Jak zjišťovat dotazem na Přírodu úroveň pravdivosti knihy a čistoty potravin?

Jak správně zadávat dotazy Přírodě na úroveň pravdivosti a objektivity knihy?

Dostatečně stabilní jednotlivci na NDC, kteří právě nemají obnažené karmické vrstvy, se mohou ptát na úroveň pravdivosti a objektivity určité knihy i sami. Příroda doporučuje, aby tak nečinili dříve, než projdou první fází své karmické očisty a dosáhnou dostatečné stability na Nové duchovní cestě. Což u některých znamená překročit hranici 99% vyladění svých bytostí vůči svému možnému optimu, u dalších však dochází k určité stabilitě až na úrovni vyladění 100%.

Zásadní při těchto pokusech ovšem je správně formulovat dotaz Přírodě.

Například: Jaká je úroveň objektivity a pravdivosti celé této knihy vůči aktuálnímu novému světelnému vývoji na Zemi?

Nebo: Jaká je úroveň historické pravdivosti této knihy vůči skutečné realitě minulého vývoje na planetě Zemi?

Nebo: Jaká je úroveň objektivity a pravdivosti této knihy v popisu temných sil působících v dávné minulosti na Zemi?

Takto se mohu ptát nejen na celou knihu, ale i na dílčí kapitoly, odstavce nebo jednotlivé teze. Některým jednotlivcům však tento způsob zjišťování i přes největší úsilí nefunguje. Důvody obvykle leží v dávné minulosti. Například zneužití duchovní komunikace proti straně Světla, nebo vědomé zablokování duchovní komunikace, aby už konečně zastavili ty přicházející rady shora, apod.

Orientačně lze pravdivost a objektivitu knihy zjistit dotazem na Přírodu jen z pouhého vyzařování knihy nebo její titulní obálky, aniž bychom ji četli. To však vždy nemusí být dostatečně přesné. Protože obálky některých knih jsou ovlivněné různými magickými zásahy. A to ve snaze, aby ta obálka vyzařovala něco jiného, než co skutečně vyzařuje obsah knihy.

To se mi stalo například u knihy Karen Danrich a Thomase Webera Vzestup – Nová zasvěcení, která na první pohled budila dojem až téměř dokonalé objektivity a světelné čistoty. Obálka přímo přitahovala člověka, a budila dojem mimořádné světelné čistoty knihy. Ale obsah přitom byl zřetelně vychýlený, odpovídající náhledům mimozemšťanů na Zemi a propagující systémy zasvěcení. Obsah této knihy jsem zhodnotil již dříve v rámci článku 37F. Plánovaná evakuace pozemšťanů Vesmírnými lidmi.

K přesnějším výsledkům hodnocení knihy dospějeme, pokud knihu přečteme, nebo alespoň detailněji prolistujeme, projdeme obsah, přečteme si pár dílčích pasáží.

Dotazy na vhodnost výrobků, stylů, jednotlivých doporučení

Pravdivost a objektivita knihy se určuje obvykle procentem vůči skutečné realitě současného nebo minulého vývoje. Toto hodnocení by nemělo být závislé na situaci určitého jednotlivce. Jinak tomu je v případě zjišťování vhodnosti potravin nebo určitých doporučení ve výživě. Tam už bude výsledek závislý na individualitě člověka.

Pokud se chcete ptát například na objektivitu a vhodnost určitých doporučení týkajících se výživy, pak je důležité rozlišit, jestli to zjišťujete pro sebe, svoji dceru, nebo celkově z hlediska průměru pro celou civilizaci, atd.

Například: Jaká je vhodnost těchto doporučení ve výživě pro moji bytost vzhledem k mému optimu?

Nebo: Jaká je vhodnost těchto konkrétních doporučení ve výživě pro toho a toho člověka vzhledem k jeho optimu?

Nebo: Jaká je vhodnost těchto doporučení ve výživě z hlediska průměru pro současnou civilizaci vzhledem k běžnému optimu civilizace?

Pokud vám to bude fungovat, sami pak zjistíte, že výsledky se mohou i zásadně lišit. Protože pro různé osoby můžete dostávat různé hodnoty.

Zadat vždy vzor, vůči kterému chcete posoudit hodnotu

Při zadávání otázek je důležité vždy zadat, vůči čemu, vůči jakému vzoru, posuzujete pravdivost, objektivitu, vhodnost určité knihy, způsobu výživy, nebo dokonce konkrétního výrobku. Co tedy považujete za 100%. Pokud to není jasně a jednoznačně stanoveno, taková otázka pak nemá význam, je zmatečná. Tím vzorem může být optimum pro daného člověka, nebo nějaký konkrétní výrobek, jehož vhodnost položíte jako 100%.

Například smysl nemá otázka položená následujícím způsobem: Jaká je pro mne vhodnost tohoto konkrétního výrobku v procentech? Protože jste nestanovili, vůči čemu tuto vhodnost chcete posuzovat. A procenta se přece vždy vztahují vůči určité jistině, která představuje 100%.

Dobře pochopitelné je to například na následujícím extrémním příkladě: Maso na poušti, kde není nic jiného k dispozici a jde o pouhé přežití, bude přece mít pro člověka jinou vhodnost než totéž maso v běžném životě, když má k dispozici celou řadu jiných potravin. O podobných extrémních situacích jsem se zmínil v článku 58C. Co je zásadní při posuzování „živosti“ potraviny?

Naopak správné je položení otázky následujícím způsobem: Jestliže položím vhodnost výrobku A pro mne jako 100%, pak jaká je vhodnost výrobku B pro mne?

Nebo: Jaká je pro mne vhodnost tohoto konkrétního výrobku v procentech vůči mému optimu, tedy vůči tomu, co je pro mne nejvhodnější?

Nebo: Jestliže položím vhodnost běžného stravování se, tedy i s masem, pro sebe jako 100%, pak jaká je vhodnost plnohodnotného vegetariánství pro mne?

Ve všech těchto příkladech již bylo jasně zadáno, vůči jakému vzoru tento výrobek potřebuji zhodnotit. Takto pak můžete porovnávat různé varianty téhož výrobku od jiných výrobců a zjišťovat, ve kterém případě dostanete nejvyšší hodnotu. U takových otázek vám pak logicky mohou vycházet odpovědi třeba 400%, pokud to, na co se ptáte, je pro vás lepší než to, co jste položili jako 100%.

A zkontrolovat si, jestli vám to správně funguje, můžete například tím, že tutéž otázku položíte obráceně.

Například: Jestliže položím vhodnost plnohodnotného vegetariánství pro mne jako 100%, pak jaká je pro mne vhodnost běžného stravování se i s masem?

Pokud Vám u předchozí varianty vyšlo 400% (tedy čtyřikrát lepší), pak u takto obráceně položené otázky by logicky mělo vyjít 25% (tedy čtyřikrát horší).

Určování čistoty a pravotočivosti

Kvalitu a pravotočivost výrobku nejprve odhaduji pocitově, když vnímám, jak na mne energie tohoto výrobku působí. Obvykle pak přímo rozpoznám, že ten výrobek je zcela nebo částečně nevhodný. Pro upřesnění pak mohu ještě zadat dotaz na Přírodu.

Za zásadní pro posuzování kvality potravin z energetického pohledu považuji následující otázku:

Kolik procent hmotných složek této potraviny má duchovní obal tvořený příznivou, čistou, nedeformovanou pravotočivou bioenergií? A kolik procent obal tvořený nepříznivou levotočivou bioenergií?

Předcházející otázka má význam pouze u potravin. Pro posouzení čistoty či zatemněnosti potraviny, výrobků, předmětů mohu použít také následující otázky:

Kolik procent čisté světelné bioenergie je v celkovém vyzařování tohoto předmětu, potraviny, bytosti, knihy? A kolik procent temné levotočivé bioenergie?

Jaké je procento temné síly v celkovém vyzařování této potraviny, tohoto předmětu?

Pokud je procento temné síly v celkovém vyzařování předmětu nebo potraviny výrazně vyšší než procento temné energie, je to zpravidla dokladem toho, že tato potravina, předmět byly ovlivněny umělou magickou tvořivou silou. A to ať už o tom výrobce této potraviny, předmětu vědomě ví, nebo neví. Magie však již do dnešního světa nepatří, takže takovým potravinám, předmětům, knihám bychom se měli vyhýbat.

U jiných druhů výrobků mimo kruh potravin, například oděvy, boty, časopisy, apod., vystačím s druhou a třetí otázkou.

Takto mohu posuzovat vhodnost nebo čistotu výrobku z jeho pouhého obrázku, fotografie, webové stránky na internetu. Přesnější je to ovšem opět v situaci, kdy mám ten výrobek přímo před sebou a mohu tak přímo vnímat energie z něj vycházející.

Na tento text navazuje další část Zjišťování kvality své výživy vůči osobnímu optimu. V ní vysvětlím, jak zadávat otázky Přírodě, pokud chci zjistit kvalitu své stravy v procentech vzhledem ke svému optimu.