A55. Co přináší rok 2022 a ohlédnutí za slunovratem a Vánocemi

Text připravila k publikování a vložila na web Marie Holoubková

Petra Nováková

Ohlédnutí za rokem 2021

Duchovní komunikace z 10.1.2022:

PN: Spojené Síly Světla, prosím o pár informací nyní, kdy je již nový rok v plném proudu. Děkuji.

Sféra Transformace: „Nový rok se teprve rozjíždí, je tak říkajíc v plenkách.
Loňský rok byl hodně ve znamení vlastní práce na sobě, vlastního vnitřního přerodu, přeměny, zároveň snaha porozumět sami sobě, vlastním potřebám. Nasměrování, kam chci v životě jít. K tomu se mnozí dostali, mnozí v tom pokračovali, prohlubovali poznání a přeměnu sami sebe.

A jiné to teprve čeká. Až na to dozrají. Každý potřebuje svou rychlost, svůj čas. Kdy ho impulzy dovednou nejprve k informacím. Že existuje něco jiného, že lze žít svůj život jinak. Že jsou možnosti, jak svůj život lépe uchopit, začít mu rozumět. Jít ve spolupráci s přírodou, nechat se vést „proudem řeky“ a veslovat hnáni jeho přirozenou silou. Mnohý člověk vnímá ve svém životě těžkosti, nerozumí jim. Je pro něj těžké chápat, proč. A hlavně jak z toho ven.

Impulzy jste postupně vedeni nejen k informacím, ale také ke konkrétním krokům v praxi, které potřebujete dělat sami. A také k pomoci, která vás podrží a dokáže energeticky rozvázat stahující vlivy.“

PN: Připomeňme si proto:

Jedním stabilním pilířem pomoci, změny, je vlastní práce na sobě, pochopení sebe a vnitřní přeměna.

Druhým pilířem je podpora světelných energií. Průběžná očista energetického systému čaker. Postupné zbavování se nejrůznějších stahujících vlivů, které na sebe každý člověk nasbíral během tohoto života i těch předchozích.

Obě tyto roviny se potřebují vzájemně doplňovat a jít stejným směrem. Jinak z toho stabilní cesta nevyplyne.

I proto neustále pracujeme na sobě, pomáháme druhé nasměrovat a naučit se o sebe účinně pečovat. Po stránce hmotné, výživy, osobního rozvoje atd. i po stránce energetické. Energetické očisty, cvičení Pěti Tibeťanů a další.

Jak vám můžeme pomoci my a jak můžete pomoci vy sami sobě se dozvíte na /hledate-zmenu/

---

Rok 2022 je rokem spolupráce

Duchovní komunikace z 10.1.2022:

Sféra Transformace: „Pro vás, kteří již na sobě dlouhodobě pracujete, byl předchozí rok převážně změnou vnitřní. Vnitřní transformací. Která každopádně má vždy přesah do hmoty.

Tento nový rok 2022, rok spolupráce, má větší zacílení na transformaci, přeměnu vnější. Protože již stavíte na tom, co jste se naučili, opíráte se o dovednosti, které jste získali. A to vám umožnuje jít dál. Dozvídat se stále další a další informace a poznatky o sobě, jak je zařazovat do praxe, a tím měnit svůj vlastní svět, působit na okolí. Snažit se být vzorem a procházet i z vnějšího pohledu změnou.

Mnozí vnímáte nové impulzy, nové příležitosti, nápady. Protože každý nový rok vždy přináší energie tvorby. Je to tvůrčí proces.

Tento rok posílen dvojkou, spoluprací, bude více probíhat v tomto duchu. Spolupráce se projevuje nejen navenek. Ale také uvnitř. Vlastním nastavením. A také nezapomínejte na spolupráci sami se sebou. S partnerem, s rodinou. S kolegy, klienty atd.

Spolupráce zahrnuje mnoho oblastí. Na každou dle impulzů zaměřujte svou pozornost. Protože i rovnováha je v tvůrčím procesu velmi podstatnou veličinou. Když někde chybí, proces drhne a nutí vás přijít na slabé místo, posílit ho, podpořit, zaměřit na něj svou pozornost.

Buďte vnímaví, využívejte spolupráci na podporu sebe, okolí a uvidíte, co vše se může začít dít.“

PN: Děkujeme ti Sféro Transformace. Každý z nás, co využíváme podporu energií a informací od Přírody, Karmy a dalších spojených sil světla, si uvědomujeme, jak je spolupráce důležitá a přínosná. Jak nám impulzy od vás pomáhají lépe uchopit svou vlastní cestu. Chápat, kudy se právě teď dát. Proč se dnes stalo toto a na co nás to upozorňuje. Kde máme slabiny a jak je zvládnout překonat.

To je první rozměr spolupráce.

A pak daleko lépe dokážeme spolupracovat i mezi sebou. Na vyřešení problémů, překonání neharmonií, nedorozumění. Na nových projektech. Na zlepšení svého životního prostředí. Na pomoci druhým. A také na pomoci světu.

Děkujeme za vaši podporu.

Co přinesl zimní slunovrat a období Vánoc?

Duchovní komunikace:

Příroda: „Letos bylo období slunovratu po stránce energetické velmi náročné. Každý rok dochází v tomto období ke střetu silných pozitivních světelných energií za slunovratem, který se slavil už kdysi. A silných energetických tlaků v pozadí za křesťanským pojetím Vánoc. O tom jste mluvili na online setkání Klubu NDC.“

PN: Podle dochovaných informací v minulosti křesťané vnímali sílu tohoto období a chtěli ji využít k posílení křesťanské víry. Ale lidé si nenechali vzít své předchozí „pohanské“ svátky a zvyky. Proto je křesťanství využilo, přetvořilo do vlastní podoby. Aby mělo větší dosah a působení v rámci společnosti.

Jak je to dnes? Je podstatné si umět správně zvolit. Kdy se řídím tradicemi, kterým mám tendenci podléhat a kdy jde o mé rozhodnutí? S čím rezonuji? Každý byl zkoušen v oblasti tradic a v oblasti vztahů. Protože o vánočních svátcích je tradice setkávat se s blízkými. Je to dané a kdo se nesetkává se všemi, i když chce čas využít i pro sebe, odpočívat, může být brán v rámci společnosti jako ten špatný. Mohou to tak vnímat i daní jednotlivci. A proto je v tomto období i tlak na podlehnutí veřejnému mínění, na vlastní hodnotu. Jak zvládám mít doma vše nachystané, uklizené. Zda jsme se setkali se všemi. A zapomíná se, že toto období by mělo být hlavně radostné. Kdy člověk se vrací více sám k sobě, k propojení s přírodou, ke zklidnění a harmonii.

Příklady křesťanských tradic vánočního období:

Zpívání křesťanských koled.

Návštěva mší, kostelů.

Návštěva výstav betlémů.

Tradice jmelí pochází od Keltů, kde bylo posvátné. Váží se k němu ale i křesťanské legendy. Jmelí bylo údajně stromem, z jehož dřeva byl vytesán kříž, na němž zemřel Kristus. (https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_zvyky_a_pov%C4%9Bry)
Zároveň jmelí je parazitující rostlina, která odebírá živiny stromům. Když toto vše člověk ví, dívá se na tento zvyk jinýma očima.

Advent je přímo spojený s křesťanskými tradicemi. Jde o období duchovní přípravy na narození Ježíše Krista. Čtyři svíce na adventním věnci se zapalují postupně o adventních nedělích. Proto je vhodnější se pojmenování „advent“ vyhnout. Svíčku si zapálit s jiným úmyslem a na svícnu, který má jinou podobu než klasický adventní věnec.

Rozlišovat, když přejeme hezké „svátky“, což je obecné označení toho, že máme volno. Ovšem
přát Boží hod vánoční, Štědrý den, advent apod., to už jsou názvy spjaté s křesťanstvím. Jejich používáním se automaticky připojuji k těmto tradicím, energiím.

Je také rozdíl, zda podléhám těmto tradicím soukromě - např. slavení Štědrého dne (dárky, setkání s rodinou, štědrovečerní večeře, staré vánoční zvyky apod.), anebo i veřejně. Třeba na sociálních sítích přeju Štědrý den. Čímž dávám veřejně najevo, že tyto tradice slavím. Ukazuju, že jsem v područí tradic.
Někteří Štědrý den sice neslaví, ale na sociální síť dali příspěvek takovým způsobem a s takovým načasováním, že to vypadalo opačně. Mohlo to tak být pochopeno. Takže, i když to tak být nemusí, ale vypadá to tak, i to má energetický vliv.

Zdá se to přehnané? Ono to ale nefunguje tak, že si myslím, že se na ty zvyky energeticky nenapojuju. Jsem tam (mše, výstava betlémů, slavení Štědrého dne apod.) a dělám to, a to je většinou rozhodující. Podstatné je, jak se chovám, jaké energie na sebe nechávám působit. Jak žiju světelné principy v praxi.

Proto není podstatné se například sejít se všemi příbuznými, dát si co nejvíce dárků a mít doma vše jako ze škatulky. Ale společně se domluvit, co nám vyhovuje, s čím rezonujeme. Nebát se jít proti obecným tradicím, které mohou mnohdy sešněrovávat. A nepříznivé energie za křesťanstvím navíc tlačí do obětování se, abych uspokojil požadavky druhých.

Mohou přitom nastat různé výjimky v určitých situacích, záleží na specifických okolnostech. Nelze stanovit nějaká paušální pravidla. Obvykle není vhodné jít zbytečně do vyhroceného konfliktu, který dlouhodobě vážně naruší rodinné vztahy. A už vůbec ne do přehnaného přesvědčování a vysvětlování. Přednost má snaha domluvit se, najít harmonické řešení. Ovšem pokud druhá strana odmítá cokoli jiného, než je ona tradice, pak potřebuji volit to, co je vhodné pro mě, pro můj vývoj. V klidu trvat na svém. Ani jeden extrém není vhodný - ani podřídivost, obětování se, ani vyhrocený konflikt až agresivita. Každý musí postupovat podle svých světelných impulsů v danou chvíli. Mohou se měnit v různých obdobích a v různých situacích. Je to individuální. Světelné náznaky dostává každý a je potřeba na ně patřičně reagovat.

Mnohdy ani není nutné mít rozvinuté přesnější duchovní vnímání. Stačí si o dané tradici, jejím původu, najít běžné podrobnější informace. A ty mi dostatečně napoví.

Pokud je člověk křesťanem, pak je logické, že slaví křesťanské svátky tak, jak jsou nastavené. Přesto i zde lze využít svou vlastní intuici, zahrnout do tohoto období i své vlastní potřeby a vše skloubit ke spokojenosti své, k podpoře harmonie, klidu a pohody.

Pokud se nehlásím ke křesťanské víře, pak mohu o to lépe pojmout toto období volna podle sebe. Aby mě to období pozitivně nabilo, posunulo. Nikoli vyčerpalo. Lze začít postupně. Měnit krok po kroku. Někdo naopak potřebuje vše změnit naráz.

Období vánočních svátků je tak zkouškou, jak si dokážeme v praxi držet svůj směr, svou harmonii, svou světelnou cestu. Jak se dokážeme řídit světelnými impulzy, které nás vedou, upozorňují, co je pro nás optimální. Anebo naopak, jak moc jednáme „postaru“, dle zvyků a očekávání společnosti, druhých, podle davu. A to pak může znamenat náš energetický propad ve Světle, tělesné neduhy, úrazy apod., protože nelze mít podporu vyšších energií, když se nechávám stahovat nepříznivými vlivy. Zvlášť když o problematice duchovního pozadí křesťanství a Vánoc už vím, a je to tedy pak moje vědomá volba.

Zároveň nepříznivé energie v tomto období vytahují i z nás to nepříznivé. Je větší tlak dělat to, co optimální není. Působí větší tlak na zveličení našich vychýleností, nešvarů. Oblastí, kde se potřebujeme lépe srovnat sami se sebou. Kde nám chybí rovnováha. Kde dosud rezonujeme s tím, co už nám nepomáhá, naopak škodí. A jde o to dát najevo v praxi, že to chápu a jsem připraven/a se posunout dál.

Každý z nás si můžeme udělat období konce roku takové, jaké rezonuje s našimi potřebami. A ve spolupráci s nejbližšími vzájemnou domluvou najít to nejoptimálnější pojetí.

Duchovní komunikace:

Příroda: „Samozřejmě ne všechny zvyky, “rituály“, které vaši předkové v tomto období ctili, je vhodné přetahovat do současnosti.

Zůstává však silný přírodní vliv slunovratu jako návratu Slunce, energie. Oslavy, světélka, stromek, obdarovávání… Vše ale může zůstat v duchu pokory a sepětí s přírodou, nikoli zveličit oddělení od planety díky přehnaným bujarým oslavám, plýtvání, konzumu, který na jedné straně nutí nakupovat, na druhé vede k osobním propadům, pokud si to nemůže dotyčný dovolit.

Příroda, prostředí, zvířata, okolí by nemělo trpět tím, že jedni slaví. Měli byste dokázat slavit společně. Radovat se společně. A jde to. Jen je potřeba najít tu cestu.

I u dětí, které věří, že všechny dárky mají zdarma od Ježíška, to přispívá k tomu, že pokud byly hodné, dostanou vše, co si přejí. A pokud nedostanou, má to vliv na jejich hodnotu. Znamená to jediné. Nebyly hodné, něco se stalo. Možná jsou méně oblíbené, možná na ně bylo zapomenuto. A nerozumí tomu. Přitom rodiče jsou opět hnáni tlakem dopřát dětem z lásky vše, co jim na očích vidí.

Je důležité i v tomto hledat rovnováhu. Pokud jsou dárky volně k sehnání, stačí si přát, není však známa jejich skutečná hodnota, jak lze vysvětlit dítěti, že jedni mají pod stromečkem kopy a druzí daleko méně. Nastupuje pak hodnota bytosti.

Pokud však i sem dokážete dostat spolupráci, vše může být jiné. Děti se naučí, že některé dárky dostanou a některé mohou i sami darovat. Hodnota bytosti se rázem dostává jinam. Je přímo spojená i s vlastním konáním. Učí, že každá bytost může udělat rozdíl, může pomoci, může to mít ve vlastních rukách. A přispět k celkové harmonii a rovnováze.

Ve vašich zemích je rozšířená tradice křesťanských Vánoc. A v tomto období víc než kdy jindy, každá bytost volí. Mezi tím, co se slaví obecně, co je národní tradicí, co se očekává. A také mezi tím, co vnímáte, že je pro vás vhodné, s čím rezonujete.

Je to proto období zkoušek. Jak je každý nastaven na světelné impulzy a energie. Jak naopak zatím rezonuje s tradicemi a nepříznivými vlivy za křesťanstvím (mučednictví, sebeobětování, potlačování vlastního názoru a přirozené světelné intuice ve prospěch církevní ideologie, války ve jménu Boha/církve, kamufláže a překrucování reality, církevní magie atd.).“

Podrobně o vlivech v duchovním pozadí za křesťanstvím a za křesťanským pojetím Vánoc se dočtete v článku  53A. Temné pilíře křesťanství I

Duchovní komunikace z 20.12.2021:

PN: Spojené Síly Světla, prosím, zítra je slunovrat. Co je důležité vědět?

Sféra Příležitostí: „Ano slunovrat. Velmi silný den v roce. Je však důležité připomenout, že energie slunovratu doznívají mnoho dní a dříve se slavily dvanáct nocí. Užijte si proto energie slunovratu a využijte příležitosti, které nabízí.

Bude se měnit rok. Začnou přicházet nové příležitosti. Ale jak jsi říkala, přicházející příležitost můžete jen vy proměnit ve skutečnost. Tím, že jí jdete naproti, že ji využijete. Jak?

Vlastní změnou. Příležitost je šance na změnu. Ale aby mohla proběhnout, vyžaduje nejprve vaši vnitřní změnu. Jinak zkrátka je jako semínko zasazené do neúrodné půdy. Nevzklíčí.

I letošní slunovrat je koktejlem mnoha energií. Slunce se vrací, dny se začnou prodlužovat. Světlo nabývá na síle. Ale stejně jako rolník potřebuje připravit půdu, aby mohl v novém roce zasít, i vy to tak máte. Potřebujete připravit svou vlastní půdu, vnitřní půdu pro změny, pro nové příležitosti. Aby semínka vnější změny, příležitostí mohla vzklíčit.

Nyní dokončujete co nejvíce z předchozího roku. Silná vlna energií umožnuje doslova vytahat to nevhodné na povrch. A vy se s tím můžete vypořádat. Vyrovnat.

Na vás je, jak poslední dny v roce strávíte. V klidu, v harmonii sami se sebou, s okolím. Nebo v honbě za vším, co se nestihlo v uplynulém roce. Nenechejte se převálcovat hmotnými záležitostmi. Jsou důležité. Ale je potřeba poslední dny roku strávit co nejvíce v rovnováze. Buďte vnímaví ke svým potřebám. A impulzy vás navedou k tomu, co je potřeba dotáhnout a co naopak počká.“

Jak využít start nového roku co nejlépe?

Není potřeba pohnout hned celou horou. Stačí začít, udělat drobnou změnu a další budou následovat. Radost je hnacím pokrokem změny. Chtít se cítit lépe, chtít udělat něco navíc pro sebe a druhé. I o kapku stoupne moře.

Připomenutí z duchovní komunikace z 13.9.2021:

Sféra Příležitostí: „Vy sami si tvoříte nové příležitosti. Svými kroky.
Ale nejprve je potřeba být připraven, dozrát udělat to „zásadní“ rozhodnutí drobné změny. To odstartuje proces. Změny mohou být malé, ale to rozhodnutí je zásadní. A potřebuje vycházet z touhy žít jinak, lépe a také z lásky k sobě.

Žít lépe vnitřně. A to se pak projeví i navenek.

Když jdete udělat věci kvůli vnitřnímu pocitu, že chcete tu pozitivní změnu. Pečujete o tělo a vylaďujete mezi prací a odpočinkem, péčí o sebe a o svůj domov. Pak se vám to vrátí hned v podobě nových příležitosti a energie.

Stačí začít a další se ukáže. Bude se tvořit za pochodu. Není nutné vědět vše dopředu. Buďte flexibilní, tvořte si svůj život každým okamžikem. Nic není neměnné, stálé a konečné. Je to jen začátek něčeho nového.

Buďte k sobě vstřícní a upřímní. Přestaňte se schovávat za staré pohledy, které ve skutečnosti mají za cíl chránit vaše slabiny. Aby byla uchována hodnota vaší bytosti. Ale tohle je jen póza. Klam. Přesvědčení, kterému jste uvěřili a vytvořili bezpečný model, který vás má chránit. Ve skutečnosti tím však nejvíce klamete sami sebe, neodvažujete se pohlédnout skutečnosti do očí ze strachu, že vás to zničí. A přitom právě tento model, pohled, je tím, co vás ničí, staví kolem vás sebeklam a nutí vás stát na místě. Namísto pohybu vpřed.
Podívat se na své slabiny není selhání. Ale naopak. Znamená to odvahu. Rozhodnutí mít se rád. Slabina je jen opotřebovaná součástka, sešlapaná bota. Místo, které potřebuje nový typ péče, aby přestalo být slabinou a mohlo se stát předností. Ale nikdo a nic nemůže vyrůst, pokud je tomu uměle přiřazena laťka již dosažené dokonalosti. Podívejte se na sebe, své situace, novýma očima. Spatřete možnosti růstu. Nedívejte se na slabší místa jako na selhání. Dívejte se na ně jako na potenciál růstu. Jako v podniku. Silné stránky podpořit a rezervy vyzdvihnout. Slabší místo má největší potenciál růstu. Pokud jste ochotni v něm vidět příležitost, nikoli selhání. Tím dáváte sami sobě nejen hodnotu, lásku a úctu, ale také možnost růstu. Která může být neomezená.
Růst ale znamená vylepšovat. Vidět skryté rezervy a posouvat tyto oblasti krok po kroku ke změně. K lepšímu, efektivnějšímu využití. Růst znamená se měnit. A měnit se je proces. Posun z A do B vyžaduje konkrétní roky. Ale hlavně uvědomění, že jsem v A, a rozhodnutí, že chci do B. Vidět svou situaci těma správnýma očima.

Sundejte svůj sebeklam vámi vytvořený. Ve skutečnosti nechrání vás, ale vaše ego. A vnitřní bytost při tom trpí (strádá), protože chce vzhůru, ale je lapená, uvězněná ve starých schématech, ze kterých nemůže ven. Je v nich jako ve vězení. A přitom klíče k cele držíte ve svých rukách vy sami. Osvoboďte se. Srdce se nechce bát. Chce tlouct, žít naplno, radovat se z okamžiků. Dopřejte to sami sobě. Spatřením svých slabších míst otevřete své příležitosti k vlastnímu růstu. Přijetím sebe, uvědoměním svých vlastních krás. Ne těch domnělých, které jste přijali jako dogma, mantinely, které vytváří, určují váš vnitřní svět.
Osvoboďte svou mysl. Dejte, vraťte, jí znovu křídla. Chce létat. Strach je jen pochybnost, ochrana převlečená za domnělé bezpečí. Ale růst představuje vývoj. Nelze ustrnout a přestat se vyvíjet. To není život, jen přežívání. Skutečný život hýří barvami, pulzuje, mění se. Je neuchopitelný. Lze prožít. Ale nelze zastavit jako snímek okamžiku. Běží dál, ať chceme nebo ne. Poběžte s ním. Ruku v ruce. A budete znovu šťastní. Když naleznete sami sebe. Skutečné. Ne přibarvené skrz falešné domnělé představy. To nejste vy.
Podívejte se na sebe zpříma a seznamte se – tohle jste teprve vy. Se vším všudy. Se všemi příležitostmi k růstu. S tím, co znáte, i s tím, co teprve čeká na objevení. Vy – nazí – silní, přesto křehcí, stabilní, připraveni růst. Z cibulky tulipánu nevyroste narcis – i když jste přesvědčeni, že jste narcisem. Buďte sví. To umožňuje využít svůj potenciál, svůj jedinečný talent.“

Kamila Špirková

Slunovrat

O Slunovratu jsem se ve svém okolí nikdy moc nezmiňovala. Lidé jsou velmi orientovaní na Vánoce. Lpí na zvycích, které vycházejí z křesťanských tradic. Letos jsem popřála mnoha lidem v mém okolí veselý slunovrat. Dala jim dárek. A oni to přijali. Přijali mé nastavení, aniž by se na mě zlobili.

Jestliže své nastavení můžeme určitým způsobem pravidelně dávat najevo, je to velmi dobré pro vlastní očistu. Je třeba mít ale dostatek energie. Proto je tak důležité volit zlatou střední cestu mezi aktivitou a odpočinkem.
S tím souvisí i pohybová aktivita, sport. Sport je úžasná věc, když si ji mohu dovolit.

V mládí jsem např. uběhla na běžkách 30 km. Poté odpočinek, relaxace. Dnes třeba jen 6 km, protože vím, že se starám o dítě, chodím do práce a také pečuji o lidi na NDC. Kdybych si dala stejnou dávku na běžkách jako kdysi, nezbyla by mi na nic jiného energie.

Z toho plyne, že je dobré vědět, co od života chceme. Chci si dát do těla? OK. Chci posun? OK. Je to otázka volby.
Jestliže chci duchovní posun, je třeba ubrat ve hmotě. Jestliže se mají Spojené Síly Světla soustředit na opravu našeho genetického programu, měli bychom jim k tomu dát příležitost. Protože je tato práce v duchovním pozadí velmi náročná, je třeba, abychom volili ve hmotě cestu středu.

Jedná se o proces, který se učíme. My zde ve hmotě tak, aby mohly Síly Světla v duchovním pozadí pracovat.

Tradice

Tradice jsou z části velmi rigidní záležitost.
Jsou tradice, které jsou čisté. Většina tradic má však spíš temný základ.

Většina z nás lpí na různém druhu tradic. Nemusí to být jen tradice Vánoc nebo Velikonoc, je to třeba tradice vaření určitého pokrmu jistým způsobem. Nebo tradice chodit v jeden a tentýž den v roce na stejný kopec. Některé tradice jsou tak vychýlené, že je prostě napodobujeme, aniž bychom si uvědomovali, proč to děláme. Když potom někdo vystoupí z tradice, tradici opráší a udělá malou změnu, je považován za rebela.

Nepovažuji za nutnost, že svíčková musí být z hovězího masa. Nepovažuji za nutnost fotit se na každém vrcholu hory u kříže. Nebo slavit Ježíška. Jsou záležitosti, které jsem prověřila a pochopila, že mi škodí. Pochopila jsem, že původ těchto tradic není založen na pravdě. A to je pro mě dostatečný důvod k tomu, abych tradici přestala provozovat.

Proto je dobré z tradic vystoupit a dělat si je po svém. V období tradic dělat něco radostného. Něco, co je hybnou silou evoluce. Jakkoliv to může být pro naše okolí, které není součástí Nové duchovní cesty, nepochopitelné.
Například: Přeji lidem veselý Slunovrat. Vánoční cukroví nepeču, peču jen to, co mě napadne. Na Štědrý den jedu lyžovat. Na Silvestra jdu do práce. Nový rok trávím v přírodě. Čím více boříme tradice, tím lépe se čistíme.

Tradiční náboženské svátky nejlépe odhalují, jak moc lpíme na starých zvycích. Na zvycích, které už nás dávno neposouvají, ale spíše blokují. Blokují nás v tom vidět, že se svět změnil, že mnoho mladých lidí má cíle, které jsou pozitivní.
Vánoční svátky vždy ukážou, jak jsme vyladěni. Nakolik jsme se posunuli. Ukážou, jak s námi zamává například návštěva příbuzných, které zase až tak moc vidět nemusíme.
Ukážou, zda máme dostatek sil udělat změnu. Říct třeba tetě, že se letos nesetkáte, ale že se setkáte jindy, protože nyní jdete na výlet do přírody.

Lidé, kteří se snaží v běžném životě posouvat, o svátcích většinou tápou. Magie působící v těchto obdobích má stále ještě velkou moc.

Svátky ozřejmí, nakolik jsme taženi davem a nakolik se rozhodujeme sami za sebe.
Všimla jsem si například, že lidé o Vánocích nakupují maso do zásoby. Chovají se, jako by byl středověk a my neměli co jíst. To ale není momentálně aktuální. Jdou si pro betlémské světlo. Snaží se pomoct lidem, kterým se pomoct nedá. Sdružují se, i když jim určité setkání nedělá radost. Nebo se oddávají radovánkám, slaví Silvestra, ačkoliv třeba ten den nemají vůbec chuť k oslavě. Ale protože to tak dělají všichni, dělají to také.
A to je přesně to, čím jsme typičtí. Jsem typičtí tím, že si neumíme stát za svým. A v období svátků, které jsou více či méně diktovány, se toto naše nastavení projeví. 

To je cílem křesťanského pojetí vánočních svátků. A to je také to, co my se snažíme přepsat.

Silvestr

Poslední den v roce je zlomový okamžik. Záležitosti, které jsme nevyřešili, zůstanou nedořešeny a to, co jsme zvládli, máme zvládnuto.

Každý Nový rok znamená nový začátek. Tak, jako bojuje zima s jarem o svoji vládu, bojuje starý rok s novým o svoji vládu. Proto je tak praktické, abychom v posledním kvartálu starého roku jednali tak, jak bychom chtěli jednat po celý rok. Protože starý rok chce novému roku ukázat, že on je ten pravý. Jestliže se s mnoha věcmi nevypořádáme, přenášíme jejich řešení do nového roku.

Není náhoda, že je mnoho dětí o vánočních svátcích spíše nemocných. Často ani nemohou k vánočnímu stromku a rozbalit dárky. Děti jsou velmi citlivé na energie.

My bychom měli na konci roku jednat tak, jak je nám milé. Měli bychom se postavit sami za sebe. A to je právě to, co je ve velkém rozporu se starými tradicemi. Tradice nás nutí ztrácet čas něčím, co pro nás není praktické. Tradice nás nutí péct vánoční cukroví a nakupovat dárky. Tradice nás nutí být pod tlakem. Každý, kdo je jen trochu vnímavý, si na konci roku oddechne. Každý, kdo má trochu intuice, je rád, že je vánoční frmol za ním, a že se starý rok přehoupl do nového roku. Každý se cítí v určité míře očištěn a dává si předsevzetí.

Člověk na Nové duchovní cestě by měl touto cestou jít po celý rok. Držet se toho, co je pro něj prospěšné. A čím lépe se mu během roku povede, tím lépe ustojí tlaky v období Vánoc.

Moje poznatky z období přelomu roku

Jsme pod velkým tlakem. Velmi na nás naléhají staré závazky. Rádi bychom se jich zbavili, ale nevíme jak.

Snažíme se situaci vyřešit vzájemnou náklonností. Tu si někteří projevují na poslední chvíli pouze těchto několik dní v roce.  

Na Silvestra je mnoho lidí velmi otevřených. Přejí si vše dobré. Přejí si úspěšný nový rok a zdraví. Jsou v jakémsi nadšeném očekávání. Je to očekávání nového začátku, protože každý nový rok je nový začátek.
Ale co můžeme očekávat, jestliže jsme nevyřešili svoje záležitosti, jestliže jsme neurovnali vztahy, jestliže se vlečeme v problémech, které nám připadají neřešitelné?

Proto je velmi praktické být součástí Nové duchovní cesty. Dát se cestou hloubkové karmické očisty a zbavit se tak zatížení z minulosti. Potom totiž mnohem lépe reagujeme na otázky všedních dní a můžeme tak fungovat ku prospěchu svému a také celého svého okolí. A toto naše nastavení si udržíme nejen na Silvestra, ale také po celý rok.
Člověk trénuje vnímat každý den jako nový začátek. Každý den je dnem, kdy se může přihodit něco, co nás posune. Každý den je tu pro to, abychom se zbavili staré zátěže.

V textu  Hledáte změnu?  jsou obsaženy základní informace pro čtenáře, kteří hledají změnu ve svém životě a potřebují poradit. Za jakých podmínek a jak jim můžeme pomoci. Návod, jak co nejefektivněji vyhledávat informace na našem webu.