Máchův kraj - další zajímavosti
Máchovo jezero je ve skutečnosti rybník, který založil císař Karel IV. v r. 1366 za účelem chovu ryb a původní název byl Velký rybník (dokeský). Byl vybudován zahrazením močálu a menší zátoky, kde se nacházely zbytky třetihorního jezera. Původní rozloha byla 350 ha, dnes při max. hladině 284 ha.
Jezero se nachází v propojené rybniční soustavě Břehyně – Máchovo jezero – Novozámecký rybník.
Tvoří osmou největší vodní plochu v ČR. Leží v nadmořské výšce 268 m.n.m. Průměrná hloubka 2,29 m. Hráz je 9,4 m vysoká a 130 m dlouhá, navazuje na vyvřelou žílu a zadržuje až 6,5 milionů kubíků vody. Čtyři pláže poskytují v létě rekreaci až padesáti tisícům návštěvníků, břehy jezera navštíví během léta více než půl milionu turistů.
Na obou ostrůvcích - Myšlín a Kachní - se nachází hnízdiště vodních ptáků, a z těchto důvodů jsou veřejnosti nepřístupné.
Výpustní kanál vysekaný jižně od hráze do pískovcové skály je dlouhý 60 m, široký 3 m a hluboký 10 m. Dříve zde byla malá vodní elektrárna.
Od konce 20. let 20. st. prosazovala česká menšina na Českolipsku změnu názvu rybníka. Název Máchovo jezero se ujal mezi širokou veřejností po roce 1945 a od 60. let se oficiálně používá.
K nejcennějším botanickým lokalitám patří slatiny a rašelinné lesy, které se vytvořily v několika zálivech.
Břehy Máchova jezera na severu a jihovýchodě tvoří Národní přírodní památku Swamp. Obě její části jsou spojeny ochranným pásmem, to tvoří jezero. Jedná se o rašeliniště s četnými tůňkami, s unikátní flórou a faunou.
Jezero leží mezi dvěma národními přírodními rezervacemi, a to Břehyně – Pecopala a Novozámecký rybník.
Rozsáhlým územím, do kterého spadá i Máchovo jezero, je Evropsky významná lokalita Jestřebsko – Dokesko. Jedná se o území vytvářené soustavy NATURA 2000, která vzniká v rámci celé Evropské unie. Nejen krajinný reliéf této krajiny je v ČR ojedinělý.
Další kategorií soustavy NATURA 2000 je Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady. Tato oblast do plochy Máchova jezera zasahuje jen částečně, a to v Břehyňské zátoce.
Na SV od jezera se rozkládá bývalý vojenský prostor Ralsko s nekonečným kobercem lesů.
Zhoršená kvalita vody
Vysoké rybí obsádky s převahou kapra v kombinaci s vysokým přísunem živin začaly mít negativní vliv na ekosystém. Velký podíl na zvýšeném obsahu živin v jezeře měla v minulosti i nefunkční kanalizace. Jezero trpělo silným rozvojem vodního květu a sinic. K zlepšení kvality vody se začala provádět řada opatření snižujících přísun znečištění a živin:
Namísto kapra je zde chován především candát, příp. štika, druhy, které zajišťují omezování rozvoje kaprovitých ryb. Ve městě Doksy byl opraven kanalizační řád. V Dokeské zátoce byla vybudována tzv. biologická hrázka, kde se do biomasy vodních rostlin a planktonu zachytává část živin pro sinice a řasy, včetně rozpuštěného fosforu.
Opatřením odstraňujícím pouze následky a nikoli příčiny je aplikace koagulátu polyaluminium chloridu (PAX-18), který vysrážením fosforu omezuje rozvoj sinic. V letech 2005 až 2008 se za intenzivního sledování, na jako první lokalitě v ČR, plošně ošetřila voda aplikací této látky. Ta se mj. používá při úpravě pitné vody a při čištění odpadních a průmyslových vod. Studie dospěly k závěrům, že látka neškodí životnímu prostředí a řeší problém s kvalitou vod.
*
Jezero je obklopeno vrchy Ralské pahorkatiny se zříceninami hradů, z nichž nejznámější je hrad Bezděz. Jeden z nejvýznamnějších gotických hradů v Čechách byl postaven Přemyslem Otakarem II. v letech 1264(5) - 78, na obranu obchodní cesty a proti rozpínavosti sousedních rodů. Král "železný a zlatý" se snažil stavbou nedobytných hradů a zakládáním královských měst upevnit moc proti šlechtě. Krátce po jeho smrti zde byl vězněn jeho sedmiletý syn Václav II. se svou matkou, královnou Kunhutou.
Na rozdíl od jiných hradů byl postaven v krátké době celý, bez postupných přístaveb a ani pozdější staletí nezasáhla do jeho vzhledu. Bezděz je autentickým obrazem hradu pevnostního charakteru 2. pol. 13. st., sloužícího k zajištění panovníkovy bezpečnosti a oproštěného od hospodářských staveb.
Počátkem 14. st. se hrad dostává do zástavního držení okolní šlechty. Do přímé panovníkovy správy se hrad vrátil po nástupu Karla IV. na královský trůn.
V husitských válkách se hrad stal nejmocnější oporou katolické církve na severu Čech. Jeho nedobytnosti bylo důvěřováno natolik, že sem byly převezeny z Prahy Zemské desky a značný církevní a světský majetek. Za celé období husitských nepokojů a válek nebyl hrad dobyt a husité se ani o dobytí nepokoušeli.
Po bitvě na Bílé hoře byl hrad zkonfiskován a prodán Albrechtu z Valdštejna. Krátce před převzetím hradu Valdštejnem byl Bezděz poprvé dobyt a vypálen. Přes značné poškození se rozhodl Valdštejn zbudovat z hradu barokní pevnost. Od svého úmyslu však ustoupil a přivedl sem mnichy řádu sv. Augustina, aby hrad přestavěli na opevněný klášter, který by v případě potřeby mohl se svým vojskem použít. Mniši si však počínali příliš liknavě, a proto Valdštejn přislíbil Bezděz z vděčnosti za záchranu života v bitvě španělskému řádu montserratských Benediktinů. Po vzoru z Montserratu měli hrad obývat poustevníci a pod kopcem měl být vystavěn velký klášter. Tento záměr, bez kláštera pod hradem, realizoval císař Ferdinand II., který z konfiskovaného majetku zavražděného Valdštejna daroval hrad emauzskému klášteru v Praze. Před skončením třicetileté války byl hrad na čas obsazen Švédy. Více jak jedno století pak sloužil jako klášter monserratských benediktínů. Mniši sem přivezli kopii černé Madony montserracké, které byly připisovány zázraky. A tak se z hradu Bezdězu stalo i vyhledávané poutní místo. Poutníky provázelo od úpatí po vrchol hory 15 kapliček křížové cesty, které dala postavit hraběnka Anna z Valdštejna. V r. 1778 při boji pruského oddílu, který si mniši na svou ochranu zavolali proti rakouskému vojsku, byl klášterní poklad odhalen a Prušáky odvezen.
Nedlouho poté byl r. 1785 císařem Josefem II. klášter zrušen. Budovy pak rychle chátraly, o což se zasloužili hledači pokladů. Počátkem 19. st. se hrad stává zříceninou. Jeho častými návštěvníky se stávají romantičtí poutníci.
*
Národní přírodní rezervace Malý a Velký Bezděz je tvořena dvěma kopci, podle kterých dostala název. Oba vznikly díky vulkanické činnosti zhruba před 34 mil. let. Hlavní horninou je znělec s typickou deskovitou (méně i sloupovitou) odlučností. Velký Bezděz s hradem dosahuje nadmořské výšky 604 m.n.m., Malý 578 m.n.m.
*
Pojmenování Máchův kraj se užívá od r. 1961. Básník Karel Hynek Mácha (1810 - 36) tento romantický kraj opakovaně navštívil a zvěčnil ve své lyricko-epické básni Máj (Doksko, Dubsko) a v próze Večer na Bezdězu či Cikáni (Kokořínsko).
Do budoucna by se měla o toto území rozšířit chráněná krajinná oblast Kokořínsko.
(Hlavní zdroje: informační cedule kolem Bezdězu a Máchova jezera a text pro průvodce z webu https://www.hrad-bezdez.eu/historie/)
Na stránku s fotogalerií se vrátíte zde: Máchovo jezero a hrad Bezděz