A40. Film Země zítřka II – most od minulosti k budoucnosti

Petra Nováková

Přesné načasování z pohledu energetického

Petra Nováková: Spojené Síly Světla, prosím, kdo mi můžete dát konkrétnější informace ohledně filmu Země zítřka, který jsme včera zhlédli v menší skupince sedmi lidí. A na které byla již větší skupina bytostí na NDC v pondělí. Jaký má tento film smysl pro celkový vývoj, co znamená pro nás? Co říká vnímání, které jsem na konci filmu měla? Děkuji. (Duchovní komunikace z 6.6.2015)

Řídící centrum energií pro tento svět: „Film přišel v pravou dobu, tak jako je tomu vždy u důležitých impulzů, které mají znamenat něco pro celkový vývoj. Které mají nějaké důležité poslání. Vždy je vše tak načasované, aby se konkrétní impulzy objevily v daný čas. Z pohledu hmotného se Vám může jevit takové načasování jako nemožné, neuvěřitelné. Aby vše klaplo. Jak mohlo být dopředu známo, kdy se má daný projekt začít tvořit, kdy realizovat, aby vyšel v kinech i v ČR a přesně v ten čas, kdy je to nejaktuálnější.

Každý dílek skládačky se aktuálně tvaruje do přesné podoby

Z pohledu energetického však není takové načasování nic složitého. Energie přesně vědí, kam mají poslat své impulzy, koho oslovit, aby se vše skládalo dohromady. Také dokážete vytvořit skládačku (puzzle), kde každý kousek do sebe přesně zapadá. Jediný rozdíl je v tom, že zde z hlediska vývoje je znám hrubý odhad. A každý dílek se tvoří aktuálně, energie ho doslova vytvářejí, tvarují do přesné podoby, aby zapadl na své místečko. Je to neustálý proces zdokonalování. A pokud nejde nějaký kousek dotvořit do podoby, která je nejoptimálnější, aby perfektně zapadl, najde se lepší, vhodnější. Vše je tak neustálý proces, vývoj. Hledání a nalézání nejoptimálnějšího řešení.

Budoucnost se tvoří teď a tady každým využitým okamžikem

Proto se nelze ptát na vzdálenou budoucnost. Tvoří se teď a tady. Každým okamžikem, každým krokem. Každým využitým okamžikem, každou vytvořenou příležitostí, která se nenechá ležet, nepropásne se, ale je plně využita. Každým odvážným krokem jednotlivce, odhodlaně kráčet stále vpřed, necouvnout, nezastavit se před nástrahami, před propastí, která jako by se před vámi rozprostírala. Ale nejsou to propasti, které před sebou vnímáte. Jde jen o nekonečný, neprobádaný prostor, který je naplněn tím, co zatím neznáte. Dosud je cizí. Ale jakmile se rozhodnete do něj vkročit, stane se váš. A začne tvořit vaší realitu. Začne ji naplňovat.

Most do neprobádaného prostoru před vámi

A náhle už není před vámi zdánlivá propast. Ale most, který se tvoří každým vaším krokem. Který Vás bezpečně vede tím neprobádaným územím. Které je sice nové, ale zároveň krásné. Protože v každém takovém prostoru, který nemá žádné mantinely vytvořené vašimi představami, vašimi strachy, je nekonečné množství možností k vašemu růstu. A vy nemusíte přemýšlet, která je ta správná. Ta nejlepší. Protože sama se Vám ukáže. Jako světluška, když ve tmě vede vaše kroky. Jako impulz, který říká, kudy je cesta nejoptimálnější.

Někdy nemáte odvahu věřit impulzům

Neduste své plaménky nesprávným konáním, postoji

Někdy se však stane, že světélko uvnitř sebe sami omezujete svými postoji, obavami, podléháním nepříznivým vlivům. Jako když se lucerničce ubere přívod kyslíku, aby mohl plamének hořet. Pak nehoří, ale skomírá. Světlo uvnitř Vás je slabší. Pokud ho škrtíte a omezujete mu prostor tím, že ho ubíráte na úkor nepříznivých myšlenek, pocitů, strachů, obav atd. Pak takové světélko může i zhasnout. A je pak daleko těžší ho znovu zapálit. Aby plamének opět chytl. Nezavírejte svým lucerničkám přístup vzduchu, světelných energií. Nemohou pak hořet tak, jak je to pro ně optimální.

Vytvořit podmínky pro zažehnutí plaménku a jeho správné hoření

Ani ty nejsilnější impulzy shora takový plamének nemohou zažehnout, když uvnitř Vás nejsou zajištěné optimální podmínky pro jeho zažehnutí. Neduste své plaménky vlastním nesprávným konáním, postoji. Světlo znamená prostor k životu. Zajištění optimálních podmínek. Pokud tento prostor a tyto podmínky jsou omezovány, vytěsňovány nepříznivými vlivy, nelze prostor více nafukovat. Je potřeba ho pročistit, nepříznivosti vyházet. Pak se může vše opět srovnat do optimální podoby.

Pomoc je jen pomocí, zodpovědnost zůstává na vás

Úvod ke tvé otázce byl opravdu dlouhý, ale důležitý. Mnoho bytostí si stále neuvědomuje, jak samy mají ve svých rukách své vlastní životy, zodpovědnost za svůj vlastní vývoj. Někteří pomoc odmítají, protože se bojí, že o svou zodpovědnost sami za sebe přijdou. Jiní zase přijímají pomoc v domnění, že to z nich sejme jejich vlastní zodpovědnost. Ani jedno není správné. Pomoc je jen pomocí. Neznamená přenos zodpovědnosti na člověka, který vám pomáhá. Zodpovědnost zůstává na Vás. A je jedno, zda jde o pomoc od nás světelných bytostí shora, nebo jde o pomoc jiné hmotné bytosti ve vašem světě. To je také důležitá informace, kterou spatřuji za nutné sdělit všem bytostem. Vím, že slova, která přenášíš naší komunikací, jsou určena dalším lidem. Že je budou číst, že jim mají pomoci v jejich další cestě. Proto je tento úvod delší. Aby bylo řečeno vše podstatné, vše důležité.

Tato má předešlá slova ale nejsou jen tak hozenými myšlenkami do větru, bez kontextu, bez souvislostí. Právě naopak. Vycházejí z myšlenek, které obsahuje film, na který se ptáš, o kterém máme spolu dále hovořit.

Mnoho myšlenek ve filmu je skrytých

Tento film v sobě nese mnoho myšlenek. Mnoho je jich skrytých a je potřeba se cíleně zaměřovat na jejich odkrytí. Nejsou naservírované přesně před vámi, tyto skryté myšlenky je třeba vyhledat ve velkém množství jednotlivých impulzů. A proto je tak důležitá vaše komunikace s námi, protože vám pomůže tyto jednotlivé důležité impulzy zachytit, pochopit a správně zpracovat.

Nechávat v sobě stále otevřený prostor pro Světlo

Jedním z impulzů bylo ukázat, jak důležité je nenechat se převálcovat nepříznivými impulzy, vjemy, myšlenkami uvnitř vás, které na každého z vás působí. Na někoho silněji, na někoho méně. Hlavní postava i další bytosti, které měly potenciál pomoci, měly zvláštní dar, byly nazývány snílci. Ale nešlo ve skutečnosti o nic jiného, než o bytosti, které své vlastní plaménky nedusily obavami, strachy, neživily temného vlka, ale nechávaly otevřený prostor pro Světlo. Proto dokázaly vidět to, co jiní ne. Proto nepřestávaly věřit, protože uvnitř sebe věděly, že možnost změny stále existuje. Nechávaly hořet naplno své plaménky, veškerý prostor uvnitř nich byl proto volný, nezaplněný temnými vlivy. Byl volný pro Světlo, a proto se do něj vešlo více než do prostoru jiných bytostí. Proto dokázaly více než druzí, protože v sobě měly tuto sílu, nechávaly naplno rozvíjet své předpoklady a nechaly se vést impulzy shora. Které ukazovaly, kde je možné zasáhnout. Kde existuje ta skulina, skrze kterou se dá narušit celý systém držící lidstvo v šachu.

Naplno se rozvíjet a využívat svůj potenciál

Na konci bylo ukázáno, jak byly oslovovány další bytosti se zcela odlišnými zálibami, schopnostmi. Ale všechny měly jedno společné. Věřily a dělaly, co mohly. Naplno se rozvíjely a využívaly svůj potenciál. Ty pak dostaly možnost vidět, spatřit více. Jako když se bytosti dozví o NDC. Mají možnost vnímat více. Vyšší pravdu. Mají možnost přispět svým dílem ke zlepšení celkového vývoje. Tím, že pracují samy na sobě. Že srovnávají své základy. Že se nenechají vykolejit, odradit. Že stále pracují na tom, co vidí jako důležité, prospěšné. Udržují své plaménky rozsvícené. Mají samy v sobě tu nejlepší oporu. Jako bytosti na NDC, které cvičí Pět Tibeťanů, starají se o svou výživu, o svůj energetický systém, stále se pročišťují od nepříznivých vlivů. A nedovolují temnému vlkovi, aby se usídlil v jejich nitru. Pak mohou být pomocí sobě, ale i druhým.

Pravda je záchranou, ne nebezpečím

Další důležitou myšlenkou byla situace, kdy umělé bytosti držící si své postavení moci, byly přesvědčené, že dělají, co mohou nejlépe, aby zachránily současný svět. A že dokud byli všichni v nevědomosti, svět nebyl tak ohrožen jako nyní.

Spatřují v obnažené pravdě nebezpečí. A v nových myšlenkách vidí jen utopii, ztrátu času, ohrožení dosud stanovených a zajetých pravidel. Snaží se za každou cenu udržet neměnný zajetý řád v domnění, že je to jediná možná cesta, jak udržet svět co nejdéle, než se zhroutí. A vidí svou záchranu v možnosti odejít pryč a nechat dole ty, kteří se nedokážou přidat k nim, protože nechápou, co je správné.

Snaha mocných udržet neměnný zajetý řád

Jak jsou tyto myšlenky stejné s těmi, které si drží mágové vašeho světa. V čem je rozdíl? V ničem. Jsou stejně jako ve filmu ochotní bojovat za udržení dosavadních pravidel, za udržení podoby, která je teď, a odejít jinam, do jiného světa (tzv. nehmotné páté dimenze), kde mohou být jen ti, kteří pochopili. Ostatní pak semelou katastrofy v nejhutnější rovině hmoty. Protože nechápou jediný správný směr.

Zapadnutí do hmoty vymaže širší perspektivu

A co lidé, kteří jsou zahmotnění, příliš zapadlí ve hmotě? Ano, i zde byly jasné, pravdivé myšlenky. Co udělají, když je jim sděleno nebezpečí katastrofy, která přijde? Mnoho jich nezačne hledat, co je potřeba zlepšit. Ale využijí blížící se vidinu katastrofy k tomu, aby ještě vyzkoušeli všechno, co dosud nestihli. Využijí tuto informaci k dalším zvěrstvům, k omluvám svého vlastního chování. Když se přeci blíží katastrofa, už je to jedno.

Lidé odevzdávají svou zodpovědnost za vlastní životy druhým

A co neustále vám podsouvané myšlenky o tom, jak tohle je potřeba, tohle je nutné… Lidé produkují stále více temných věcí, které jsou lidstvu servírované na podnose přímo pod nos. Je tak snadné si je vzít a podlehnout představě, že s jejich pomocí na tom bude lidstvo lépe. Lidé dobrovolně odevzdávají svou zodpovědnost za své životy druhým lidem, systémům, v domnění, že ty se o ně postarají. Ať už jde o medicínu, vládu, různé druhy zasvěcovacích rituálů, pomůcek, atd. Žádný z těchto systémů nevrací zodpovědnost za svůj vlastní život do těch správných rukou. Do vašich rukou.

Civilizace bez kontroly duchovní složky bytostí nemá budoucnost

Příběh je také ukázkou toho, že ani dokonalá technika lidstvo nezachrání. Ani svět, kde vše dokonale zdánlivě bezchybně funguje, není zárukou stabilního růstu, vývoje, pokroku. Protože v tomto světě bylo vše příliš umělé. Bez citů. Bez kontroly duchovní složky bytosti. Zcela se odtud vytratila duchovní rovina života. Duchovní rozvoj. Vše zůstalo jen u dokonalé techniky. Technické vyspělosti.

Jedině bytosti v nejhutnější hmotě mohou zachránit vývoj

Jedině bytosti ve hmotě, v té nejhutnější hmotě byly schopné zachránit svět a vývoj. Záleží na vás dole ve hmotě, na vašem každodenním úsilí. Ti nahoře nemohou změnit svět. Ti mohou dávat impulzy. Ale vy dole jste těmi prostředníky. Těmi, co mohou realizovat impulzy, proměnit je v realitu. My nahoře vás vedeme. Posíláme impulzy, které vám říkají, co je důležité a vhodné. Ale vy jste těmi stejně jako ve filmu, kteří hledají ty konkrétní hmotné možnosti, skrze které je možné tyto impulzy dostat do hmoty, zrealizovat je. I ve filmu byly oslovovány další bytosti ve hmotě. Ty nahoře nedokázaly zvrátit vidinu konce. Mohly jen hledat další, které to dokážou.

Vlastním konáním vytváříte prostor pro nové příležitosti pro sebe i druhé

Někdy je potřeba jít proti všem, držet si své přesvědčení a nenechat si ho vzít. I když ostatní tvrdí opak. Postupně i další dostanou příležitost pochopit, vidět, vnímat více. Ale zatím toho někteří nejsou schopni. Jejich přesvědčováním jen ztrácíte čas. Každý musíte jít svou cestou. Tak nejvíce můžete pomoci sobě, druhým, světu. Tím, že neztratíte svou cestu, své přesvědčení. Když zůstanete s nimi na jejich úrovni reality, nikdy nedokážete víc. Ani vy a ani oni. Vlastním konáním vytváříte prostor pro nové příležitosti. Pro sebe i pro druhé.

Skrze své jednání otevíráte i druhým prostor ke změně

Neměnný stav nedává možnost volby. Člověk si jede ve svých zajetých kolejích. Změna je impulzem, který vše spouští. Ve vašich životech i v životech druhých. Protože tato vaše změna se dotýká i ostatních. Musí na ni reagovat. Skrze své jednání dáváte, otevíráte druhým prostor, možnost. Ke změně. Jako ve filmu dcera vůči svému otci. Kdyby zůstala poslušnou, plnila přání svého otce, nikdy by se nedostala dál a nic by se nikam neposunulo.

Nic není neměnné, v každé situaci se dá najít řešení

Všude se dá vytvořit prostor, je-li vůle. A prostor znamená možnosti. Změnu. Nic není stálé, nekonečné, neměnné. Není pravdou, že něco nejde, nedá se změnit. To je pouze chybná předloha ve vaší hlavě. Pokud chcete, v každé situaci se dá najít řešení, z každé situace existuje cesta ven. Ta správná cesta vedoucí ke Světlu. K harmonii, ke světelnému vývoji. Každá bytost je schopná v rámci svého osobního vývoje vnést do života zásadní změny. I když se zdá, že její život je předem dán nastavením, které dostala.

Vymanit se z přesně stanovených šablon

Ve filmu to bylo ukázáno na holčičce Athéně. Dokázala se vzepřít, dokázala jít za svým úkolem, nepřestávala hledat. Dokázala se vymanit z přesně stanovených šablon, jakými bylo bezcitové jednání a držení se jasných pravidel. Dokázala přesáhnout možnosti svého vlastního druhu. A díky tomu byl možný další vývoj. Když každý z vás dokáže přesáhnout hmotné možnosti svého druhu, dokáže otevřít nový prostor, novou dimenzi své vlastní bytosti. A to tím, že odmítne žít jen v iluzi hmotného světa, ale přijme i možnost být součástí světa duchovního. Přijme tím sám za sebe zodpovědnost a může se posunout nad hranice dané hmotou, hmotným fungováním.

Nikdo by nedokázal změnit svět sám

Ale změnit svět nejde bez spolupráce. Nejsilnější myšlenka celého filmu. Nikdo by nedokázal změnit svět sám. Je potřeba spolupráce, která dává sílu, otevírá nové možnosti. Spolupráce vytváří možnosti, které by nemohly vzniknout bez působení potenciálu každé další bytosti. Protože každá taková bytost nesoucí svůj vlastní potenciál, který svým konáním rozvíjí, mnohonásobně zesiluje účinek takto spolupracující skupiny. Vzájemným působením takovýchto bytostí se zesiluje účinek potenciálu každé jednotlivé bytosti a tím i potenciál celé skupiny. Protože každý do vzájemné spolupráce vnáší to nejlepší ze sebe. Potenciál všech jednotlivě i celkově se tak stále zvyšuje. A takovýto neuvěřitelný růst, podpořený vzájemnou spoluprací, pak dává možnost vzniku, vytvoření zcela nových věcí, nových možností. I takových, které se zdají být zcela vyloučené, nemožné.

Když jdete společně dál, neexistuje strop, který byste nezvládli posunout, hranice, kterou byste nedokázali překonat. Protože vývoj je o neustálém, nikdy nekončícím růstu.

Dvě fáze vyzvednutí energií z filmu

Ještě na závěr je potřeba dodat, že bylo důležité takovéto načasování ohledně zhlédnutí filmu ve více skupinách. První seskupení pomohlo otevřít energie, které film v sobě pro další vývoj nesl. A tyto energie tak v průběhu celého týdne působily. Umožnily posunout dál některé energetické operace ohledně očisty jednotlivých bytostí i likvidace temných systémů. A druhá skupinka, včerejší, díky předešlému týdennímu působení energií, byla posunuta na vyšší hladinu energií stejně jako všechny další bytosti na NDC. Tato skupinka tak mohla za celou NDC vyzvednout poslání, které bylo uložené na vyšší hladině energií. A mohlo být vyzvednuté až teď, po tomto předcházejícím posunu, které prvotní působení energií z filmu vyvolalo. Některým bytostem, tím, že byly součástí druhé skupiny, energie pomohly v jejich vlastním vývoji, v očistě. Také si mohly pomoci zlepšit svou karmickou situaci tím, že byly součástí důležitého úkolu, který v rámci filmu proběhl.  Přispěly k jeho uskutečnění.

Toto poslání, význam filmu, který vám byl včera předán, jsi pak vnímala. A je důležité ho sdělit i ostatním. Na každého pak může odkaz tohoto poslání dále působit, aby se mohl každý dále rozvíjet, jak nejlépe může a dokáže ve své vlastní situaci, ve které se nachází jako bytost žijící ve hmotném světě a pracující na svém světelném duchovním vzestupu, nachází.“

Petra Nováková: Moc děkuji za výčet všech těchto informací. Jsou pro nás pro všechny důležité a cenné a moc si jich vážíme. Jsou nám stálou pomocí na naší cestě ke Světlu.

Duchovní vnímání během filmu Země zítřka

Využívat včas příležitostí, které nám přicházejí

Je na nás všímat si impulsů pro náš vývoj, které dostáváme „shora“ z duchovních sfér a z našeho okolí, od dalších bytostí kolem, od Přírody. Buď je využijeme anebo je promarníme. Jednat musíme my tady dole ve hmotě. Jen my můžeme změnit realitu.

Využít možnosti, jaké se nabízejí právě teď

Někdy se může zdát, že z hmotného pohledu je určitá varianta horší. Z hlediska duchovního ovšem může být vhodnější. Každopádně se vyplatí vyžít první vhodnou příležitost, která přichází, zbytečně nečekat na dokonalejší podobu. Tím přicházíme o čas, který máme, o další možnosti, které se nám tím mohou otevřít. Kdybychom vždy čekali na dokonalé podoby impulzů, dokonalé seskupení situace, strávili bychom život v čekárně. Navíc je z našeho hmotného pohledu obtížné rozpoznat, co je ideální a optimální. Protože hmotný pohled je značně omezený právě proto, že mu chybí duchovní nadhled. 

Je důležité využít možností, jaké jsou právě teď a do všeho jít s tím, co máme právě teď. Protože pokud nám tato příležitost přišla jako impulz od Spojených Sil Světla, pak je z vyššího duchovního nadhledu v tu chvíli pro nás tou nejlepší možnou. I když se nám může zdát z hmotného pohledu jako nedokonalá. 

Když člověk chce začít dělat něco nového, podnikat, změnit život, také nelze čekat, až bude mít dost peněz, až bude klid tady a tady, až tohle se ještě vyřeší… Protože vždy se najde něco dalšího. A když se příležitost nevyužije včas, člověk pak na další může čekat déle. A ta další příležitost už nemusí být tak dobrá.

Vymýšlet zlepšení lze i v průběhu cesty. Navíc je to za pochodu i efektivnější, protože člověk vidí, co funguje a co ne, co je potřeba vylepšit. Už je patrné, jakým způsobem se věci dál vyvíjejí na základě jeho kroků. A může tedy flexibilně reagovat tak, aby další vývoj byl co nejoptimálnější. Lepší je mít hrubý nákres, představu a jít do akce, než ztrácet čas přesnými detaily, které se poté v průběhu ve většině případů stejně musí přizpůsobovat novým aktuálním podmínkám.

Trochu mi to připomíná jeden vtip, nepamatuji si přesné znění. Člověk se topí a prosí Boha, aby ho zachránil. Přijde pán a nabízí mu chytit se klacku. Topící to odmítá, že ho zachrání Bůh. Pak přijedou hasiči, také je odmítne, že ho zachrání Bůh. Ještě ho tam přišel do třetice zachránit někdo další, to už si nepamatuji. Nakonec se utopil a v nebi se ptá Boha, proč ho nezachránil. A Bůh mu povídá: „A proč myslíš, že jsem ti tam posílal všechny ty lidi?“

Neomezovat se představami, co je nebo není dost dobré, vhodné

Někdy se příliš omezujeme našimi představami o tom, co je nebo není dobré, vhodné. Ale z hlediska hmotného jsou to jiná měřítka, než z pohledu duchovního. A hlavní je duchovní pozadí, náš světelný vývoj. Ne to, zda daná příležitost přesně odpovídá našim představám. Proto je důležité příležitosti posuzovat z duchovního nadhledu, nejen z pohledu hmoty. Pohled ze hmoty bývá mnohdy příliš omezený.

Je škoda se připravovat o příležitosti jen proto, že o nich máme jiné představy, že se nám nezdají dost dobré. Spojené Síly Světla nám vždy posílají to, co je pro nás v danou chvíli nejvhodnější. Jen je potřeba si duchovně zkomunikovat a nejlépe i ověřit konzultací s dalšími bytostmi, přáteli na stabilním světelném vzestupu, zda přijaté impulzy nepocházejí naopak od Temných sil. A pokud je impulzů, možností více, je vhodné prověřit, opět svou vlastní komunikací, případně konzultací s dalšími bytostmi na světelném vzestupu, která z nabízených variant je ta nejoptimálnější.

Marie Mejdrová

Jak se vyrovnat s tíživou minulostí, abychom mohli jít dál – osobní zkušenost

Následující slova vycházejí z mých osobních zkušeností, z karmické očisty mojí a mnoha dalších bytostí na světelném vzestupu. Patří mimo jiné do tématu spolupráce a sounáležitosti mezi světelnými bytostmi. Uvádím je proto, že řada lidí při očistě z vysoce nepříznivé karmy, zvlášť v začátcích, těžce zápolí s pocity ohledně vyrovnání se se svojí minulostí. Mají obavy, že se od silných nepříznivých stahujících vazeb nedokážou plně osvobodit. Nechávají se strhávat pocity nedostatečnosti, studu. Porovnávají se s ostatními. Někdy si myslí, že si nezaslouží být mezi lidmi na NDC nebo že si dokonce ani nezaslouží světelné příležitosti či úkoly, které jim přicházejí. A to jim zbytečně zpomaluje a ztěžuje očistu a vykročení vstříc novým obzorům. Vstříc budoucnosti. Takové postoje zbytečně blokují plnění jejich životních úkolů.

Vzájemný respekt a spolupráce světelných bytostí

V tomto svém životě jsem se již setkala s tolika úžasnými světelnými bytostmi. V mnoha chvílích, kdy jsem vedle nich, si uvědomuji, že nikdy nemohu být dost vděčná za to, že jsem dostala šanci je potkat. Respektive znovu se s nimi setkat. (S některými jsem se setkala už nesčetněkrát.) Že bez nich bych jednoduše neměla možnost zvládnout svoji očistu a svoje úkoly. A že kombinací našich předpokladů a potenciálu může za vhodných podmínek vzniknout něco zajímavého a přínosného, co se v tuto chvíli nedá vůbec přesně předvídat. Ano, nebojím se použít slova vzrušující dobrodružství, v tom pozitivním slova smyslu, protože tak to prostě je.
 
Mám radost, když k nim cítím čistý respekt, úctu, doslova mám někdy chuť se před nimi uklonit. Ne z pozice podřízenosti, ale jako vyjádření úcty. (Položit si pravou ruku na srdce a sklonit hlavu. Poté se usmát a podívat se jim do očí. A vnímat tu harmonii, vzájemný respekt a telepatické porozumění mezi námi. Napadá mě teď, že takto jsme se asi někdy v minulosti zdravili.) Cítím přitom vlnu radosti zaplavující celou moji bytost.

Podstatné je, co děláme teď, naše upřímná snaha

Žádné úplně sněhobílé nevinné ovečky tady na Zemi nejsou (a patrně ani nikde jinde). Všichni jsme teď a tady kvůli očistě a harmonizaci, rozvazování nepříznivých vazeb, kvůli světelné evoluci. Nejdůležitější je, co děláme právě teď, protože právě tím tvoříme budoucnost.

Osobně si nejvíce na lidech cením upřímné snahy a vytrvalosti, ochoty naslouchat světelným impulsům a řídit se podle nich, ochoty měnit svoje zatvrzelé nevhodné názory a postoje. To je to, co dokáže zlomit a přebít i ty nejvíce nepříznivé okolnosti, i tu nejtěžší karmu. Minulost už v tuto chvíli nemůžeme změnit, podstatné je, co děláme teď.

Každý můžeme přispět svými zkušenostmi, vlohami, rozvázáním karmy

Některé bytosti mají za sebou delší a bouřlivější minulost než jiné, mají proto za sebou logicky i více zkušeností a případných přehmatů než jiné. Některé se do úkolů a misí vrhaly bez váhání, nechtěly nikde a u ničeho chybět, všechno je zajímalo nebo měly i vysoké ambice. Jiné neměly tento druh vnitřních pohnutek, sledovaly jiné cíle, měly jiné úkoly nebo se obvykle držely hesla: „Kdo nic nedělá, ten nic nezkazí.“

A něco se zkazit nutně muselo, vždyť tvoření a určité projekty probíhaly metodou pokusu a omylu, pokud nebyl žádný předchozí vzor, zkušenosti. Když se něco realizovalo úplně poprvé anebo nebyla možnost se o takovém vzoru dozvědět.
Mnohokrát vedení shora nebylo optimální, dostatečně čisté, s dostatečným nadhledem. Někdy se v systému, který existoval, s možnostmi, které byly k dispozici, nedalo udělat téměř nic skutečně jednoznačně pozitivního, trvale přínosného.
Pak jsou tady ovšem velice přitěžující osobní okolnosti - neochota naslouchat vyššímu čistému vedení, neochota řádně spolupracovat s dalšími světelnými bytostmi, postoje nadřazenosti vůči druhým, touha po vysokých pozicích až neomezené moci, neochota podřídit se světelnému řádu, zrady světelných úkolů a světelných bytostí, zneužití přidělené světelné výbavy, privilegií, pravomocí, touha po mimořádných zážitcích za každou cenu atd.

Každá bytost v sobě obsahuje některé z těchto či jiných klíčových zkušeností a vloh, plus důležité karmické vazby, jejichž odhalením, rozvázáním a pročištěním může pomoci ostatním a celému vývoji.

Pokud by zkušenosti z minulosti a z bojů s mnoha úrovněmi Temnoty nebyly k dispozici, pak ztrácíme to nesmírně cenné, co jsme tak těžce nabyli za ty věky a celý temný vývoj by se mohl opakovat znovu. Protože, i kdybychom sami sebe i prostředí dočistili na 100 %, tak Temnota může zase nenápadně pomalu vzniknout. Jako tomu bylo v prvopočátku a jak tomu bylo v mnoha cyklech historického vývoje. Proto je tak důležité mít informace z minulosti, ze zkušeností o tom, čemu je třeba se vyvarovat, jaké co plodí následky, aby se určité situace už nemohly rozvíjet. Případně i informace o tom, jak v takovém případě proti Temnu účinně bojovat.

Vzájemně se porovnávat není smysluplné ani přínosné

Neměli bychom se porovnávat, kdo je užitečnější pro vývoj apod. Ty relativně čistější, mladší bytosti mají sice méně zkušeností, ale mají zase v sobě např. zachované čisté energie, nemají tak zanesené až zdeformované části svého nitra. A mají proto k dispozici jiná napojení, jiné adresy, dostávají jiné impulsy a jiné nápady. Ve vývoji je důležité obojí.
Není to o tom, kdo je lepší a kdo horší. Někdo má úkol, který se zdá banálnější. Bez „malých“ úkolů by ovšem nebyly možné ani ty velké. Ani úkoly se nedají porovnávat. Každý má něco a tím je důležitý pro celek. Přispívá tím, čím přispívat má, co je jeho úkol, a to je to podstatné.

Je to obdobný princip, jaký každý známe sám u sebe: Každý den potřebujeme splnit řadu drobných povinností a úkolů, vyslyšet různé impulsy. A až teprve celek této drobné práce tvoří dohromady naše větší úkoly a postupně také náš hlavní životní úkol. Bez té mravenčí každodenní práce na různých úrovních by ten větší úkol nikdy nemohl být naplněn a splněn.

Cítím se být ozubeným kolečkem, ne strojem jako takovým? Ale bez toho ozubeného kolečka by přece ten stroj nefungoval. I když vypadne jen jedno kolečko, je to problém. Dá se sice nahradit, ale vyžaduje to další vynaložené úsilí, důvtip, zpomalení výrobního procesu. A jsou i případy, kdy je opravdu velice těžké najít včas dostatečně podobné kolečko, které vyhovuje kladeným nárokům.

Mít řadu zkušeností se ještě zdaleka automaticky nerovná být moudrý! Moudrost teprve vychází z toho, jak nasbírané zkušenosti dokážeme zúročit - pochopit, zpracovat, aplikovat.
A relativní čistota, nevinnost či celkové mládí bytosti, se ještě nerovná automaticky nezkušenost a nedostatek moudrosti!
Pocházíme z různých částí Stvoření, prošli jsme v různých podobách různými světy, za jiných podmínek, měli jsme jiné úkoly, jiné osudy. Proto je vzájemné porovnávání tak ošidné a nedává smysl.

Nemít o nikom přílišné iluze

Připomínám v tomto kontextu, že je důležité nemít o nikom přílišné iluze! Předejde se tak určitým zbytečným problémům a chybám. A to pro obě zúčastněné strany. Do toho samozřejmě spadá nemít iluze ani sám o sobě.

Každá bytost má ve svém duchovním pozadí různé vrstvy s nepříznivou a také příznivou nezpracovanou karmou, o jejichž přesné náplni zatím nemá tušení ani ona ani nikdo jiný.
A každá bytost si v sobě nese zátěž své vlastní minulosti a proto někdy její myšlenky, slova, činy nemusejí být v souladu se světelnými principy. Mohou být vychýlené v důsledku této minulosti, která se právě obnažuje z karmických vrstev. I když je v té chvíli daná bytost na stabilním světelném vzestupu a určitý typ jednání bychom od ní neočekávali. A to samé platí i pro nás.
Proto je důležité, aby každá bytost na sobě neustále pracovala.

Vyrovnaný střed mezi nadřazeností a podřídivostí

Ochrana, imunita před přílišnou nadřazeností na jedné straně a přílišnou podřídivostí na straně druhé spočívá v kontinuální spolupráci, komunikaci, zpětné vazbě se světelnými bytostmi ve hmotě i v duchovních sférách a s Přírodou, v hloubkové karmické očistě, v trvalém posilování světelných základů své bytosti.
V neustálém vylaďování všech svých myšlenek, činů, postojů, všech složek své bytosti do zdravého optimálního středu mezi všemi vychýlenými extrémy. Tedy do vyrovnaného harmonického středu. V péči o energetické vyladění – optimálně fungující čakry, výživa srovnaná z hlediska hmotného i z hlediska bioenergií, energetická očista, vyhýbání se stahujícím vlivům.

Toto společně vytváří naši světelnou celistvost (integritu) a sílu. To je ten základ, o který se poté skutečně můžeme opřít a získat zdravou důvěru sami v sebe. Oporu ve svém srovnaném nitru, v pevných světelných základech vlastní bytosti, ve znalosti sama sebe. To jsou opěrné body, které dohromady tvoří klíč světelné evoluce naší i celého světa.

Jedině ve vyrovnání se do středu mezi všemi vychýlenými extrémy, ve vytvoření zdravého světelného středu své bytosti spočívá naše ochrana před Temnem.

Přičemž nemůžeme být úplně imunní vůči vychýleným postojům, protože je máme v sobě z minulosti a také okolí nás do nich tlačí. Musíme s nimi pracovat, aby nás nevedly k nevhodnému chování, k přehmatům. Úplná trvalá imunita není možná, ani kdybychom již teoreticky byli plně karmicky dočištěni z vlivů minulosti.

Neotvírat Temným v sobě vrátka nevhodnými postoji

Ve chvíli, kdy nemám dostatečně pevný zdravý světelný střed své bytosti, jsem automaticky náchylný k tomu, aby mě moje zbývající zatemněná část a Temné síly zvenčí mohly zase zlomit. Vylomit ze světelné cesty. Zdravé sebevědomí, zdravá sebejistota, založené na vnitřní čistotě a světelné upřímnosti, jsou to jediné, co mě může v krizové chvíli temného nátlaku skutečně efektivně podržet. Pokud v sobě nemám tento střed, o který se mohu opřít, pak jsem jako stéblo ve větru. Je to jen otázka času, kdy Temnotě podlehnu a žádná světelná pomoc zvenčí mi nedokáže pomoci. Může situaci jedině na chvíli energeticky dorovnat, ale nemůže to mít trvání.

S tím souvisí další zásadní věc: Pokud budu sám sebe příliš podceňovat, podporovat svoje postoje nedůvěry vůči možnostem, jak se karmicky vyčistit, pak tím v sobě otvírám průchod pro Temné síly. Poskytuji jim tím možnost, jak se do mě naroubovat, čeho se ve mně zachytit. Protože co tím vlastně říkám? Jestliže mám vnitřní pocit (stačí v podvědomí), že už nikdy nebudu mít šanci být dostatečně čistý, užitečný pro celkový vývoj, tak vlastně jistým způsobem vzdávám svoji snahu o očistu a stávám se náchylný nástrahám Temných sil. Kdyby nebyla šance být čistý, pak by přece zůstala jen ta druhá možnost – zůstat na temné straně. Třetí možnost neexistuje.

Je to podobné jako s imunitou proti choroboplodným zárodkům. Stav mysli, mentální přístup, důvěra ve vlastní čisté schopnosti, mají obrovský vliv na stav obranyschopnosti těla.

Pro ilustraci této silné vnitřní obavy uvedu následující citaci. V reakci na moji část článku A39 mi jedna osoba (relativně krátce) na NDC poslala toto:  
Prirovnanie s klávesmi na piane bolo pre mňa celkom kľúčové na potvrdenie rozpoznania postojov u mňa. V duchovnej komunikácii zo včera s Centrálnou karmou nového vývoja je časť:
"Hra temných na poli spoločenského diania začne byť neúnosná pre nich samých. Celoplošne posilní to ľudí čestných, etických a statočných. To sú tie biele klávesy. Z čoho teda plynie tvoj strach? 
Že aj keď hráš na biele klávesy, stále ťa nahlodáva pokušenie stlačiť aj tie čierne už len preto, že tam sú.
Nechceš to, ale bojíš sa seba, že napriek tomu to urobíš. Oni rázom z tohto sveta nezmiznú a nemôžeš ich ani vytrhať. Nemôžeš ani prestať hrať."

Cesta ven ze strachu z ovládnutí Temnými silami

Jak jsem uváděla výše, jediná cesta ven z této úzkosti je neustálé posilování světelných základů své bytosti, kontinuální karmická očista, zpětná vazba s dalšími bytostmi na světelném vzestupu. Zvlášť v případech velice závažné karmy stačí vynechat jednu z těchto nožiček a nedá se to zvládnout. Člověk skutečně skončí jako plně ovládnutá bytost, nástroj Temných sil. Uzavřený vlastně ve virtuálním světě, odtržený od reality, zbavený vlastní vůle a svobody.

Neznamená to sice, že už není možnost se vrátit, ale každá promarněná příležitost představuje další karmické zatížení, další velké oslabení svého světelného nitra. Další příležitost bude o to těžší, podmínky budou opět obtížnější. Nastavení vnějších příhodných možností není ani při nejlepší vůli možné kdykoli, je to souhra mnoha a mnoha okolností, které jsou neustále v pohybu!

Doslova a do písmene každá bytost, i ta s tou nejtěžší karmou, dostane v určitém bodě reálnou možnost karmicky se vyčistit. Má či bude mít k dispozici možnosti, jak se k tomu dopracovat. Je potřeba je nepřehlížet, brát je vážně, vážit si jich. Naslouchat svojí světelné intuici. Čím dříve, tím pro danou bytost lépe. Nejsou nekonečné. Čím má závažnější karmu, čím má důležitější vazby pro rozuzlování celkového vývoje, tím je logicky vnější tlak na rychlost očisty větší. Když však bude postupovat důsledně podle světelných impulsů, není se čeho obávat.

Přijímání světelných úkolů

Obdobný princip platí i při přijímání a plnění světelných úkolů. Ať už nejprve těch osobních nebo případně posléze i těch závažnějších, které mají větší dopad na celkový vývoj. To, že mi přijde určitá příležitost v situaci, kdy jsem na stabilním světelném vzestupu, není náhoda a je potřeba k tomu podle toho přistupovat.

Nejprve tento impuls samozřejmě ověřit duchovní komunikací se Spojenými Silami Světla a pokud možno i prověřit s dalšími bytostmi na světelném vzestupu. Vyjde-li jako úkol, který mě má dále posunout v mé očistě a v mém vývoji a na který jsem zároveň již připraven, pak odmítnutí nemůže být bez nepříznivých následků. Minimálně si tím ztížím další karmickou očistu a harmonizaci svojí bytosti. A tím zpomalím svůj světelný vývoj.
Platí totiž také to, že z určitých stránek svého karmického břímě se mohu plně dovyvázat jen tak, že budu pracovat na odpovídající světelné protiváze. Abych jednak určitým způsobem situaci energeticky vyvážil. A zároveň abych do hloubky pochopil, co vlastně znamenal ten můj daný přehmat v minulosti, co jsem vlastně ve skutečnosti dělal a jaké to mělo různé dopady.

Někdy není vůbec jednoduché takový úkol přijmout. Člověk se musí probojovat vnitřní nedůvěrou a obavami všeho druhu. Ale pokud to nevzdá a začne úkol plnit, vývoj mu vrací zpět světelné úsilí, které do něho vkládá. Události se začnou průběžně seskupovat tak, aby plnění bylo umožněno. A přitom je potřeba být stále flexibilní, na nic se nefixovat, postupovat krok za krokem s důvěrou podle světelných impulsů. Vnímat a respektovat neustále zákonitosti duchovního pozadí událostí.