85D. Trendy ve vývoji techniky a umělé inteligence
Androidi - člověku podobní roboti versus Průmyslové manipulátory - Průmysloví roboti. Umělá inteligence. Elektronika, kovy a umělé prvky v lidském těle. Fitness náramky a některé sporttestery. Bioroboti (kyborgové), borgové a nanoboti. Hranice ve vývoji techniky, které by se neměly překračovat. Vhodnější energetické zdroje. Aktivity podnikatele Elona Muska. Zničí roboti lidstvo?
Tento text navazuje na články 85A. Roboti, bioroboti - zkušenosti z karmické očisty, 85B. Bioroboti, virtuální realita, nanoroboti – zkušenosti z očisty a 85C. Sny o biorobotoch – príbehy z minulosti
Zde uvádím výpis témat, ke kterým bych se rád vyjádřil, případně uvedl duchovní komunikaci.
Androidi - člověku podobní roboti vs. Průmyslové manipulátory - Průmysloví roboti
Je nutné rozlišovat mezi těmito dvěma pojmy. Android se obvykle vyznačuje snahou o napodobení člověka, jeho fyzického vzhledu, inteligence a také případně oblasti, která je velmi těžko programovatelná – citů. Snahu o vytváření takovýchto androidů vnímám negativně, neboť ve vývoji se mohou projevovat tendence vyvinout androida nerozeznatelného od člověka. Mnoho subjektů má zájem o vytvoření něčeho takového. Můžeme zmínit například erotický průmysl, který by jistě uvítal cosi jako sexuální roboty pro osamělé jedince toužící po sexu. Tohoto tématu se dosti dotýká například i film Ex Machina, který doporučuji ke zhlédnutí. (Poznámka MM: Více o něm je v článku A39. Film Země zítřka I – budoucnost máme ve svých rukou ) U androidů je patrná snaha vybavit je umělou inteligencí, což je další problematická oblast, viz dále.
Naproti tomu průmyslové roboty vnímám neutrálně. Člověka až na výjimky nepřipomínají a obvykle se jedná „jen“ o konstrukci vzdáleně připomínající paži, která má několik kloubů a může se otáčet ve více osách. Případně mobilní vozítka pro rozvážení materiálu po výrobní hale apod. Takovíto roboti obvykle nejsou vybaveni umělou inteligencí, jsou naprogramováni pro jeden nebo více úkonů. Např. vezmi vrták č. 3 a poté vyvrtej na souřadnice 3,5 díru o hloubce 2 cm.
Tito roboti pak mohou nahrazovat člověka v pracovních úkonech, které vyžadují velkou manuální zručnost, případně sílu nebo přesnost, ale zároveň nevyžadují tvůrčí myšlení, intelekt, nebo empatii, což je pro stroje nejtvrdší oříšek. Použití průmyslového robota pak může zvyšovat produktivitu.
Jednou z částečně kontroverzních otázek je, do jaké míry nahrazovat pracovní pozice typu operátor výroby nebo skladník těmito roboty. Na jedné straně dojde ke zvýšení produktivity, na druhé straně pak lidé na dělnických pozicích přijdou o práci. Domnívám se, že když už automatizace, pak by měla být postupná a nenásilná, postupující v souladu s celkovým duchovním rozvojem společnosti.
Celé toto téma řeší tzv. Průmysl 4.0 či čtvrtá průmyslová revoluce, což je označení pro současný trend digitallizace, s ní související automatizace výroby a změn na trhu práce,které s sebou přinese – více na https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFmysl_4.0
Osobně jsem měl příležitost vyzkoušet si práci operátora u výrobní linky a připadala mi úmorná, tupá, nenaplňující. Po běžícím páse neustále přijížděly nové kusy a já opakoval jeden a ten samý pohyb – např. nalepování čárového kódu. Myslím si, že správně (v ideálním světě) by každý člověk měl mít práci, která ho naplňuje, díky které má možnost plnit svůj osobní a světový úkol. Práci, která ho obohacuje, ve které se rozvíjí. V dnešní době je ale situace taková, že mnozí vykonávají i práci za pásem. A někteří jsou rádi i za to.
Umělá inteligence
Na umělé inteligenci vidím jako problematickou například situaci, kdy schopnost učení dosáhne takové úrovně, že člověk se již o stroj nemusí nijak starat, neboť stroj je schopen samostatného rozhodování, tvoření, plánování a uvažování. Dosáhnout takové úrovně umělé inteligence je pro mnohé lákavé, ale skýtá to obrovská rizika. Jedno z nich vidím v nevyhnutelné degradaci intelektu lidí. Lidé už pak ani nebudou muset přemýšlet, jak ten stroj naprogramovat, protože se naprogramuje sám. Když se stroj pokazí, opraví ho jiný stroj. Když lidé nebudou něco vědět, něco umět, požádají stroj a ten to za ně udělá. V této situaci už je jen otázkou času, kdy stroje převezmou kontrolu. Stačí vyčkat na příhodný okamžik, kdy už lidstvo bude tak slabé, že bude klást jen minimální odpor.
Jedna z mnoha knih znázorňujících tuto situaci je Zpěv Drozda od Waltera Tevise. Tam už je lidstvo v nezadržitelném pádu a civilizace se řítí do záhuby. Každý má nařízeno užívat pilulky, jejichž účinek se podobá opiátům. Kromě toho způsobují neplodnost, takže se už nerodí další děti. Lidstvo už dávno zapomnělo číst, zvyklo si na nic se příliš neptat. Celá situace je důsledkem přílišného tlaku na rozvoj techniky následovaného zlenivěním lidstva, které si je jisté tím, že jeho technické vymoženosti se o něj postarají. Malá chyba kdesi v řídícím počítači pak může vést k celkovému kolapsu civilizace.
Vývoj umělé inteligence je lukrativní také pro armádu, zpravodajské služby, apod. Ve filmu Terminátor 3: Vzpoura strojů byla ukázána situace, kdy počítače v celosvětové síti byly napadeny zákeřným virem. Vládní činitelé měli možnost použít umělou inteligenci, která by virus zlikvidovala z celé sítě během chvilky. Museli by jí ale poskytnout oprávnění k plné kontrole nad celosvětovou sítí. Nejdříve váhali, v nouzi s plánem souhlasili a umělé inteligenci přístup poskytli. Virus byl zničen během chvilky, ale stejně tak rychle ztratili kontrolu nad veškerou automatizovanou vojenskou technikou, která okamžitě začala útočit na lidi. Film měl smutný konec, neboť i sila s nukleárními zbraněmi – raketami byla připojena k celosvětové síti. Strojům totiž radiace nevadí tolik jako lidem. Zbylo jen pár lidí v bunkrech v podzemí.
Vzhledem k tomu, že bývá velmi náročné umělé inteligenci implementovat city, uvažuje obvykle chladnou logikou, která může být pro citově založené bytosti naprosto nepochopitelná. I když se do jejího jádra zavedou základní principy, že musí vždy sloužit člověku, může si to vyložit po svém. A nakonec třeba na základě své logiky dojde k tomu, že pro lidstvo bude nejvýhodnější, když vůbec nebude existovat.
Dobře to bylo znázorněno ve filmu Já, Robot, který vychází z díla slavného sci-fi autora Isaaca Asimova. Do všech robotů byly zaváděny základní zákony robotiky, které zakazovaly robotům jakkoli ubližovat lidem:
1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
2) Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
3) Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
(Zdroj: Wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kony_robotiky)
Celá situace se navzdory bezpečnostním pojistkám zvrhla v perzekuci lidstva. Určitá Centrální Umělá Inteligence, která řídila a zabezpečovala veškerý život ve městech (doprava, bezpečnost, dodávky energie, zásobování, výroba robotů…) si základní zákony začala vykládat po svém. Dospěla k názoru, že vzhledem k tomu, že lidstvo spolu stále válčí a zabíjí příslušníky svého druhu, je potřeba potlačit některá lidská práva, aby lidstvo mohlo dále existovat.
Vývoj civilizace nepříznivým směrem v důsledku přílišného rozvoje techniky na úkor Přírody je popsán také v dopise z dávné minulosti v článku 21B. Cesta vzestupu otevírá staré nedořešené problémy
Jedním z dnes už kultovních filmů týkajících se tématu umělé inteligence je také Matrix. Lidstvo vyvinulo umělou inteligenci, která se mu vymkla z kontroly. Původně byly stroje závislé na solární energii, a tak se lidé ve válce se stroji uchýlili ke hrůznému zákroku – nebe zahalili umělými tmavými mračny, aby na povrch planety nedoléhal sluneční svit. Stroje se ale dokázaly přizpůsobit, z lidských zajatců a jejich potomků si vytvořily zdroje energie (lidské tělo využily jako generátor bioelektřiny). Aby lidé nevnímali, že jsou po celý život uvězněni v „buňkách“, kde plavou v jakési tekutině a jsou do nich vpraveny trubice s tekutou výživou apod., vznikl Matrix, virtuální svět, ke kterému byli všichni připojeni a kde prožívali své imaginární životy.
Určitou paralelu k virtuálnímu světu Matrix vidím v některých dnešních počítačových hrách typu MMORPG, kde hráč buduje svoji postavu a díky internetu je propojen s dalšími jedinci, se kterými chodí plnit hrdinské mise, např. záchranu království před nějakou zrůdou. Zdokonaluje tak svoji virtuální postavu, a přitom zanedbává postavu reálnou, svoji bytost v přítomnosti. Někteří jedinci jsou schopni takto u počítače vydržet i přes 24 hodin. Reálný svět v dnešní době naštěstí ještě nejde úplně odstínit, a tak je s ním hráč spojen zejména potřebou jít na toaletu, nebo v případě mladších hráčů naštvaným voláním rodičů, ať už to vypne.
Slyšel jsem o kuriózním případu partnerského vztahu, ve kterém muž často hrál tyto online hry a domlouval se s virtuálními kamarády na tzv. raidech, což je např. týmový boj více hráčů proti jedné velmi silné zrůdě. Raidy se mohou domlouvat na určitý den a hodinu, kdy mají být všichni hráči u počítače. Když s partnerkou trávili večer běžnými intimnostmi, najednou se zvedl a odešel, že se musí přihlásit do raidu a jít bojovat.
Elektronika, kovy a umělé prvky v lidském těle
Čas od času se vynoří zpráva, že kdesi v zahraničí už testují podkožní čipy, které jednoho dne nahradí občanský průkaz, kreditní kartu, případně i mobilní telefon. Propagátoři těchto trendů si jen stěží uvědomují jejich hrůznost.
Vnímám v tom porušení určitého základního principu, že cokoli umělého uvnitř lidského těla, co vykonává nějakou vedlejší činnost, narušuje jeho harmonii a jeho přírodní podstatu. Z hmotného (lékařského) pohledu nemusí být vždy vliv takového implantátu jednoznačně patrný, z duchovního pohledu mohou takovéto implantáty stahovat člověka směrem k duchovnímu pádu. Podstatné je, že Příroda a technika jsou svou podstatou naprosto odlišné, protikladné. A jakékoli blízké spojování jednoho s druhým nese s sebou velkou míru rizika, protože postupné zdokonalování techniky může vždy vést k určitému zneužití bytosti člověka i lidstva jako celku.
V dnešní době naštěstí ještě vkládání elektronických implantátů do těl lidí není běžnou záležitostí (snad kromě kardiostimulátorů), ale i tak se rozmáhají „alespoň“ implantáty neelektrické. Kromě již zmíněných endoprotéz jsou populární zejména silikonové prsní implantáty. (Psali jsme o nich v článcích A34. Odstranění prsních žláz jako údajná prevence rakoviny? I, A35. Odstranění prsních žláz jako údajná prevence rakoviny? II, A36. Odstranění prsních žláz jako údajná prevence rakoviny? III )
Poznámka Jiří Novák:
Přičemž tou vedlejší činností rozumíme činnosti, které nesouvisí bezprostředně s fungováním hmotných částí bytosti člověka. Tedy například informační funkce (kreditní karta, občanský průkaz), informace o poloze člověka, kde se právě nachází (to je v jasném rozporu se svobodou bytosti), ovlivnění tělesných funkcí nežádoucím způsobem (například jeho úplné paralyzování, když se ukáže, že je na místě, kde by neměl být nebo dělá-li něco, co mu není ústřední mocí dovoleno), ovlivnění mentálních funkcí, snaha o dotlačení člověka k určité činnosti, atd.
Něco jiného je zatím náhrada určitých nefunkčních orgánů umělou náhradou, například totální náhrady kloubů, zubní implantáty, atd. Ovšem za předpokladů, že tyto umělé náhrady nebudou mít další skryté informační a jiné funkce.
Elektronické implantáty lze dále rozdělit na aktivní a pasivní. Jedním z příkladů pasivních implantátů mohou být např. čipy, které nejsou vybaveny žádným zdrojem energie. Pokud se vyskytnou v blízkosti elektromagnetického pole čtečky, nabijí se a vyšlou odpověď. Tato technologie se nazývá RFID a běžně se používá např. v nákupních centrech nebo na běžeckých závodech. Objevují se ale čas od času myšlenky, že by se takovéto čipy mohly implantovat pod kůži, např. do dlaně. A že by pak místo přiložení kreditky v obchodě stačilo třeba mávnout rukou nad terminálem.
Aktivní implantáty pak již disponují nějakým napájecím zdrojem, a tudíž mohou vykonávat svou činnost kontinuálně. Zde se pak už jedná třeba o myšlenky zabudování různých přístrojů, které denně používáme, do těla. A jejich propojení s nervovou soustavou. Například mobilní telefon, rádio, televize. Nebo nějaký sluchový senzor místo uší, CCD snímač místo očí. Kam až může zajít takovéto „vylepšování“ lidského těla bylo dobře ztvárněno ve filmu Ghost in the Shell z roku 2017.
Některé z vědeckých výzkumů naznačují, že určité frekvence elektromagnetických vln mohou mít negativní dopad na přirozené tělesné pochody (např. SAR u mobilů - https://cs.wikipedia.org/wiki/Specifická_míra_absorpce ).
Jedním z prokázaných vlivů je ohřev živé tkáně vlivem absorpce elektromagnetického záření. O dalších vlivech se ve vědeckých kruzích polemizuje a vnímám to tak, že zatím ještě není ustanoven jednoznačný názor. Na vědu se tedy zatím v tomto spolehnout nedá, lze se ale řídit podle svých pocitů a duchovního vnímání.
Poznámka Marie Mejdrová:
Současná věda bere v úvahu jen hmotný vliv cizorodého tělesa v lidském organismu. Ať už je neorganického původu nebo převzaté z jiného biologického organismu. Už nevnímá duchovní pozadí za ním, jeho energetický vliv, který přitom není podružný, ale zásadní. Charakter energií v duchovním pozadí určuje směr vývoje, jednotlivce i celé civilizace.
Kde je nejcitlivější hranice, kterou by lidstvo nemělo překračovat? Myslím tam, kde se jedná o připojení na mozek, na nervový systém (externí připojení, implantáty, nanoroboti apod), kde tedy technika doplňuje nebo nahrazuje řídící prvky fyzického těla. A tím pádem zde může být skrytý záměr ovlivnit až potenciální skrytě ovládnout bytost člověka.
V zájmu lidstva je respektovat moudrost světelných zákonů Přírody a Vesmíru. Tyto zákony určují jisté hranice, omezují určité cesty a není to náhoda ani nedostatek. Člověku se nevyplatí hrát si na Stvořitele, zasahovat do oblastí, do kterých mu zasahovat nepřísluší. Měla by být vždy striktně dodržena přímá úměrnost mezi stupněm světelného duchovního vzestupu a vývojem technologií, které používá. Jinak je to směřování ke katastrofě, jako už tolikrát v minulosti.
Jako nejhorší se mi jeví genetické mutace, které zasahují přímo do jádra přírodních procesů. Tam, kde se tvoří nový život. Kde je jeho prvopočátek. A jakmile je jednou narušíme, svévolí změníme, nemůžeme vůbec dohlédnout, jaké všechny následky by to mohlo přinést. A jak bychom je mohli napravit. Pokud by to vůbec bylo možné ještě vrátit zpět. Připomíná to možnost restartovat elektronické zařízení do původního továrního nastavení. Ale to s člověkem nebo jinou formou života nelze jednoduše udělat.
Mezi další velmi problematické procesy patří klonování. Ruší přirozený výběr, potřebnou rozmanitost a jedinečnost. Způsobuje problematická zauzlování v duchovní očistě.
To všechno už se v minulosti mnohokrát dělo, jak vyplynulo z karmických očist řady jednotlivců na NDC. Z různých světů a civilizací. Karmická očista opakovaně prokázala, že důsledky podobných zásahů byly vždy po nějaké době pro lidstvo zničující. Nebylo už možné je napravit a Příroda se zmutovaného lidstva potřebovala zbavit, dokud byl ještě čas. Protože zatemněné lidstvo začalo ohrožovat samotnou Přírodu. Tlačilo Přírodu k překlopení do temné podoby. Naštěstí pro nás k tomuto překlopení zatím ještě nikdy na této planetě nedošlo. I proto máme stále ještě další šanci zvrátit náš lidský vývoj do světelné evoluce. Vývoj ve hmotné rovině však jde zatím opačným směrem.
Fitness náramky a některé sporttestery
Relativně novým hitem jsou různé fitness náramky a hodinky, které zpravidla umí sledovat tep, počet kroků, vypočítávat spálené kalorie, monitorovat spánkovou aktivitu (k tomu je nutné náramek nosit i přes noc). Dočetl jsem se, že některé náramky mohou dokonce člověka samy upozornit, když nespálil dostatek kalorií podle plánu. Náramky disponují nejnovějšími bezdrátovými technologiemi pro spárování s mobilem apod.
V roce 2016, kdy jsem psal první verzi tohoto článku, jsem ještě tato zařízení bral jako riziková, protože jsem v tom cítil filosofii sledování maximálního množství tělesných pochodů pomocí přístrojů a rozhodování se na základě čísel, nikoli pocitů. Teď už to vidím trochu jinak. Pokud se chce sportovec umístit na závodě, musí řešit čísla. Nestačí mu obvykle podávat výkon podle svého pocitu. Protože do toho může vstupovat lenost, pohodlnost apod. Pouze čísla, objektivní výsledky ukáží, jestli se člověk zlepšuje nebo ne. Problém není v tom, že chceme měřit vzdálenost, rychlost, tepovou frekvenci, či jiné tělesné pochody. Problém ale může být ve způsobu, kterým se daná veličina měří. Pokusil jsem se na toto téma zeptat Přírody.
Duchovní komunikace z 30.3.2018:
TK: Přírodo, prosím, jaký je tvůj názor na oblast fitness náramků, sporttesterů, čidel tepové frekvence? Vnímáš v tom nějaké riziko?
Příroda: „Na to není jednoznačná odpověď. Záleží, s jakým záměrem je daná věc používána, jaká je čistota výrobce a daného produktu. V roce 2016 jsi ty sám ještě při psaní článku měl z těchto přístrojů obavy, a tak jsi je zmínil jako potenciálně nebezpečné. Z mého pohledu není nic špatného na tom, když si sportovec chce dělat statistiky, zaznamenávat své výkony. Čísla jsou objektivní ukazatel zlepšení. Pro mnohé sportovce, kteří to myslí více vážně jsou pak hodinky měřící vzdálenost, čas a tepovou frekvenci velkým přínosem.
Z mého pohledu tedy v těchto přístrojích nevidím problém, lze je brát jako vylepšené stopky. Rozdíly v duchovní čistotě pak budou v závislosti na značce a modelu, tam je vhodné ověřit si jejich čistotu.
V souvislosti s touto oblastí vnímám následující možné problémy. První z nich je stav, kdy je člověk v Přírodě, sportuje, ale přesto je od ní oddělen, protože je pohlcen technikou, bez které by ani nedokázal vylézt ven. Hlasitá hudba v uších, mobil, fitness hodinky. Je důležité uvědomit si, kvůli čemu se danému sportu věnujete. A jestli by vás bavil i bez všech těch vymožeností.
Dalším potenciálním problém může být v budoucím směřování této oblasti. Zatím jsou např. senzory tepové frekvence odnímatelné. Je potřeba dát si pozor na temné inspirace lákající k přímému zabudování senzorů do těla. Může se jednat o senzory tepové frekvence, krevního tlaku, okysličení krve, množství cukru v krvi apod. Při voperování elektronického senzoru do těla už je překročena hranice, která by překročena být neměla.
Mé shrnutí je takové, že pokud používáte fitness náramky či hodinky při sportu, používejte je jako doplněk (nadstavbu). Nenechte je ale, aby nad vámi převzaly kontrolu, abyste se stali jejich otroky.“
Poznámka:
Já osobně běhám raději s hudbou než bez ní. Moje bydliště není obklopeno přírodou a do lesa se při běhání moc často nedostanu. Takže si říkám, že v oblasti poblíž města zase o tolik nepřicházím. A navíc mi hudba pomáhá udržovat tempo a zároveň relaxovat. Toto si asi každý musí nastavit tak, jak mu to vyhovuje.
Bioroboti (kyborgové), borgové a nanoboti
Bioroboti neboli kyborgové jsou bytosti skládající se jak ze své původní přírodní části, tak i z částí umělých, zpravidla elektronických. Tito jedinci se obvykle vyznačovali velkou fyzickou silou, odolností, případně hbitostí a rychlostí několikrát převyšující fyzické limity člověka. Běžného biorobota si lze představit jako člověka, jehož končetiny mohou být robotické, může mít v sobě zabudované vysílače či senzory přímo napojené na nervovou soustavu (např. místo jednoho oka umělou čočku). Ruka může být multifunkční a fungovat zároveň jako zbraň.
Určitým typem biorobota byl i Darth Vader ze série Hvězdné války. On ale „pouze“ disponoval robotickými končetinami, které sloužily jako náhrada za končetiny, o které přišel v soubojích se světelnými meči. Při jednom ze soubojů na lávové planetě pak utrpěl popáleniny na celém těle a jeho tělo bylo uzavřeno do obleku, který mu kontroloval životní funkce a umožňoval dýchat.
Typičtějším příkladem biorobotů jsou Borgové, kteří se vyskytují v seriálu Star Trek. (Je to specifická “národnost” ze Star Treku. (Na adrese https://cs.wikipedia.org/wiki/Borgov%C3%A9 jsou podrobně popsaní.) Žijí v určitém společenství a ve svých krychlovitých vesmírných lodích létají vesmírem a „asimilují“ každého, na koho narazí. Tím je míněno, že každého, kdo není biorobot jako oni, předělají a zařadí do svého společenství. Žádný z nich, až na jejich královnu, která je všechny řídí, nemá svobodnou vůli. (A královna ji v podstatě také nemá, protože je plně ovládnuta Temnem). Všichni jsou ovládáni skrze implantovaný vysílač připojený k nervové soustavě.
Další informace o biorobotech a o jejich souvislosti s Vesmírnými lidmi lze nalézt v článku 37C. Vesmírní lidé a Galaktická konfederace
Do této kategorie v podstatě patří i lidé, v jejichž těle se pohybují nanoboti. Jedná se autonomní miniaturní robotické organismy, jejichž velikost je srovnatelná s velikostí lidských buněk. Například bílých krvinek. Uvažuje se totiž o tom, že by suplovaly jejich funkci. A nejen to, dokonce mají pomáhat s regenerací tkání, regulovat určité procesy v lidském těle, zabíjet rakovinotvorné buňky a svou činností celkově podporovat dlouhověkost. Toto je snad ještě hrozivější než implantáty v lidském těle. Nanoboti se na rozdíl od statických implantátů mohou pohybovat po celém těle. Uvažuje se i o možnosti vlastního rozmnožování. Člověk s nanoboty může být na první pohled nerozpoznatelný od běžného člověka.
V seriálu Hvězdná Brána: Atlantis se nanoboti vyskytují v několika epizodách. Lidé je mají k dispozici, ale obávají se jejich rizik. Řeší takovou etickou situaci, že jejich velitelka je v bezvědomí a umírá. Pokud by jí vpravili do těla “nanity”, opravili by její zranění a zachránili by ji. Ale za jakou cenu, nebude pak zevnitř ovládnuta?
Duchovní komunikace k tématu nanobotů ze dne 3.4.2018:
TK: Přírodo, prosím, chtěla bys něco dodat k tématu nanobotů?
Příroda: „Různé typy elektronických implantátů, které zde byly zmiňovány, jsou jen slabým odvarem Temnoty, která je spojena s „dokonalejšími“ nanity / nanoboty. Implantáty totiž nemusí být vždy rozmístěny po celém těle, kdežto nanoboti ano. Díky svým rozměrům dokážou proniknout až k základům, krevnímu oběhu, lymfatickému systému, nebo dokonce přímo do lidských buněk. Tím se z celého původního organického lidského těla stává naprosto odlišná existence.
Nejde tu teď vůbec o nějaké bezpečnostní pojistky, aby se umělou inteligencí vybavení nanoboti nezvrhli a nezačali škodit tělu. Jde tu o samotný základní princip, že tyto ministroje vůbec nemají v lidském těle co dělat. Myšlenky na prodlužování života a zvyšování imunity touto cestou jsou z hlediska Světelné evoluce naprosto scestné. Pro člověka je důležité zaměřit se na svou podstatu. Na svou přírodní podstatu. A posilovat jí tím, co taktéž vychází z Přírody, co je pro člověka přirozené. A to je vyvážená výživa bohatá na dary Přírody člověku, aktivní a radostný životní styl. Cesta k dlouhověkosti a vitalitě vede právě skrze posilování souladu s Přírodou. A že by někdo chtěl za pomoci nanobotů dosáhnout nesmrtelnosti? Tak to se pachtí za něčím, co není pro člověka 2. typu přirozené. A sám si tím blokuje svou evoluci. Přitom kdyby více naslouchal Světlu, Přírodě, svému srdci, pochopil by, že vaše existence jsou (poznámka: díky reinkarnaci) předurčeny k tomu, aby byly „věčné“.
Člověk ale někdy potřebuje „zapomenout“ a začít znovu. Jako malé nemohoucí dítě odkázané na péči rodičů, vyvíjet se, procházet zkouškami. Mnohdy těmi samými nebo podobnými jako v minulých životech - pokud nemá určité vychýlené vnitřní postoje ještě dostatečně srovnané nebo je potřebuje srovnat na vyšších jemnějších úrovních. V nové existenci dostává vždy jiný set vnějších a vnitřních podmínek k vývoji, a to je žádoucí.
Rozsáhlé historické zkušenosti s lidstvem 1. typu, které se vyznačovalo svými mimořádnými schopnostmi a na dnešní poměry ohromnou dlouhověkostí, ukazují, že toto není ta správná cesta, jak zajistit člověku trvalé zvyšování jeho světelné frekvence.
Někteří lidé se snaží k lidstvu 1. typu vrátit pomocí magie. Jiní zase propagují např. miniaturní roboty v lidském těl. Aby vlastně z člověka udělali „nadčlověka“, který se nemusí řídit zákony Přírody, Karmy, Vesmíru. Jsou to dva odlišné způsoby vedoucí k tomu samému - ke zkáze.“
Poznámka:
K předchozí komunikaci bych rád dodal, že není žádoucí zapomenout úplně vše ze své minulosti. Člověk a lidstvo si potřebují uchovat i zkušenosti z boje s Temnotou, aby se nemohlo stát, že bude zapomenuta a jednou se nečekaně vkrade zpět. Já si třeba „fyzicky“ nepamatuji, kým jsem byl a co jsem dělal ve svých minulých životech. Ale mám určitá tušení, někdy vize, sny, vnímání, pocity. Jsou to jiné typy „vzpomínek“. Takové, které jsou pro mě i poučením, jakou cestou už se nevydávat. Kdybych si měl pamatovat vše, asi bych z toho zešílel, byla by to obrovská zátěž. Na přirozený a pokojný konec života je proto dobré se dívat i jako na možnost odlehčení, kdy se jedny dveře uzavřou a nové otevřou.
Poznámka Marie Mejdrová:
V knize Conversations on the Edge of the Apocalypse (Rozhovory na okraji Apokalypsy) od David Jay Brown jsem četla zajímavé pasáže o nanotechnologiích a nanobotech. Vyšla v roce 2005 a byla sestavena z rozhovorů se špičkovými vědci a mysliteli z celého světa na nejrůznější témata budoucnosti naší civilizace.
Bylo v ní uvedeno, jak soudobá věda zamýšlí využití nanobotů pro mnoho různých funkcí. Nejvíce mě znepokojilo, že budou mít možnost, jestli už ji nemají, samostatně se replikovat-rozmnožovat v kombinaci s vlastní inteligencí. To znamená člověk vlastně ztrácí do budoucna kontrolu, minimálně potenciálně, nad jejich existencí, fungováním, směrem vývoje. A to si je v případě funkce oprav tkání nainstaluje přímo dovnitř vlastního těla.
V rozhovoru s jiným vědcem bylo popisováno splynutí člověka s počítačem, postupné mazání hranic mezi člověkem a umělou inteligencí. A hledání nesmrtelnosti touto metodou - metodou materialistů. Kteří vidí potenciál lidského mozku, hranice biologické evoluce, jako omezující. Inteligence biologická vychází z přírodních zákonitostí. Naproti tomu hranice umělé inteligence vnímají jako neomezené. Z čehož jim vyplývá nadřazenost techniky a vidí v ní ten správný směr evoluce.
Zajímavý příběh na toto téma najdeme např. v druhém pokračování filmu Den nezávislosti - Nový útok. Mimozemské vědomí v bílé kouli v něm říká pozemšťanům, že jejich civilizace už dávno ukončila život v této naší lidské formě (organického) života. Existují jen ve virtuální realitě, s využitím velmi vyspělé techniky. (Takový vývoj osobně vidím jako záhubu strany Světla, pojistek světelné evoluce.) Pozemšťané tomuto vědomí připadali primitivní. Jako již překonaná evoluční forma, etapa. Ovšem na konci příběhu mění svůj názor, když vidí, jaké dokážou lidé vyvinout schopnosti. K čemu se dokážou postupně dopracovat, co se dokážou naučit. I když to zpočátku vypadá jako naprosto nereálné.
Více o tomto filmu, významu hranic biologické evoluce daných Přírodou pro světelnou evoluci, o tom, že účinná světelná ochrana vychází z úzké spolupráce člověka s Přírodou a přírodní potenciál člověka je zatím využit jen minimálně, o úkolu člověka ve Vesmíru je v článku 81A. Systémy sebeobrany Planety, Přírody a Vesmíru
Zmínka o nanobotech je také v článku 79B. Poučení z vývoje v prvním Vesmíru pro dnešní Zemi I
Hranice ve vývoji techniky, které by se neměly překračovat
Duchovní komunikace k tématu z 31.3.2018:
TK: Přírodo, prosím, chtěla bys k předchozímu textu ještě něco dodat? Bylo toto zhodnocení dostatečné?
Příroda: „Tomáši, článek jsi psal v roce 2016, ale až teď přišel čas k jeho zveřejnění. Ty sis za tu dobu ještě prošel určitým vývojem, díky kterému teď můžeš článek uvést do konečné podoby. Jak se ukázalo, musel sis vyřešit i své obavy z určitých oblastí, kde obavy nejsou tolik nutné (např. fitness elektronika). Teď tedy zpět ke zhodnocení.
Je tolik věcí, směrů, oblastí, přístrojů, které jsou rizikem pro lidstvo. Na stránkách NDC se snažíte na toto vše upozorňovat. Tento článek měl nakousnout také téma robotů, umělé inteligence a techniky obecně. Cílem mělo být nalézt určité hranice, které by se neměly překračovat.
Jednou z těchto hranic je stav, kdy se začne elektronika běžně implantovat do těla. Ať už v podobě pasivních čipů, nebo v podobě aktivních zařízení. To nevyhnutelně vede k postupné transformaci člověka na biorobota, existenci mající jak organické, tak elektronické části.
Dalším z problémů je rozvoj umělé inteligence, na což upozorňují i soudobé vědecké kapacity, jako např. nedávno zesnulý Stephen Hawking. Lidstvo si při vývoji umělé inteligence zahrává s ohněm.
Robot, jakožto stroj, který se může pohybovat po několika osách a provádět určité úkony není sám o sobě nebezpečný. (Poznámka: Nebezpečný ve smyslu hrozby pro lidstvo. Přesto je nutné dbát na bezpečností předpisy na pracovištích v průmyslu, kde se pohybují roboti a další stroje. Člověku zde hrozí nebezpečí úrazu.) Zde je potřeba rozlišovat. Běžně se používají roboti jakožto průmyslové manipulátory pro určité pracovní úkony. Dokud pracují podle určitého algoritmu, jsou to jen stroje bez vlastní vůle, které někdo musí naprogramovat. Dokud toto budou dělat lidé, bude to ještě v pořádku. Bod zlomu nastává ve stavu, kterému se v oblasti umělé inteligence říká singularita. To je stav, kdy UI začne být schopna nezadržitelně se vylepšovat. A kdy touto schopností překoná člověka. Jakmile se dosáhne tohoto stavu, je zle. UI si může kdykoli říci, že bez člověka se tu bude mít lépe. A začne jednat. (Poznámka: A nemusí jí v tom zabránit ani určité pojistky, základní zákony zabudované člověkem, jako např. Zákony robotiky, které uvedl I. Asimov.) A to ani nemusí mít nějaký fyzický tvar, stačí když poběží na nějakém superpočítači připojeném k internetu. Dnes je značná část procesů závislá na internetu, tudíž není těžké domyslet si, jak snadno by se lidstvo dalo paralyzovat.
Ještě zpět k robotům. Problematickým druhem robotů jsou tzv. androidi, kteří mají záměrně imitovat člověka. I v případě, kdy se míra jejich inteligence nevyrovná člověku se může jednat o eticky problematický výtvor. Připomenu například sexuální roboty či robotické prostitutky, jakožto “moderní“ způsob uspokojení sexuální potřeby. Vede to nevyhnutelně ke zlenivění, ztrátě zájmu o normální vztahy. Proč by člověk měl usilovat o běžný vztah, když to lze mnohem snáze – může mít svého sexuálního robota, který není náladový, není unavený, uspokojí všechny jeho tužby.
Jednou z dalších oblastí, kde se uvažuje o zavedení androidů je i péče o malé dítě. Jedná se o tzv. robotické chůvy. Z mého pohledu opět docela hrůznost, která narušuje vztah matka-dítě. Těžko odhadnutelné důsledky to má i pro přirozený vývoj dítěte.
Všechny zmíněné nepříznivé tendence vývoje tu jsou a lidstvo čeká v příštích letech zásadní zkouška, jestli jim dá zelenou nebo ne. Lidstvo musí ukázat, že nebere varování z úst uznávaných vědeckých kapacit či sci-fi autorů na lehkou váhu. Protože to, co se tak často probírá ve sci-fi literatuře a filmech se za pár let může stát realitou. A my zase z duchovního nadhledu víme, že tyto scénáře, kdy stroje vybavené UI převzaly kontrolu na lidstvem, nejsou žádnou fantazií, ale už se nesčetněkrát opakovaly v minulosti, v jiných světech, dimenzích apod.“
Duchovní komunikace ze 17.7.2018:
TK: Přírodo, prosím, potřebuje dle tvého názoru lidstvo této planety techniku? Jakým směrem by se dál měla vyvíjet technika, aby byla plně v souladu s principy udržitelné světelné evoluce a neškodila ti?
Příroda: „Hlavním účelem existence lidstva na této planetě je urychlování evoluce – lidstvo ve hmotě má být jakýsi katalyzátor vývoje. Světelného vývoje. Lidstvo má sloužit jako jakýsi exekutivní prvek, který myslí, mluví, tvoří, koná. Prvek, který převádí duchovní impulsy do hmoty. Bez lidstva by evoluce celého Stvoření byla velmi pomalá. Tolik tedy k ideálu.
Současné lidstvo je dosud pod značným vlivem Temnoty a zdaleka neplní své úkoly tak, jak by mělo. Ale situace se zlepšuje. Někteří lidé se probouzejí a začínají si uvědomovat, že je potřeba dát Přírodě a Planetě též životní prostor a nebrat si více, než je Planeta schopna unést.
Teď k věci. Když jsi se ptal na toto před dvěma roky, měl jsi pocit, že vývoj bude směřovat k tomu, abyste žili podobně jako domorodí obyvatelé z filmu Avatar. Tedy téměř bez techniky.
Vývoj na Planetě Zemi ale z mého pohledu k tomuto nesměřuje. Právě lidský důvtip, vynalézavost, inovace, touha přinést něco nového, něco usnadnit, vylepšit, zdokonalit, právě to posouvá vývoj celku dál. Spousta vynálezů byla založena na pozitivní myšlence zlepšit životní úroveň, zvýšit kvalitu života. Pro současné lidstvo na Planetě Zemi je toto naprosto přirozené.
Z mého pohledu je však potřeba dokázat odfiltrovat zatemněné směry vývoje, vynálezy a systémy. Ty, které podporují spíše temné ovládání lidstva. A dále také nalézt vyváženost mezi potřebami lidstva a Přírody/Planety. Aby si lidstvo nebralo až moc přírodních zdrojů. Aby zbytečně neplýtvalo, nezatěžovalo.
Vědeckotechnický pokrok proto má zelenou, ale pouze pokud to, co přinese, bude v zájmu světelného vývoje.“
Vhodnější energetické zdroje
Duchovní komunikace ze 17.7.2018:
TK: Planeto Země, prosím, více a více jednotlivců, známých osobností, společností i států si uvědomuje nutnost zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů. Například americký podnikatel Elon Musk, který se svou automobilkou Tesla zavádí úplně nové pojetí osobní dopravy. Přesto, tradiční obnovitelné zdroje, stejně tak i elektromobily mají své mouchy. U obnovitelných zdrojů je to závislost na počasí, případně zásahy do krajiny. U elektromobilů je problém hlavně v obecně nízké kapacitě baterie a tedy dojezdu. Když si člověk pročte stránky NDC a některé z knih Ivo Wiesnera, pak může nabýt pocitu, že se všechny tyto společnosti naprosto zbytečně pachtí za většími bateriemi, účinnějšími solárními panely apod. A to kvůli zmínce o tzv. MEG (generátoru volné energie), zařízení, které je schopno bez přestání dodávat elektrickou energii. Zařízení, které podle dostupných informací už bylo mnohokrát zkonstruováno a odzkoušeno, ale vždy se určité instituce postaraly o to, aby se o něm lidstvo nedozvědělo.
Jak má k tomu všemu člověk přistupovat? Kde je pravda?
Planeta Země: „Jak již bylo zmíněno v článku 40H. Je již lidstvo připraveno na skutečné odhalení?, zatím ještě není plně duchovně podporováno odhalení technologií, které po mnoho let ležely v trezorech. Více lidí se o konstrukci takovéhoto zařízení pokoušelo. Více či méně úspěšně.
Pro vysvětlení funkce zařízení je potřeba zmínit to, že základní principy fyziky platí stále. Energie nemůže vzniknout jen tak z ničeho. Ale energie se může přeměnit. Existují druhy energií, které jsou soudobé vědě neznámé. Toto zařízení tedy není nic jiného než transformátor určitého vědě zatím neznámého typu energie na energii elektrickou, případně jinou. Nicméně s tímto zařízením je spojena spousta problémů, které ještě musí být vyřešeny, než nastane čas používat jej jako běžný zdroj energie pro domácnost či elektromobil.
V současné době nikomu nedoporučuji více do tohoto tématu šťourat, protože kolem celé problematiky existuje silný temný systém, který se snaží získat každého, kdo projeví o toto téma zájem. Navíc toto téma má blízko k systému konspiračních teorií, jehož vlivy byly již dříve vyhodnoceny jako nepříznivé, stahující.
V současné chvíli by bylo stále ještě příliš nebezpečné dát toto zařízení lidstvu, když doposud přetrvávají války, teroristické útoky apod. Mohlo by totiž být poměrně snadno zneužito. Stejně tak musí nejdříve lidstvo porozumět i dalším typům energií, které současná věda neuznává. Aby také pochopilo etiku (TK: a otázku bezpečnosti) zacházení s těmito energiemi.
Obnovitelné zdroje jsou jakousi přestupní stanicí. Je to jeden z dalších kroků ve vývoji, který je ale každopádně nutný. Nedívej se proto na ně jako na něco zaostalého. Je to jen prostředek. Zásadní je myšlenka v pozadí, tedy PROČ. Cílem je přinést světu čistou energii. Jestli to bude pomocí obnovitelných zdrojů, nebo generátorů volné energie, nebo ještě pomocí něčeho jiného, to už tolik zásadní není.“
Aktivity podnikatele Elona Muska
Přicházejí mi ještě další témata, kterým by mohlo být vhodné se věnovat a vyjádřit se k nim.
Například Elon Musk, podnikatel, vizionář a technologický magnát. Vlastní automobilku Tesla vyrábějící elektromobily, stejně tak i společnost SpaceX, která pořádá lety do kosmu. V únoru 2018 odstartovala jejich zatím největší raketa Falcon Heavy.
Dostal jsem se ke knize o něm. Jeho cílem je zabránit tomu, aby lidstvo vyhynulo, stejně tak i zbavit se závislosti na ropě, snížit emise apod.
S některými jeho vizemi a názory člověk na NDC souhlasí, s jinými ne. Například chce řešit problémy lidstva přesunem na jiné planety, tedy útěkem od problémů. Tohle vnímám tak, že pokud si své problémy nedokážeme vyřešit tady, na jiné planetě se to bude opakovat.
Podle všeho ale má stejný názor na umělou inteligenci - má obavy, aby nás stroje jednoho dne "nevypnuly".
Po dočtení knihy následovala delší duchovní komunikace:
Duchovní komunikace z 21.4.2018:
TK: Přírodo, prosím, jaké jsou tvé názory na osobu Elona Muska, na aktivity, které vyvíjí?
Tady Příroda: „Elon Musk je kontroverzní osoba. Některými svými aktivitami Světlo podporuje, jinými ne. Vykonal mnoho pozitivního, ale zároveň je šiřitelem i určitých ne úplně pravdivých myšlenek. Jednou z nich je snaha o řešení problémů lidstva útěkem z Planety Země na další planety. Osobně příliš nepodporuji, aby lidé této planety kolonizovali Vesmír. A budu dávat náznaky. Lidstvo se musí zaměřit především na řešení svých problémů tady a teď. Stejně tak touha po kolonizaci dalších planet může být následkem omezených názorů, že lidé jsou ve Vesmíru sami. Jeho inovace v dopravě na Zemi ale vnímám pozitivně, dlouho již podporuji myšlenku, aby byly spalovací motory v autech nahrazeny elektrickými.
Typickým nedostatkem těchto lidí, jako je E. Musk je to, že jsou to materialisté. Kteří na svět pohlížejí z pohledu vědeckého, hmotného. Tudíž i mnohé problémy, které mají i duchovní příčiny se snaží řešit pouze hmotným způsobem. E. Musk je sice znám svou obrovskou vůlí a nezlomností dosáhnout svého cíle, z mého pohledu ale na řešení určitých problémů vynakládá obrovské, až nereálné úsilí. Přitom by stačilo více vnímat jemné náznaky duchovního pozadí.
E. Musk, stejně jako spousta dalších se snaží řešit problém znečišťování Země, problém globálního oteplování. Ne všude se uvádí například to, že mnohem více skleníkových plynů v porovnání s automobily vyprodukuje chov skotu a dalších zvířat na maso. Ohromné lidské plýtvání a chování jednotlivců je to, co je největším problémem.
Pro mě je důležitější, jak se vůči mně a Planetě jednotlivec chová a přistupuje. Už méně důležité je to, jestli má auto na elektřinu nebo fosilní paliva.
Do vývoje elektromobilů se investovaly obrovské finance. Což je na jednu stranu pěkné. Na druhou stranu by mi více svědčilo investovat ty peníze do osvěty lidí, do vedení lidí k ekologickému smýšlení. Prvním bodem ekologicky smýšlejícího člověka nemá být koupě elektromobilu. Ale zásadní snížení konzumace zvířecího masa, vedoucí k úplnému vyloučení jeho konzumace. Kromě masa se to týká i dalších potravin, jejichž produkce a konzumace je zvýšenou zátěží pro Planetu.
Další body pak zahrnují správné nakládání s odpadem včetně jeho třídění. A pak se dostáváme i k dopravě, která ale není prioritní. Nejezdit zbytečně autem, když mohu použít za podobných podmínek MHD nebo vlak.
Tímto vším se snažím říct, že snaha a kuráž E. Muska a dalších inovátorů je výjimečná a úctyhodná, na druhou stranu, není to to zásadní, co zachrání svět. To zásadní, co nejvíce napomáhá zastavení globálního oteplování, energetické krize a znečišťování Planety Země, je změna lidského uvažování a chování, a už ne tolik dopravní prostředky či jiné výrobky a služby, které člověk používá. V tom je obrovský přínos vás lidí kráčejících po NDC, stejně tak těchto stránek. Více pro tento svět vykonáte pečováním o čistotu a ekologičnost vaší výživy a celkového hospodaření, než vynalézáním ekologičtějších dopravních prostředků. Na druhou stranu je lepší dělat aspoň něco, než nic, a proto si i toho cením.“
Poznámka:
Myslím, že je důležité upřesnit tuto komunikaci. Z komunikace jednoznačně vyplývá, že jsou určité oblasti, na kterých je potřeba z hlediska globálního pracovat prioritně, to ale neznamená, že by lidé jako Elon Musk měli okamžitě změnit svůj obor zájmu, protože jejich obor není prioritní. Každý člověk přispívá svým dílkem a aby mohla společnost optimálně fungovat, musí existovat určitá různorodost zaměření.
Na druhou stranu, pro každého člověka, ať už je toho či onoho zaměření, je důležité pochopit, jaký vliv mají jeho stravovací návyky na hmotnou i duchovní část jeho bytosti. A jaký vliv mají na naši planetu.
Elektromobily
Objevují se názory, že elektromobily se stejně nikdy pořádně neuchytí, že mají ve skutečnosti ještě horší ekologický dopad než běžná auta se spalovacími motory apod. A to zejména kvůli neekologičnosti výroby baterií. Nebo že elektřina, která je pohání, se stejně vyrábí z velké části v uhelných elektrárnách, takže je to vlastně ve výsledku jedno, čím jezdíte.
Je na místě říci, že když se začíná s něčím novým, vždy se objeví silná skupina odpůrců, pochybovačů a skeptiků. Jistě, jak už bylo řečeno, kapacita baterií a dojezd není dosud ideální. Ale postupně se zlepšuje. Podobně to bylo i s pamětí v mobilních telefonech. Na základní škole jsem měl telefon, do kterého se vešlo sotva deset písniček. A nebylo to nic levného. Dnes není problém na miniaturní paměťovou kartu nahrát desítky tisíc písniček.
Dále pak tvrzení, že nemá smysl kupovat elektromobil kvůli tomu, že elektřina je z velké části z uhlí, je značně zavádějící.
Zaprvé, elektromotory mají obecně mnohem vyšší účinnost než spalovací motory. Tedy lépe přemění dodanou energii na užitečný výkon. Kromě toho, velké uhelné elektrárny jsou koncipovány tak, aby měly maximální účinnost spalování. Pokud se kromě elektřiny vyrábí teplo pro domácnosti, dosahuje se mnohem vyšší účinnosti než u malého spalovacího motoru. Je ekologičtější spalovat ve velkém množství ve velké elektrárně, než v každém malém motoru zvlášť.
A za druhé, podíl energie z obnovitelných zdrojů v distribuční síti postupně roste.
Je třeba také upozornit na to, že mnoho jedinců a institucí, kteří jsou nějak spojeni s ropným průmyslem, nevidí s nadšením v očích rozvoj elektrických aut, protože jim to nabourává jejich plány. Plány, ve kterých na prvních místech jsou zisky, až pak je ekologie a zachování naší Planety pro další generace.
Jinak E. Musk pracuje i na projektu SolarCity. Snaží se o to, aby domácnosti přešly na solární energii z vlastních panelů na střeše.
Na dálnicích v USA a ve světě vzniká síť dobíjecích stanic pro elektromobily Tesla. Snahou E. Muska je, aby dobíjecí stanice využívaly solární energii apod.
Ekologické zatížení u baterií je zatím velké. Lidstvo si ale těmito začátky musí projít, jestli se chce dobrat k realizaci optimálnějších řešení.
Oblasti vědy a techniky se detailně věnují naše články 40A. Je věda skutečně nástrojem vyššího poznání?, 40B. Důležitost postoje vědy k duchovní rovině života, 40C. Za co ve skutečnosti bojuje hnutí skeptiků?, 40D. Duchovní konzervatismus jako brzda vývoje lidstva, 40E. Jaká je skutečná duchovní situace konzervativců?, 40F. Sbližování dnešní vědy s duchovními poznatky, 40G. Proč jde tajná věda proti lidstvu?, 40H. Je již lidstvo připraveno na skutečné odhalení?
Marie Mejdrová
Závěrem uvedu odkazy na několik článků z internetu z posledních let na téma umělá inteligence a roboti, které mě zaujaly:
Zakažte výrobu „robotů zabijáků”, vyzvali OSN experti
https://www.novinky.cz/veda-skoly/446824-zakazte-vyrobu-robotu-zabijaku-vyzvali-osn-experti.html
Zastavte roboty zabijáky dřív, než nás zlikvidují, vyzývají vědci OSN. Hrozba je podle nich reálná
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zastavte-sireni-autonomnich-zbrani/r~d1979f8cc85e11e7984d0cc47ab5f122/?utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_content=editor1-static&utm_term=position-3&redirected=1510751905
Co zachrání lidstvo před zotročením umělou inteligencí?
https://nedd.tiscali.cz/co-zachrani-lidstvo-pred-zotrocenim-umelou-inteligenci-292908
Jak vypadá mimozemský život? Změnil se v roboty s umělou inteligencí, myslí si vědci
https://veda-a-technika.eurozpravy.cz/veda/192296-jak-vypada-mimozemsky-zivot-zmenil-se-v-roboty-s-umelou-inteligenci-mysli-si-vedci/
Ke zrodu umělé inteligence zbývá krůček. Stvořme ji a zahubí nás, varuje Hawking
https://www.novinky.cz/veda-skoly/453888-ke-zrodu-umele-inteligence-zbyva-krucek-stvorme-ji-a-zahubi-nas-varuje-hawking.html
Vědecký pokrok přivede lidstvo do záhuby, tvrdí vědec Stephen Hawking
https://relax.lidovky.cz/vedecky-pokrok-privede-lidstvo-do-zahuby-tvrdi-vedec-hawking-ptm-/veda.aspx?c=A170106_090748_ln_veda_ele
*****
Následující zajímavý rozhovor s českým vědcem přetiskuji celý:
Odborník: Zničí roboti lidstvo? Nikdo zatím nevymyslel, jak mít inteligentní stroje pod kontrolou
autor: Zuzana Mocková
23.11.2015
Profesor Jiří Wiedermann z Ústavu informatiky Akademie věd je věčným optimistou. Nevěří ani scénáři, že vládu nad světem převezmou roboti. Přesto připouští, že jednou lidé mohou opravdu vvinout super inteligenci, která překoná tu lidskou. "Nikdo zatím nevymyslel, jak mít takovou inteligenci plně pod kontrolou. Za předpokladu, že super inteligence předčí tu lidskou, může opravdu nastat to, že stroje dojdou k závěru zbavit se lidí," říká Wiedermann.
Aktuálně.cz: Stephen Hawking varoval, že umělá inteligence překoná tu lidskou a takříkajíc nás zničí. Z jaké předpovědi technického vývoje tento vědec vychází?
Jiří Wiedermann: V biblické knize Kazatel se praví něco přibližně v následujícím smyslu: "Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového." To je předpoklad skoro nulového vývoje, a to platilo v dlouhých obdobích lidské civilizace. Když se ale podíváme na velké časové úseky, tak pozorujeme, že nějaký pokrok, čímž se rozumí suma lidských vědomostí o světě, přeci jen existuje. Zejména v našem tisíciletí začíná být viditelný.
Platí tedy, že zítra budeme možná vědět to samé jako včera, ale neplatí, že za deset let budeme vědět stejně jako před 10 lety. Budeme vědět daleko víc. Otázkou je, o kolik víc, anebo dokonce kolikrát víc. Jak rychle naše vědomosti porostou. Vědci typu Stephena Hawkinga věří v exponenciální pokrok, což znamená, že by naše znalosti měly růst geometrickou řadou.
A.cz: Vy ale nevěříte rychlému technickému pokroku.
Věřím předpokladu rychlého vzestupu v různých oblastech lidské činnosti, například v počítačových technologiích. Zrovna oblast umělé inteligence má ale tu vlastnost, že složitost řešení problémů roste s jejich rozsahem rychleji než naše schopnost tyto problémy řešit. Pokrok tedy bude velký, ale vývoj v oblasti umělé inteligence nebude úměrný všeobecnému pokroku. Pokud tedy vůbec nastane, že AI (umělá inteligence, pozn. red.) bude schopna soutěžit s lidskou inteligencí, pak ji nepředčí kvalitativně a její další rozvoj bude pouze kvantitativní. Taková inteligence bude mít daleko více znalostí a bude schopna je o mnoho rychleji využívat nežli lidé.
A.cz: Jaký scénář by musel nastat, aby umělá inteligence převzala kontrolu nad světem?
Jak říkal Čapek, musela by mít schopnost se vymknout z lidských rukou, to znamená schopnost se sebemodifikovat a měnit své cíle. S postupem času by přestala být taková, jakou jsme ji vyrobili. Aby to učinila, musela by usoudit, že je to pro ni z nějakého hlediska přínosné.
V literatuře se uvádí hypotetický případ superinteligentního šachového programu, kterému by se zadal příkaz, aby se stal nejlepší ve hraní šachů, a žádná další omezení. Začne porážet soupeře, ale zůstane pár velmistrů, na které nemá. Proto bude shánět literaturu, kde by se dočetl, jak se ještě zlepšit. Najde si ji na internetu, nebo zjistí, že je dostupná v antikvariátech. Tam nemá přístup, proto podá inzeráty, aby ji pro něj obstarali lidé. Zjistí, že nemá peníze, a v souladu se svým cílem se rozhodne nabourat se do internetového bankovnictví a krást.
Nakonec tu zbývá už jen jeden dobrý šachista, který stále vyhrává, a kdyby nebyl, dosáhl by program svého cíle a byl by nejlepší v hraní šachů. Proto se ho bude snažit eliminovat, k čemuž má různé prostředky. Může si najmout vraha, nebo způsobí, že spadne letadlo, ve kterém šachista letí. Pořád to ale bude v souladu se zadaným cílem.
A.cz: Pořád mi ale přijde, že strojům dává mantinely člověk. Opravdu jsou reálné sci-fi příběhy, kdy stroje vyhubí lidstvo?
V tomto případu člověk šachovému programu žádné mantinely nedal a v tom je právě ten problém. Nikdo zatím nevymyslel, jak mít super inteligenci plně pod kontrolou. Za předpokladu, že super inteligence předčí tu lidskou, může opravdu nastat to, že stroje dojdou k závěru se lidí zbavit. Roboti budou potřebovat co nejvíce zdrojů, které jim ale budou odčerpávat právě lidé. Pokud budou ovládat elektrárny, továrny a armádu robotů, lidé už pro ně nebudou zapotřebí. Zatím nevíme, jak sestrojit umělou inteligenci srovnatelnou s lidskou tak, aby si nemodifikovala cíle proti vůli lidí a využívala své možnosti jenom v zájmu humanity.
A.cz: I přes takto hypotetický scénář nevěříte, že nám jednou budou vládnout stroje. Jistý dopad zběsilého technologického vývoje je ale nepopiratelný.
Ano, i dnes má umělá inteligence dopady, ale převážně pozitivní. Využíváme chytré mobilní telefony, robotické vysavače nebo systémy pro řízení letového provozu. Existuje i skrytá stránka v podobě sledování tajných dat pro organizovaný zločin. Každá technologie se dá využít i zneužít.
Myslím si, že do doby, kdy dosáhneme umělé super inteligence, pochopíme principy a budeme vědět, jak ji ovládat. Naštěstí to nebude příliš brzy a bude to tak komplikované, že se do toho nebude moci pustit každý. Nepředstavujte si zlého Dr. No, protože tohle by jedinec nezvládl. Muselo by se jednat o velkou, velmi dobře organizovanou skupinu vynikajících odborníků s obrovskými technologickými možnostmi.
A.cz: V Techmanii Science Center v Plzni programují malého roztomilého robota modelu Asimo. Přesto varují, aby se k němu lidé nepřibližovali, protože může být nebezpečný...
To je, jako kdybyste říkala o noži, že je nebezpečný. Pokud s ním zacházíte nesprávně, tak ano, je nebezpečný. Robot není nebezpečný, jen člověk ho zatím neumí naprogramovat tak, aby nebezpečný nebyl.
A.cz: Pokud tedy začne stroj ohrožovat člověka, bude to bez emocí a jen za účelem splnění nějakého úkolu? Takže tu nemůže být vůbec řeč o nějaké duši?
Pokud bychom tomu, co dělá člověka člověkem – vědění, vědomí, myšlení, vůle, vzpomínky –, říkali duše, potom toho půjde dosáhnout ve smyslu aproximace. Nebude to možná to samé, ale ve většině případů to bude nerozlišitelné.
Pokud dokážeme sestrojit systém, který vládne lidskou inteligencí, budeme se s ním moci normálně bavit jako já tady teď s vámi. Bude mít vědomosti o světě, se kterým přišel do kontaktu. Bude to programový systém a data, která se budou dát přenášet z počítače na počítač. Tím pádem mohou vznikat klony, které budou dále žít vlastním životem.
A.cz: Když to zjednoduším, tak říkáte, že super inteligence nebude svébytnou entitou, protože sama o sobě postrádá lidskou duši. Bude možné vytvořit takovou formu umělé inteligence, která se bude skládat z technologie a lidské duše?
Zjednodušeně řečeno. Něco jako duše v robotech bude, říkáme tomu systém obecné umělé inteligence (AGI = artificial general intelligence). Je to software, na základě kterého budou roboti schopni myslet a provádět fyzické akce ve skutečném světě podobně jako lidé. Zárodky toho vidíme už dnes. Je to právě robot Asimo, o kterém jste mluvila. Je hloupoučký, protože je nedostatečně naprogramovaný, ale je to začátek.
A.cz: Je vůbec něco, čeho se na budoucnosti bojíte?
Jsem nezlomný optimista. Bát se v souvislosti daleké budoucnosti, o které máme jen mlhavé představy, ztrácí význam. V dohledné době v řádech desetiletí se nebojím, že by umělá inteligence páchala nějaké globální zlo. Co bude dál, na to má fantazie nestačí.
Vždy když jsme byli na prahu nějakého velkého objevu, lidstvo se bálo. Jako v případě jaderné energie. To přešlo a lidstvo se bálo něčeho jiného. Spíše bych měl strach z našeho zpohodlnění, pokud se podaří dosáhnout umělé super inteligence a bude mírumilovná. Bude nás hladit po hlavě a říkat – sedni si, my se postaráme, užívej si.
Lidstvo pak intelektuálně zleniví. Kdyby se pak všechno z nějakých důvodů pokazilo, my už nebudeme schopni začít na stejné úrovni, v jaké jsme byli v době před umělou inteligencí. To je dobrý námět na sci-fi, ale nedobrý scénář pro lidstvo.
© Tomáš Kudera, srpen 2018
© Marie Mejdrová, srpen 2018
www.novaduchovnicesta.cz
Anketa
Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).
-
130
-
28
-
32
-
24
-
24
Celkový počet hlasů: 238