Co je to čistý duchovní vzestup?

     Co to tedy je čistý duchovní vzestup? Přirozená péče o výživu. Každodenní očista a vylaďování svých čaker cvičením Pěti Tibeťanů. Pobyt v přírodě. Vyhýbání se potravě, místům, bytostem, které mi očividně škodí.  Každodenní péče o hmotnou i duchovní stránku své bytosti. Pravidelný a vyvážený denní režim, ve kterém mají své místo hmotné i duchovní činnosti, odpočinek, spánek. Vědomé odstraňování špatných návyků, zlozvyků z každé své myšlenky, slova, činu. Vědomá snaha o to, abych každý následující den byl čistější, více srovnaný, lépe vyladěný. Žádné usnutí na růžovém obláčku, jakmile dosáhnu první vysněné mety, ale trvalý neustálý každodenní vzestup. 

    Vyhýbání se extrémům. Naopak vyvážení protikladných a doplňujících se dvojic protikladů do harmonické jednoty a vyváženosti. Zbavujeme se jakýchkoliv známek sobectví, tedy uspokojování svých potřeb na úkor druhých lidí, na úkor jiných forem života, na úkor přírody. Ale stejně tak zavrhujeme bezvýhradnou službu druhým na úkor sebe. Snažíme se jít cestou středu mezi extrémy. Cestou vyvážení mezi každou dvojicí protikladných doplňujících se pólů. Láska k sobě - láska k druhým. Láska k sobě - láska k přírodě. Hmotná část bytosti - duchovní část bytosti. Bezvýhradná láska k sobě znamená dokonalé sobectví. Z hlediska vývoje to však pro člověka znamená stejné absolutní vychýlení jako bezvýhradná služba druhým, která může jít až k sebezničení. K zanedbání péče o vlastní bytost, o vlastní rozvoj, o duchovní vzestup. Za druhého dělá i to, co on by měl dělat sám. Druhému tak vlastně takovou pomocí bere jeho duchovní cestu. Ale sám pro sebe totéž dělat nedokáže.