86C. Zpracování strachů souvisí s rozvazováním nepříznivých vazeb

Věra Talandová
 

Proč si Vnitřní Duchovní Já ponechává část staré výbavy

19.12.2018

VT: Spojené Síly Světla, nějakou dobu jsem písemně nekomunikovala. Když se na něco zeptám, vnímám od vás odpovědi a už si neudělám čas si to zapsat. Vím, že právě písemným projevem se komunikace rozvíjí.

V prvních letech na NDC jsem si představovala, že se časem karmické očisty více zjednoduší, budou místy poloautomatické. Jenže naše zkušenost je taková, že z nás světelné energie vytlačují na zpracování minulé temné záležitosti v čím dál větší intenzitě, čím dál víc do hloubky, vytlačují celé bloky podobných záležitostí naráz. Zažila jsem i tzv. velké pecky karmických vrstev. A očisty jsou místy velmi náročné. Poloautomatickou očistu máme jednou za čas. A je pro nás úspěchem, když se nám podaří vydávat na 98 %, to znamená, že 2 % něčeho temného, magického z obnažených vrstev si vnitřní bytost ponechá. Nedávno se nám toto dařilo asi 3 týdny. Jinak se rozmezí toho, co si vnitřní bytost ponechá, pohybuje u nás 5 až 8 %. Poslední dobou se nám stále nedaří vydávat temnou magickou výbavu z minulosti na 100 %. Ačkoliv na tom usilovně pracujeme, evidentně něco v našich postojích ve hmotě nedotáhneme do optima. A to pak nepříznivě ovlivňuje naši duchovní očistu.

Vědomě si nic ponechat nechceme, dobrovolně a rádi se této temné minulosti vzdáváme. Ale neumíme donutit vnitřní bytost, aby se vzdala všeho. A ona si něco málo ponechává zřejmě ze strachu, že kdyby se něco nevedlo, tak má alespoň střípky dávné magické výbavy, kterou by mohla použít.

Na téma strachů už jsem v minulosti komunikovala v článku Překonávání přílišné podřídivosti a strachů

Pozitivní pocit musí mít větší sílu než strach
 

Protože vnímám otázku strachů jako velmi silnou delší dobu, tak cítím, že je důležité si na ni posvítit v různých oblastech. A neustále se k tomuto tématu vracet a zpracovávat ho. Zaznamenala jsem sice u sebe v otázce strachů docela velký pokrok, ale je to běh na dlouhou trať.

Vím, že pokud podlehnu strachu, tak se tím připojím k temné stránce života. Strach člověka ovládá a dokáže ho i paralyzovat. Sama jsem si touto zkušeností v minulosti párkrát prošla. Člověk pak nemá svůj vlastní život ve svých rukách, ale dovolí, aby byl ovládaný. 

A tak kdykoliv cítím, že se ve mně rodí něco podobného strachu, tak přebírám kontrolu nad tím momentem, nad tou situací. Můj pozitivní pocit musí mít větší světelnou sílu, než je temná síla vznikajícího strachu.

Důvěra ve vlastní světelnou sílu a zachycování světelných impulsů
 

Cítím, že potřebuji přesvědčit i svoji vnitřní bytost, že vše je dobré, že se společně spoléháme na svou odvahu, světelnou sílu, světelné vyladění a na zachycení světelných impulzů, které nás vedou. Aby vnitřní bytost neměla potřebu schovávat nějaké temné dovednosti na horší časy.

Vnímám, že toto je moment, kde mám při očistách rezervy.

Usiluji o stoprocentní vydávání temné minulosti na všech úrovních. Aby moje vnitřní bytost byla přesvědčená, že vše zvládneme za pomocí světelných nástrojů. A vydala vše i ze všech skrýší a zákoutí.

Příroda: „Vedeš si dobře. Tohle je vlastně přepis impulzů, které vnímáš od nás. Takto jsi ho schopna vnímat často. Ale je dobré dodat, že při psaném projevu se sice vnímání zpomalí, zato je možné zachytit i podrobnosti, které při přímém rychlejším přenosu (nezapisovaném) mohou uniknout pozornosti. Je vhodné kombinovat obě verze přenosu, pokud už duchovně komunikujete bez problémů. Ale stále platí, že psanou komunikací se vlastní komunikace rozvíjí, je intenzivnější, přesnější. A pokud řešíte nějaké zásadní záležitosti, bez psané komunikace se neobejdete.

A nyní k tématu strachů.
Je to momentálně velmi aktuální téma pro světelný vzestup. Ne nadarmo se k vám letos dostala kniha Napoleona Hilla – Jak přelstít ďábla, kde je otázce strachů věnována velká pozornost. Je to pro vás všechny impulz více se tomuto problému ve svých životech věnovat. Každý ve svém životě zkoumejte tuto oblast a zapracujte na zlepšení. Bude to znamenat posun každého z vás a zároveň celé skupiny na světelném vzestupu NDC.

Zpracování strachů ve vašem životě je jedním z kroků, jak donutit vaše vlastní Vnitřní Já, aby se nebálo a vydalo na 100 % veškerou temnou a magickou minulost.“

(viz články 86A. Kniha Jak přelstít ďábla od Napoleona Hilla - 1.část  a  86B. Kniha Jak přelstít ďábla od Napoleona Hilla - 2.část)

VT: Děkuji, Přírodo, zaměřím se ještě více na strachy ve svém životě. Cítím, že je to stále aktuální a silné téma na zpracování.

Při zpracování strachů spolupracovat s přáteli

7.1.2019

Ještě mě napadla jedna věc. Že je důležité i při zpracovávání strachů spolupracovat s přáteli. Před lety jsem měla spíš tendence vše zvládnout sama, nikoho svými záležitostmi a strachy neobtěžovat, protože každý má svých starostí dost. Dnes vím, že je určitá hranice, kdy už člověk sám těžko situaci zvládá, (pokud dovolí, aby se situace vyhrotila, aby ho strach začal paralyzovat.) A potřebuje podporu od ostatních. Ti mohou být momentálně v rozpoložení, kdy jejich vnitřní síla nás může motivovat, pomůže nám podívat se na vlastní záležitosti z jiného úhlu pohledu. To nám dodá sílu překonat svoji slabou chvíli a obrátit situaci.

S kamarádkou jsme si začaly spontánně barevně psát na list papíru slova, která nás napadala pro rok 2019. První tři z nich byly Nadhled, Radost a Vnitřní světelná síla. Zpětně vidím, že se slova hodí i na zpracovávání strachů. Nadhled nám pomáhá rozpoznat, že vzniká něco podobného strachu a můžeme tak včas začít reagovat. Když si člověk vytváří i jen drobné radosti, udržuje svoje nitro radostné, těžko se strachu hledá prostor, aby mohl sílit. A vnitřní světelná síla – když si ji uvědomujeme, tak vlastně máme v rukou velmi silnou světelnou zbraň proti strachům.
 

Poznámka Marie Holoubková:
Zde se mi vybavila scéna ze 7. dílu filmové série Hvězdné války. Hlavní hrdinka si při souboji s hlavním představitelem Zla uvědomí svoji vnitřní (čistou světelnou) sílu, díky které ho pak dokáže v souboji porazit. Ne náhodou se sedmý díl jmenuje „Síla se probouzí“.

Marie Holoubková
 

Síla světelných návyků
 

K tomu, co napsala Věra mě napadá:
Aby bytost do hloubky uvěřila, že světelné nástroje, postupy a spojenectví jí umožní zvládnout veškeré situace, se kterými se setká, potřebuje to mít ověřené z vlastní zkušenosti. Opakovaně a jasně. Nemusí stačit, že jí to někdo říká, učí. Že je to zkušenost druhých. Potřebuje si to sama prožít. Až poté to má dostatečnou sílu, která se zapíše hluboko do bytosti. Když je to přímá zkušenost, kterou sama prodělala. Ke které si sama musela najít cestu a projít ji.
Čím silnější a početnější má v sobě temné vazby, vzorce chování a energetické úpisy, tím pro ni bude obtížnější osvojit si světelné návyky. A tím déle jí to bude obvykle trvat.   

Proto je tak potřebné světelné návyky neustále upevňovat, pravidelně opakovat. Aby se řádně vyšlapala nová správná cesta. A ta stará nevhodná či přímo temná cesta postupně zcela vymizela z operačního programu bytosti. Aby staré koleje zanikly. Jako když se překonané návyky přepíší v morfických polích novými, které evoluční vývoj jasně prokázal jako lepší a výhodnější.
 

Strachy je třeba vytěsnit pozitivními návyky

6.1.2019

MH: Spojené Síly Světla, vnímám, že mám v sobě dlouhodobě spoustu strachů. Možná i takových, o kterých jsem na vědomé úrovni vůbec nevěděla. Což mě znepokojuje nejvíce, protože pak je těžší je přijmout jako skutečnost a dostat je ze sebe. Cítím, že různé strachy jsou jedna z věcí, která mě blokuje na cestě životem a ve vylaďování. Někdy je mi nejasná hranice, jestli určitá záležitost je otázka mojí nechuti vystoupit z tzv. komfortní zóny, nechuti určité věci měnit, překonat pohodlnost. Anebo jestli mám v sobě strach související třeba s nějakými zkušenostmi z minulosti, s mojí karmickou očistou. S ještě nevyčištěnými zatemněnými vazbami na něco či někoho v okolí, co se již obnažilo nebo teprve dřímá pod povrchem. Cítím obavu ze selhání splnit řádně moje životní úkoly osobní a světové. Strach, že mě přemohou moje zlozvyky a negativní způsoby myšlení, lenost. A zároveň s přibývajícím věkem a mnohým prodělaným za sebou, že nebudu mít dost sil, udržet si energii, motivaci, úsilí na dostatečné úrovni, abych se posouvala vpřed optimálním tempem. Že nebudu mít dost sil na ten každodenní boj. A podobně.

Příroda: „Víš, že klíčem je zvládat základní povinnosti, režim, v kombinaci s postupným zaváděním změn, které ti přinášejí radost z posouvání se. Ačkoli mohou být obtížné. (Tj. obtížné pro Tebe v danou chvíli. Jinému člověku se mohou zdát snadné. Pro každého je obtížné něco jiného. Každý má jiné slabé a silné stránky, ale každý má oboje.)

Když člověk cítí stagnaci nebo se nechává strhávat nepříznivými energiemi, které doprovázející obnažující se karmické vrstvy, tak mu život připadá příliš obtížný. Těžkopádný. Je jako dusivá deka. A budoucnost se nejeví v optimistických barvách. Jako by už nemohla nic dobrého přinést. Takové stavy je potřeba vědomě podchytit vždy hned v zárodku. Nenechat se jimi stahovat do hlubiny deprese a nečinnosti. Přebít je pozitivní aktivitou, o které víte, že vás posune. V práci. Ve vyladění mysli a fyzického těla. Ve vztazích. Nezapomínat si vždy včas požádat o energetickou očistu a podporu Spojené Síly Světla. Požádat o pomoc pozitivně laděné přátele. Přijmout jejich pomoc a být za ni vděčný. Využít potenciál zdravé výživy a sportu. Apod. Abyste si opět zvýšili mentální nadhled a energetické vyladění na potřebnou úroveň pro úspěšné fungování. Samo se to nestane. Musíte pro to aktivně něco udělat. A tato aktivita se vám pak bohatě vyplatí.

K tvoření nového je potřeba vygenerovat přebytek energie
 

Člověk potřebuje každý den cítit, že udělal nějaký krůček vpřed pozitivním směrem, že něco překonal, dokázal zvládnout. A zároveň že ho něco potěšilo. Někdo mu udělal radost nebo si udělal radost sám. Může to být cokoli. A tu radost musí sám sobě dovolit. A také ji vůbec rozpoznat a docenit.

To poskytuje člověku palivo, aby mohl pokračovat v další cestě. Aby našel v sobě tvořivou energii, protože ta vzniká až jako bonus. Je to přebytková energie. Generuje se až jako nadstavba, když jsou pokryty výdaje na všechny základní činnosti a procesy potřebné k vašemu dennímu fungování. Teprve, když si dokážete vygenerovat energii navíc, tak s její pomocí můžete vytvořit něco navíc. A právě tento přebytek má potenciál přinést vám extra motivaci a sílu učit se a zkoušet nové věci. Vytvářet nové užitečné vzorce chování, návyky. A tak postupně přepisovat ty staré, (již) nevhodné. Vyplňovat mezery, které vzniknou po jejich eliminaci. Tím se zamezí, aby se znovu obnovily.

Nejste tu jen kvůli povinnostem, tíživým úkolům, poučení se a očistám z minulých chyb a omylů. Jste tu také kvůli tvoření a zkoušení nového. Kvůli hledání vyšší harmonie. Kvůli radosti a dobrodružství z tohoto hledání, objevování a rozvíjení. Ve společenství s ostatními bytostmi, s Přírodou, Planetou a Vesmírem.

Strachy je možné překonat pouze vědomým pozitivně směrovaným myšlením a aktivitou! Učte se každý den způsoby, jak strachům nepodléhat. Hledat jejich původy a odstraňovat je postupně. S praxí roste dovednost. A sebevědomí, že to zvládnete. V této oblasti jako v každé jiné.“

Louise L. Hay – z knihy Síla je ve vás

str. 132
Plnost možností spojuje všechno v našem vesmíru, i to, co je za ním. S čím se spojujete vy? Předsudek je formou strachu. Pokud máte předsudky, spojujete se se všemi, kdo je mají také.

str. 139
Autor Gerald Jampolsky, říká, že láska znamená zbavit se strachu a že máme buď jedno, nebo druhé. Když nevycházíme z lásky v srdci, potom prožíváme strach a podobné stavy, jako je pocit izolace, hněv, pocit viny nebo osamělost, které jsou součástí syndromu strachu. Potřebujeme přejít od strachu k lásce a zajistit jí trvalejší pozici.

str. 140 - 141

Stres je jiné označení pro strach

V dnešní době se hodně mluví o stresu. Zdá se, že všichni jsou něčím stresováni. Slovo stres se stalo heslem používaným tak často, že ztrácí význam. Jsme vystresovaní, všechno je stresující a všude samý stres, stres, stres.

Podle mě je stres projevem strachu z neustálé změny. Je to výmluva, kterou používáme k tomu, abychom nemuseli převzít zodpovědnost za své pocity. Když položíme rovnítko mezi „stres“ a „strach“, můžeme začít pracovat na omezení potřeby strachu.

Až budete zase příště přemýšlet nad tím, jak jste vystresovaní, zeptejte se sami sebe, čeho se bojíte. Zeptejte se: „Přetěžuji se? Nakládám si toho příliš? Proč ztrácím sílu?“ Zjistěte, na základě čeho ve vás vzniká tento strach, který vám brání v dosažení vnitřní harmonie a míru.

Stres samozřejmě není vnitřní harmonie. Vnitřní harmonie je stav, kdy jsme sami se sebou v míru. Není možné být zároveň ve stresu a ve stavu vnitřní harmonie. Když jste v pohodě, děláte věci jednu po druhé. Nepouštíte si je k tělu. Když cítíte, že jste ve stresu, udělejte něco pro to, abyste uvolnili strach a mohli se volně pohybovat s pocitem bezpečí. Neužívejte slovo „stres“ jako zaklínadlo. Nedávejte tomu malému slůvku příliš velkou sílu. Nic nemá nad vámi moc.

Jste stále v bezpečí

Život, to je proces otevírání a zavírání dveří. Procházíme z místnosti do místnosti a prožíváme při tom různé věci. Mnozí z nás by rádi skoncovali se starými negativními schématy, starými bloky a situacemi, které nám již neprospívají a nejsou nám k užitku. Mnozí z nás „otevírají nové dveře“ a objevují nové úžasné zkušenosti.

Myslím, že se na tuto planetu vracíme mnohokrát a že se sem přicházíme naučit různé lekce. Jako když chodíme do školy. Ještě před narozením si zvolíme lekci, kterou bychom se rádi naučili, abychom se mohli duchovně vyvíjet. Zároveň s tím si vybereme všechny podmínky a situace, které nám umožní naučit se vše potřebné. Vybereme si všechno, včetně rodičů, pohlaví, místa narození i rasy. …

Na cestě životem je třeba si připomínat, že jste v bezpečí. Je to jen změna. Důvěřujte svému vyššímu já, věřte mu, že vás povede po cestách, které budou pro váš duchovní růst nejpřínosnější. …

Otevřete dveře vedoucí k porozumění, soucitu, odpuštění a svobodě; dveře k poznání vlastní ceny, k sebeúctě a lásce k sobě. Jste věční. Navěky půjdete od prožitku k prožitku. Dokonce i když projdete posledními dveřmi na této planetě, není to konec. Je to počátek dalšího nového dobrodružství.

Nemůžete nikoho přinutit, aby se změnil. Můžete nabídnout pozitivní mentální atmosféru, kde mají ostatní možnost se změnit, pokud si to přejí, ale nemůžete to udělat za ně, nebo pro ně. Každý člověk sem přichází proto, aby se sám poučil, a když něco vyřešíte za ně, budou se dopouštět stejných chyb dále, protože se to nenaučili sami. Neprošli si tím, čím potřebovali.
Milujte své bratry a sestry. Dovolte jim být tím, čím jsou. Vězte, že pravda přebývá trvale v jejich nitru a že se mohou změnit, kdykoli budou chtít.