Zjišťování kvality své výživy vůči osobnímu optimu

Rozlišit krátkodobý a dlouhodobý pohled

Tento text je doplněním předcházející části Jak zjišťovat dotazem na Přírodu úroveň pravdivosti knihy a čistoty potravin?

Jak se správně zeptat Přírody na kvalitu své výživy? Zásadní je, co mne vlastně zajímá, jestli krátkodobý, okamžitý pohled. Například kvalita výživy za včerejší den. Nebo pohled dlouhodobější, například kvalita výživy v průměru za celý týden, měsíc.

Je důležité si přitom uvědomit, že okamžitá potřeba výživy závisí na tom, v jaké situaci se právě nacházím. Den ze dne se tyto hodnoty mohou měnit. Proto mohu dostávat v různých dnech jiné hodnoty, i když se třeba stravuji stejným způsobem. A navíc se odlišují okamžité denní hodnoty od hodnot průměrných třeba za týden, za měsíc.

Potřeba kvalitní výživy může výrazně stoupnout například v silně stresové situaci, při vysoce náročném denním programu. Nebo v situaci,kdy mne někdo opakovaně vysává, parazituje na mých energiích. Nebo také při procházení silnou karmickou očistou.

Dvě možná kritéria hodnocení kvality výživy

Kvalitu výživy bych měl posuzovat ze dvou hledisek. První je hmotné hledisko, které odráží to, jestli moje strava je dostatečně různorodá. Jestli obsahuje všechny základní složky, které by tam měly být, a to v dostatečném množství: vitamíny, minerály, stopové prvky, bílkoviny, bylinné faktory, enzymy, atd. Další věc je posoudit, jaká je moje výživa z pohledu hmoty i bioenergií současně. Jestli tedy kromě dostatečné hmotné různorodosti obsahuje také především doprovodné světelné pravotočivé bioenergie.

Například se zeptám:

Jaká byla kvalita mé výživy během včerejšího dne vůči mému optimu, a to z hmotného pohledu?

Dostanu například odpověď 97%.

Druhá otázka:

Jaká byla kvalita mé výživy během včerejšího dne vůči mému optimu, a to z pohledu hmoty i doprovodných bioenergií?

Dostanu třeba odpověď 92%. Rozdíl obou čísel je v tomto případě 5%. Velikost tohoto rozdílu naznačuje, kolik procent potravy přijímám bez vhodných bioenergií. Což může znamenat, že jde buď o zatemněné zdroje nebo o potraviny, které prošly procesem zpracování, při kterém byly původní správné bioenergie zničeny a případně nahrazeny nevhodnými.

Vhodné je sledovat také živost a světelnost stravy

Důležité je také sledovat, nakolik je moje strava skutečně živá a současně světelná. To znamená nakolik obsahuje původní světelné pravotočivé bioenergie a další faktory živosti, například enzymy.

Průkopníci živé stravy staví živost nade vše, ale opomněli to, že některé bylinné zdroje mohou být levotočivé. A také to, že některé formy zpracovatelských procesů nahradí původní světelné bioenergie energiemi temnými, například u zpracovaných výrobků ze sóji - sojové maso, sojová omáčka, tofu a jiné, a také u výrobků ze sladkovodních nebo mořských řas. Více o tom bylo v sérii článků o živé stravě 58A. Rizika vitariánství – část I, 58C. Co je zásadní při posuzování „živosti“ potraviny?  a dalších.

Rizikem vitariánů je to, že sledují hlavně živost a neživočišnost potravin, a domnívají se, že právě takto dosahují pro sebe optimální výživy. Zapomněli však na to, že potraviny mohou být i zatemněné, zejména když prošly procesem zpracování. Dostávají pak do sebe i výrobky, o kterých se domnívají, že jsou živé. Ty však mají ve skutečnosti k živosti a k původním světelným pravotočivým bioenergiím hodně daleko. Například výrobek "mladý ječmen" v podobě zelené tekutiny v lahvičce, nebo řasy zpracované do určité podoby, atd.

Vhodný dotaz může vypadat například takto:

Kolik procent mé výživy ze včerejšího dne bylo skutečně živé a světelné, tedy obsahovalo původní doprovodné světelné bioenergie a další živé faktory, například enzymy?

Důležité je také hodnocení přijímaného množství bílkovin

Důležité je také zvlášť sledovat přijímané bílkoviny, protože u veganů a vitariánů, případně i vegetariánů,  může být právě množství přijímaných bílkovin nedostatečné. A to z důvodu vynechání živočišných zdrojů a nedostatečného zařazení vhodných rostlinných zdrojů bohatých na bílkoviny,zejména luštěnin, ořechů a semínek, klíčků. Také tady je potřeba zadat postupně dvojici dotazů na Přírodu, které mohou vypadat takto:

Jaké bylo množství bílkovin v mé stravě za včerejší den vůči mému optimu, a to z pohledu hmoty?

A druhá otázka:

Jaké bylo množství bílkovin v mé stravě za včerejší den vůči mému optimu, a to z pohledu hmoty i doprovodných bioenergií?

Na závěr připomínám, že více o výživě je v článcích 22. Optimální stravování z pohledu bioenergií I, 23. Optimální stravování z pohledu bioenergií II, 13. Pravotočivost a levotočivost ve hmotě.

Další detailnější informace pak nejdete v textech 42A. Očištění biopotravin od temných nánosů, 42B. Přirozená živá strava, 42C. Život v souladu s Přírodou a Silami Světla, 42D. Voda - základ života.

Tématu stravování se živými potravinami jsou věnovány články  58A. Rizika vitariánství – část I, 58B. Živá strava a vitariánství, 58C. Co je zásadní při posuzování „živosti“ potraviny?, 58D. Rizika vitariánství – část II, 58E. Rizika vitariánství – část III, 58F. Přirozená živá strava - hlubší zamyšlení. 

O první restauraci s živou stravou v České republice v Brně a jejích majitelích, se dozvíte více v článcích  61A. Restaurace s živou stravou I – Jak to všechno začalo, 61B. Restaurace s živou stravou II – Reagovat včas na náznaky, 61C. Restaurace s živou stravou III – Současný stav .