A42. Filmy Hvězdné války I – souboje Světla a Temnoty

K publikování připravila a na web vložila Marie Mejdrová.

Jiří Novák

Poselství série filmů Hvězdné války
 

Můj postoj k sérii filmů Hvězdné války - Star Wars? Viděl jsem celou sérii, většinu filmů opakovaně. Vždy jsem vnímal reálný nádech pravdivého vystižení drtivosti a naléhavosti bojů mezi světelnou a temnou stranou světa o vládu nad světem, nad Vesmírem, planetami, civilizacemi. Boje, které se táhnou celou touto filmovou ságou. Vyjadřují totéž, co patří k našim zásadním postojům v rámci NDC. Že totiž existují dvě oddělené strany vesmírné síly – Světlo a Temno. A že boj mezi nimi byl v minulosti vždy nesmiřitelný. Že šlo vždy o to, která strana přežije. Která strana určí zásadní ráz dalšímu vývoji.

Úspěšnost takových filmů naznačuje, že veřejnost v tom vnímá něco víc, než jen pouhé válčení, které se nese i řadami jiných filmů. I běžní lidé v těchto filmech vnímají hluboké poselství, které tyto filmy každému předávají.

Už teď se odhaduje, že tento první film nové série Hvězdných válek možná svojí úspěšností překoná i doposud nejúspěšnějších filmy všech dob - Avatar a Titanic.

Přestože lidé běžně přijímají takové filmy i určitou reálnost opakovaných soubojů mezi Dobrem a Zlem, u duchovně orientovaných webových stránek je tomu obvykle jinak. Často je prezentován názor, že protiklad Dobra a Zla není objektivně daný. Že vytvoření takové protikladnosti představuje pouze subjektivní pohled daného jedince na realitu světa. Názor, který je z pohledu Staré cesty neduchovní. Odpovídá tomu, že daný jedinec se nachází v nižší fázi evoluce své bytosti, že se mu doposud nepodařilo překročit projevy protikladnosti světa. A teprve až se jedinec dostane do „vyšší fáze“ své evoluce, dokáže se povznést nad tento protiklad i nad jakýkoliv boj. A přijme svět jako celek. Jako něco, co tady vždy bylo a i nadále bude. Podle těchto názorů typických pro některé varianty Staré duchovní cesty je tedy boj vyjádřením určité duchovní nevyrovnanosti. Boj je typický pouze pro jednotlivce nacházející se v nižších rovinách své duchovní evoluce.

Náš naprosto odlišný postoj jsme získali z pozice nadhledu, který nám poskytuje světelný vzestup nad hranice tohoto našeho Vesmíru. V mnoha textech jsme odmítli podobné názory Staré duchovní cesty. Protože vnímáme a svojí karmickou očistou jsme si potvrdili něco zcela jiného. Na našem webu jsme opakovaně vysvětlovali, že drtivé boje mezi Temnem a Světlem jsou a vždy byly realitou našeho světa. A tento boj neskončí do té doby, dokud jedna strana úplně nevytlačí druhou, k tomu by došlo v případě vítězství Světla. Nebo pokud strana Temna úplně nepodrobí bytosti Světla i celou původně světelnou evoluci. Více o tom bylo například v textech 6. Dobro a zlo jako dvě soupeřící síly, sestupy do nižších světů, 9. Světlo a temnota v duchovním pozadí světa, 12. Opakované pokusy temných sil ovládnout hmotný svět, 13. Pravotočivost a levotočivost ve hmotě  a dalších.

Průběh posledního filmu Hvězdné války není poplatný Staré duchovní cestě. Spíše podporuje naše názory na svět a jeho fungování. Hesla ve filmu mluví podobně: „Musíte se jim postavit. Bojovat s nimi.“

V Hvězdných válkách se probírá obdobné téma – rytíři Jediové bojující za Světlo svými světelnými meči. Vzdorující temným rytířům. A procházející těžkými osobními zkouškami. Aby nakonec hlavní hrdina dospěl ke zdrcujícímu zjištění, že jeho největším protivníkem na straně Temna je jeho ztracený otec.

My si své postoje k soupeření Dobra se Zlem, Světla s Temnotou, nenecháme vzít. Co je podstatné, mnoho z toho řada z nás prožila jak v dávné minulosti, tak také znovu v letech po otevření NDC. Pro nás je to pravdivá realita, kterou si takto připomínáme. Karmická očista mnohých z nás.

Prožili jsme odpadnutí některých jedinců, kteří měli ambice stát se vedoucími na NDC, aby nakonec po určitém osobním selhání přešli k Temnu a celé měsíce pak na nás energeticky útočili. Dospěli jsme k poznání, že někteří naši nejbližší nám celé roky ubližovali, odebírali nám energie a drtili nás vlastně i v mnoha životech předtím.

Vždy jsem z těchto filmů vnímal obrovskou energetickou sílu. A zároveň pravdivý popis toho, jak probíhaly drtivé boje mezi Světlem a Temnem v minulosti a jak doposud skrytě probíhají i v dnešní době.
 

Tento první film nové série - Hvězdné války: Síla se probouzí (Star Wars, epizoda VII) - se však zdá být v celé dosavadní sérii něčím výjimečný. Přináší s sebou neobvyklé energie. A někteří jednotlivci na NDC při jeho návštěvě skutečně vnímali neobvyklé vjemy, případně i osobní impulsy:

... Ďalším doplňujúcim impulzom bolo znovu pozretie celej série Star Wars, lámanie Anakina na temnú stranu cez nenávisť, odplatu, strach. Je tam jedna dobrá veta v prvom diely: "Nemysli na svoju úzkosť, zameraj sa na prítomnosť a svoju osobnú silu." Príde mi to ako: „Nemysli až tak na svoju úzkosť z karmickej očisty, ale zameraj sa na prítomnosť, zmeniť ju. Nepodliehať strachu, že to nezvládneš.“ Ďalšou vetou zo Star Wars bola: "Strach je cesta k temnej strane, strach vedie k hnevu, hnev k nenávisti a nenávisť k utrpeniu". 

"Náhodne" som zastal pod billboardom na Star Wars VII. K filmu mi dal impulz aj syn. U seba som to vnímal tak, že na film musím byť pripravený. 17.12. som bol nesvoj a vôbec ma to nepustilo a 18.12. som bol už pripravený, zregenerovaný a pevný.

Film pôsobí veľmi reálne, pretože tam nie sú nejaké prehnané scény, celé ma to vtiahlo do reality, že to je reálny svet. Táto istá jednoduchosť a reálnosť dávala veľmi silnú energiu, až to naozaj treba vedieť ustáť, pretože aj sila hlavnej temnej postavy na mňa pôsobila reálne a vo väčšej miere ako Darth Vader (pozn.: nejtemnější postava z předchozích dílů). Po filme som až nevedel, že ako to ustáť, silný boj, nová vysoká frekvencia, ktorú som zatiaľ len spoznával.

Podnázov je Sila sa prebúdza. Na jednej strane temná sila (terorizmus) a na druhej strane svetlá sila (regenerácia). Tak nejak mi to vychádza. A to sa deje aj teraz vo mne, silné trenie dvoch protikladných síl.

A druhý příspěvek:

V posledních dnech velké vnitřní napětí, asi to souviselo se Star Wars. Včera to vygradovalo v kině, pusu mám rozkousanou. Dnes příliv energie, velký kámen růženín v bytě mne jakoby energeticky vtahoval a vydával proud energie, na duchovní rovině jsem to vnímala jako hučení. Bouře v žaludku a střevech, asi silná očista. Pocit – chci cvičit jako Jediové a vidět film znovu…

Petra Nováková

Světelná síla se probouzí v každém z nás
 

Dostala jsem před Vánoci impulz od jednoho člověka na NDC, zda a kdy by bylo vhodné zhlédnout nový film Hvězdné války: Síla se probouzí. Vždy se podívám nejprve na trailer a vnímám, zda mě film zaujme, je pro mě důležité ho vidět, nebo mě naopak neláká. U Star Wars jsem okamžitě vnímala tu sílu, mrazení po těle a pocit, že tento film přesně zapadá do tohoto období a je důležité ho vidět.

Při samotném filmu jsem opět vnímala tu neuvěřitelnou světelnou sílu, o které se ve filmu mluví, že se probouzí. Jakoby se skutečně probouzely energie zcela nového typu, neuvěřitelné hmotné razance, průniku až do hmoty. Zároveň jsem vnímala, jak se tato světelná nová síla má možnost probouzet v každém z nás. Záleží, zda uvěříme, že je to možné, zda to zkusíme. Zda půjdeme do těch zkoušek a výzev, které před námi jsou, teď hned. Jako tomu bylo ve filmu u mnohých postav. Nebo ještě budeme vyčkávat v koutku se strachem, že zatím nejsme připraveni.

Každý dostáváme výzvy, které se nám mohou v danou chvíli zdát nepřekonatelné. Že na ně nemáme možnosti, schopnosti, že to nemůžeme zvládnout. Také za nimi vidíme to úsilí, které do toho budeme muset vložit. Ta úskalí, která nás mohou čekat. Ten svůj vlastní boj, který každý musíme svést, abychom se mohli posunout dál.

Je to přirozený pocit. Kdybychom se zeptali mnoha hrdinů, stejně jako ve filmu, když se chystali na nebezpečnou akci: „Ty se na to cítíš?“ Většinou by odpověď zněla ne. Ale není jiná možnost, než to zkusit. A takhle je to o každém z nás. Stejně jako hlavní hrdinka nechtěla přijmout světelný meč společně se zodpovědností, kterou tím na sebe brala. A také s nebezpečím, které s tím bylo spojené.

Stejně tak na konci pohled Luka Skywalkera mluvil směsicí mnoha dojmů. Možná pocitem, že se nechce znovu vracet do boje, že to vše bylo moc těžké a už chce mít klid. Zároveň vědomím, že tohle nemůže s čistým svědomím odmítnout, že je třeba přijmout tu zodpovědnost, tu možnost a jít znovu do boje. Nemyslet jen na sebe, na své pohodlí, ale přijmout svou část světelného úkolu, kterou má. Díky níž je výjimečný. Protože ostatní jeho pomoc potřebují. Přitom každý můžeme mít v sobě pocity, že nechceme znovu zklamat. Když v minulosti tomu tak mohlo být.
 

Pokora spojená s odvahou a touhou pomoci
 

Zároveň film ukazuje, jak moc je důležitá pokora. Protože pokora dává sílu věřit ve světelné vedení, v to, že v této situaci nejsme náhodou a že máme schopnosti přispět, pomoci. Pokora dává možnost uvědomovat si reálnost nebezpečí, reagovat na něj, zároveň si zachovat flexibilitu. A jít do toho naplno, když je potřeba. Vnímat zodpovědnost, kterou každý máme. Nejen za sebe, ale za celý světelný vývoj. A tato zodpovědnost společně s pokorou nám pomáhá udržovat světelné napojení. Vnímat světelné impulzy. A jednat podle nich.

Kdyby každý z těch hrdinů nakonec podlehl svému strachu, že to nedokáže, nezvládne, nemá na to, celá mise by se zhroutila. Každý z těch hrdinů měl za sebou složitou těžkou minulost plnou ztrát. Kdo z nás ne? Přesto se tato minulost nesmí stát pro nás výmluvou. Brzdou, abychom nepokračovali dál, abychom utekli. I přesto, že Finn ve filmu byl původně rozhodnut nepokračovat, vždy se najde ten správný důvod, proč toto rozhodnutí změnit. Odhodit strachy, sebrat odvahu, zodpovědnost za něco vyššího než jsem jen já sám v dané chvíli. Je to zodpovědnost za to, jak bude můj život pokračovat. Jak bude pokračovat celkový světelný vývoj. Zda budu jen přihlížet a nechám se vláčet okolnostmi, nebo se zapojím.

Naše mise nemusí být megalomanské. Ta největší je začít pracovat na sobě. Změnit sám sebe. Zbavit se okovů minulosti, které nás stahují.

Každý z těch hrdinů musel začít u sebe. Odhodit své strachy. Pak byl připraven pomoci nejen sobě, ale i celku. Světelnému vývoji.

Film obsahoval mnoho momentů, kdy jsem byla dojatá. A při závěrečné písničce jsem vnímala silné mravenčení po celém těle. A opět jakési povolávání být lepšími, než jsme. Že máme ty schopnosti v sobě, každý jiné. A ta světelná síla, ta odhodlanost, se probouzí v každém z nás. Buď ji budeme odmítat, nebo se jí necháme vést.

Když se jí necháme vést, může ta cesta být náročná. Přes mnoho překážek. Ale je to cesta ke světelné svobodě. K vítězství Světla. K možnosti změnit své životy. A taková cesta stojí za to úsilí.

Ve filmu lidské bytosti nakonec šly a bojovaly. Jedna vedle druhé. Pouštěly se do nebezpečných riskantních misí, které se zdály, že nemohou vyjít. Každá z nich přijala svůj díl zodpovědnosti. A díky spolupráci dokázaly to, co se zdálo být nemožné. Vydaly se společně na cestu, která není snadná, která vlastně teprve začala. Přesto, ani jedna z nich nepochybovala, že se rozhodla správně.

To je ten správný postoj. Být si vědom rizika, náročnosti, přesto do toho jít. Pokud je to v tu chvíli správné. Vrhat se do nebezpečí bez sebemenší známky strachu, s nedočkavostí, to podle mě není odvaha. Protože tam chybí obezřetnost. Nadhled, moudrost.

Odvaha pro mě znamená být si vědom rizika, přesto důvěřovat světelnému vedení, impulzům, svým schopnostem. Odhodit nejistotu a strach a využít v danou chvíli všech možností, které se otevírají, které máme k dispozici.
 

Druhá návštěva filmu
 

V průběhu týdne jsem měla stále více neodbytný pocit, že potřebuji film vidět ještě jednou. Nechápala jsem proč. Ale vnímala jsem, že musím. Že mě to neuvěřitelné láká, přitahuje snad ještě více než poprvé. Přesto, že jsem věděla, co ve filmu bude.

Podruhé jsem během filmu vnímala zvláštní nervozitu, že se nemohu uvolnit, naplno si to užít. Jakoby člověk byl stále ve střehu. A po filmu jsem se cítila unavená, jakoby po boji.

Když jsem o tom přemýšlela, měla jsem pocit, že poprvé to bylo hodně nabíjecí, dodání energie, vzpruhy, nového motoru. A podruhé to bylo více pracovní. Člověk v průběhu životů zažil pocity mnohých z těch postav. A najednou se v rámci jednoho filmu mohly pročistit emoce a zážitky ze všech odlišných škál pozic, kterými jsme v minulosti prošli.

Ztráta milované osoby, zrada, vlastní selhání, boj se sebou samým, s temnotou uvnitř sebe, vzepření se manipulaci a nátlaku nebo naopak podlehnutí. Přijetí svého úkolu nebo naopak zbabělé odmítnutí. Strachy, naději, zoufalství, radost, zklamání i vítězství. Přijetí zodpovědnosti za svá rozhodnutí.

Tím vším jsme mnozí z nás byli. Tím vším jsme si prošli. To vše máme uložené uvnitř nás. A stále se s podobnými emocemi, strachy, myšlenkami, zážitky potýkáme. Stále je to o nás samých. O našich rozhodnutích, o zpracování toho, co nosíme uvnitř. Tím to vše začíná. Odhodit to a vykročit. To je ten první moment, ten první krok. Ty další pak následují. Na každém dalším kroku je však stále tou největší překážkou našeho světelného vzestupu to nepříznivé, stahující, blokující, co máme uvnitř sebe. Stále bojujeme sami se sebou. Když však nebudeme ztrácet síly na tento vnitřní boj, zbude nám dost sil na to ostatní.

Jak? Nenechat negace, strachy, aby nás oslabovaly. Zaměřit se na to důležité. Na to, co mohu změnit. V dané chvíli. Nejsou to okolnosti, které mě strachu zbaví. Jsou to má vlastní nastavení, mé postoje, má rozhodnutí. Udržet si harmonii. Strach odhodit. Nenechat se jím svazovat. A jít.
 

Na závěr druhého zhlédnutí filmu jsem vnímala, jak jsme jako světelné bytosti pozvedli své symbolické meče vzhůru, tak, že se uprostřed svými hroty dotýkaly a tvořily špičku. Vzhůru vyšlehly neuvěřitelně silné energie, které se vyslaly na všechny strany, do celého Vesmíru a mnohem dál.

Tyto světelné meče jsem nevnímala jako meče ve filmu, které byly založené na magii. Ale spíše jako meče skutečné. Obyčejná hmota poháněná naší silou a obsahující nejvyšší čisté světelné energie. To znamená naše hmotná síla spojená s čistou energií. Jako symbolika, že světelná síla se probouzí v každém z nás a my jdeme do toho. Spojujeme naše síly na obranu a ochranu světelného vývoje. Ty meče tak představovaly naši hmotnou sílu a energie naši duchovní sílu.

Řídící centrum energií pro tento svět: „Ještě já mám pro tebe pár důležitých informací. Znovu se chystáte na film Star Wars. Ano, vnímáš, že je to film s obrovsky silným nábojem. Tolik tě přitahuje a láká vidět ho znovu. Cítit ty energie. Není to však jen tak bezúčelný zážitek. Ve vás všech pomáhá energie z filmu probouzet čistou sílu. Sílu, která dokáže pohnout s největším Temnem ve vás. Obnažit ho, uvolnit a konečně odhodit. I ty sama za sebe jako bys vnímala pocit nějakého daru, který tam čeká na vyzvednutí. Pro vás všechny i pro každého zvlášť. Film je každopádně mimořádný svou energií, svými myšlenkami. Uvidíš, až kam vás opět povedou.“
 

PN: Spojené Síly Světla, prosím, máte ještě teď v tuto chvíli pro mě nějaké informace k filmu? Co přineslo jeho druhé zhlédnutí? Děkuji.  (Duchovní komunikace z 8.1.2016)

Řídící centrum energií pro tento svět: „Včera mnoho z vás vnímalo spíše únavu, napětí. Ano. Bylo to tím, jak každý z vás v průběhu filmu vnímal realitu v boji s Temnem. Každý z vás tak vnitřně, aniž byste si to uvědomovali, bojoval. S tím, co bylo třeba. Uvnitř vás. S vlastními prožitky z minulosti. A s touto minulostí se tak vypořádával. I s tím, co prožíváte teď. Jaké pocity a myšlenky vás provázejí. Když se vypořádáte s minulostí, pak lze snáze ovlivnit, zpracovat i to, co prožíváte teď. Protože zmizí příčina. Zmizí kořínek, který to stále držel. Ale neznamená to, že pak to jde samo. I když zmizí kořínek a následkem je odumření, přesto je potřeba i toto odumřené vlákno a to, co z něj vzniklo, odstranit. A to je opět práce pro Vás.

Každý jste dostal dar. Dar světelné síly. Dar pomoci. Stále je to však pomoc a to znamená, že hlavní práce zůstává na vás. Bez ní pomoc zůstane nevyužitá.

Stejně jako ve filmu. Darem bylo, že když se bytosti rozhodly do toho jít, riskovat, situace jim vycházely vstříc. Poskládalo se to tak, že i ty nejvíce nepravděpodobné manévry vyšly. Ale bez odhodlání těch bytostí by to nešlo. Nestalo by se samo nic.

Vnímejte impulzy, které vás vedou, jak na sobě dál pracovat, čeho je konečně čas se již zbavit. Neexistují žádné výmluvy. Žádná lepší nastavení, žádný příznivější čas. Teď právě je ten nejlepší. V tento okamžik a v každý další.“

V navazujícím článku A43. Filmy Hvězdné války II – dar v podobě energií se vrátíme k filmu Hvězdné války – Síla se probouzí formou komentářů, postřehů několika dalších jednotlivců na NDC.