Pravčická brána

A38. Film Interstellar - energie podporující změny

Petra Nováková Vloženo 12.6.2015
Petra Nováková

Text připravila k publikování a vložila na web Marie Mejdrová


Mimořádná energie plynoucí z filmu. I zde na Zemi se nám otevírá možnost nepředstavitelného vývoje vpřed. Jsme tady, abychom se vrátili k základům. Nemusíme letět ke hvězdám, abychom objevili nové poznání. Energetický impuls k vlastní přeměně. Spolupráce je základním stavebním kamenem Nového vývoje. Každý přispívá svým dílkem do celkové mozaiky. Přicházejí vám ty příležitosti, na které jste již připraveni. 

V článku 73B byl zmíněn film Interstellar uváděný do distribuce v ČR koncem podzimu 2014. K impulzům z něho se vracíme publikováním následujícího duchovního vnímání a duchovních komunikací Petry Novákové, které vznikly po jeho zhlédnutí.

Podrobný popis děje filmu najdete například na webové stránce https://cs.wikipedia.org/wiki/Interstellar, kde je uveden slovy:
Interstellar je americký vědeckofantastický film režiséra Christophera Nolana z roku 2014. Námět filmu a scénář napsali bratři Chris a Jonathan Nolanovi. Děj filmu zpracovává kosmickou výpravu lidí, kteří hledají obyvatelnou planetu pro lidstvo z planety Země.

Studio, které film vytvořilo, ho uvádělo do kin se sloganem:  
Když se náš čas na Zemi chýlí ke konci, je skupina výzkumníků pověřena nejdůležitějším posláním v lidských dějinách: cestou za hranice naší galaxie, při které má za úkol najít mezi hvězdami pro lidstvo nový domov.


Petra Nováková

 

Mimořádná energie plynoucí z filmu 

 

Duchovní vnímání v souvislosti s filmem Interstellar, na kterém jsme byli v kině společně se skupinkou lidí na NDC 16.11.2014:

Při skončení filmu v průběhu závěrečných titulků, kdy hrála hudba, jsem náhle vnímala jakýsi silný tlak. Nedokázala jsem identifikovat, co to znamená, vnímala jsem ho na hrudi, srdci, jehož tlukot jsem vnímala silněji. Nevěděla jsem, zda nebudu duchovně zvracet, zmocnila se mě trochu panika a snažila jsem se chránit rukou, kterou jsem nechala přes tělo a vůči tlaku se jakoby zavírala. Vnímala jsem hlas, který mi říkal, že je důležité se otevřít a zklidnit se. Otevřela jsem se tedy pocitově, ruku nechala volně podél těla a zavřela oči, abych se mohla soustředit, pozorovat, co se bude dít.

Měla jsem nejprve znovu pocit silného tlaku v celém těle, zároveň jako bych se zahřívala. Přišlo mi to trochu jako ve filmu, když hrdinové při letu v kosmu museli překonávat různé stavy přetížení při překonávání velkých vzdáleností. Pak jsem vnímala, že mi prostupuje celým tělem zářivá zlatavá energie, jakoby mě prozařovala jako při rentgenu. Od hlavy až dolů. Pak jsem měla pocit, jako bych se viděla shora, jako bych byla kousek nad tělem, nad svou hlavou a dívala se, jak mnou ta energie prostupuje. A celým vnitřkem těla se rozlévá. A utváří nové zářící tělo jako ze slunečních paprsků uvnitř mého hmotného těla.

Nejdřív jsem to nedokázala tak přesně určit, měla jsem obavu, zda do mě nevstupuje nějaká jiná bytost. Když jsem se podívala na svou ruku, vnímala jsem uvnitř pod kůží toto nové tělo. Pak jsem cítila, jak se energie soustředí do srdce, které jsem vnímala v jeho hmotné podobě a něco se s ním dělo. Možná tím i s životní jiskrou.

(Později mi to vše připadalo, že to souvisí nějak s regenerací, s omládnutím. Založeným na způsobu, který byl do určité míry ukázán ve filmu. Kde vše bylo přirozené na základě dění různých vlivů, které v rámci Vesmíru existují a které tak způsobily, že lidé, kteří se do tohoto vlivu dostali, prožili v jiných časových rovinách pár let. Pro ostatní na Zemi to však znamenalo téměř celý život. Pak ti na Zemi byli staří, přesto věkem mladší, než ti, co prošli jinými rovinami časoprostoru a jejich podoba byla mladá, ačkoliv na Zemi jim bylo přes sto let.)

Při vnímání se mi náhle chtělo plakat a celkově jsem nechápala, co se děje. Když jsem pak otevřela oči, měla jsem pocit, že jsem se vrátila na Zemi po dlouhé době. Připadala jsem si jako návštěvník. Rozhlížela jsem se kolem sebe, po lidech, co byli se mnou. A měla pocit, že pro ně teď, v době, co jsem měla toto vnímání, uběhlo několik minut, ale já jsem jinou částí své bytosti prošla něčím hodně dlouhým. Přitom svým vědomím jsem vnímala těch několik minut na Zemi.

Dívala jsem se na ně a připadalo mi, že jsem je hrozně dlouho neviděla a že jsem jiná, než dříve a nevěděla jsem, jestli i oni. Prohlížela jsem si všechno kolem a zkoumala, zda je to stejné, jako předtím, nebo se něco změnilo. Připadala jsem si jako blázen.

Nevěděla jsem, zda po svém návratu nebudu mít jiné schopnosti. Cestou z kina jsem se dotkla skla v autě a nevěděla, jestli se ohne jako pružné nebo zůstane pevné.

 

I zde na Zemi se nám otevírá možnost nepředstavitelného vývoje vpřed

 

Měla jsem pocit, že jsem se vrátila z míst, kde vše funguje jinak, vše je propojené (jako ve filmu v knihovně na konci po přeletu černou dírou) a vše je možné. Vše existuje na daleko vyšší rovině možností. Jako úplně jiná úroveň. Nepředstavitelný vývoj vpřed. Teď jsem se vrátila na Zemi a zkoumala, zda došlo k nějakému pokroku, změně, o které nevím. A zjistila, že vše je stejné jako předtím ve smyslu, že zde na Zemi je vše pevně dané, ohraničené hmotou. Netvárné. A člověk je tady v tomto trojrozměrném prostoru jakoby strašně omezen. Bylo to jako vrátit se do uzavřeného místa, které je ohraničeno prostorem a časem, parametry, ve kterých se vyskytuje. Kde vše má své mantinely, všude člověk narazí do zdi. Jako v nějaké krabici, kde je člověk uzavřen a nemůže se rozletět. Pevně držen mezi stěnami. Pevně danými pravidly hmoty.

Tam nahoře tomu tak nebylo.  V tom jiném prostoru, zřejmě daleko vícedimenzionálním, bylo vše otevřené, volné, pružné.

Vrátila jsem se, abych ve hmotném světě byla nucena slétnout z těch oblaků pomyslných nepředstavitelných možností, a znovu začala pracovat na zdánlivě přízemních povinnostech tohoto světa. I když tam nahoře na člověka čeká celý svět. Rozlet. Zde ve hmotě to může připadat tak, jako by člověk poklesl. Jako by slétl z ráje do tvrdého světa, kde musí pracovat. Kde vše je tak plošné, tak přízemní. Všechny starosti, kdy jíst, kdy spát, uklízet… Minutu za minutou řešit další každodenní záležitosti. Protože tak je to správné.

Je to podobné, jako když člověk vyjde na nějaký vrchol, kopec. Vnímá určitou posvátnost, rozhled, mystičnost určitého zážitku, který vychází z pocitu vyššího nadhledu, z pocitu propojení s Přírodou. A pak sejde dolů a zase se musí věnovat tomu, co na něj čeká tady dole. Vysoké vyladění vycházející z prožívaného okamžiku se pocitově vytrácí. I přesto, že frekvenčně tomu tak nemusí být. Protože je potřeba svou pozornost věnovat jiným záležitostem. Přitom by raději vnímal krásu a dokonalost toho okamžiku a přál by si v něm setrvat. Ale nelze to.

Ten prvotní pocit byl velmi nepříjemný, doslova šok, než jsem si uvědomila, že člověk na Zemi není vězněn jako v krabici. Že také má tu možnost rozletu, když bude na sobě duchovně pracovat. Že může stoupat dál a výš a všech těch věcí, které jsem zažila, vnímala, se jednou dotknout.

 

Jsme tady, abychom se vrátili k základům

 

Tím, že náš svět je pevný, tvrdý, jasně daný, můžeme se o něj opřít, abychom mohli sami vzlétnout. Máme v něm oporu, která nám dává jasné možnosti práce na sobě v konkrétních bodech. K čemu by nám v tuto chvíli byl prostor, kde vše by bylo možné, když nejsme dočištění, dostatečně pevní a stabilní. A kde by byly útoky Temných sil o to více neočekávané, skryté. Špatně identifikovatelné. Chybělo by bezpečí a opora, kterou ve hmotě máme.

Jsme tady, abychom se vrátili k základům, naučili se, co je správné, jak na sobě pracovat a to čisté, světelné budovat. V tomto světě mantinelů. A abychom se jako lidstvo postupně dopracovali ke změnám, k novým možnostem, nepředstavitelným příležitostem. Zatím pro nás nejsou ty vzdálené vize reálné. Nelze přeskakovat tu nutnou mravenčí práci. Ale můžeme se k nim postupně svými jednotlivými kroky přiblížit.

Večer jsem vnímala, že si mám vzít pořádnou dávku živin s čistou pravotočivou bioenergií, abych podpořila proces, který se započal.
 

Nemusíme letět ke hvězdám, abychom objevili nové poznání


Petra Nováková: Spojené Síly Světla, prosím, kdo mi k tomuto a celému filmu můžete dát nějaké informace? Děkuji. (Duchovní komunikace z 16.11.2014).

Příroda: „Stále jste vedeni k tomu, abyste byli schopní chápat a uvědomovat si, že v rámci prostředí, ve kterém žijete, jsou stále další a další možnosti, jak se vyvíjet. Přicházejí stále nové. Ve filmu se k těmto možnostem bytosti dopracovávaly skrze různé zákonitosti hmoty. To znamená, nemohly dosáhnout nového, vyššího poznání a změny, pokud nevyhledaly jiné parametry hmoty, které jim takové objevy umožnily. Které jim pomohly dostat se za obzor, do míst, kde vše vnímali, viděli jinak. Kde bylo vše propojené, dávalo smysl. A odtud jedině mohli lidé změnit svou budoucnost.

U vás je tomu však jinak. Protože vnímáte duchovní rovinu života, světa, událostí. S tou pracujete, je vaší součástí. A ta vám dává to, pro co ve filmu musely bytosti doslova letět až ke hvězdám, aby toto poznání objevily. Vy už víte, kde je toto poznání ukryté, jak a kde ho hledat. Ne ve Vesmíru prostřednictvím hmotných výletů. Ale svou prací sami na sobě a otevřením možnosti neomezeného světelného vzestupu, který vás vynese tam, kam potřebujete. K novým poznáním. K novým možnostem, které mění budoucnost.

Mnoho myšlenek z filmu je velmi cenných. A dají se použít v původním znění. Jiná poselství filmu zůstávají skrytá v různých jednotlivých situacích, které jsou ve filmu ztvárněny. Je potřeba je hledat, vnímat. A protože je jich tam mnoho, vše nelze pojmout naráz. Nejpodstatnější však pro vás zůstává hlavní energetický náboj filmu, který přináší pro další vývoj mimořádné impulzy. Pro každého z Vás i jako celek. Ty sama jsi mnoho věcí vnímala.

 

Energetický impulz k vlastní přeměně
 

Vaše bytosti dostávají takto silný energetický impulz k vlastní přeměně. Ke změně, která zatím nemohla být nastartována, předána. Protože vychází z úplně jiných rovin, ke kterým zatím nešlo získat jen tak přístup. Protože se zde promíchávají nejen impulzy energetického charakteru, ale také charakteru hmotného. A tomuto propojení napomáhá právě podoba filmu, který pro vás obsahuje jak informace z pohledu hmotného fungování, tak duchovní energie v pozadí za celým filmem. Takto bylo vše zprostředkováno. A to byl hlavní účel, cíl. Ještě se k tomu vrátíme podrobněji později.

Napadá tě podstatná myšlenka, kterou vy už dávno víte. Tedy, že lidstvo díky světelnému vzestupu může dříve pochopit své chyby, porozumět tomu, proč se ho snaží planeta Země ze svého povrchu vypudit skrze události, které probíhají. A předejít tak tomu, že je již pozdě na jakákoli řešení nebo v případě filmu pouze hmotné řešení mimořádné podoby, aby bylo lidstvo zachráněno. Protože na duchovní přeměnu, změnu postojů bylo již příliš pozdě.“

 

Spolupráce je základním stavebním kamenem Nového vývoje

 

Petra Nováková: Spojené Síly Světla, prosím, kdo mi můžete dát ještě další informace k tomuto filmu? Děkuji. (Duchovní komunikace z 19.11.2014)

Příroda: Dnes je to již pár dní od zhlédnutí filmu, proto lze některé informace doplnit. To nejpodstatnější bylo řečeno a dál se bude rozvíjet možnost, která zhlédnutím filmu bude lidstvu nejprve skrze vás, bytostí na NDC, dána. Už jsme mluvili o mnoha myšlenkách, které jsou ve filmu obsaženy a které jsou důležité. Je jich však mnoho a je potřeba mít čas a prostor, abyste si mohli všechny uvědomit, všechny postřehnout.

Nebudeme, ani není naším cílem, je všechny teď rozebírat, to třeba udělají jiní, ale je vhodné zvýraznit ty, které mají zvláštní význam v tuto chvíli. Připomenu tedy hlavně potřebu spolupráce. Která byla ve filmu hodně zviditelněna.

Vždy, když je potřeba dosáhnout něčeho mimořádného, důležitého, je potřeba spolupráce. Což je jeden ze základních stavebních prvků NDC. Každý, kdo se dostane k určitému úkolu, má zde svůj význam a svou vlastní roli. A je potřeba spolupráce všech, aby nadhled a tím i výsledek, byl co nejlepší. Každá bytost má zároveň své impulzy, které ji táhnou, vedou.

Ve filmu jsou tyto impulzy předkládány jako láska. Láska k partnerovi, k dětem. To však není to pravé pojmenování. Protože zde tím byla myšlena hlavně intuice. Bylo zde ukázáno, jak každou bytost může táhnout jiný vlastní impulz.  A až v závěru se ukáže, že oba byly správné, ale bylo potřeba je seskupit do správného pořadí.  K čemuž bytost potřebuje mít určitý nadhled. U vás bytostí na NDC to představuje komunikaci, ale i rozumové zhodnocení událostí. Je důležité vše propojovat. Aby vše do sebe zapadlo. Aby ani jedno nebylo na úkor druhého. Ani hmotný význam na úkor duchovního, ale ani obráceně.

Ve filmu bylo jasně ukázáno, jak jedna situace bez druhé by nemohla vzniknout. Jak každý krok, i když se zprvu zdál, že nebyl správný, zcela přesně zapadal na své místo. A stejně tak je to i ve vašem světě. Když jste vedeni intuicí a nasloucháte Spojeným Silám Světla, jste součástí velkého celku, kde vše má své místo. I vy. A nezáleží na tom, zda je váš úkol předem jasný a vaše kroky jsou tak mimořádné, že jejich dopad, jejich význam a smysl je vidět.

 

Každý přispívá svým dílkem do celkové mozaiky
 

Každý jednotlivý krok každého jednotlivce skládá celý celek. Každý přispívá svým dílem. Každým svým krokem, který se může jevit jako zdánlivě obyčejný. Ale není. Je chybou myslet si, že mé kroky nejsou podstatné, protože je jiní nevidí a možná ani já. Celek se skládá z jednotlivých dílčích drobností. Někteří mají za úkol přispět těmito drobnostmi, aby pomohli jiným naplnit jejich úkol, který se může týkat vývoje celého lidstva. Bez těchto drobností by se nemuselo podařit ho naplnit.

Zároveň však světelný vývoj je tak jištěn, že selhání jedné bytosti je znát, ale nedokáže zcela rozhodit, znemožnit celou misi. Najdou se nové možnosti, nová řešení. Ale tím nejlepším je samozřejmě situace, kdy všichni jsou schopní a připravení své úkoly splnit.

Je důležité pro každého z vás uvědomovat si své místo ve vývoji. Zapojením se do současného dění (tím, že pracujete na svém světelném vzestupu a aktivně nasloucháte impulzům a převádíte je do praxe) se stáváte aktéry, samotnými herci, doslova tvůrci, kteří mohou ovlivnit děj. Protože „hra“ není předem daná, ale vytváří se za pochodu. Jako u vás v poslední době oblíbená forma divadla, zábavy. (pozn. Interaktivní forma divadla, improvizace, kdy průběh děje není předem daný, tvoří se podle reakcí diváků.)

Pokud si bytost vybírá raději místo diváka, ať už z pocitu strachu, přílišné zodpovědnosti, nedůvěry v sebe nebo jen z pohodlnosti, bere si tím možnost přispět, podílet se, zapojit se. Stojí mimo hlavní proud, když nesleduje výzvy, které jsou před ni kladeny.

 

Přicházejí vám ty příležitosti, na které jste již připraveni
 

Každá výzva, která přichází, testuje, posouvá vaše možnosti dál. Je darem, který vede k růstu, k rozvoji. I přesto, že je mnohdy pro vás obtížné tyto výzvy přijmout. Přestaňte se bát využívat možnosti, které se nabízejí. Například je odmítat slovy, že ještě nejste připravení. Pokud vám Spojené Síly Světla tuto možnost poslaly, považují vás za připravené. A tato situace vás tak tlačí k vlastnímu postupu. Jen někdy bytost potřebuje ještě nějaký další impulz, například od jiné bytosti, aby vše správně pochopila, vše jí došlo a bytost se odhodlala tento krok udělat.

Tuto podporu kolem sebe vždy ve správný okamžik máte. Vždy je vám zajištěna, pokud je tomu třeba. (Ale zároveň se neopakuje donekonečna.) A k tomu slouží opět spolupráce. A tak se znovu dostáváme na začátek, kde spolupráce je jedním ze základních stavebních prvků světelného vývoje. Aby však bytost byla schopná spolupracovat, nejprve potřebuje dostatečně vyladit sama sebe. A impulzy ke spolupráci v pravý čas přijdou.

Film je důležitým impulzem ve vašich dalších krocích. Jeho zhlédnutím otevíráte sobě a tím i dalším cestu dál.

© Petra Nováková, červen 2015
www.novaduchovnicesta.cz


Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

  • 155
  • 22
  • 21
  • 22
  • 22

Celkový počet hlasů: 242