 % vykácených prostorů Amazonie. Navíc je hlavní příčinou zániku druhů a vytváření mrtvých oblastí oceánů. Přitom největší ekologické organizace, které by měly chránit svět, se těmito otázkami nikde nezabývají. Zkoušel s nimi mluvit. Ptal se, proč to vše tají. Strávil měsíce čekání v reakcích na své emaily. Z nějakých důvodů však o tom nikdo nechtěl mluvit.
 

Názory autorů ekologických textů

Spojil se také s některými autory ekologických článků, kteří byli ochotni o tom otevřeně hovořit. Jejich vyjádření najdete ve filmu. Co mne například zaujalo:

Podle odhadu tvořila před tisíci lety 99 % biomasy (tj. zoomasy) volně žijící zvířata (například stáda sobů, bizonů, atd.). Zatímco lidé tvořili pouze 1 % biomasy. A dnes? Je tomu právě naopak. My lidé a naše živočišná výroba tvoří 98 % biomasy, na volně žijící zvířata zbyly už jen 2 %. Vlastně jsme ukradli volně žijícím zvířatům planetu a jejich životní prostor. Pro náš životní styl, pro naše prasata, krávy, kuřata a uměle chované ryby. Zažíváme největší zánik druhů za posledních 65 milionů let od období zmizení dinosaurů. Hnací silou toho všeho je naše živočišná výroba.

Kip se pokoušel zjistit, proč to vše ekologové ignorují. Jeden z názorů říkal, že jde o příspěvkové organizace závislé na příjmech od občanů. Kdyby vyzývaly lidstvo ke změně návyků, které má většina lidí ráda, ztratily by většinu přispívajících. Poškodilo by to jejich financování. Proto o tom nemluví. Nechtějí naštvat lidi. Nechtějí proto vidět, že zabíjení zvířat na jídlo je to, co opravdu ničí planetu.
 

Stav oceánů

Jako stejně bezvýchodné vnímal Kip i diskuse ekologů o stavu oceánů. OSN oznámila, že tři čtvrtiny oblastí rybolovu na světě jsou vyčerpány nadměrným rybolovem. Že pokud se neprobudíme a něco s tím neuděláme, pak podle vědeckých odhadů budeme mít v roce 2048 oceány bez ryb. Za rok je z oceánů vyloveno přes 28 miliard kusů ryb. Populace nemají šanci se obnovit. Oceány kolabují, větší ryby téměř zanikly. Do velkoplošných sítí se na každý 1 kg ryb chytí 4,4 kg jiných druhů – delfíni, želvy, žraloci, atd., a jsou zlikvidovány. Říkají tomu udržitelný rybolov a ekologické organizace jen přihlížejí.
 

Ničení pralesů

Módou jsou rozsáhlé kampaně proti palmovému oleji, ale nikde se nepíše o živočišné výrobě. Ve skutečnosti jde o 26 milionů akrů (10,55 milionů hektarů) vykácených pralesů kvůli palmovému oleji proti 136 milionům akrů (55 milionů hektarů) vykácených pralesů pro chov dobytka. Tedy více než pětkrát tolik. A přitom dobytek jako jeden z hlavních důvodů ničení pralesů na svých webech ekologové neuvádějí.

Podle jiných odhadů může získávání nové půdy pro pastvu skotu a pěstování geneticky modifikované sóji pro krávy, prasata, kuřata a ryby ve velkochovech za 91 % z celkového úbytku pralesů na Zemi.
 

Důvody zatajování faktů o živočišné výrobě

Podle informací ve filmu bylo za posledních 20 let zabito v Brazílii 1100 aktivistů, kteří veřejně promluvili o tom, že chov dobytka ničí Amazonii. Proto mnozí raději mlčí, protože nechtějí být dalšími v této řadě.
 

Šetrnější způsob chovu dobytka?

Nabízí se alespoň šetrnější způsob chovu dobytka na maso i mléko volně na pastvinách, jako je to například u nás na Šumavě, kam v létě jezdím. Byl by takový chov udržitelný? Autor filmu detailně rozebírá, že pro takový způsob chovu by pro celý svět nestačila celková plocha planety. Nebylo by na ně dost místa. Proto musí existovat velkochovy, kde jsou zvířata namačkána na sobě. I kdybychom zrušili všechna města a všude jen chovali dobytek a jiná zvířata na maso a další živočišné produkty, tak by nebylo dost místa na volnější chov dobytka a zvířat.

Takže ani volný chov dobytka na pastvinách není z dlouhodobého pohledu pro celou planetu udržitelný.
 

Skryté náklady na výrobu masa

Producenti živočišných produktů přitom nesou jen přímé náklady na výrobu. Jsou zde však i skryté náklady, které hradíme my všichni. Náklady na zdravotnictví, na ničení životního prostředí, různé dotace dávané státem, způsobené škody, i celková krutost, která eticky zatěžuje civilizaci. Kdyby výrobní firmy měly nést i tyto náklady, cena masa a mléka by podle vědeckých odhadů vzrostla na dvojnásobek i více. Problém je v tom, že když je člověk vegetarián, pak platí tyto společné základy za někoho jiného.

„Někdo si koupí hamburger za 3,5 Eura a zbytek 6,35 Eura nákladů splácí celá společnost. Zaplatí to všichni, i ti, co maso nejedí.“
 

Politická moc podložená penězi

Živočišný průmysl je jedním nejsilnějších odvětví na světě. Největší producenti masa a mléka mohou diktovat politiku produkce a dotací potravin, protože mají velkou politickou sílu.

Autor filmu si uvědomil, že to je zřejmě ten důvod, proč Al Gore nehodnotil ve svém filmu také dopady živočišné výroby.

Situace je společensky nastavená tak, že když řekneš něco, co způsobí rozvrat v ziscích z živočišné výroby, jsi vinen i z právního hlediska (například podle amerického zákona „o hanobení potravin“). Většinu lidí by šokovalo, že boj za práva zvířat a aktivisté pro životní prostředí jsou podle FBI domácími teroristickými hrozbami číslo 1. Protože ohrožují zisky mocného odvětví.

Tyto organizace pak ukrývají pod pláštíkem národní bezpečnosti a ochrany obchodních tajemství důležitá fakta. Jsou to snahy držet lidi v nevědomosti o tom, co živočišný průmysl svými dopady na životní prostředí vlastně způsobuje. Výsledkem je pak to, že protiteroristické jednotky sledují ve skrytu každého aktivistu. Aby detailně věděly o všem, co dělá.

Když autor tato slova slyšel, rozhodl se ochránit doposud natočenou část filmu. A vážně se zabýval otázkou, zda to vzdát a z důvodu vlastní bezpečnosti raději odejít. Ale uvědomění, že tato záležitost je větší než jeho osobní zájem, ho dovedlo k rozhodnutí nepodlehnout strachu o svůj život a pokračovat. A shromažďoval další nepříznivé údaje o živočišné výrobě. Výsledkem toho je kompletní film Cowspiracy z roku 2014, který byl v roce 2015 promítán na filmovém festivalu v Cannes. Kdo je přihlášen na Facebook, může se o tom dozvědět více na webové stránce https://www.facebook.com/cowspiracymovie/posts/1665702970318522

Potravinová krize

Podle vědeckých studií pěstujeme na Zemi dostatek jídla pro 10 miliard lidí (některé odhady uvádějí dokonce 12 – 15 miliard). Teď však máme 7 miliard obyvatel a přitom miliarda z toho denně hladoví. 82 % hladovějících dětí žije v zemích, kde funguje velkovýroba živočišných produktů pro „zámožnější“ lidi z rozvinutých zemí USA a Evropy. Přitom všichni lidé by mohli mít dostatek obilí i luštěnin, kdyby se krmivo odebralo zvířatům pěstovaných na maso a využilo se jako přímá potrava na lidské jídlo. Pokud bychom od základu změnili náš systém stravování, část polí by se mohla přeměnit zpět na volnou přírodu. Například v USA dobytek zkonzumuje 70 – 80 % všeho obilí a luštěnin.
 

Plýtvání přírodními zdroji a živinami

Už jsem se zmínil o velkých nárocích živočišné výroby na spotřebu vody. Jsou tady i další nepříznivé skutečnosti. Vědecké odhady naznačují, že na výživu vegana po celý rok by stačila plocha jedné šestiny akru, to je 6,74 arů. Na jednom hektaru by se tedy uživilo 15 veganů, ale jen 5 vegetariánů a ani jeden masožravec. Protože nároky na půdu jsou třikrát větší u vegetariána, který sice nejí maso, ale konzumuje mléčné výrobky a vejce. A dokonce 18 krát větší u člověka, který pravidelně konzumuje běžnou stravu (včetně masa a dalších živočišných produktů). Z těchto vědeckých odhadů vyplývá, že pro masožravce je potřeba k uživení 121 arů, tedy 1,21 hektaru.

Další údaje o využitelnosti půdy a živin podložené vědeckými výzkumy: Na tom kousku půdy pro vegana můžete vypěstovat 37 tisíc liber (17 tisíc kg) zeleniny, ale jen 375 liber (170 kg) masa, tedy zhruba stokrát méně než zeleniny. A pokud jde o jednotlivé živiny, na stejné ploše lze například vypěstovat patnáctkrát tolik rostlinných proteinů než živočišných. Toto bylo v případě USA. A jak to vypadá v naší zemi?  
 

Údaje dodatečně vložené do knihy Výživa pro člověka a Zemi

Cituji údaje vložené v odděleném rámečku na straně 32 v knize Christiana Opitze Výživa pro člověka a Zemi. Porovnáním s německým originálem je jasné, že tyto údaje o situaci v ČR tam byly vloženy korektorem při odborné korektuře českého překladu. Je s podivem, že si někdo může dovolit takto zasahovat do originálu knihy a měnit jej. Dokonce aniž by bylo uvedeno, že to a to bylo do textu vloženo dodatečně. Původní vydání knihy v němčině je z roku 1995, český překlad vyšel u nás v roce 2002. Každopádně se tedy jedná o starší údaje. V této vložené informaci se uvádí:

Podle situačních zpráv Ministerstva zemědělství ČR je výnos jedlých produktů na 1 ha půdy za 1 rok následující:

• třešně 2 tisíce kg (2 tuny)

• fazole 1 tisíc kg

• jablka 15 tisíc kg

• mrkev 20 tisíc kg

• rajčata 20 tisíc kg

• celer 20 tisíc kg

• hovězí maso 100 kg
   

Původní údaje v německém originálu knihy

Zatímco v německém originálu Christian Opitz, Ernährung für Mensch und Erde, str. 38, byly původně následující údaje, ve většině případů s nižšími výnosy (bez uvedení, k jakému roku se tyto údaje vztahují):

Výnos jedlých plodin, které mohou být během 1 roku vyprodukovány na 1 hektaru půdy:

• třešně 1000 kg

• fazole 2000 kg

• jablka 4000 kg

• mrkve 6000 kg

• rajčata 10000 kg

• celer 12000 kg

• hovězí maso 50 kg

Následující údaje jsou v německém originálu i českém překladu knihy stejné:

Podíl živin, které se ztratí při přeměně obilí na maso: 90 % bílkovin, 99 % sacharidů (uhlohydrátů) a 100 % vlákniny.
Podíl obilovin z roční celosvětové úrody spotřebovaných na výkrm jatečních zvířat:  49 %.
Každé 2 – 3 vteřiny umírá jedno dítě na podvýživu.
 

Nejnovější výnosy plodin podle Českého statistického úřadu

Pokud bychom měli pochybnosti o aktuálnosti těchto údajů, pak nejnovější údaje o výnosech podle Českého statistického úřadu najdeme na stránce:

https://www.czso.cz/csu/czso/definitivni-udaje-o-sklizni-zemedelskych-plodin-2015

Text o výnosech za rok 2015 na 1 ha pak na stránce:

https://www.czso.cz/documents/10180/36740496/2701411609.pdf/377c5e11-982a-4720-b7c4-3f49add83971?version=1.0

Zde je uvedeno:

• celer 26 tisíc kg

• mrkev 33 tisíc kg

• petržel 15 tisíc kg

• květák a brokolice 12 000 kg

• rajčata 28 tisíc kg

• okurky salátové 104 tisíc kg

• okurky nakládačky 41 tisíc kg
   

Hrozba vyčerpání půdy intenzivním hospodařením

Podle tří společných položek to vypadá, že aktuální výnosy jsou v tomto období několikanásobně vyšší ve srovnání s údaji uváděnými přímo Opitzem. Co z toho můžeme vydedukovat? Možná to, že je na mnohem vyšší úrovni používáno vysoce intenzivní hnojení ruku v ruce s důslednou chemickou ochranou?

V poslední době se začínají vést diskuse o možném vyčerpání půdy způsoby a metodami, které jsou používány v dnešní intenzivní zemědělské výrobě. Například v textu Zemědělská půda v ohrožení na adrese https://www.ochrana-pudy.cz/nase-mise/ se uvádí:

„Původní záměr co nejefektivnějšího hospodaření orientovaného na maximální výnosnost tak vede k degradaci půdy, snížení její úrodnosti a ekonomickým ztrátám pro její vlastníky. Velké zemědělské podniky hospodaří na pronajatých pozemcích a nemají motivaci pro dodržování opatření proti erozi a na dlouhodobém udržení vysoké úrodnosti. K největším ztrátám erozí dochází u širokořádkých plodin, zejména u kukuřice.“

Kniha Výživa pro člověka a Zemi už je delší dobu vyprodaná. Text lze stáhnout na adrese

https://www.ulozto.cz/!R7uxmq9W/vyziva-pro-cloveka-a-zemi-txt-s-pdf?showDialog=1 (zde je kompletní ofocená, tak jak vypadá v českém vydání, uvedené údaje v rámečku najdeme na straně 32),

https://ulozto.cz/2685300/vyziva-pro-cloveka-a-zemi.pdf (zde je kniha v pdf, ale část knihy chybí, stránky nejsou očíslovány).

Šance navrátit rozsáhlá území přírodě?

Logicky by se pěstováním zeleniny místo produkce masa mohla navrátit rozsáhlá území polí zpět volné přírodě. V důsledku toho by se vyčistil vzduch, řeky by tekly čistější, změnou výživy by se postupně mohlo navrátit i naše zdraví.  To je teorie.

Na začátku však musí být rozhodnutí jedince změnit svůj život a to, jak se stravuje. Jen člověk může ovlivnit to, co se kupuje a co bude mít svůj odbyt. A pokud by přešla na vegetariánství, případně veganství, mnohem větší část lidstva než doposud, živočišné produkty by postupně ztrácely odbyt. Tak jako se to děje denně u mnoha zbytečných výrobků a potravin. A kde není odbyt, tam by musela být omezena výroba.
 

Kolik je dnes na světě vegetariánů?

Některé odhady uvádějí, že celosvětově je na Zemi kolem jedné miliardy vegetariánů ze 7 miliard celkové populace, tedy kolem 14 %. Nejvíce jich žije v Indii, kolem 17,5 %. U západních zemí ve Švédsku 10 %, u dalších zemí Švýcarsko, Německo, Velká Británie se uvádí kolem 7 – 9 %. Z nich je odhadem každý desátý veganem. U nás v ČR je vegetariánů podstatně méně, podle agentury StemMark 2 %, tedy kolem 200 tisíc (jde ale o údaj z roku 2003). Nahlédneme-li do jídelních lístků většiny restaurací, je zřejmé, že vegetariánství není ve veřejných provozovnách a jídelnách podporováno. I když i tato nabídka se během let zčásti zlepšila.

Takže státnickým celospolečenským rozhodnutím zřejmě nepůjde uskutečnit masovější přechod populace k vegetariánství. Zůstává to na každém z nás. Zatím to je ovšem tak, že zemědělská produkce je všemi státy záměrně dotována. Se slovy, že zemědělství je základem naší soběstačnosti. A stát je ochoten dotovat, i když část produkce nemá v daném období adresáty. Samoregulující mechanismus zde funguje hůře než v jiných oblastech. A to právě proto, že trh se zemědělskými produkty je výraznými zásahy států silně deformován.
 

Nechci zabíjet zvířata, ani aby to dělali druzí za mne

Kip postupně dospěl k rozhodnutí: Nechci zabíjet zvířata. A nechci ani, aby to dělal někdo jiný za mne. Každé z těchto zvířat bylo poraženo a vždy je to spojeno s tím, kdo poté to maso jedl. Lidé si tuto skutečnost plně neuvědomují a nepřipouštějí. Jakmile však on viděl tyto porážky tváří v tvář, příběh se změnil. A on pak změnil zásadně svůj názor na svět: Nemůžete být ekologem a jíst živočišné produkty, tečka.

Potřeboval ovšem sám sebe ujistit, že i bez masa dokáže udržet svůj život a nebude strádat. Že vynechání masa nepůjde na úkor vlastního zdraví. Napřed sice pochyboval, jak je to s tím zdravím, když ze stravy vyloučí kompletně maso, mléko i vejce. Závěrečná část jeho filmu je věnována setkání s vegetariány a vegany. A vysvětlením zásad, jak žijí. Získal od nich dalších důležité zásady a poznatky.

Pro něj bylo velkou úlevou slyšet, že nemusí jíst živočišné produkty pro své zdraví a další rozkvět. Dospěl tak k názoru, že jedinou cestou, jak udržitelně a eticky žít na této planetě společně se sedmi miliardami lidí je žít na rostlinné veganské stravě. Přestože se zpočátku obával této změny, nakonec ji přijal.

Ještě připravujeme navazující text  82C. Vegetariánství – fámy a skutečné výhody, ve kterém bude více o hrůzách spojených s nakládáním zvířat v živočišné výrobě. I více o detailech vegetariánství a veganství.
 

Může vegetariánství přinést návrat původních lidských hodnot?

Závěrečná slova Kipa:

Nepřeji Zemi, aby jen přežila a držela se, ale aby rozkvétala. Život dnes není jen o udržitelnosti, je o schopnosti rozkvětu. Země nám dlouho dávala mnoho. Nastal čas jí to splatit. Vnímáme veganství nejen jako způsob, jak získat levné jídlo, které může mít každý. Ale i jako duchovní posun směrem k pochopení, kdo skutečně jsme a jak se můžeme zase sjednotit. Zachovejme se podle toho, co už víme. A jednejme laskavě a jemně na celé planetě. Můžeme to dokázat, ale musíme chtít to udělat.

Ve filmu autor také naznačuje, jaké další důsledky by měl přechod větší části lidstva na vegetariánskou stravu:

Lidstvo by se tím vrátilo zpět k původním lidským hodnotám, jak je soucit, poctivost, vlídnost.

Z vyššího duchovního nadhledu ovšem vnímáme, že samotná změna stravy ještě soucit a vlídnost nemusí zajistit. Zásadní je ještě správně volit směr cesty ke Světlu. Souvisí to jednak se správným výběrem potravin také z energetického pohledu, jak bylo detailněji vysvětleno v našich textech 22. Optimální stravování z pohledu bioenergií I, 23. Optimální stravování z pohledu bioenergií II. A také s celkovým nasměrováním svého života. Protože například i Hitler byl vegetarián. I dnešní veganství je spojeno s potravinami výrazně zatemněnými. Pokud lidé nejsou schopni rozlišovat světelné a temné zdroje, mohou na takový způsob doplatit zvýšením úrovně své vnitřní zatemněnosti. Více o tom píšeme v článcích 58A. Rizika vitariánství – část I, 58D. Rizika vitariánství – část II, 58E. Rizika vitariánství – část III .