Nezpracovaná minulost člověka ohrožuje jako živoucí bomba

Duchovní komunikace z 26.1.2011

Spojené Síly Světla, prosím, dejte mi aktuální informace o celkové situaci, co by měli lidé na stránkách vědět. Děkuji. (Duchovním komunikace z 26.1.2011).

Příroda: „Lidé by měli vědět, že každý má svou minulost. A minulost nikoho není stoprocentně bez chyb. Ať už se bytosti provinily vůči světu, vůči jiným bytostem, nebo vůči sobě samým. Lidský vývoj je dlouhý a obsahuje mnoho vzestupů i pádů. Postupně přichází řada na každého, aby svou minulost přijal a vyrovnal. Protože minulost lidstva Planetu příliš zatěžuje, stahuje její vývoj. Svojí minulostí lidstvo ohrožuje nejen Planetu, ale i samo sebe. Protože Planeta se ve vyhrocené situaci zachránit umí, poradí si. Pokud však lidstvo nezachrání samo sebe, záchrana Přírody by znamenala jeho konec.

Proto přichází čas, kdy je každý vesmírnými zákony a přírodními silami postupně tlačen k tomu, aby svou minulost začal řešit. Aby se začal karmicky čistit. Aby jeho vlastní minulost přestala být nebezpečím jednak pro něj a také pro Planetu. Minulost má zůstat lidskou součástí pouze jako němá, prázdná vzpomínka. Jako připomínka na chyby, které se již nemají opakovat. Nikoli jako živoucí bomba, která kdykoli po obnažení může vybuchnout a zvrátit tak lidský vývoj do hlubin Temnoty. Jako tomu už bylo mnohokrát v minulosti.

Staré vzpomínky se vytrácejí, jsou nahrazovány novými. Čas je v tomto ohledu nemilosrdný. Jen vzpomínky ukryté uvnitř každé bytosti odolávají nejen zubu času, ale také mocnostem, které se vždy snažily vědění lidstva získat do své moci. Ukrýt je, poškodit, zničit. Nahradit je jinými informacemi, které svět činí snáze ovládnutelným.

Co je lidstvo bez poznání a pochopení své minulosti? Jen houf, který se nechá vést jakoukoliv cestou, o které kdosi tvrdí, že je správná. Protože bez minulosti je člověk jako právě narozené dítě, které potřebuje vést, než bude schopné životem kráčet samo. Lidstvo však již dávno není narozeným dítětem. Ale rádo se nechá od jiných touto kamufláží ukolébat.

Pohled do minulosti přináší odpovědi, ale jen tehdy, jsou-li bytosti schopné vidět minulost takovou, jaká skutečně byla. Jsou-li schopny porozumět poselství, které minulost přináší. A rozluštit toto poselství. Dávné knihovny již zmizely a původní vědění lidstva s nimi. To, co platilo dříve, již neplatí dnes. Stejně jako se postupně vyvíjejí zákony tohoto světa, základní principy existence. Ty minulé jsou již dávno přežitkem, který je potřeba nahradit něčím novým, více odpovídajícím dnešní skutečnosti, dnešní nové situaci.“