14. Důsledky nepochopení rozdílů dvojího lidstva

Srovnání lidstva 1. a 2. typu

    V článcích  7. První a Druhý plán Stvořitelů, lidstvo 1. a 2. typu  a  8. Druhý plán Stvořitelů - dnešní lidstvo  jsem vysvětlil, že na planetě Zemi byly v dávné minulosti postupně vysazeny dva zřetelně odlišné typy lidských bytostí. Člověk 1. typu s rozsáhlými magickými tvořivými schopnostmi, dlouhým věkem v řádech tisíců let a otevřeným duchovním vědomím. Které mu umožňovalo vnímání jak hmotného světa, tak také jeho nehmotného duchovního pozadí. Člověk 1. typu byl z našeho pohledu velmi vyspělý. Měl schopnosti, které jsou dnes pro mnohé běžně nedosažitelné. A přesto ve svém vývoji zklamal a nedokázal najít cestu k duchovnímu vzestupu a k trvalé prosperitě. Jednoduše proto, že nebyl schopen vzdorovat temným silám, které začaly postupně ovládat hmotný svět i jeho duchovní pozadí.

    Proto mnohem později přišel druhý pokus, vysazení nového člověka 2. typu. Má zastřené duchovní vědomí. To znamená, že běžně nedokáže vnímat duchovní pozadí světa. Dožívá se krátkého věku a nemá tvořivé schopnosti měnit strukturu hmoty. Má však jednu ohromnou přednost – schopnost neomezeného vzestupu přes všechny duchovní úrovně a prahy. A to proto, že do každého nového člověka byl vložen zárodek energie samotného Stvořitele v podobě životní jiskry. Některé z dnešních textů sice píší o životní jiskře, ale autoři si přitom neuvědomují a nerozlišují, že člověk 1. typu tuto podobu životní jiskry v sobě neměl, zatímco nový člověk druhého typu ji v sobě má.
 

Nepochopení rozdílů dvojího lidstva dnes nejvíce deformuje vývoj

    A proč se k tomu tématu vracím ještě jednou? Nepochopení rozdílů dvojího lidstva v historii planety Země a lidské civilizace je tou skutečností, která dnes nejvíce deformuje vývoj. Je tou záležitostí, která i dnes svádí drtivou většinu duchovně uvažující části lidstva k tomu, aby kráčela po slepých duchovních cestách, které nevedou tam, kam dnes potřebujeme. Čítankovým případem toho jsou adepti magie, kteří našim informacím vyčítají všechno možné. Jen o tom rozhodujícím, klíčovém, vlastně vůbec nemluví. Jako kdyby si zásadních myšlenek našich textů a argumentů, které uvádíme na podporu svých tvrzení, vůbec nevšimli.

    Právě myšlenka lidstva dvojího typu nepochází od nás. Ale objevila se ve více dávných textech, např. knihy J.R.R. Tolkiena (Silmarillion – Mýty a legendy Středozemě, Pán prstenů), Henochovy texty, legendární Kniha Dhyanů, o které píše již Helena Petrovna Blavatská a další prameny, které uvádí Ivo Wiesner ve své knize Stezka draka.

    My jsme ovšem tuto myšlenku dovedli dál a sledujeme i důsledky, které z toho vyplývají pro dnešní svět. Důsledky, se kterými si jiné texty už často nevědí rady. A především se nám podařilo vysvětlit řadu rozporů, které vyplývají z nepochopení existence lidstva dvojího typu. Tomu bude věnován tento článek i další témata (viz články 16. Magie z pohledu historie, 17. Srovnání cesty čistého vzestupu s cestou magie, 20. Největší omyly Staré duchovní cesty).

    Není to tedy „naše radikální teorie“, jak někteří naznačují. Jde pouze o podrobnější vysvětlení skutečnosti o existenci lidstva dvojího typu. Skutečnosti, která je potvrzena řadou jiných zdrojů. Toto považuji za důležité a nezbytné ještě jednou podrobně rozebrat předtím, než bude uveřejněn článek o magii, kde už na to nebude místo.
 

Důsledky nepochopení rozdílů dvojího lidstva

    Jaké jsou důsledky toho, že ti, co mají za úkol přenášet do hmoty informace, nepochopili rozdíly dvojího lidstva? Je to jednoduché. Dívají se na dnešního člověka pořád jako na člověka 1. typu, příslušníka dávných civilizací. A snaží se dnešního člověka navádět na cestu, kterou šlo nebo mělo jít dávné lidstvo. Jako kdybychom dnes byli jen pouhými zdegenerovanými potomky vyspělých bytostí z dávné Atlantidy.

    Pokud nás někdo považuje za dávného člověka, který postupně svým vývojem duchovně zdegeneroval až do podoby dnešního člověka se zastřeným vědomím, pak podle něj je jediným východiskem pokusit se o návrat zpět k původní harmonii, schopnostem a výbavě. Jedině to je pro něj logické. S tím lze naprosto souhlasit. Problém tedy není v tom, že by nesprávně vyvozovali. Problém je v tom, že mají špatné výchozí informace.

    Pokud ale dokážeme přijmout a zpracovat informaci, že nejsme pokleslí dávní lidé, ale zcela jiná varianta člověka, pak řešení je úplně jiné. Potřebujeme naopak najít novou duchovní cestu, typickou a výhodnou právě pro nás. Cestu, která nás nevrací do žádné minulosti. Cestu, která dokáže probudit a přivést do projevení ty zvláštní schopnosti, které máme my noví lidé navíc. A jaké jsou to schopnosti a přednosti? Máme v sobě ukrytu možnost neomezeného vzestupu přes všechny bariéry a duchovní prahy. A konstrukce naší nové bytosti nám umožňuje lépe odolávat mentálnímu násilí temných sil a dává nám lepší nástroje pro boj s temnem. Taková je realita.
 

Dejme si konečně informace dohromady a začněme jednat

    Tak zanechme planého diskutování a konečně přijměme jako fakt, že jsme noví lidé 2. typu. A udělejme všechno pro to, abychom v sobě svoji mimořádnou schopnost vzestupu dokázali probudit. Nikomu však neříkám – vy s tím začněte, potřebujeme konečně odvážlivce, kdo bude první a kdo tu cestu pro ostatní prorazí. Naopak říkám – tato cesta je již proražena a řada lidí si ve svých životech potvrzuje, že tato cesta je reálná, proveditelná a přináší právě probuzení těch možností, které jsou pro dnešní dobu rozhodující.

    V tomto článku znovu vysvětlím, že stará cesta nejen, že tuto schopnost neomezeného vzestupu neprobouzí, ale dokonce o ní jakoby vůbec neví. Proto se může stát, že většina knih a duchovních učitelů propaguje dnes jako správnou cestu to, co pro nového člověka není vhodné. Jinými slovy – nedoporučují dnešnímu člověku správnou cestu, která je pro něj optimální vzhledem k nové výbavě, kterou dostal. Místo toho vehementně doporučují staré cesty, které pro nového člověka představují slepé uličky.
 

Pouze hloubkovou analýzou lze zjistit, proč mnoho knih hlásá tutéž nepravdu

    Drtivá většina nesprávných tezí současných duchov­ních nauk je důsledkem nepochopení rozdílů mezi lidstvem 1. a 2. typu. Proto uvedená tvrzení často neodpovídají reálné situaci, ve které se nacházíme. Proto uváděné teorie nepopisují správně duchovní fungování dnešního člověka. Proto jsou v informacích předávaných mnohými knihami s duchovním zaměřením značné nepřesnosti i zjevné rozpo­ry.

    Když se však řada lidí snaží tvrdit totéž a přitom si to vzájemně odporuje, nebo to dokonce odporuje vlastní zkušenosti člověka, je třeba najít důvod, proč to autoři tvrdí a kde takový názor vznikl. A právě takovou analýzou obvykle dokážeme odhalit vyšší hladinu pravdy. I já jsem takto došel za pomoci Kosmického vědomí k pochopení rozporů v mnoha vydávaných knihách a k odhalení rozdílů mezi člověkem 1. a 2. typu.

    Nepochopení rozdílů dvojího lidstva má řadu negativních důsledků pro nás samotné i náš další vývoj. Některé z nich detailně rozeberu v tomto pokračování, u dalších bude pouze stručné hodnocení a odkaz na článek, ve kterém záležitost rozeberu podrobněji. Začneme bod po bodu počínaje těmi nejdůležitějšími důsledky, které vyplývají z toho, že ti, co tady na Zemi hlásají duchovní informace, nepochopili, že jsme již nové lidstvo 2. typu.
 

Stará duchovní cesta – cesta ke svému vnitřnímu duchu

    Jestliže bereme v úvahu, že nehledáme cestu temného duchovního vzestupu, cestu k temnému osvícení a vazbu na levotočivé bioenergie, pak pro člověka v dnešním světě už zbývají pouze dvě zásadně odlišné duchovní orientace, a tím i dvě možné cesty duchovního růstu a vzestupu. První z duchovních cest byla a je doposud propagována drtivou většinou knih s duchovní tématikou a většinou duchovních učitelů předávajících své informace formou přednášek a seminářů.

    Tuto původní cestu lze chápat jako vnitřní cestu nebo cestu do svého středu, ke svému vnitřnímu duchu. Na této cestě je člověk vázán na lidské Duchovní hierarchie (k tomu se podrobněji vrátím ještě v tomto textu). Toto byla cesta typická pro dávné lidstvo 1. typu na Zemi i mimozemské civilizace 1. typu stvořené podle Prvního plánu Stvořitelů. Na této cestě člověk meditacemi směřuje dovnitř do svého astrálního a duchovního srdce, která jsou součástí vnitřního astrálního ducha.

    Člověk 1. typu tak směřuje ke svému prvotnímu principu, k nehmotnému duchu, ze kterého původně vzešel. Stále více se tak snaží odchylovat od svého fyzického těla. Až nakonec dosáhne osvícení, tedy ztotožnění se se svým duchem. A získává pocit, že toto osvícení mu dává možnost přebývat výhradně v nehmotných sférách. A myslí si pak, že mimo hmotu pokračuje vyšší forma jeho evoluce. Že v tomto nehmotném světě má možnost ještě více se přiblížit Bohu nebo se dokonce vnitřně ztotožnit s Bohem, se svým Božským Já.
 

Člověk 1. typu zůstává trvale uvězněn v tomto Vesmíru

    Proč je to pro člověka 1. typu přirozené, aby nestoupal dál a výš mimo tento Vesmír? Protože byl stvořen zhušťováním energií Vesmíru a až následně oděn do hmotných těl (viz Ivo Wiesner: Děti moudrých draků, str. 32). To jej předurčuje k tomu, aby svojí harmonií zůstal trvale uvězněn uvnitř tohoto Vesmíru. Nikdy však nemůže dál. Bůh se pro něj stává nedosažitelnou modlou, ke které se může nejvýše přiblížit, ale nikdy se s ní nemůže dokonale ztotožnit. Nemá pro to vnitřní předpoklady. Nebyl do něj vložen kousek energie samotného Stvořitele, který by ztotožnění s Bohem umožňoval.

    Člověk 1. typu pak má pocit, že se vrací tam, odkud vzešel. Tedy do nejvyšších mentálních živlových sfér tohoto světa, ve kterých byl jako nehmotný duch stvořen. Nikdy však nemůže dále a výše. Nemá možnost překročit svojí vnitřní harmonií bariéry tohoto Vesmíru. Má pouze ambice vrátit se tam, odkud pochází. Nemá v sobě vnitřní touhu jít dále a výše. Jít až za hranice sfér, ve kterých vznikl, pokusit se překročit hranice našeho Vesmíru a nahlédnout do světa, který je za ním.

    Tato vnitřní cesta tak pro každého člověka představuje vazbu na astrální svět a nadzemskou posmrtnou dimenzi. Jde tedy o cestu, která směřuje z našeho hmotného světa dovnitř do astrálních a mentálních rovin našeho Vesmíru, které jsou postaveny na živlových energiích. Cestu, jejímž cílem je postupně opustit hmotný svět a trvale se přesunout do nehmotných rovin našeho Vesmíru, odkud člověk přichází do každého fyzického života. Tato cesta však má ohraničený dosah. Člověk se vrací tam, odkud do života přišel. Nikam dál a výš však už nemůže.
 

Cesta zpět domů do nehmotných sfér

    Tato duchovní orientace také bývá často prezentována jako cesta zpět domů - cesta ke Stvořiteli a do nehmotných duchovních sfér, ze kterých jsem vzešel a do kterých se opět toužím po absolvování koloběhu reinkarnací a po získání zkušeností ve hmotě navrátit. Právě toto tvrdí mnozí autoři. Že cílem naší duchovní evoluce je vrátit se tam, odkud jsem vyšel. Tedy vrátit se k Bohu, vrátit se domů, do nejvyšší posmrtné duchovní sféry našeho Vesmíru. V mnohých knihách proto nacházíte propagaci budoucího přesunu pozemského lidstva do nehmotných a polohmotných sfér. To, co udělalo napřed pár osvícených jedinců, má postupně podstoupit celé lidstvo.

    A totéž tvrdí a tvrdily i všechny mimozemské civilizace v naší galaxii, které se opakovaně vměšovaly do našeho pozemského vývoje a přinejmenším se snažily přenášet do našeho světa určité informace. Toto téma údajného přesunu mimo hmotu rozeberu podrobněji v samostatném článku 20. Největší omyly Staré duchovní cesty. Důvody, proč mágové vidí člověka i svět naprosto jinak než je pohled Nové duchovní cesty a proč nepřijímají naše informace, rozeberu v připravovaných článcích 16. Magie z pohledu historie, 17. Srovnání cesty čistého vzestupu s cestou magie.
 

Vstup do Věku Vodnáře vyžaduje vykročit jiným směrem

    Jenže pro člověka 2. typu taková cesta nepředstavuje žádné optimum, ale naopak propadák, neúspěch, selhání. Proč? Člověk 2. typu je zcela jiný. Vznikl jako výsledek zcela nového experimentu Tvůrců přímo ve hmotě, kde také dosahuje svých největších možností. Kde má možnost využít novou výbavu, která mu byla propůjčena. Kde byl onen pozemský ráj, ve kterém nový člověk vznikal? Některé informační nitky směřují podle starých legend, které zpracoval Ivo Wiesner (Předpeklí ráje, Do ráje projdeš peklem), na dávný kontinent Taprobane, ze kterého později vznikl dnešní indický poloostrov a ostrov Ceylon. Na tomto ostrově se nachází turisty vyhledávaná Adamova hora (Adam´s Peak) s údajnou stopou prvního člověka Adama.

    Nový člověk byl z pomyslného pozemského ráje, místa svého vzniku, postupně vysazován na jednotlivé kontinenty (viz Ivo Wiesner: Do ráje projdeš peklem). Aby žil celé tisíce let ve stínu svých dokonalých předků, strýčků z Atlantidy a Egypta. Kteří ve srovnání s ním měli na první pohled dokonalé schopnosti. Celou tu dobu mu bylo vtloukáno do hlavy, že je nemožný, že je zabedněný, horší než jeho předchůdci, jeho dávní prarodiče. Mimozemští mistři nám vytýkají, že máme jaderné zbraně, a že jsme odhodláni se jimi navzájem zničit. Podívejme se ale do dávné minulosti.
 

Dávné lidstvo na Zemi nám rozhodně nemůže být vzorem

    Roztavené zbytky měst zarostlé v džungli, natavené starověké pevnosti v různých místech světa. Tisíce kilometrů čtverečních území pouští pokrytých tvrdou krustou z roztaveného písku. Ne, to přece neudělalo Slunce. To je výsledek válek našich dávných předků, lidstva 1. typu. To je výsledek používání jaderných zbraní zcela jiné generace, než jsou ty dnešní. To je výsledek používání řiditelných kulových blesků a dalších mimořádně ničivých zbraní hromadného ničení. O tom všem píše Ivo Wiesner ve svých knihách Předpeklí ráje, Bohové a apokalypsy, Děti moudrých draků, Atlantida – Mýtus nebo zapomenutá historie? To jsou ti naši dokonalí předci, do jejichž podoby se nás stále ještě snaží duchovní učitelé navrátit. A jejichž duchovní cestu nám stále předávají jako vzor. Vzpamatujme se konečně. A udělejme si vlastní názor.
 

Příroda je však spravedlivá a dokáže pomoci

    Příroda je však na rozdíl od lidského hodnocení vždy spravedlivá, nezaujatá a nepodporuje žádné nadržování a korupci. A právě ona rozhodla o tom, že člověk 2. typu tady na planetě zůstane, zatímco dávný člověk s dokonalými schopnostmi musí odejít a opustit planetu. Proč tady zůstal právě ten nový člověk se zastřeným duchovním vnímáním? Protože má lepší předpoklady pro to, aby se vzepřel temným silám. Aby konečně nasměroval vývoj definitivně ke Světlu. Dávné civilizace to nikdy nedokázaly. Proto byly z planety Země vytlačeny.
 

Nový věk přináší novou náplň doby a nové příležitosti

    Přichází nový věk označovaný jako Věk Vodnáře. S tímto věkem přichází jiná náplň doby, nové možnosti a další příležitosti. Lidstvo 2. typu už si zažilo pád až na samotné dno díky temnému dědictví, které nám tady po sobě zanechaly dávné civilizace 1. typu. Jen si vzpomeňte, jakými bratrovražednými válkami skončila v propadlišti dějin původně velmi vyspělá egyptská civilizace, která se stala kdysi dávno kolébkou magie, hermetismu, zasvěcování. Už jsme si detailně vyzkoušeli, jak vypadají různé formy ovládnutí ze strany temných sil a systémů.

    Už skončila doba potřebná na přivyknutí nové situaci, kterou každá nová bytost potřebuje. Už se tady přece rozkoukáváme plných 12 tisíc let od pádu Atlantidy. Mnozí z nás tady za tu dobu prožili desítky nebo dokonce stovky životů v různých situacích a odlišných historických kulisách. Nastává teď doba, kdy je potřeba, abychom se vzchopili, a vydali se cestou, která nám byla předurčena.

    Je tady ovšem jeden zásadní problém. Stále tady převažují učitelé, kteří se nás snaží vrátit zpět k lidstvu 1. typu, které přece v minulosti selhalo. Příroda je však chytrá. Sama dokáže do jisté míry regulovat vývoj. Sama přichází s novými příležitostmi, kterými například jsou speciální poloha planety Země a Sluneční soustavy v tomto období vůči středu naší Galaxie. Někteří staří učitelé se však nechtějí vzdát svého dřívějšího monopolu na vedení člověka.
 

Příroda ví, co je správné a má páky na to, aby to provedla

    I v tom si Příroda dokáže pomoci. Jednoduše jim vezme magii, která jim dodává odvahu a sílu. Zajistí, aby podpora magie vypadla z morfických polí lidstva a planety. Jistě, každý takový zásah nějakou dobu trvá. A pokud by ani to nepomohlo, tak připomínám, že planeta se už vícekrát dokázala zbavit těch forem života, skupin, institucí, národů, civilizací, které v kritických chvílích dějin bránily novému vývoji. Budiž to pro každého takového, kdo arogantně brání přísunu nových informací, varování. Příroda ví, co je správné a má páky na to, aby provedla, co je potřeba udělat.
 

Co znamená to vykročení předurčenou cestou?

    Která duchovní cesta je pro člověka 2. typu tou optimální, výhodnou, jedinou správnou? Touto druhou cestou je vazba na volné duchovní úrovně Vesmíru, na duchovní svět světla tvořený pravotočivými bioenergiemi. Na nehmotné duchovní pozadí, do kterého každý dnešní člověk zasahuje během svého fyzického života dvanácti úrovněmi svého duchovního těla (o tom bude podrobně v  trojici pokračování: 15. Duchovní vzestup člověka a trojice hybných sil evoluce, 18. Cesta k duchovnímu probuzení člověka, 19. Mystické zážitky a vzestup do sféry Věčného Já.

    Proto i pronikání lidského vědomí do tohoto duchovního pozadí hmotného světa je pro člověka nejpřirozenější a nejlépe odpovídá záměrům jeho evoluce. Je v tom zásadní rozdíl, který vysvětlím později v článku věnovaném duchovní komunikaci. Na této cestě člověk nemedituje směrem dovnitř do svého duchovního srdce a odtud prostřednictvím živlových energií do astrálu, posmrtné dimenze a mentálních sfér ducha. Ale obrací se ven ve směru svých rozprostřených vnějších energetických těl, fungujících na bázi bioenergie a nikoliv živlů. Obrací se k planetě Zemi, k Přírodě, k Vesmíru.
 

Člověk 2. typu směřuje k planetě Zemi, k Přírodě, k Vesmíru

    Na této cestě se člověk stává nedílnou součástí Přírody, planety Země, Sluneční soustavy, Galaxie a Vesmíru. Tím pádem se stává přirozenou součástí i jejich vědomí a také informačních polí. Touto vazbou usilujeme také o spojení s andělskými bytostmi, které tvoří jinou evoluční linii v tomto Vesmíru, a které byly záměrně stvořeny proto, aby lidstvu pomáhaly na jeho duchovní cestě. Na této cestě je pro nás snazší pochopit, čím vlastně jsme a jaké je naše skutečné poslání v tomto světě.

    Na této cestě nejsme ničím omezeni ani vázáni, jen úrovní své vnitřní harmonie. Tato cesta před nás nestaví žádný strop, který by nebylo možné překonat. Na této cestě můžeme volně stoupat až nad frekvenční hranice tohoto Vesmíru. Což nám umožní podívat se na Vesmír zvnějšku a lépe pochopit, proč vznikl, proč jsme tu my, kam směřujeme, a jaké je naše poslání v tomto světě. Ta původní cesta dovnitř nám nic z těchto možností nedává. A dnešní situace? Část lidstva už naštěstí tímto novým směrem vykročila. A právě proto nedošlo na konci tisíciletí k tak často prorokovaným katastrofám.
 

Stará i Nová duchovní cesta jsou lepší než cesta materialismu

    Samozřejmě, obě duchovní cesty každopádně jsou a byly lepší než zahmotněná cesta životem, než cesta jednoznačné nadvlády intelektu, cesta materialismu. V jedné okolnosti jsou však zásadně odlišné. Stále ještě se říká, že každý má k dispozici celou řadu způsobů a možností pro svůj duchovní růst. Myslí se tím však duchovní růst podle staré cesty.

    Nová cesta již tolik možností neposkytuje. Zejména na začátku musí člověk projít úzkým koridorem, aby se vůbec dokázal postavit na počátek této cesty. Průchod tímto úzkým koridorem je nutným předpokladem pro to, aby člověk mohl jít po této cestě dál. Představuje vybudování pevných a stabilních základů pro novou cestu. Člověk musí splnit určité základní podmínky, bez kterých mu nebude dovoleno na tuto cestu vstoupit. Musí se dokázat vyladit na velmi vysokou úroveň své vnitřní harmonie. O tom však budu psát později v článku Nová duchovní cesta – vzestup za hranice Vesmíru a v dalším článku Co všechno nám brání vstoupit na cestu čistého vzestupu.
 

Opustit hmotu není cílem evoluce dnešního člověka

    Z předchozího rozboru vyplývá, že rozhodně není náhodou, že ve většině knih se tvrdí, že evolučním cílem člověka je opustit hmotu a vrátit se do duchovních sfér, ze kterých člověk původně vyšel. A tím, že dosáhl splnění svého úkolu, kterým měl ve hmotě projít, a jeho další setrvání ve hmotném světě již není nezbytné. Přesune se tedy do duchovních sfér, kde bude pokračovat vyšší forma jeho evoluce. Tento názor se vytvořil za dlouhé období předcházejících lidských civilizací na naší planetě. A doposud se udržel v nehmotných sférách planety a odtud je opakovaně přenášen i do hmotné roviny. V tuto chvíli je jedno, jestli to platilo nebo neplatilo pro dávného člověka 1. typu.

    Cílem evoluce člověka 2. typu však rozhodně není opustit hmotu. Nový člověk 2. typu nabývá své největší schopnosti, možnosti stoupat přes všechny duchovní bariéry a prahy, pouze a jedině ve spojení s hmotou. Pouze a jedině ve spojení s nástroji hmoty může frekvenčně růst a karmicky se čistit. Při odchodu ze hmoty se jeho karmická očista i evoluce zastavují. Podrobnému vysvětlení, jaké nástroje má hmota pro podporu evoluce nového člověka, se budu věnovat v článku 19. Největší omyly Staré duchovní cesty.
 

Proč lidé těžko vstřebávají nové informace?

    Proč se autoři stále ještě hlásí k názoru o opuštění hmoty a dalším nesprávným názorům z dávné minulosti? Vysvětlení je jednoduché. Mnozí vycházejí z vlastních zkušeností z minulých ži­votů nebo z informací předávaných nehmotným duchovním předvojem lidstva, Duchovními hierarchiemi. Řada z nich se v dnešní epoše zrodila poprvé jako člověk nového typu. A hlásají jenom to, co platilo pro jejich předcházející zrození na planetě kdysi v dávné minulosti. Proč by to z jejich pohledu nemělo platit i nyní?

    Tyto poznatky odráží vývoj předchozích civilizací na planetě, jejichž prvopočátkem byl První plán Stvořitelů. A předávají proto informace z dávné minulosti, které však již pro člověka 2. typu neplatí. Jen minimum autorů předává údaje skutečně odpovídající novému typu člověka - na mnoha místech cituji zejmé­na Barbaru Ann Brennan (Ruce světla). I tato autorka se však ve svém vzestupu na určité úrovni zastavila (svým vnímáním dosahovala k osmému a devátému tělu z dvanácti) a dál nepokračovala, jak naznačuje její další kniha Zjevení světla.

    Drtivá většina autorů pak pouze kompiluje z vydaných knih a směšuje správné s nesprávným. Vše pak spojuje v jediný, místy nepochopitelný a rozporný celek, zejména pokud jde o popis fungo­vání současného člověka a cíl jeho evoluce. Takové knihy pak musí zůstávat na povrchu věcí, jevů a událostí. Jakmile jdou více do hloubky, například při pokusech detailně vysvětlit, jak fungují čakry člověka, rozpory a nesprávnosti za­čínají bít do očí.

    Přesná materialistická logika pak nachází v duchovních učeních a knihách až příliš mnoho zjevných rozporů. A to je jeden z rozhodujících důvodů, proč věda doposud není ochotna duchovní pozadí světa připustit. Z pozice logicky uvažujících materialistů pak totiž taková duchovní učení obsahující řadu evidentních rozporů vypadají jako nedobře sestavené báchorky.
 

Ani duchovní probuzení nezaručilo nalezení správných informací

    V novém zrození tito lidé nedokázali rozpoznat, že ve hmotném světě zatím uplynuly dlouhé tisíce let a dnešní lidská bytost je již jiná. Není však jednoduché rozpoznat sám na sobě takovou evoluční změnu. A to tím spíše, že současné lidstvo není vybaveno na to, aby dokázalo za každé situace rozpoznávat duchovní pozadí svých bytostí. Ani v dostupné literatuře se není čeho chytit. I když člověk našel cestu k duchovnímu probuzení, podrobnosti o rozdílech mezi lidstvem 1. a 2. typu v žádné knize nenašel. Takové informace prostě dlouhou dobu nebyly k mání.

    Na základě čeho tedy měl pochopit, že jeho energetická a duchovní výbava je uspořádána jiným způsobem? Jak měl poznat, že to, co je napsáno v mnoha knihách, už dnes není pravda? Že má uvnitř sebe jiné dary, které získal nový člověk podle Druhého plánu Stvořitelů, a naopak některé původní schopnosti, které měl jako bytost Prvního plánu, zůstaly v tomto zrození neprobuzeny?

    Někdo přece musí být první, kdo tyto nové souvislosti podrobně a jasně vysvětlí. My, co propagujeme Novou duchovní cestu, to považujeme za svůj úkol. Čekali jsme jen na vhodný čas. Až doba bude zralá na takovéto nové informace a současně až budeme zcela připraveni na jejich sdělování. Proto jsme právě v tomto období začali publikovat na Internetu. Používáme tedy médium, ke kterému má dnes většina populace přístup. Vybrali jsme si způsob, který je v dnešní době daleko rychlejší než usilovat o vydání knihy.
 

Nesprávné pochopení fungování dnešního člověka

    Kdo odmítá, že tady na Zemi existovalo postupně lidstvo dvojího typu, nemůže správně pochopit, jak dnešní člověk funguje. Nejvyšší prioritu pro něj má všeobecně uznávaná duchovní pravda. Tedy to, co se opakuje v mnoha knihách. Nedokáže připustit, že by to dnes už mohlo být jinak. Dnešní lidstvo se liší od dávného lidstva především v konstrukci jeho duchovního těla a ve fungování hlavních energetických orgánů člověka – čaker.

    V článcích 7. První a Druhý plán Stvořitelů, lidstvo 1. a 2. typu  a  8. Druhý plán Stvořitelů - dnešní lidstvo jsem popsal hlavní odlišnosti v konstrukci duchovních těl obou typů člověka. U člověka 1. typu se duchovní těla zanořují směrem dovnitř, takže všechna jsou pod ochranou hmoty. U člověka 2. typu je to naopak. Duchovní těla pronikají a obalují těla předcházející směrem ven. Takže hmotné tělo je naopak pod ochranou energetického obalu. Má to jeden rozhodující důsledek. Člověk 2. typu lépe vzdoruje energetickému napadení a mentálnímu ovládání a to se ukázalo pro další vývoj jako rozhodující.

    Přestože mnohé náznaky potvrzují uvedené informace, tyto údaje jsou všeobecně odmítány. Také z toho důvodu zařadím do seriálu článků podrobné informace o sestavě dvanácti vnějších energetických těl dnešního člověka. A o postupném zpracovávání duchovních témat odpovídajících jednotlivým tělům při duchovním vzestupu člověka. Bude to ve třech článcích 15. Duchovní vzestup člověka a trojice hybných sil evoluce, 18. Cesta k duchovnímu probuzení člověka, 19. Mystické zážitky a vzestup do sféry Věčného Já. A později, po uvedení podrobnějších údajů o výživě, se začnu v několika pokračováních zabývat také popisem fungování čaker člověka (orientačně 24. článek a dále).
 

Stará cesta podporuje vychýlenost člověka a oddělenost od přírody

    Člověk 2. typu byl navržen a vytvořen tak, aby mohl přímočaře směřovat ke zvyšování své vnitřní harmonie a vyváženosti. Aby se tak stával nedílnou součástí Přírody. Aby směřoval ke spolupráci a jednotě s Přírodou. Naopak Stará cesta a její praktiky, zejména magie, vedou člověka k posílení individuální síly. Směřují k posílení vůle a síly vědomí na úkor dalších složek bytosti, zejména citů a pocitů, ke kterým patří i oblast svědomí.

    Člověk v tomto pojetí se nestává nedílnou součástí Přírody, ale naopak se stává vychýlenou bytostí, která se vyděluje z Přírody. A která se staví do pozice vládce nad všemi živly i nad Přírodou. Staví se do postavení bytosti, která si troufá diktovat světu a vnucovat mu násilnou cestou své vlastní záměry. Každý se může podívat kolem sebe, jak se tato minulá duchovní strategie odrazila ve fungování hmoty. Více o magii a o tom, jaké vychýlení člověka magie podporuje, bude v článcích 16. Magie z pohledu historie, 17. Srovnání cesty čistého vzestupu s cestou magie.
 

Kdo vlastně měl původně vést lidstvo?

    Původně vedli lidstvo ve hmotě nejvyšší andělé Dhyané, jejichž sféra je dnes vysoko nad úrovní harmonie všech dvanácti vnějších těl běžného člověka. Kdysi dávno měli s lidmi běžné komunikační spojení. V důsledku rozšiřování temných sil na planetě a v důsledku mnoha chyb však pozemské lidstvo padalo svojí harmonií dolů. Přispěly k tomu i chyby andělského vedení lidstva. Místo trpělivého vedení a správného směrování často andělé spíše nechali člověka, aby si dělal, co chce. A pak jej za chyby tvrdě trestali. Sami víme z vlastních rodin, že takový způsob vedení našich dětí moc nefunguje. Je potřeba vychovávat, vysvětlovat, jemným tlakem směrovat správným směrem. Jít vlastním příkladem. Ano samozřejmě, je to mnohem náročnější než jen ponechat a pak za chyby potrestat.

    Zkušenosti z karmické očisty mnoha bytostí zrozených ve hmotě potvrzují tuto skutečnost o chybách andělského vedení. A naznačují, že hrubé chyby každé bytosti na jakémkoliv místě žebříčku odpovědnosti se odrážejí v karmických vrstvách, které bytost na sebe postupně nabaluje. A to vše vede k tomu, že bytost přestává být čistou a skrytě se zatemňuje. Ať už jde o anděla, který má vést lidstvo, nebo o člověka ve hmotné rovině planety. Takže i andělské vedení lidstva postupně ztrácelo svoji původní čistotu. A mnozí andělé pak sestupovali dolů do hmoty, aby se pokusili karmicky očistit ze svých chyb, protože ve své sféře tuto možnost neměli.

    Jaké dlouhodobé důsledky měl tento způsob vedení lidstva? Lidstvo stále frekvenčně padalo dolů, až postupně ztratilo jakýkoliv dosah na Dhyany. A naopak andělé Dhyané přišli o jakoukoliv možnost dále ovlivňovat vývoj na planetě. A někdy v období, kdy andělé jasně vnímali, že vliv na vývoj definitivně ztrácí, došlo k vytvoření nových duchovních institucí, které měly dál směrovat a řídit vývoj lidstva na Zemi. Tak vznikly duchovní instituce složené z lidských duchovních mistrů označované jako Duchovní hierarchie.
 

Vedení lidstva převzaly lidské Duchovní hierarchie

    Tyto nehmotné Duchovní hierarchie lze přirovnat k jakési neoficiální vládě dohlížející z nehmotných sfér na evoluci celého lidstva. V rámci lidských Duchovních hierarchií postupně vzniklo více rozhodovacích úrovní - od nejnižších stupňů to byla Duchovní planetární hierarchie, Duchovní sluneční hierarchie, Duchovní galaktická hierarchie a další. Každá z nich pak odpovídala za lidskou civilizaci, případně civilizace, ve svěřené úrovni a odpovídající oblasti.

    Toto nové vedení však znamenalo zásadní změnu v orientaci člověka. Andělé Dhyané působili z volných duchovních rovin Vesmíru vytvořených z různých hladin bioenergie. Zatímco lidské Duchovní hierarchie působí na lidstvo z živlového světa, z úrovně mezi hmotnými životy. A to je podstatný rozdíl. Je možná matoucí, že také tito mistři Duchovních hierarchií, bývají často označováni jako andělé nebo archandělé. Běžný člověk je pak naprosto pomýlen v tom, kdy jej jeho duchovní cesta skutečně váže na andělské bytosti, a kdy jde pouze o označení pozice v lidské Duchovní hierarchii. Lidé často používají tarotové či andělské karty, pokud hledají odpovědi na své otázky. I v těchto kartách se projevuje dvojsmyslnost při používání označení anděl. Většina andělských karet a karet s archanděly v sobě obsahuje magii a je vázána na lidskou Duchovní hierarchii.
 

Co přinesla pozemskému lidstvu vazba na Duchovní hierarchie?

    Duchovní hierarchie skrytě řídící duchovní vývoj naší planety navíc nebyly složeny pouze z pozemských duchovních mistrů. Jejich členy a mnohdy i zakládajícími členy byly také duchovní mistři z jiných mimozemských civilizací. Nejčastější vměšování tohoto typu na Zemi pochází z oblastí Siria, Plejád a Andromedy. Co nám může poskytnout informační vazba na Duchovní hierarchie?

    Informační vazbou na Duchovní hierarchie lze získat řadu cenných informací o tom, co si osvícené lidské bytosti myslí o našem Vesmíru a jeho evoluci. Co je však podstatné? Že všechny mimozemské civilizace vznikly jako lidstvo 1. typu. Zatímco na planetě Zemi je dnes jediná původní civilizace 2. typu v tomto Vesmíru. Tito mimozemští učitelé nedokázali rozpoznat novou situaci. A myslí si o nás, že jsme zdegenerované lidstvo. Že naše zastřené vědomí znamená dokonalý úpadek od dob Atlantidy a dávného Egypta. A jako s takovými s námi i zacházejí. Netuší, že jsme nová varianta člověka 2. typu. Že by se naopak měli oni učit od nás a udělat vše pro to, aby naše možnosti nového vývoje byly přeneseny i na jejich civilizace. Protože stvořitelské zásahy shora do civilizací ve hmotě už dnes nefungují.
 

Následování rad mimozemských mistrů není moudré

    Místo, aby nás nechali najít si vlastní cestu, snaží se nás navracet do dávné minulosti formou různých teorií o zasvěcení. Čítankovým příkladem je v tomto směru kniha Karen Danrich: Vzestup – nová zasvěcení. Která je silně prodchnuta magií, a která se nás snaží znásilnit do podoby původního lidstva 1. typu. V článku 8. Druhý plán Stvořitelů - dnešní lidstvo jsem vysvětlil, proč my, lidé 2. typu, jsme tady na Zemi zůstali. A proč jsme jako nové lidstvo lépe vzdorující zlu vytlačili z planety původní zdánlivě dokonalé lidstvo 1. typu. Z uvedené knihy lze sice získat informace o strukturách Duchovních hierarchií, ale z  pohledu správného nasměrování vývoje dnešního člověka je však pravdivá pouze kolem 5 %. Její následování by byla jedna z nejhorších věcí, kterou bychom mohli udělat. Zmiňuji se o ní i proto, že na webu Osud.cz se objevil článek propagující tuto knihu.
 

Vměšování mimozemských mistrů nám brání poznat, kým skutečně jsme

    Závěr je následující. Vměšování mimozemských duchovních mistrů do našeho vývoje v nás pozemšťanech podporuje nevědomost o tom, kým skutečně jsme a jaký je skutečný stav našich bytostí. Proč jsme tady, jaký je náš duchovní úkol a jakou duchovní cestou bychom se měli ubírat. Jaké je pravé poslání lidstva na planetě a ve Vesmíru. Proč jsme vůbec byli vytvořeni? Abychom dokázali odpovědět na tyto všechny otázky, potřebujeme se podívat mimo tento Vesmír. Jinak nemůžeme pochopit pravý důvod jeho vzniku a jeho osídlení lidmi.

    Otevřenost duchovního vnímání mimozemských duchovních mistrů ještě nepřináší automaticky vyšší úroveň moudrosti. Oni nás vedou špatným směrem podle vzoru člověka 1. typu. Nepochopili skutečnost, že my pozemšťané představujeme nový typ člověka. Za žádnou cenu nechtěli přijmout, že pozemské lidstvo má právo na svoji vlastní cestu.

    Nová duchovní cesta si musela ve svých počátcích vybojovat právo na existenci i proti těmto mimozemským mocnostem. Příroda pomohla dořešit tuto situaci. A výsledek je dnes ten, že tito duchovní mistři nacházející se mimo hmotu museli opustit prostory planety. Zůstali už pouze ti, kteří jsou zrozeni ve hmotné rovině planety. Ani ti se však nechtějí dobrovolně vzdát svého informačního monopolu.
 

Hra na pozice, nadřazenost a sílu moci

    Většina pozemšťanů mimo Novou duchovní cestu je však stále směrována k prokazování někdy až nepřiměřené úcty těmto lidským auto­ritám o vyšším postavení. A k nekritickému přijímání jejich názorů jako zaručeně správných. Vnímám to jako vynucenou oddanost vůči minulému vedení, které je prezentováno jako dokonalé. A které už v dnešní době ztratilo rozhodující část svých mocenských pravomocí. Které zdaleka není a nebylo dokonalé. Právě naopak - ve skutečnosti v sobě má naakumulované všechny chyby z minulosti – podlehnutí temnu, úpisy, nespravedlnost, selhání, zastírání chyb. Poklonkování cizím mocnostem a jejich zástupcům.

    Žebříčky Duchovní hierarchie někdy znamenají přílišnou hru na pozice, na nadřazenost, na sílu magie a moci jednoho nad druhým. Opět se stačí podívat kolem sebe, jak někteří duchovní mistři nadřazeně a uraženě vyskakují, že si jejich bývalý podřízený dovolil vystoupit s vlastním názorem. A hned následuje hlas autority, který má zašlápnout a odklidit na smetiště toho, kdo si dovolil vybočovat ze stokrát stanoveného řádu. Opět pouze potvrzení toho – jak nahoře, tak také dole.
 

Kam směrovat náš budoucí vývoj?

    Jaký udělat závěr z fungování předvoje osvícených lidských bytostí, duchovních mistrů? Kteří se nahoře v nadzemské posmrtné sféře neoficiálně postavili do čela lidské civilizace poté, co nejvyšší andělé Dhyané ztratili vliv na vývoj tohoto světa? A odtud ovlivňovali duchovní evoluci zbytku světa. Zřejmě v té době nebyla jiná možnost. Je to však správné a má to tak být i v dnešní době? A hlavně, přináší a přinesl tento způsob řízení duchovního vzestupu lidstva významné výsledky? Nebo je dnes důležité nasměrovat vývoj jiným směrem a stát se přirozenou součástí Planety, Přírody a Vesmíru, jejich řídících struktur a informačních polí?

    Proč asi Tvůrci lidstva a Vesmíru uměle oddělili pozemský hmotný svět od astrální nadzemské posmrtné úrovně? Udělali to snad jenom pro to, aby nám zlomyslně ztížili spojení s duchy po smrti, o které je pro nás důležité usilovat? Nebo nás naopak chtěli ochránit od vlivu toho, co by nás mohlo svádět ze správné cesty? Je snad v povaze samotných Tvůrců, Bohů či andělů, aby byli zlomyslní a ztížili nám nejvíce právě to, co je pro nás nejdůležitější?

    Poskytuje mi snad energii a potravu pro tento život lidská Duchovní hierarchie nebo kdokoliv jiný z posmrtné sféry? Proč bych se tedy měl obracet právě na ně, když můj život probíhá v naprosto odlišné úrovni a přitom nezávisle na nich? Co oni mi mohou poradit, když jejich existence probíhá v úplně jiných podmínkách?

    Poskytuje mi energii a potravu pro můj život Planeta a Vesmír? Je proto správné obracet se právě na tyto vyšší bytosti? A sídlí snad tyto bytosti v lidské posmrtné dimenzi? Nebo na ně spojení najdu přes volné duchovní sféry Vesmíru?

    Ano, toto jsou otázky, nad kterými by se měl každý v dnešní době zamyslet. Protože dnešní doba je dobou nové volby. Můžeme samozřejmě zvolit to samé, pokud to doposud dobře fungovalo. Nebo ale také máme možnost volit jinak, pokud to staré již považujeme za nevyhovující. V této souvislosti je však důležitá následující okolnost. Nalezení a pochopení pravdy není vůbec otázkou sečtělosti, ale otázkou čistého vnímání a nezaujatého přístupu bez hmotných i duchovních předsudků.
 

Nelze jít dvěma cestami najednou

    Vše, co člověka váže ke staré původní cestě dávných civilizací prvního typu, mu zároveň zabraňuje vstoupit na novou duchovní cestu. Nelze jít každou nohou po jiné cestě - jednoduše se nelze roztrhnout. Člověk se musí rozhodnout. Je to z toho důvodu, že obě tyto cesty vedou naprosto jiným směrem. Nelze po nich jít najednou. Nelze používat výhody jedné i druhé. Nelze obě cesty spojit dohromady. Nelze zkombinovat metody duchovního růstu na obou cestách. Je třeba se rozhodnout - buď A nebo B, buď stará cesta, nebo nová. Mnohé z metod používaných na Staré duchovní cestě jsou totiž v přímém rozporu s pravidly a etickými principy Nové duchovní cesty. Takže Příroda a energie stojící za Novou duchovní cestou automaticky takového člověka dál nepustí.

    Povídačky o jedné duchovní cestě dostatečně široké pro všechny, jsou pouhou záminkou, jak odvést pozornost od našich informací. Všimněte si, jak reagují obhájci magie v rozporu se svými slovy. Říkají, že je mnoho cest, které jsou správné. Ale Novou duchovní cestu zásadně a tvrdě odmítají. Takže zřetelně pouze jejich cesta má mnoho variant. Ale žádná z těchto variant nesmí vybočit z rámce, který těmto bytostem zaručuje pokračování jejich minulého postavení, jejich funkcí a jejich pocitu nadřazenosti nad ostatními. Jakmile k takovému vybočení dojde, už je to tabu, které je potřeba důrazně vymýtit.

    V tomto příspěvku jsem se pokusil vysvětlit, že stará cesta směřující dovnitř do duchovního srdce rozhodně není tou cestou, která by umožnila plně probudit veškerý potenciál, který dnešní člověk v sobě skrývá. A to i přesto, že je po tisíce let veřejně propagovaná nejvyššími duchovními kapacitami lidstva. Já tuto cestu považuji za přežitek minulosti. Považuji ji za něco, co právě v tomto období potřebuje lidstvo jako celek opustit. Čeho se potřebuje definitivně zbavit. Bude to však nesmírně těžké. Stejně tak jako je obtížné postupně se zbavovat zátěže zkreslujícího materialismu. O tom, co všechno brání člověku vstoupit na cestu čistého duchovního vzestupu, budu později věnovat samostatný článek.

    Na závěr prosíme každého čtenáře, který dospěl až sem, aby ještě odpověděl na následující anketní otázku. A vybral jednu z nabízených možností, která je nejblíže jeho vnitřnímu osobnímu přesvědčení (z každého počítače lze hlasovat pouze jednou).
 

Agresivní výpady už nadále nebudou mít na našich stránkách místo

    Jak si jistě čtenář tohoto článku všimne, i za tímto článkem následují agresivní urážlivé výpady pana Luďka Kováče. Pan Kováč v nich opět překročil hranice slušnosti a vkusu, i hranice svých práv návštěvníka, které vůči těmto našim webovým stránkám má. Napadl nejen nás, ale dovolil si zesměšňovat i čtenáře, kteří pozitivně reagovali na naše texty.

    Je naše plné právo chránit si energetickou čistotu svých textů. A znemožnit jakékoliv destrukční pokusy o jejich zneužití cizí energií, cizí mocností. Zabránit i jakémukoliv zesměšňování čtenářů našich textů.

    Agresivní diskusní příspěvky pana Luďka Kováče už nejsou na těchto našich webových stránkách vítány. Proto jakmile se objeví další jeho reakce na našem webu, bezprostředně ji vymažeme.

    Na toto poslední agresivní vystoupení pana Kováče reagujeme našimi dvěma texty z rubriky Odpovědi na reakce čtenářů.

Jiří Novák:

Arogance moci není vhodnou metodou pro hledání souladu s Přírodou

Petra Nováková:

Pravda obhajobu nepotřebuje, sama se obhájí

V textu  Hledáte změnu?  jsou obsaženy základní informace pro čtenáře, kteří hledají změnu ve svém životě a potřebují poradit. Za jakých podmínek a jak jim můžeme pomoci.

V rubrice  Vydané KNIHY  najdete přehled a objednávkový formulář k našim knihám zaměřeným na určitá témata nebo úseky historie: Duchovní pozadí historie pozemské civilizace. 1. a 2. stvořitelský plán a výsledný dvojí typ člověka na Zemi s jinými možnostmi, rozdílnou hmotnou a duchovní výbavou. Odlišnosti původní Staré duchovní cesty od Nové duchovní cesty nastartované v roce 1999. Spirituální problematika dnešního člověka. Jak se dostat na neomezený světelný duchovní vzestup a trvale si ho udržovat - opěrné body životního stylu. Soustavná karmická očista. Komunikace s duchovními institucemi, které skrytě vedou současný vývoj na Zemi.

V krátkých videích na Facebookové stránce  Proč jsme tady na Zemi  vysvětlujeme témata spojená s hledáním a rozvíjením duchovní (spirituální) roviny života dnešního člověka. A to krok po kroku tak, aby se hledajícímu otevřela světelná duchovní cesta, a nikoliv astrální cesta spojená s magií, nebo dokonce temná stezka spojená se zneužíváním bytostí. Pro přehrání videa není nutné mít vlastní účet na FB a přihlašovat se na FB. Případně lze zadat odkaz napřímo na všechna videa:  https://www.facebook.com/profile.php?id=100031055814887&sk=videos