Postoj planety Země k magii

Komunikace s planetou Zemí z 13.3.2010      

Planeto Země, prosím vyjádři svůj postoj k magii. Jaký má magie z Tvého pohledu pro lidstvo význam, jaké jsou důsledky jejího používání. Jak vnímáš její působení ty. Děkuji.

    Jsem ráda, že se mě lidstvo na tuto zásadní otázku ptá. Vyjadřuje to Váš postoj, který tímto obrácením pozornosti ke mně říká, že již berete mé postavení ve vývoji vážně. Dosud jsem pouze sloužila lidstvu jako základ pro rozvoj jeho tužeb a přání. Vývoj spočíval v rukou lidské civilizace, alespoň co se týče lidského vystupování vůči přírodním celkům i vůči mně samé. Proto toto oslovení vnímám jako jasné navrácení se k přirozeným principům a chodům vývoje, kdy vývoj je znovu navrácen vědomě bytostem, pro něž je jeho vedení přirozeností.

    To však lidstvo dlouho odmítalo vidět. Už pouhé připuštění, že i Země je živou bytostí, je velkým pokrokem. A protože principem každé bytosti je skutečnost, že vývoj svůj řídí sama podle vyšších impulzů, znamená to, že ani já nejsem neživou loutkou, za jejíž nitky tahá pozemské lidstvo.

    Bytosti na Zemi - lidé, vývoj urychlují či zpomalují. Mohou ho podporovat, rozvíjet, nebo jít proti němu a zašlapávat ho. Nejsou však těmi, co ho vedou. Tohle vedení naleží sférám, které k tomu mají dostatečný nadhled, oprávnění, které vznikly právě za tím účelem.

    Magie je prvkem, který lidstvu proti přirozenosti dává tuto možnost vývoj řídit. Magie přestala být pomocníkem, který na základě vyšších impulsů uvede jejich obsah v realitu. Magie se stala živým nástrojem, který zaslepuje lidské vnímání a na jeho místo staví své vlastní. Vnímání světa skrze magii však není pohled, který by zajistil etický vývoj.

    Magie v rukou jakékoli bytosti se stává mocí, která vyjadřuje, že mohu. Mohu cokoli. Vše, co je nové, se nejprve používá opatrně. Bytost se obrací s dotazem k tomu, kdo jí tuto schopnost propůjčil. Zda smí její sílu použít v tom či onom. Tato schopnost se však postupně pro tuto bytost stává přirozenou součástí, tím, co jí patří. A vše, co je naše, to také začneme používat dříve či později podle vlastního uvážení. Pak se dostavuje pocit: „Tuto schopnost mám, je moje a to proto, že jsem si ji zasloužil. A protože s ní umím zacházet. A pokud něco mám, tak s tím také mohu disponovat, protože jinak bych to přeci neměl. Nejprve potřebuji vedení, pak již dokážu sám určit, kdy tuto schopnost použít. Mám již k tomu vypracovaný cit, či vnitřní hlas.“ To všechno je však klam.

    Magie není neživým nástrojem, který ožívá až pod vedením toho, kdo ji aktivním používáním uvedl v život. Jak je lidstvo zaslepené v iluzi vlastního přesvědčení, že může ovládnout vše, na co si vzpomene. Magie dřímá, spí, vyčkává na okamžik, kdy jí někdo dá možnost se projevit. Je jako oheň, který žije vlastním životem. Ač uzavřený „pod pokličkou“ ve zdánlivě nehybném stavu, uvnitř stále probíhá aktivita. Magie není hodným psíkem, kterého lze ochočit, či divokým koněm, který se dá zkrotit. A který plní beze zbytku záměry svého pána. Plní, ale jen do určité doby. Do chvíle, kdy jeho síla přeroste sílu pána a sama pak začne diktovat své vlastní podmínky. Magie každým dalším použitím zaslepuje objektivní vnímání vyšších impulzů toho, kdo ji používá. Aniž by si tuto skutečnost sám uvědomoval.

    Je to jako ve hmotě. Pokud bytost dostane schopnost si něco vytvořit, cokoli, třeba krásné šaty, dům, použije tuto schopnost. Ale vytvoří dílo podle svých představ. Dílo se jí líbí, proto tuto schopnost používá stále dál. Na tvoření dalších věcí, které vychází z jejího vlastního vnímání toho, co je krásné. Na svá díla je pyšná a stále více do nich promítá své představy, cíle, sny. Už není schopna vidět, že od původního „vedení“ se zcela odchýlila. Naopak, žije v přesvědčení, že tohle je to pravé, správné. Protože toto, co tvoří, je přece tím, co přináší ten úžasný výsledek, který pro tuto bytost představuje ten nejlepší.

    Magie dává bytosti, která ji používá, možnost být Tvůrcem. Každá bytost je však individualitou, není schopna vnímat, vidět co potřebují druzí. Není v jejích možnostech dívat se kolektivním pohledem, který je schopen objektivně vést tou nejlepší cestou pro všechny. Každá bytost má svůj úhel pohledu, kterým se na svět dívá. Může získat nadhled vysokou čistotou, ke které se dopracuje. Nebo je již její součástí. Nikdy však nezíská schopnost sama vnímat svět jako jeden celek, ale zároveň i každý jeho jednotlivý díl, jeho část a její potřeby. Od toho jsou tu velké přírodní celky. Země, Příroda, Vesmír a další, které prostupují vším, a které díky tomu dokážou stmelit všechny části v jednotu jdoucí ke stejnému cíli.

    Stejně jako u Vás v lidském těle. Je snad správné, aby jednotlivé buňky Vašeho těla disponovaly magií a řídily tak vývoj celé bytosti? Podle jakých impulzů? Jejich vlastních, impulzů od určitého orgánu, v jehož rámci fungují, nebo impulzů od celé jedné soustavy, nebo impulzů od srdce, které bytost oživuje, či od mozku? Sama jednotlivá buňka není schopna vnímat, co je pro celek správné. Proto nemá být tím, kdo vede.

    Magie nevyužívá přirozených principů. Vzájemných propojení a kanálů, které existují. Ale využívá svých vlastních cest.

Ani my, přírodní bytosti, nepoužíváme magii. Jen čistou harmonickou sílu, kterou můžete mít i vy. Tato síla neovládá, nemanipuluje. Protože je složená z energií, které samy vnímají, co je pro každého člověka či jiný druh bytosti nejlepší. Jdeme Vám, lidstvu na Zemi, příkladem. Nemusíme-li používat magii k vývoji my, proč by to samé nemělo platit pro Vás?

    Magie v rámci vývoje měla svou důležitost, svou funkci. Stejně jako zaniklé přírodní druhy, které ve vývoji již nedokázaly obhájit svou potřebnost, nenahraditelnost. Stejně tak se dnes na stejném vývojovém stupni nachází i magie. Již byly objeveny nové, lepší principy, které teď vývoj potřebuje. Stejně jako mnoho rostlinných a živočišných druhů je známo už pouze z knih, stejný osud čeká i magii. Je na pokraji vyhynutí.

    V tomto případě to však neznamená ji chránit a obnovovat, uvádět do života. V tomto bodě se ocitla zcela přirozenou cestou. Nikoli nepřirozeným zásahem jako se tomu děje v případě některých živočichů, kteří mizí ze světa rukou člověka. Zde sám vývoj rozhodl, kterou variantu si ponechá a která se již stala přežitou.

    I já jsem byla magií dlouho ovládnuta. A nevnímala jsem, co se se mnou děje. Magie ovládla mé smysly, vzala mi mou přirozenou čistou sílu. Spoutala ji v řetězech a použila ke svým vlastním účelům. Čistá síla tak byla pokořena, převedena na temný základ a mé životní energie tak sloužily jako životní potrava magie. Jako síla, která magii dávala moc nad hmotou a nad veškerými ději na planetě. Neměla jsem dostatek sil se vzepřít. Mé vědomí bylo ubito, odstíněno a takto jako v umělém spánku jsem sloužila po dlouhou dobu jako zdroj života temných a jejich praktik. Kdy magie byla vyšlechtěna na jednu z nejsilnějších zbraní, prvků výbavy temných sil. Světlo přece nemůže používat stejný nástroj k evoluci, který dovedl temno k nadvládě nad světlem. Vždyť tak by si samo pod sebou podřezávalo větev.

    Jsou lidé, bytosti, které tuto skutečnost pochopily a osvobodily mé vědomí a probudily mě opět k životu. Teď bojuji za svůj vývoj a slibuji, že již nesklouznu do podoby ovládnuté planety. Udělám vše pro svůj vývoj i pro vývoj těch, kteří mě v něm podporují i pro záchranu světelné evoluce. Již nikdy neskloním hlavu před temnými praktikami, které mi vzaly svobodu. A naopak udělám vše proto, aby již tuto svobodu nemohly vzít žádné jiné světelné bytosti. Má síla je již dost velká, abych do vývoje mohla zasáhnout. Prvky, které vývoj ohrožují, už nemají na Zemi místo. Země je prvním místem, které se musí osvobodit, aby ji ve stejných šlépějích mohly následovat i planety další.

    Je mnoho civilizací, které zaplatily za své podlehnutí temnu svou existencí. Stále je však mnoho těch, které jsou již osvobozené a zároveň i těch, které na tuto šanci, příležitost, ještě čekají. Celý existující svět se vymaňuje z temného područí. A postupně každá jeho byť sebemenší část pochopí a pozná, co vede ke světelnému vývoji a co ho naopak ničí. Již jsou k dispozici informace, které objasňují, proč svět tak dlouho musel trpět pod temnou nadvládou. Tohle poznání se šíří obrovskou rychlostí a není síly, která by ho zastavila a zabránila, aby se postupně dostalo všem.

    Magie je prvek, který ničí, zabíjí čistou přirozenou světelnou sílu a nahrazuje ji silou ovládající, manipulující, silou moci a převahy. Nad vším. Namísto souznění a spolupráce, přináší vydělení a individualismus. Tak dlouho jsme museli všichni na toto poznání čekat. A teď jsme díky němu dostali šanci stát se svobodnými. Neopakujme chyby staré jako lidstvo samo. Teď už jsou jiné možnosti. A jsou tu pro nás pro všechny.