Jedině ve spojení s Přírodou je možné správně nasměrovat vývoj

Duchovní komunikace z 5. - 13.7.2011

Minulost a přítomnost andělů Dhyanů 

Andělé Dhyané, máte pro mě nějakou informaci? Kolik vás teď je? Na čem pracujete, na co se zaměřujete? (Duchovní komunikace z  5. - 9.7.2011)

Dhyané: „Je nás (zhruba) 50 v tuhle chvíli. Kromě toho, že se karmicky čistíme, což před nástupem NDC nebylo možné, máme řadu úkolů. Postupně byla pro nás Spojenými silami Světla sestavena nová agenda a ta se dále podle potřeb upravuje a dolaďuje. Některé naše typické úkoly z minulosti zůstaly, jen jsou aktualizované pro potřeby nové situace. Jiné jsou naopak zcela nové.

Nejzásadnějším rozdílem je, že už nepatříme mezi karmické síly. Nejsme jedním z článků karmických sil. Z důvodu našeho původu, postavení, vztahu ke hmotě na Planetě, se k tomuto úkolu nehodíme. Jak se prokázalo v minulosti. Takže tento úkol, jak víte, nám byl v začátcích budování NDC odejmut. Můžeme se tak věnovat tomu, pro co máme nejlepší vlohy.“

Jak vypadá Vaše spolupráce s Přírodou?

Dhyané: „I když nejsme přímo tzv. přírodní andělé, máme a musíme s Přírodou mít samozřejmě úzký vztah. Jinak bychom nemohli plnit dobře naše úkoly. V tomhle tady byly v minulosti právě velké mezery a nedostatky. Tak jako se všichni stvořitelé vydělovali z přirozených přírodních zákonitostí a postupů v důsledku používání magie, dělo se to samé i u Dhyanů. To, že jsme mohli rychle a podle svých představ tvořit a zasahovat magií, nám zvyšovalo ego, zvyšovalo to možnosti přehmatů a zhoršovalo jejich následky. Navíc to umožňovalo Temným silám snadněji nás ovládnout – mnohem rychleji a zásadnějším způsobem, hlouběji.

Nicméně, jak už bylo vícekrát řečeno, tenkrát byla jiná doba, celkové podmínky byly jinak nastaveny. Skutečný problém nastal až v bodě, kdy magie (v jakékoli podobě) byla rozpoznána jako prvek, který je bezpodmínečně nutné z vývoje vyřadit. A kdy my jsme nepochopili ani zdaleka všechny principy a cíle projektu člověka 2. typu. Těžko se pak divit, že už jsme lidstvo 2. typu vedli chybně. Namísto k světelné evoluci, do slepé uličky. Věděli jsme, vnímali jsme, že je třeba nový přístup, zlom, ale už jsme nerozpoznali, jak radikální ten obrat musí být a v jakých zásadních bodech musí spočívat.

Proto jsme také na začátku prakticky všichni jednotně pomáhali se zrodem NDC, ale jakmile tato cesta přesáhla výrazně náš nadhled, dosah našich energetických frekvencí, věc se začala rýsovat jinak. Názory na NDC se v našich řadách začaly různit. Začínalo být pomalu jasné, kdo je kdo. Kdo podporuje jaké přístupy, názory a postupy. A tím i na čí straně vesmírné síly vlastně stojí, kterou stranu podporuje, pro jakou stranu pracuje.

Protože poznání, které se tříbilo dole ve hmotě, představovalo konečně přijatou, pochopenou a jasně nahlas vyslovenou vyšší pravdu. Vyšší než ta, kterou jsme po celou dobu své existence měli možnost naslouchat. Zároveň očistné energie spojené s NDC čistily i naše řady a sféry. A tak došlo k nevyhnutelnému – postupnému odhalování našich nepochopení a přehmatů z minulosti.

Pro kohokoli v takové pozici v očistném procesu je nutné přijmout zodpovědnost za své činy a postoje v minulosti, omluvit se a vydat všechnu výbavu, vazby, privilegia, mocenské nástroje, magii apod. z těch dob. Lépe řečeno, vše, co se z karmických vrstev i jinde v okolí při čištění obnažilo.

Mnozí z nás se ovšem svých starých nástrojů a privilegií vzdávat nechtěli. Někteří dokonce ani nechtěli přiznat různé závažné přehmaty z minulosti. A to v době, kdy již bylo novým světelným vývojem odhaleno, že určitý typ postojů směřuje k zatemnění a jistá rozhodnutí v minulosti tak byla chybná. Při karmické očistě byla nalezena i řada případů kamufláží, skryté pomoci Temným silám. Došlo to tak daleko, že drtivou většinu chyb Dhyanů a příčinných souvislostí s nimi spojených objevily vyšší světelné síly, protože Dhyané na ně sami nepřišli. A nebo, což je mnohem horší, je nechtěli otevřeně a včas přiznat. Takové chování vede ovšem vždy ke zbytečným destrukcím, vypjatým situacím a krajním řešením z nutnosti.

My, kteří jsme se včas vzpamatovali a neseme pomyslný prapor Dhyanů dál, se snažíme očistit jméno Dhyanů a dát mu novou náplň. Namísto abychom se vydělovali z Přírody a zasahovali do vývoje jako oddělená složka, která svá rozhodnutí s nikým nekonzultuje, pracujeme v těsné koordinaci a spolupráci se Spojenými Silami Světla vedoucími vývoj. Jsme plně a dobrovolně podřízeni Centrální Karmě, máme možnost duchovně stoupat, karmicky se čistit. Zásadní je křížová kontrola. A dále flexibilita ve smyslu hledat vždy taková řešení, která budou odpovídat nejvyšší nalezené pravdě a zároveň aktuální situaci, podmínkám.

To jsou nezbytné okolnosti, aby se minimalizovala možnost dopustit se chyb. A pokud by se tak už stalo, aby byly odhaleny co nejdříve, a bylo je možné napravit předtím, než způsobí závažné následky všem zúčastněným stranám.

O intuici a přiblížení se k Přírodě

Síly Světla, jakou pro mě máte informaci? (Duchovní komunikace z 11. – 13.7.2011)

Příroda: „Léto je čas odpočinku a nabývání energie, ale zároveň také čas čištění a pilné práce. Parné dny plné Slunce svádějí k nicnedělání a lelkování, ale to je potřeba vždy držet ve správné míře. Některé věci v životě se přiblíží na dosah a třeba i zaktivují pouhým pravidelným vykonáváním základních povinností. Ovšem jiné příležitosti je naopak třeba aktivně najít. Hledat je s otevřeným vnitřním zrakem. Až se dostaví jednoho dne i před zrak hmotný.“

Ovšem jak poznat ten rozdíl mezi těmi příležitostmi, které se objeví jakoby zničehonic samy. A těmi, které se nedostaví, pokud jejich příchodu zásadním způsobem nenapomůžeme?

Příroda: „Z pohledu člověka příliš zabředlého ve hmotě se to dá poznat jen velmi obtížně. Zvlášť pokud vehementně popírá možnosti tzv. koincidencí. Nemluvě o případech, kdy si mysl a intuici neustále zaslepuje jedy typu drogy, alkohol, cigarety, chemické léky. Ale i tzv. „duchovní“ člověk je dnes obvykle pod clonou spousty duchovních předsudků a různých energií a ovládacích léček parazitujících v pozadí náboženských a filozofických systémů, ke kterým se hlásí, které se ho dotkly.

Čistá intuice přichází až ve chvíli, kdy se tohle všechno odbourá. Kdy se zruší tahle clona polopravd a nepravd, kamufláží a lstí, vymyšlených pohádek. Až ve chvíli, kdy se člověk na realitu kolem sebe, i sám na sebe, dokáže podívat bez pozlátka a bez černých brýlí. Až když ji dokáže vnímat v celé její komplexitě, celou – hmotu i duchovní pozadí. Až teprve, když dokáže dát sám sobě to pravé místo – ani se nevyvyšovat, ani se neponižovat, ale chápat svoji jedinečnou úlohu. Ve chvíli, kdy respektuje vše živé i neživé kolem sebe, co bylo vytvořeno Silami Světla ve spojení s Přírodou. Ve chvíli, kdy v sobě nemá zášť ani není zaslepen touhou jakéhokoli druhu. V tu chvíli, kdy se rozbouřená hladina jeho duše zklidní a jako čisté zrcadlo věrně odráží vše, co k ní přichází shora a z okolí, i zevnitř.

Krátce řečeno, čím blíže se člověk vyladí k Přírodě, tím dokonaleji bude vyladěna jeho světelná intuice. To je paralelní proces. Moudrost Přírody v její celistvosti nemůže zachytit ten, kdo se Přírodě svým životem vyhýbá. (To platí i pro vědce.) A rovněž z moudrosti Přírody nemůže plně benefitovat ten, kdo se před ní uzavírá. Součást jakéhokoli organismu, nejen celé Přírody, dostane vždy více podpory, rad, přesnější informace, než vnější pozorovatel, výzkumník, tazatel!

Lidé si dnes obvykle myslí, že jsou přece samozřejmě součástí Přírody. Nebo Přírodu při životě ve městech, ponořeni do hmotných záležitostí, už skoro nevnímají – tamhle je pár stromů v parku, jídlo najdu v supermarketu… Spojitost člověka a jeho života, zdraví, potravy, způsobu myšlení, natož bioenergií, se širší Přírodou a celou Planetou prakticky nevnímají.

Odtrhávání od Přírody začalo masově obdobím průmyslové revoluce. Do které patří i nepřirozeně pěstovaná a zpracovávaná strava. To je zjevná hmotná rovina. Ale pak je tady i rovina mnohem méně patrná – ta duchovní. Tím myslím hlavně magii všeho druhu, jako umělou tvořivou sílu a uplatňování svévole jednotlivce či skupiny. To vždy představuje činnost proti přirozenému řádu věcí – obcházení vedení a vůle Přírody a Vesmíru. (Vždy od dob příchodu 2. stvořitelského plánu.)

Protože vše ve hmotě má dvě složky – hmotnou a duchovní, člověk se nepřiblíží k Přírodě dostatečně jen tím, že se řídí na hmotné úrovni určitými zásadami. Například zásadami ochrany Přírody tak, jak jsou dnes ve společnosti propagované. (Zvlášť, když je vypracovali lidé nedostatečně duchovně vyladění, bez dostatečného duchovního nadhledu a spojení s Přírodou.)

Je nutné se Přírodě, jejímu vyladění, jejímu duchovnímu, pravotočivému bioenergetickému fungování, přiblížit co nejvíce i vyladěním svého vlastního duchovního pozadí. Jen tak je možné si dokonale rozumět, vnímat a chápat jeden druhého! Vyměňovat si vzájemně energie, informace na mnohem vyšší, dokonalejší úrovni, než je to v dnešním světě běžné. K tomu potřebujeme na této Planetě dospět.

Opět se zde nabízí paralela k dobře fungujícímu vztahu matka – dítě, tedy Příroda – člověk. Dítě se může zvrhnout a matku trápit nebo dokonce zničit. Nebo mohou ze svého vztahu, soužití, obě strany benefitovat. Jiným způsobem, když je dítě malé a jiným, když je dospělé.“