A44. Průnik energie z duchovního Srdce Přírody do hmoty

K publikování připravila a na web vložila Marie Mejdrová.

Film Legenda o Tarzanovi, s podtitulem Člověk, Příroda

Nejlépe vystihují Tarzana slova jeho ženy Jane, která zazněla ve filmu: „Žádnému člověku nikdy nestačilo tak málo.“

Ač je mi téma filmu Tarzan blízké a viděla jsem v dětství různá zpracování této předlohy, když jsem viděla plakát na tento film, spíše mě odradil. Vůbec mě nelákal a neměla jsem touhu ani potřebu ani chuť ho vidět. Dozvěděla jsem se však, že tento film již viděla moje kamarádka a moc se jí líbil. To byl pro mě impulz na něj někdy zajít.

Léto však bylo nabité, chystala jsem se odjet z Prahy a na film ani nepomyslela. Situace se poskládala tak, že se mi nahromadily nečekané pracovní povinnosti. Přesto do sebe vše ideálně zapadlo a byla jsem připravená v určitý den odjet. Vše se ale zkomplikovalo a pracovní schůzka nemohla ten den proběhnout. Byla jsem rozhodnutá ji přeložit, až se vrátím. Ale najednou jsem ucítila velmi jasný, urgentní pocit, že mám posunout odjezd a schůzku uskutečnit. Že je to moc důležité. I když jsem zatím nechápala proč. Schůzka proběhla, ale po jejím skončení jsem vnímala, že sama o sobě nebyla tím podstatným, že to celé bylo důležité kvůli něčemu úplně jinému. Zatím jsem však nechápala důvod, jen jsem vnímala jeho existenci.

Doma jsem se podívala na trailer k filmu Legenda o Tarzanovi. A byla z něj v rozpacích. Vnímala jsem jak pozitivní energie, tak i mnoho nepříznivého, co na mě nepůsobilo dobře. Ale díky volnému večeru jsem se rozhodla, že oslovím pár dalších kamarádů a na tento film 9. srpna půjdu. Po mém návratu by se už nemusel v kinech promítat. Celé odpoledne jsem však přemýšlela, zda to byl dobrý nápad, že energie z ukázky byly hodně rozporuplné. Duchovní komunikace se Spojenými Silami Světla mi však opakovaně návštěvu filmu potvrdila. S určitou lehkou obavou jsem tedy vše nechala plynout a plán nerušila.

Nakonec po zhlédnutí filmu jsem pochopila, že on byl tím důvodem, proč jsem měla zůstat o den déle v Praze. Vše bylo jakoby předem překryté různými nepříznivými vlivy, které mě měly od návštěvy tohoto snímku odradit. Což se naštěstí nepodařilo.

Vnímání intenzivního spojení s Přírodou během filmu

Od prvních minut jsem vnímala velmi silné energie. A neuvěřitelně intenzivní pocit sepjetí s Přírodou. Ty krásné harmonické okamžiky ve spojitosti s ní. Když Jane seděla na obrovském majestátním stromě. Když gorily pečovaly o Tarzana, chránily ho svým tělem. Tajemné setkání se slony - vzájemný pohled do očí odrážející hluboké porozumění, soulad, cit a přátelství. Když bytosti přijímaly pomoc Přírody ke svému přesunu džunglí. Běhání po mohutných větvích stromů a přeskakování mezi nimi. Zpěv ptáků jako motiv, který se prolínal celým filmem.

Na konci filmu skákání Tarzana po liánách společně s gorilami. Ten dokonalý pohyb, rychlost, let vzduchem za pomoci Přírody. Tělo se dokonale přizpůsobovalo a v tom všem bylo možné vnímat ladnost, přirozenost, lehkost, pocit radosti a spojení s Přírodou.

V těch chvílích nestál člověk nad Přírodou, ale byl plně její součástí. A svým konáním do ní zapadl, nenarušoval její řád, její principy. Ale plně jej respektoval, přizpůsobil se mu, jeho rytmu. Příroda ho na oplátku podporovala a chránila.

Film mě velmi silně oslovil. Protože scény v něm zachycené, vypovídají o spojení s Přírodou. I tu atmosféru, jako bych znala. Nikdy jsem neuměla zcela popsat ten pocit spříznění, když jsem v Přírodě a cítím, že jsem její součástí. Že do ní patřím. Ten pocit, který vnímám ve svém nitru a naplňuje mě nepředstavitelnou radostí a štěstím. V tomto filmu jsem našla dokonalé ztvárnění, zachycení toho, co sama prožívám.

Neuvěřitelnou sílu Přírody, její pomoc, její přátelství a blízkost, pokud jsme s ní v harmonii a dokážeme jí naslouchat. Připadala jsem si podobně jako Tarzan, jako dítě Přírody. I když jsem v ní nevyrostla a neměla jsem podmínky jako on.

Silné pouto přátelství mezi bytostmi

Něhu, se kterou se vítali Tarzan a jeho zvířecí kamarádky z dětství - lvice. Scéna jakoby mi vycházela přímo z duše. Z mých vlastních emocí a přání. Podoba přivítání přesně odpovídala tomu, jak bych si ji představovala a vnímala já. Detailně jsem chápala Tarzanovy pocity, jeho radost. Jako by byly mými a já skrze něj prožívala vlastní vítání se s Přírodou.

To silné pouto přátelství, které je spojovalo. S různými zvířátky jsem toto zažila. Kdy jsem vnímala silné propojení, společně sdílenou harmonii. Hlavně s pejsky, také se svým prvním morčátkem. Také s koňmi, ale s těmi zatím pouze na duchovní rovině. Nepotkala jsem koně, se kterým bych vnímala takové porozumění i na rovině hmotné. Až letos.

Kdy jsme stáli s hlavami opřenými o sebe v místě čela, vyústění šesté čakry. Což vnímám jako projev velké důvěry, ještě silněji než pohled do očí. Vše kolem se ztiší a pro ten jediný okamžik existuje pouze to dokonalé pouto mezi vámi.

Ve vzájemné blízkosti se zvířátky jsem hladila jejich srst, užívala si dotek, a vnímala silné energie, které mezi námi proudily. S morčátkem jsme takto vydrželi ležet i dvě hodiny. On byl natažený na mé hrudi, já v pohodlném křesle. Společně jsme zívali a odpočívali. To samé s pejskem kamarádky, který se mi tulil v náručí. S pejskem příbuzných, kterého jsem hlídala, jsem toto vnímala mnohokrát. Vyhledal moji přítomnost, zády si sedl až ke mně, aby byl chráněn. Nebo se natáhl, hlavu opřel o mou nohu a spokojeně odpočíval.

Nebo při usínání, když byl stočený do klubíčka u mé postele a já ho hladila po hlavě a pak nechala ruku volně položenou na jeho hřejivém tělíčku. Společně jsme usínali.

Jako by se na tu chvíli zastavil čas a my vychutnávali ty okamžiky klidu. Mimořádného zážitku. 

Někdy šlo o divoká zvířata, jeleny. Kdy došlo k propojení pouhým očním kontaktem, jakoby ten pohled šel až do hloubky, do nitra. Jako bychom si pohlédli až na dno duše. A opět jsem vnímala pocit, který bych popsala slovy z filmu Avatar: „Zřím tě.“  (O tomto filmu jsme psali např. v textech:  Film Avatar - energie připravené pomoci jsou všude kolem vás, Poselství filmu Avatar, Nadřazenost a pýcha člověka ve filmu Avatar ).

To všechno bylo ve filmu zachyceno - láska, úcta, respekt, spolupráce, vzájemná pomoc.
To bylo ztvárněno i na konci filmu, když Tarzan oslovil své přátele z říše zvířat a oni pomohli s ochranou země před vykořisťovateli.

Film však nebyl jen o úchvatných sceneriích, o melodické hudbě, o zvířatech, ale také o lidech a vztazích mezi nimi. Kdy lidé, kteří si navzájem obrovsky ublížili, dokázali najít v sobě sílu pochopit a odpustit. A spojit se spolu v boji proti společnému nepříteli na ochranu vlastní země a jejích obyvatel.

Optimálně vyladěný partnerský vztah

A v neposlední řadě zde byl vykreslený i partnerský vztah Tarzana a Jane. Jeho hloubka a síla. Kdy každý z partnerů byl vnitřně silný, statečný a odhodlaný. Věděl, co chce, žil svůj vlastní život, stál na vlastních nohou. Ale zároveň byl propojen s druhým vnitřně, svými zájmy, svým celkovým nastavením a pojetím života. Byla zde úcta, respekt, dokonalé vyvážení. Vyladěné hranice. Žena byla ženou, neztrácela svůj půvab, svou vznešenost, sama sebe. Nebyla zde ani stopa po podřízenosti. Ale zdravý sebevědomý postoj. Jane nebyla žádná chudinka křehotinká. Dokázala se sama o sebe postarat. Postavit se sama za sebe. Zároveň však nešlo ani o super hrdinku, která by nepotřebovala podporu a pomoc svého partnera. Každý přispíval svým rovným dílem k harmonickému vztahu.

Muž byl pevný, rozhodný, rázný, když bylo potřeba zakročit. Byl skutečnou oporou, dávající prostor a bezpečí. Pevnou, přesto láskyplnou náruč. Kde nechyběl cit a něha, přesto se nevytrácela mužnost. V každém společném kontaktu bylo vždy pochopení a bylo možné vnímat společné propojení. Vždy byli dva, ve svých srdcích, ač byli od sebe vzdáleni.

Každý ve vztahu mohl zůstat sám sebou. Nikdo nemusel potlačovat sám sebe. Naopak mohl plně rozvíjet své přednosti, schopnosti. Ve vzájemném propojení si dávali možnost být ještě lepším člověkem, než by dokázali být každý sám za sebe. Ve vztahu byla volnost a svoboda, přesto je spojovalo silné pouto. Vzájemný vztah jako by jim dával křídla. Sílu, odvahu, odhodlání, vůli dokázat i to, co by se zdálo být na první pohled nemožné. Společně tvořili tým a dokázali dotáhnout vše potřebné a důležité do konce. Každý přispěl svým dílem. A k tomu přicházely impulzy i od dalších přátel, bez kterých by se příběh neobešel.
 

Když máme správný cíl, vždy se najde cesta a přijde pomoc

To všechno bylo poselstvím filmu. Myšlenka, že když máme ten správný cíl, cesta se vždy najde. I když se zdá být nedosažitelný. Pokud vytrváme, přijde pomoc, mnohdy odkud bychom ji ani nečekali. Ale přijde. A pomůže dotáhnout naše započaté úsilí k jasným reálným výsledkům.

Stejně jako tomu bylo i ve filmech Hvězdné války – Síla se probouzí  (článek  A42. Filmy Hvězdné války I – souboje Světla a Temnoty,  A43. Filmy Hvězdné války II – dar v podobě energií ),  Den nezávislosti – Nový útok ( 81A. Systémy sebeobrany Planety, Přírody a Vesmíru ).

A když někdy pochybujeme, nemáme dostatečný nadhled, jsme zasaženi bolestí, emocemi a nedokážeme udržet nadhled, pohlédnout za tyto emoce. Pak ve filmu i v životě máme vedle sebe v ten správný okamžik někoho, kdo nás dokáže na takovou věc upozornit a pomoci nám vše zvládnout zpracovat. Pokud mu v daný okamžik dokážeme naslouchat. Řídit se jeho slovy. Odhodit to, co nás právě tíží a nedovoluje udržet naše vnímání a mysl jasnou.

Setkání s domovem, příval nových energií od Přírody

Při závěrečných titulcích jsem cítila, jak s filmem a energiemi za ním dokonale rezonuji. Jako bych našla něco, co bylo či stále je mou součástí. Energie obsažené v hudbě jakoby prolomily za celé věky vytvořené bariéry, nánosy, jako když se protrhne hráz a voda si najde svou přirozenou cestu na místo, kam směřuje, kam patří. Stejně tak energie jakoby zasáhly mé nitro a pronikly až do srdce. Do jeho středu. Po celou dobu jsem cítila tak silné dojetí, jako nikdy dříve při žádném filmu. Slzy mi tekly proudem a já měla pocit setkání s něčím, co jsem kdysi dávno znala. Bylo to jako setkání s domovem, s něčím tak blízkým, co jsem ani nevěděla, že mi chybělo. Až teď přišlo dojetí z opětovného setkání.

Energie mnou proudily tak silně, že celé mé tělo doslova vibrovalo. Vnímala jsem, že je pro mě důležitá přítomnost dalších dvou mně blízkých bytostí. Každá mě z jedné strany chytla za ruku. Energie byly tak silné, razantní, že jen má bytost na jejich uzemnění nestačila. Jako když obrovský proud vody potřebuje místo úzké trubice pořádný silný kanál. Který jsme takto společně vytvořily. Po ustání vibrací jsem vnímala neskutečnou euforii. Chtělo se mi smát. Jako stav, kdy se do těla vyplaví velké množství endorfinů.

Pevnější a hlubší propojení s Přírodou

Od této chvíle jsem si začala uvědomovat, že mé propojení se zvířaty, s Přírodou, je ještě pevnější. Získalo vyšší a zároveň hlubší dosah, náboj, kvalitu. I mé vnímání ohledně dalších věcí, například toho, co je důležité, jak vhodně impulzy poskládat atd., se zjemnilo. Následovaly zážitky ze setkání s jeleny a dalšími zvířaty, popsané v článku, který bude následovat. 

Náhle kamkoli jsem šla, nacházela jsem, někdy doslova zakopávala o různě velké kameny ve tvaru srdce.

Pak jsem měla silný impulz koupit si vybroušený růženín v tomto tvaru.

Na jednom výletě jsem se dívala do mraků. A najednou přede mnou plul velký mrak ve tvaru srdce (uprostřed foto níže). Jako by se zformoval před mýma očima a za chvíli se opět rozplynul.

Poté jsem na cestě narazila na louži ve tvaru srdce.

Další den při vyjížďce na koni, měl kamarád jedoucí přede mnou na tričku vypocené přes celá záda dokonale symetrické srdce.

A když jsem jedla meloun a vypadl mi na talíř kousek, který měl opět podobu srdce, už jsem začala mít podezření, že se něco děje.  

Spolupráce při řešení tématu duchovního srdce

Pokládala jsem si otázku, co to znamená. Zda se mi neobnažila z karmických vrstev nějaká magie, či nějaké mé umělé, nepřirozené schopnosti z minulosti ohledně partnerských vztahů, apod. V tom okamžiku, ještě jsem nestihla vzít do ruky komunikační sešit, mi na základě vlastních impulzů napsal kamarád Miro Michalech ze Slovenska. Který právě řešil téma duchovního srdce a vnímal, že jsem s tímto tématem propojená. I na základě mého článku o návštěvě duchovního srdce Přírody - viz  Z4. Návštěva Srdce Přírody, obrázku Srdce Přírody – viz níže a text  Srdce Přírody, a dalších souvislostí.

Poslal mi své texty, o znovuobjevování duchovního srdce v něm samém, co ho blokovalo (později zpracovaný do článku Osvobození svého duchovního srdce ). A další text o jeho nalezení a znovuprobuzení v sobě (viz další článek Z38. Poľana – osvobození duchovního srdce Přírody Slovenska ), z něhož jsem četla pouze duchovní komunikaci.  

V tu chvíli mi vše do sebe dokonale zapadlo.

Ta srdce, na která všude narážím, představují srdce Přírody. Síla Přírody je tak obrovská, že se dokázala zformovat ve hmotě do podoby srdce. Když jsem pak následující dny opět uviděla kámen ve tvaru srdce, už jsem se ničemu nedivila.

Za nějakou dobu jsem měla pocit, že potřebuji tento film vidět ještě jednou. A našla jsem poslední možnost v letním kině. Tentokrát jsem vnímala film jako pohlazení. Zpětně jsem se dozvěděla od kamaráda z jiné části ČR, že když na film chtěl jít, už ho u nich v kinech nedávali. Říkal si tedy, že poslední možnost je zřejmě v Praze. Kam se chystal jet. Ale z časového důvodu nakonec od této myšlenky upustil. A záhy dostal mail ode mě, kde jsem i dalším přátelům navrhovala, že toto je poslední možnost film vidět a můžeme jít, pokud bude z jejich strany zájem.

Tak se podařilo spojit a zprostředkovat zážitek z tohoto filmu i dalším bytostem, pro které byl zřejmě také důležitý. Stejně tak kamarádka, které setkání se mnou moc nevycházelo, když četla o tomto filmu, věděla, že ho potřebuje vidět. A vše se poskládalo tak, že i ona se k nám mohla připojit.

Ten večer mě napadaly myšlenky, že mé propojení s Přírodou a s jejím srdcem je tak silné, až mám pocit, že z něj pocházím. Buď jsem jeho částí, nebo bylo mým domovem. Je mi tak známé. A v propojení s Přírodou se cítím absolutně celistvá a mimořádně šťastná.

Po pár dnech jsem přijela na Šumavu, šla se projít a opět narazila na srdce. První bylo z lesklého papíru. Padl mi na něj zrak, když jsem se na okamžik zastavila. Další, již přírodní, kamenná, pak ležela na cestě, po které jsem šla. Obešla jsem svá oblíbená místa, a i když se nebe mračilo, táhlo mě to k potůčku. Tam ve vodě se na mě smálo třetí kamenné srdce.

Napadá mě, třeba je to sbírání nějakých klíčů, nebo částí energií. Které při nějakém určitém množství mohou něco dalšího spustit. Nebo jde pouze o připomenutí mé propojenosti se srdcem Přírody? Poukázání na její probouzející se sílu? Stále mám pocit, jako by to vše byl nějaký vzkaz, který mám poskládat dohromady jako skládačku. Který mi má něco říci. Když jsem přišla z procházky, na okně jsem si všimla mých posbíraných kamínků. Jeden je ze dvou částí. Když jsem ho na výletě uviděla, obě části ležely každá zvlášť. Kamínky se leskly, třpytily bílými krystalky. Jeden byl malý, jeden velký. Přemýšlela jsem, který si vzít. Že je škoda a zbytečné odnášet si oba. Abych nebyla příliš chamtivá. Nakonec jsem vzala oba. Doma jsem pak zjistila, že jsou částí téhož kamenu, že do sebe zapadají.

Teď mi pohled padl na tento kamínek. A opět mi připomněl můj pocit, že jsem částí Srdce Přírody. Že to do sebe vše zapadá. Že mé pocity během filmu o znovunalezení čehosi jakoby přesně symbolizoval tento kámen. Kdy dvě ztracené části do sebe přesně zaklapnou.

Energie Přírody se probouzí naplno

Duchovní komunikace z 1.9.2016:

PN: Spojené Síly Světla, prosím, kdo mi můžete dát detailnější informace k filmu Legenda o Tarzanovi, k impulzům, které jsem skrze něj vnímala. K událostem posledních dnů, které jsem po jeho zhlédnutí zaznamenala, k souvislostem s hmotnými srdci, mým pocitem ohledně mého propojení se srdcem Přírody. Co to vše znamená. Děkuji.

Příroda: „Tento film tě velmi oslovil, zaujal a vnímala jsi mimořádně silné impulzy, které tě vedly tak, abys na něj šla do kina. Aby sis tuto příležitost nenechala ujít. Stejně tak podruhé bylo zhlédnutí filmu důležité. Vše do sebe ještě více zapadlo. Stejně jako dvě části kamene. První zhlédnutí představuje větší část kamene, druhé tu menší. To dolaďování. Zároveň jsi tím umožnila, aby k těmto energiím dostali přístup i další přátelé, bytosti na NDC, kteří film viděli s tebou, a předchozí příležitosti se jim nepodařilo z různých důvodů využít.

Jeho téma tě stále provází. V myšlenkách, když jsi v lese. Vrací se ti obrazy, pocity. A vnímáš jejich intenzitu při sepisování těchto slov do textu.

Vy víte, že náhody neexistují. A vaše jednotlivé kroky jsou vedeny tak, aby se vše do sebe ideálně poskládalo. Když dokážete tyto impulzy vyslyšet, nechat se jimi vést, pak se mohou dít neočekávané věci. Můžete získat daleko více, než byste si dokázali představit. Každá energie může s něčím ve vás rezonovat. Záleží na vaší minulosti, přítomnosti, vašich postojích, na vašich společných vazbách. S bytostmi, s jednotlivými tématy. Prostřednictvím vašich impulzů a vašich článků se pak mohou tyto impulzy šířit dál. A oslovovat, rezonovat s dalšími. Tím se vše mnohonásobně urychluje. Každý získá přístup zrovna k tomu, co potřebuje řešit, co je u něj důležité. Jako přesně načasovaný plán. Který je řízen světelnými energiemi. A proto všechny světelné impulzy, které zachytí i další bytosti, do sebe s neuvěřitelnou přesností zapadají. A mohou vyvolávat mimořádné zážitky. Vy můžete být buď pouhými pozorovateli, nebo přímo jejich aktéry. Záleží na vaší úloze v dané situaci. Někdy také na vašich rozhodnutích, vašich konkrétních krocích.

Stejně tak ty jsi v tomto ohledu byla vedena jasnými, dosti zřetelnými impulzy, které se nedaly přehlédnout. A když jsi tápala ohledně významu toho všeho, okamžitě ti přišla informace jako pomoc od druhého člověka. A vše najednou dávalo smysl. Ty jsi pomohla jemu a on zase tobě. Taková vzájemná pomoc je ideální.

Některé souvislosti jsou složité na odkrývání a tvých otázek je opravdu hodně. Není snadné odpovědět na ně tak, abyste chápali smysl. Protože některé věci se zdají překračovat logiku lidského chápání ve trojrozměrném světě. Duchovní vnímání a souvislosti mají daleko hlubší kořeny a propojení. Vzájemné vazby, návaznosti se pak mohou jevit jako neuvěřitelné.
 

Duchovní Srdce Přírody se osvobozuje od nepříznivých vlivů a nánosů

Ale zpět ke tvým otázkám. Zhmotnělá srdce, která se ti v poslední době zjevují, skutečně souvisejí s mým duchovním srdcem. A sama jsi vnímala, jak energie z filmu byla razantní. Má energie se probouzí. Naplno. Osvobozuje se od nepříznivých vlivů, nánosů, začínám mít možnost volně dýchat. Mé srdce není již skryté před očima ostatních jako dobře střežený diamant. Jako krása ukrývající se ve zdánlivě obyčejném obalu. Jako polodrahokamy, které až po otevření skořápky ukážou svou pravou a jedinečnou krásu.

Už nemusím své srdce střežit a schovávat. Ale mohu ho nechat naplno bít, mluvit svým jasným hlasem. A vyjádřit světu, co sama cítím, vnímám, co potřebuji. A nespoléhat pouze na shovívavost lidských bytostí, ale dokázat se postavit sama za sebe. S vaší pomocí na obranu sebe, prostředí, které je vaším domovem, vás světelných bytostí. Mám daleko větší možnosti připravovat sobě i vám lepší podmínky pro světelný vývoj, které potřebujeme k životu.

Mnoho bytostí již vnímá mou podstatu. Pečuje o mě a vyhledává mou blízkost. Váží si mých energií.

V tuto chvíli však ty jsi byla připravená naslouchat mi. Vnímala jsi mé srdce, dokud bylo ukryté před očima bytostí. Našla jsi k němu cestu. Ne sama. Ale byla jsi ke mně přivedena. Jako jedna z mých bytostí. Bytostí, které byly mou součástí, které dostaly jako dar část mých energií do svého nitra. Aby je pomáhaly střežit, roznést po světě, aby je ukázaly dalším a naučily je, jak se mnou promlouvat, jak mě vnímat. Neseš si v sobě to silné pouto, které vnímáš. Jehož působení vyhledáváš a necháváš na sebe promlouvat mé energie. Cítíš, jak tě plní radostí a štěstím. Jako by se v tobě rozhořel plamínek, to světýlko naplno, když jsi v mé blízkosti. Je více takových bytostí, které dostaly podobný úkol jako ty. Ty jsi byla v tuto chvíli nejvíce připravena, nejvíce naladěna na mé energie.
 

Duchovní srdce člověka slouží k propojení s Přírodou, se světelnými energiemi

Některé bytosti zapomněly na toto poslání, co nosily v sobě. Zcela ho v sobě potlačily. Své srdce uzavřely. Ale přišel čas ho opět otevřít, nechat pročistit. Přijmout tu sílu energií, kterou v sobě mé srdce obsahuje. Nechat ji naplno proudit, nechat se jí vést. Aby zkamenělá srdce některých, dlouho nepoužívaná, ukrytá pod nánosy chyb a událostí v dávné minulosti, začala opět tlouci naplno. Aby pookřála hřejivými energiemi, které vám přináším. Aby začala být používána k tomu, k čemu byla určena. K propojení se mnou. Se světelnými energiemi.
 

Srdce skládá impulzy z duchovní a hmotné roviny do vyváženého celku

Srdce je oblast vašeho vnímání, propojování duchovní a hmotné roviny. Ke skládání impulzů z obou rovin do jednoho vyváženého celku. Jemuž nesmějí chybět city. City vás činí lidskými. Pokud zmizí, ztrácíte to, co je vaší největší předností. Spojení s životní jiskrou, která vás táhne vzhůru. Nelze činit správná rozhodnutí, být spravedlivým člověkem bez používání roviny srdce. Tato rovina je vaším světelným spojením se všemi dalšími bytostmi. Skrze srdce můžete vnímat skutečnou podstatu věcí, skrze své duchovní vnímání, které je na oblasti srdce postavené. Když tato rovina nefunguje optimálně, není možné navazovat optimální vztahy. Ani se sebou samým, ani s dalšími bytostmi. Je důležité tuto rovinu neustále vylaďovat. Učit se ji vnímat. Nechat ji probudit na plný výkon, aby se jako jiskra rozhořela a bezpečně vás vedla. Byla vaším průvodcem.
 

Rovina srdce si musí držet čistotu, aby nepodléhala temným vlivům

Rovina srdce si však musí dokázat držet tu nejvyšší možnou čistotu. Aby nepodléhala temným vlivům, ovládnutím atd. Mnoho z vás jakoby mělo energii srdce přiškrcenou. Neumělo ji používat. Jako zavřený kohoutek, který potřebuje uvolnit. Jako něco, co sice stále je vaší součástí, ale bez čeho jste se již dlouhou dobu naučili fungovat. Když frekvence vašich energií klesaly dolů. Stejně jako člověk, kterému chybí sluch, čich, zrak či končetina se dokáže naučit tento svůj handicap nějakým způsobem vykompenzovat. Posílí si jinou složku, která jakoby převezme úkoly, které měly náležet srdci. Ano bytost takto může fungovat. Ale optimum to není. A když přijde čas, je potřeba opět nalézt ztracenou rovnováhu. Dokázat se k ní navrátit.

Někteří z vás mají či měli srdce uzavřená a teprve teď se je začínají učit používat. Někteří zase srdce používali příliš na úkor jiných složek, navíc srdce bylo hodně vychýlené. Tendence bytosti pak byly podléhat jeho vlivu. Přes vychýlený nástroj však působí Temné síly. Když je srdce ovládnuté, těžko pozná, co je správné a zda ho daný impulz nevede špatným směrem. Vše je potřeba neustále vyvažovat. Srdce otevřít, nechat pročistit. Aby bylo silné a pevné. Aby dokázalo držet nadhled a nenechat se zmást, zaslepit, ovládnout domnělými vjemy, které však neodpovídají realitě. Srdce potřebují obsahovat sílu, vyrovnanost, cit. Ale také odolnost, odhodlání nejenom se nechat srdcem správně vést, ale také dokázat impulzy předávat do praxe. Aby nezůstaly jen v rovině vašeho vnímání. 
 

Vyvažovat rozum a srdce, aby si pomáhaly držet světelný směr cesty

 Také je důležité jednotlivé impulzy případně korigovat rozumem, který vám pomůže situaci správně vyhodnotit v případě, že by srdce bylo ošálené nepříznivými vlivy a vedlo vás slepou uličkou. Je neustále potřeba vyvažovat obě složky, rozum i srdce, aby spolupracovaly, byly si vzájemnou podporou. Jedna složka nezastiňovala druhou, nepracovaly na svůj úkor. Nepodrážely jedna druhé nohy, nenarušovaly vzájemnou stabilitu. Ale pomáhaly si navzájem držet za všech okolností světelný směr cesty, kterou bytost kráčí. 

Někdy se může stát, že hlas rozumu a srdce se v některých situacích liší. Protože jedna ze složek v danou chvíli nepřináší impulzy, které jsou pro bytost nejoptimálnější. Je z různých důvodů vychýlená.

Proto je důležité, abyste se naučili správně rozpoznat, kdy naslouchat srdci, protože vás vede správně. Naopak rozum ovlivněný různými strachy či dalšími nevhodnými vlivy vás v tu chvíli drží při zemi a nedovolí vzlétnout. Nastavuje hranice a mantinely. A tím vás připravuje o příležitosti, které nevyužijete, necháte odplynout, aniž byste se je pokusili zachytit. Vaše další kroky však potřebují vést za tyto hranice stanovené v tu chvíli rozumem.

A naopak jindy rozum potřebuje zbrzdit vychýlené impulzy srdce, které jsou ovlivněné, ovládnuté a vedou vás do náruče Temna. Temno se vás snaží zmanipulovat, a chytnout na vlastních chybách, aby se do vás mohlo vloupat. Oddělit vás od skupiny, dovést do stavu, kdy nemáte nad sebou plnou kontrolu, ale jednáte podle podstrčených temných impulzů. Tedy sami proti sobě, své světelné cestě, i proti druhým světelným bytostem. Aniž byste si toho byli vědomi. S pocitem, že děláte to nejlepší. Ve skutečnosti jste však skrytě jako loutka vedeni k rozkladu Světla.
 

Pro správné vyhodnocení impulzů je třeba vyladit srdce a rozum do vzájemné spolupráce

Abyste byli odolní vůči Temnu, uměli v každé chvíli správně vyhodnotit přicházející impulzy, potřebujete se naučit rovinu srdce a rovinu rozumu vést a vyladit do vzájemné spolupráce tak, aby vždy byly pro sebe vzájemnou kontrolou a pomáhaly vám, abyste nedělali chyby. Aby byly vašimi světelnými průvodci, nikoli nástrojem, přes který na vás Temní mohou působit, ovládnout vaše světelné rozhodování, kroky z něj vycházející.

Aby se tak stalo, musíte nejprve vy odvést pořádný kus práce a obě roviny pročistit, naučit se je správně používat. Pečovat o ně. A nedovolit jejich zneužití. Což je nikdy nekončící proces.

Dostáváme ideální příležitosti, které nás nutí posunout se dál

Nastává nová etapa. Vaše srdce jakoby se zažehávala novým plamenem. Ale jen na vás je, zda ho dokážete udržet čistý a jasný. Vzpomínáš si na pohádku Pyšná princezna? Kdo se nedokáže o svůj plamínek postarat, správným způsobem ho používat a nechá ho vystavovat nepříznivým vlivům, či ho bude používat nevhodným způsobem, plamínek nebude hořet. Ale zhasne. Jako květina vystavená nepříznivým vlastnostem, návykům, postojům princezny.

Každý z vás se může změnit. Ty nástroje máte v sobě. A dostáváte ideální příležitosti, situace, sice náročné, ale přesně takové, které vás nutí posunout se dál. Dokázat přeskočit překážku, která před vámi leží. Díky čemuž se posunete, získáte nové schopnosti, dovednosti, novou výbavu. Dokážete tak být lepším člověkem. Mé energie vám v tom pomáhají a i teď se jejich síla opět zvyšuje.
 

Nelze mít schopnosti a nepřispět k jejich získání a rozvoji

Ale neznamená to tím menší úsilí vložené od vás. Není zde nepřímá úměrnost. Čím více já dávám pro vás, tím více možností máte vy pro sebe. Ale jen když je dokážete adekvátním způsobem využít. Jinak se vám neotevřou. Vy k nim sami v sobě máte klíč. A k němu si potřebujete najít cestičku. Nelze mít schopnosti a nepřispět k jejich získání a rozvoji. To vede k podceňování jejich hodnoty, k nevážení si jich, případně pohrdání jimi až k jejich ztrátě.

Přesto prostředí, které vám poskytuji pro váš hmotný život, pro vaši potěchu, je pro mnohé samozřejmostí. Zkrátka tu je. A lidé si činí nárok na jeho vlastnictví. Ale nedá se vlastnit něco, co vám nepatří. Proto se probouzí má síla. Abych dokázala ochránit své potřeby. Proti těm, kteří mých darů zneužívají. A na pomoc těm, kteří si jich váží. A jsou připravení je střežit a rozvíjet. Jako to nejcennější, co v životě mají.
 

Příroda o nás pečuje tak, abychom mohli co nejlépe využít náš potenciál

Pojďte a zkuste na chvíli naslouchat mému srdci. Cítíte jeho tep, jeho duši? Jakoby zvonila tisícerými tóny a plnila vaše nitra krásnou harmonickou melodií. Když se ji naučíte vnímat, váš život bude bohatší. Rozkvete jako zahrada pod rukama nejlepšího zahradníka. Který nejen umí naslouchat a pečovat, ale vkládá své nejlepší schopnosti a možnosti, aby bytosti, o které pečuje, mohly naplno využít svůj potenciál. Takto zacházím já s vámi. Zkuste takto zacházet i vy se mnou. A se sebou samými, s vlastními bytostmi. Uvidíte, jak pak rozkvetou. A vaši péči vám vrátí.
 

Kolik úsilí vložíme do péče o sebe a Přírodu, tolik se nám vrátí

Nedá se to však ničím ošálit. Pokud nedáte do své péče maximum, hned to poznáte. Příroda je spravedlivá. Kolik vložíte úsilí do péče o sebe, o mě, tolik se vám vrátí. A mnohdy více, než jste čekali, když dokážete být trpěliví. A postupovat krok za krokem. A využít možností přeskoků v podobě mimořádných energií. To pak stačí roztáhnout křídla…ale je potřeba se je nejprve naučit používat.

Každou schopnost, možnost, kterou ke svému životu a úkolu potřebujete, její zárodek, máte v sobě obsažený. Ale nevyroste, nevykvete sám. Jako z malé cibulky je potřeba postupnou péčí vypěstovat pevnou, silnou, statnou a dostatečně odolnou rostlinu. Žádná rostlina však není natolik odolná, abyste péči o ni mohli vzdát. Přerušit, ukončit. A i když o ni dostatečně pečujete a vystavíte ji nenadálým nepříznivým vlivům, rostlinku to může poničit. Pokud je hodně silná, vydrží, dokáže se vzpamatovat. Ale opravdu krutý mráz spálí i tu nejodolnější rostlinu.
 

Je na nás, jakým vlivům vystavujeme své bytosti

Je na Vás, jakým vlivům vystavujete sami sebe, své vlastní bytosti. Nechte se vést svým srdcem, napoví, kudy vede správná cesta a naopak po které není radno se vydávat. Podmínkou však je mít svá srdce dostatečně pročištěná. Ani pevný, odolný komín, když není vyčištěný, nemůže táhnout.

Těším se na setkání s vámi v mém srdci. Slyšíte? To se raduji nad tou příležitostí, které se nám všem dostává. Každý máte cestu ke mně uvnitř sebe. Jen ji najít a rozhodnout se tudy jít.“
 

Ani ta největší cennost nám neudělá radost, pokud nedokážeme vnímat její pravou hodnotu

PN:  Děkuji Ti moc, Přírodo, za tvá slova. A prosím, jestli mi ještě můžeš říci, co ta hmotná srdce, mají to být nějaké klíče? Je v nich ukryté nějaké poselství? Co mi mají říci?

Příroda: „Mají ti říci, abys dokončila tento článek. A spojení se mnou stále udržovala. Jako oheň, který potřebuje živit. Sám nehoří. Abys nezapomněla na své poslání a ukázala dalším, co vše je možné. Kam až mohou jít, pokud mi budou naslouchat. Abys je naučila, že je daleko více věcí a možností, než jsou ochotni si sami připustit. Že ta nejbohatší krása nespočívá ve hmotných statcích, přesto, že jsou pro váš život nějakým způsobem důležité. Ale v tom, jak dokážete to vše, čeho se vám dostává, vnímat, prožívat, vážit si toho. Ani ta největší cennost vám nemůže udělat radost, pokud ji nedokážete správně vnímat. Zahlédnout její pravou hodnotu. Kterou pro vás a váš život má. Radovat se může ten, kdo má ve svém srdci místo. Pro spojení se mnou. Pak je prožitek opravdový, skutečný. Jinak je pouze povrchní a ochuzený o to nejcennější, o svou podstatu. O sdílení a souznění. O harmonii a vděčnost. O porozumění a lásku. O přátelství a spolupráci.
 

Příroda je nejlepším učitelem světelných bytostí

Každý se může učit. A vězte, že jsem dobrým učitelem. Tím nejlepším, kterého si můžete jako světelné bytosti přát. V tom není ego, ani nabubřelost. Je v tom pravda. Prostá a jednoduchá. Mým posláním je se o světelné bytosti starat, chránit je, pomoci rozvíjet jejich potenciál tím, že jim nastavím ideální podmínky. Aby měly ty nejlepší možnosti, kterých jsou schopny ve spolupráci se mnou dosáhnout.

A kdo může být tím nejlepším učitelem než ten, který se posouvá s každým dalším krokem každé jednotlivé bytosti, která se stane díky svému přístupu jeho součástí?

Přijďte ke mně a já vám otevřu svou náruč. Spolu dokážeme víc než každý sám. A to pouto, které tím vzniká, je jako bonus navíc. Který chrání, motivuje, povzbuzuje, dodává sílu.

Buďte mou součástí a já se stanu vaší.“
 

Co znamená být součástí celku

Poznámka:
Být součástí celku znamená, že dílčí část celek nenarušuje, sleduje jeho záměry, cíle. Slaďuje je se svými dílčími úkoly. Neustále aktualizuje společné potřeby. Spolupracuje, naslouchá, vylaďuje. A nikdy nejde na úkor celku či některé jeho části. Protože vše je propojené, vždy úkol jedné části dokonale zapadá do úkolu celku. Podporuje ho, posiluje, pomáhá dotvářet harmonickou podobu. Kterou svým konáním neustále zvyšuje. Pracuje na sobě, tak, aby stále byla plnohodnotnou složkou, aby se rozvíjela, odstraňovala nevhodné, již přežité programy v sobě a nahrazovala je novými, optimálnějšími. Stále pracuje na tom, aby posouvala sebe a tím i celek. Ve svém vlastním zájmu. I v zájmu celku. Pak taková část je plnohodnotným dílkem, jehož existence je velmi cenná. A celek dělá vše proto, aby zajistil své části to nejlepší prostředí, ty nejlepší podmínky pro rozvoj. To všechno znamená „Být součástí“.

Spolupráce při očištění Srdce Přírody Slovenska

Po této komunikaci jsem si přečetla celý text od Miroslava. A došly mi další souvislosti. Hlavně jsem vnímala, že to, co cítím já ve vztahu s Přírodou, on prožívá stejně. Bylo to jako bychom mluvili stejnou řečí. Ale nejen slovy, vnitřně. Jako potkat po dlouhé době bratra, se kterým jsme pobývali na stejném místě, se kterým nás spojuje toto silné napojení na Přírodu, na její srdce. Kdy v této oblasti si rozumíme i beze slov. Oba víme, co se v tomto ohledu v nás odehrává. 

Také se mi opět vybavil onen dvojitý kámen. A přišlo mi, že tím, že se Miroslav prostřednictvím e-mailu spojil se mnou, než vystoupil na vrch Poľanu, získal tak napojení na energie Srdce Přírody, které já již skrze film Legenda o Tarzanovi vnímala v sobě. Dostal tak energetickou posilu, aby mohl splnit svůj úkol a osvobodit duchovní srdce Přírody oblasti Slovenska.

Jako by tedy velký kus kamene bylo srdce Přírody a malá část bylo připojení pročištěného Srdce Přírody pro oblast Slovenska.

Opět jsem si uvědomila, jak důležité je vnímat duchovní impulzy, které nás vedou. A naše spolupráce pak nemá žádných hranic. Může probíhat takto neuvěřitelně na různých místech nejen jedné země, ale také přes hranice. Vzájemně jsme si podporou ve splnění svých vlastních úkolů, které si neseme v sobě. Nikdy to není jen na nás. Vždy máme kolem sebe posilu a pomoc.

O to větší je pak radost z výsledku, když se o něj máme s kým podělit, když je důsledkem zapojení a přispění více bytostí. Radost i síla výsledku se pak násobí.