P4. Invaze Vesmírných lidí na Zemi

Mnoho odpovědí lze najít až teprve v přítomnosti

PN: Spojené Síly Světla, prosím, kdo pro mě máte informace. Děkuji. (Duchovní komunikace z 11.3.2012)

Nahar: „Vnímám, že mě chceš oslovit, tedy tě předejdu. Tvá zvědavost je opravdu veliká. Toužíš vědět o minulosti víc, než potřebuješ. Lidstvo je však takové. Stále hledáte odpovědi na své otázky pohledem do minulosti. Vše rozebíráte do detailů. Pravý smysl, význam vám však mnohdy uniká. Navíc ne každá odpověď se dá nalézt v dobách, které minuly.

Mnoho odpovědí lze najít teprve v přítomnosti. Kdy čas sám ukáže odpověď na dávnou otázku. Někdy vědět více znamená nevědět nic. Anebo naopak více ztratit. Informace jsou podstatné do té míry, dokud jsou schopné měnit vaše životy. Tím správným směrem. Jinak se stává jejich obsah bezcenným. Důležitější jsou energie, které tyto informace přenášejí. Právě tyto energie určují, jak moc je informace významná.

Co bys tedy ráda věděla, zvědavče?“

Hvězdný lid – Elfové, kteří přišli na Zemi z jiných planet

PN: Něco více z dávné minulosti. Povídal jsi o mnoha příbězích, které se mohou vyprávět. Prosím, sděl mi alespoň nějaký. Takový, který by mohl pomoci ve vývoji mně i dalším. Děkuji.

Nahar: „Dobře. Mohu tak učinit pouze v případě, že příběh se již sám vymanil z pout minulosti, aby přinesl něco důležitého světu. Jedině, když se sám „přihlásí“ o slovo a energie ho pak pomohou otevřít. Takových příběhů není mnoho. Přeci však o jednom vím.

Jde o příběh z minulosti, z dávných dob, kdy na Ardě vedle sebe žili prvotní andělé Dhyané a bytosti Elfů. Dhyané měli mimořádné schopnosti. Elfové byli naopak křehcí. I přesto se však mezi některými z nich vytvořilo pevné pouto. Jejich příběh ti budu vyprávět. Tiše seď a poslouchej.

Byl to onen den, který byl předpovězen k setkání odlišných bytostí, které obývaly Ardu. Den, který znamenal počátek přátelství mezi Valary a Elfy. Nebyl to nikdo jiný, než sám Oromë, kterému byla určena možnost prvního setkání. A nebylo to náhodné. Oromë miloval Ardu a Přírodu, která tvořila její krásu. To byla jeho přednost, dar, který dokázal při setkání s Elfy využít. I oni byli bytostmi Přírody, žili s ní v souladu a byli její součástí. Chyběla jim však nadřazenost a moc Valarů, kteří pomáhali Ardě dát její podobu.

I to byl důvod, proč Valarové měli tendenci Přírodu více využívat, než si ji vážit. Byla jejich společným dílem, což přinášelo hrdost, určitý druh majetnictví. Už tehdy se zrodila první myšlenka a tendence přivlastňovat si Ardu, její bohatství. Ano, Valarové jí pomohli vtisknout podobu, tak jako ji vtiskne otec svému dítěti. Dítě však se tím nestává jeho majetkem, naopak se dále vyvíjí svým životem.

Valarové pomohli tvořit Zemi, neporozuměli však jejím potřebám

Valarové nedokázali naslouchat Přírodě tak jako Oromë. Neměli jeho dar propojení s Přírodou. Milovali Ardu, protože ji pomáhali tvořit. Milovali ji jako své dítě. Svůj výtvor. Nutno říci, že však nikdy neporozuměli jejím potřebám. Jejímu hlasu. Proto mnozí z Valarů brali Elfy jako nepřátele. Jako bytosti, se kterými se musí o její bohatství, krásu dělit. Dlouho trvalo, než někteří přijali jejich existenci.

Oromë však Ardě rozuměl. Elfy si od samého počátku oblíbil. Protože to byly bytosti, které ctily Přírodu, přišly na Ardu z určitého důvodu, kterému ač nerozuměl, neznal jej, přesto jeho existenci vnímal. A protože jejich přítomnost Příroda vnímala jako pozitivní, přijala tyto bytosti mezi sebe a Arda se stala jejich ochráncem, respektoval tento postoj Přírody i Ardy. Protože oběma rozuměl a přijal jejich postoj za svůj.

Elfové měli v úctě všechny Valary i jejich moc. Oromë jim však byl alespoň z počátku nejbližší. Jak se postupně začala měnit podoba Ardy v důsledku rozšiřování temných mocností, duše Elfů měnily svou tvář.

Elfové nebyli vybaveni na boj proti Temnu

Navíc Elfové neměli tak silné možnosti ochrany před Temnem jako Valarové. Byly to křehké bytosti, které na působení temných nátlaků reagovaly doslova katastrofálně. Podléhaly tak snadno, jako rostlina na přímém Slunci bez kapky vody. Temná energie je doslova drtila. Tyto bytosti podléhaly její síle a Temnota tak přetvářela jejich nitra. Z Elfů se stávaly nástroje temných sil, špehové a vyslanci Temnoty. Arda plakala nad tím pohledem a ani Oromë nedokázal její bolest utišit. Dnes však nemluvme o zlých koncích.

PN: Nahare, prosím o další informace k tomuto příběhu. Děkuji. (Duchovní komunikace ze 13.3.2012)

Nahar: „Dobře, vnímám, že jsi připravena na další „cestu do minulosti“. Vraťme se do doby, kdy Arda ještě vzkvétala, kdy spojenectví mezi Elfy a Valary bylo silné a pevné.

Elfové tvrdým podmínkám Země nikdy zcela nepřivykli

Elfové jako nově příchozí zpočátku neměli své postavení vůbec lehké. Prvotní andělé zcela nerozuměli jejich příchodu, ač tak bylo předpovězeno. Brali je jako vetřelce. Tedy někteří z Valar. Oromë však v setkání s nimi spatřil vyšší smysl, vnímal jejich původ jako velmi vysoký a čistý. Nazval je hvězdným lidem, jak už víš z jiných pramenů. Stali se pro něj součástí Ardy, stejně jako se jimi kdysi stali oni sami - Valarové. I přesto byli mezi Valary tací, kteří v sobě nikdy nenašli k Elfům blízké pouto. O nich se však bavit nebudeme.

Elfové přinesli na Zemi mnoho dobrého, i přesto, že jejím tvrdým podmínkám nikdy zcela nepřivykli. Nebyli připraveni na drsnost a zlo, které Ardu obývalo. I přesto, že Arda je milovala. Byli jako krásné květiny, které ji zdobily pouhou svou existencí. Arda je však nedokázala ochránit a jejich život ulehčit. Ani Oromë nemohl. Přijal je mezi sebe a oni zase jeho. Poskytoval jim svou ochranu, dokud mohl a vedl je po cestách, které sám považoval za správné a bezpečné.

Lidé Země měli větší předpoklady na boj proti Temnu

Na nebezpečné jízdy proti Temnu jsme vyjížděli pouze sami. Jen ty a já. Až když se doba nachýlila a nebylo již úniku před ničivými válkami a Temnem. Kdy přišel čas nutnosti se vzepřít, protože temná smrt již číhala ze všech koutů. Teprve pak vedl Oromë zástupy svých věrných, které se skládaly i z Elfů, do nevyhnutelného boje.

Někteří z Elfů stejně náhle jako přišli, tak také z Ardy odešli. Byly to výjimečné bytosti. Odkaz jejich přátelství si oba neseme stále v sobě. Jejich křehkost však nepatřila do tohoto světa. Drsnost zdejších podmínek z nich neučinila vybroušené diamanty. Těmi oni už byli. Naopak jejich dokonalost se zde ztrácela, chřadla. Nikdy neměli v sobě takovou výbavu, aby se tak nemohlo stát. Sebekrásnější, sebevzácnější květina na poušti nepokvete, nemá-li v sobě dány podmínky, aby to přežila. Lidské bytosti je měly. Měly předpoklady, ty nejlepší, aby přivykly podmínkám na Ardě, přizpůsobily se jim a začaly je měnit tak, aby se staly světelnými a vyhovovaly všem článkům evoluce.

Elfové neměli takové předpoklady ani takový úkol. Zatímco lidské bytosti se zocelovaly, rostly, stávaly se odolnějšími a hledaly cestu, jak se proti Temnu postavit, Elfové naopak stále více chřadli. Byli nebeským kvítím rozesetým na pláně Ardy, druhem, který měl, mohl vývoj posunout dál. A pomoci Valarům změnit to, co se nedařilo. Jejich čistota však nebyla tou příměsí, která mohla změnit boj s Temnem ve vítězství Světla. To Arda věděla moc dobře. Ale nikdo ji tehdy neposlouchal. Přijala Elfy jako své „miláčky“ a trpěla s nimi, když přihlížela, jak Temno tvrdě zasahuje do jejich řad a činí z nich své otroky.

Mnozí z Elfů se vrátili do svých domovských světů ve Vesmíru

Elfové se dlouho snažili vzdorovat a naplnit určitý význam svého pobytu na Ardě. Věřili tolik vyšším záměrům, že se stále znovu po boku Valar vrhali do boje proti Temnu, ač sami velmi dobře vnímali, že jejich šance jsou nulové. Elfové nebyli stvořeni pro boj. Boj neměl být jejich životem. Přesto se jím stal.

Až dávno poté, co vývoj ukázal chybnost tohoto kroku, se mohli někteří Elfové vrátit do míst, odkud na Ardu přišli. A ač jim pobyt na Ardě nepřinesl žádný harmonický život, vývoj, dodnes ve svých srdcích nosí lásku k Ardě, která je tolik milovala a oni jí její lásku stále vrací. Nebyla pro ně místem věčného života, stala se však místem, které jim dalo tolik množství lásky, porozumění jako žádné jiné. A ač je jim jejich původní domov blízký, nikdy pro ně nepředstavoval tak silné pouto, které získali s Ardou. Mnozí Elfové pak už natrvalo zůstali na této Planetě, která se stala jejich novým domovem.“

Další příběh z pozdější doby

PN: Spojené Síly Světla, prosím o aktuální informace ohledně momentální situace. Co teď probíhá? Děkuji. (Duchovní komunikace z 20. 3. 2012)

Nahar: „Dnes bych s tebou rád mluvil já. Včera ses znovu napojila na mé energie při přepisu naší poslední komunikace. To vyvolalo nový impulz, proto tě oslovuji. Je důležitý náš další kontakt, protože minulost uvolnila další příběh, který je potřeba ti vyprávět. Který se netýká jen tebe, ale celého vývoje. Minulost skrývá mnohá tajemství, mnohé souvislosti s tím, jak vypadá teď váš hmotný svět. I momentální vývoj. Jak rychle se ubírá vpřed, jaké jsou jeho zákruty, jaké překážky musí projít, aby mohl pokračovat dál, vzhůru. Minulost teď odkryla novou další souvislost, kterou lidstvo potřebuje vědět, aby se vývoj mohl posunout právě i ve hmotě. Tenhle příběh však není veselý. Nikdy nebyl. A jeho následky jsou ještě smutnější.“

PN: Nahare, prosím jsem v tuto chvíli dostatečně vyladěná, abych mohla přijmout tvůj příběh? (Duchovní komunikace z 23.3.2012)

Nahar: „Slyším a vnímám tvé volání. Je dobře, že až ve chvíli, kdy sama cítíš připravenost, mě oslovuješ. Jinak by přenesený příběh ztratil svůj smysl, kdyby nebyl přenesen správně. A kompletně celý. Dnes v tuto chvíli však vnímám, že jsi připravena, že je vhodná doba. Tak tedy, příběh, který se vynořil, pochází z minulosti, ale ne tak vzdálené.

My jsme již dávno neobývali Ardu v podobě, na kterou se rozvzpomínáš z knížek. Tehdy jsi již měla jinou identitu a já se již neproháněl po Ardě jako jeden z jejích „synů“. Ale stal jsem se součástí jí samé, jako jsem dnes. To mi umožnilo lépe vnímat události, co na Ardě probíhaly. Vnímal jsem vše z velké blízkosti a přitom z nadhledu, protože jsem již nebyl přímou součástí jako jeden z bytostí, které Ardu obývaly. Proto teď mohu tento příběh vyprávět.

A ač se zdá, že k tomu nemám právo, vnímám, že mám. Už proto, že jsem tento příběh zaznamenal a jako jeden z přihlížejících se stal i mou součástí. A má-li pomoci vývoji, obnažil se z minulosti a je někdo, kdo ho zná a může ho vyprávět dál, pak ano, pak vnímám, že na to mám právo a je to dokonce mou povinností.

Výsadek Vesmírných lidí na Zemi

Tak tedy, jednoho dne se zvedl vítr a odněkud shora se na Zemi snesl velký pták. Nebyl to však pták z živočišné říše, který by patřil na Zemi. Přiletěl odjinud. Z nekonečného Vesmíru, zahalen mlhou a nekonečným tajemstvím. Tento pták otevřel svůj zobák a z něho vyšly zástupy bytostí. Tyto bytosti však nebyly z lidského rodu. Na Planetu nepatřily. Bylo cítit, vnímat, jak se Země otřásla při doteku jejich těl s povrchem. Země vnímala ohrožení, velké nebezpečí, které na Planetu v jejich podobě přišlo. Veškeré zvířectvo se rozuteklo a zůstal jen mrtvolný klid.

Pták se opět vznesl do oblak a zanechal zde velké zástupy těchto cizorodých bytostí, vetřelců. Pocházely z jiných planet, z jiných končin Vesmíru. Jejich pobyt nebyl na Planetě schválen, Země vnímala jejich příchod jako tvrdou okupaci. A posléze se také ukázalo, že jí byla.

Vetřelci začali předělávat Zemi k obrazu svému

Tito vetřelci, jejichž energie se neslučovaly s energiemi Země, začali Planetu předělávat k obrazu svému. Na místě svého příchodu zbudovali obrovský kolos nesourodé hmoty, který vytvářel jejich nový svět. Tento svět se jakoby vznášel na neviditelných pilířích, čerpal energie přímo ze Země, z jejího středu, jádra, skrze sondu, která byla do Země násilně vtlačena. Tento svět existoval jakoby uvnitř velmi klenutého prostoru, který však zvenčí nebyl nikým spatřen.

Z pohledu pozemského člověka šlo o oblast Planety, která však jevila známky nemoci. Život zde jakoby vyprchal. Zůstalo sucho, pusto, prázdno. Uvnitř však bujel zcela odlišný život. Byly zde uměle udržované zcela odlišné životní podmínky. Umělá vegetace čerpající abnormální množství zemské energie z jádra. Tyto rostliny však nebyly rostlinami v opravdovém slova smyslu, jaké znáte z povrchu Země. Byly to uměle vypěstované rostliny, jakési odlišné odrůdy života, které se zcela přizpůsobily podmínkám na Zemi, čerpaly odtud energie, které pak přetvářely na zcela jiný typ. Takový, který odpovídal prostředí vetřelců. A toto prostředí jim tyto umělé rostliny zajišťovali uvnitř tohoto prostoru.

Chtěli změnit podmínky na Zemi a přizpůsobit je svým potřebám

Šlo o jakýsi typ první mimozemské základny, která měla za úkol změnit podmínky na Zemi a přetvořit je tak, aby odpovídaly řádu zbytku Vesmíru, který byl nastolen určitými skupinami mimozemských bytostí. Země byla mimořádná vším. Svým hmotným vzezřením, energiemi, vším, co zde bylo, existovalo, fungovalo. Byl zde jiný svět, který měl změnit vývoj ve Vesmíru a všude dál pak odstartovat světelnou vzestupnou evoluci.

Tito mimozemšťané však nepřipouštěli výjimky. Podle jejich pohledu na vývoj měli dojem, že vývoj na Zemi se vymkl kontrole. Vše zde šlo jinak než jinde. Zcela obráceně a podle jejich ohledu až zvráceně. Nikdo z nich nerozuměl procesům, které na Zemi probíhaly. A nebyl nikdo, kdo by je jasně vysvětlil. Proto se toho chytily tyto bytosti dnes známé pod jménem Vesmírní lidé.

Vesmírní lidé tehdy přišli na Zemi s cílem předělat ji k obrazu svému, nastolit na ní jasný řád a též pochopit, co je na ní tak mimořádného, že má tak vysoké ochrany, jejichž původ neznali. Jen o nich tušili, vnímali je. Vnímali důležitost, která byla Zemi přikládána, vnímali jakousi její posvátnost, která ač nevyřčená, přesto existovala všude okolo jako nepsaný zákon, který Zemi chránil a činil z ní perlu mezi ostatními místy.

Vesmírní lidé odmítli respektovat nedotknutelnost Země

Vesmírní lidé odmítli tuto jakousi nedotknutelnost respektovat a jali „zákon“ do vlastních rukou.  To byl jejich první příchod na Zemi a následovaly další. Tenhle však byl zásadní a proto o něm mluvím. Protože na základě vložené sondy byla trvale narušena obranyschopnost Planety, což bylo důsledkem tak obrovského nárůstu temných nepříznivých energií. Dodnes je toto místo paralyzováno. Stanice zde již není.  Ale stále zde existuje ona skrytá sonda, připravená na nové napojení. Jako přívod elektřiny, do kterého stačí zasunout kabel.

Sonda je v tuto chvíli nefunkční, nevysílá ani nepřijímá. Je však vražená do ústrojí Planety a její umělost zcela ochromuje a narušuje přirozené fungování Planety v těchto místech po stránce hmotné, ale hlavně duchovní. Morfická pole jsou zde zcela rozrušená, nefunkční. Což naprosto zásadně ovlivňuje i tvorbu nových morfických polí. Protože zde je střed, jako u lidského těla srdce, jehož poškození ovlivňuje celý systém. Jehož poškození však je i na duchovních tkáních, proto nelze odstranit jen působením z jednoho místa - hmotného či duchovního.

Planetu i její nitro je potřeba dát po tomto zákroku do pořádku

Tohle je potřeba dát do pořádku a nešlo to bez nalezení tohoto prvního násilného vniknutí na Zemi i do jejího nitra. Tento jejich zákrok měl zajistit, aby se Planeta nemohla nadále bránit. A Vesmírní lidé aby tak měli volné ruce. Lidstvo i Planeta jim byli dáni doslova na milost. Dodnes toto dávné paralyzování určitých planetárních pochodů v tomto místě trvá a je nutné to změnit. Pak se může vývoj posunout dál.

Také další mimozemští vetřelci ztrácejí šanci přiřadit Zemi do své sbírky

O převzetí Země však neusilovali pouze Vesmírní lidé, ale i další vesmírní jednotlivci nebo celé skupiny. Kteří si vzali za cíl přiřadit Zemi jako vzácný klenot do své sbírky. V dávné minulosti se vtlačili na Zemi a někteří z nich na Zemi z karmických důvodů dodnes zůstali. Podle platných zákonů se postupně stali pozemšťany, ač nechtěli.

Mnozí z těchto mimozemských vetřelců, kteří tady museli nuceně zůstat, se i dnes tváří jako bytosti bojující za Světlo. Rozhodně se však nesnaží karmicky napravit své dávné omyly. Naopak i dnes ve svém poslání neustále usilují prostřednictvím magie o to, aby Zemi předělali k obrazu svému a k obrazu svých mimozemských ideálů. Tyto bytosti nikdy Zemi nepřijaly za svůj domov. Byla vždy jen jejich možnou kořistí a stejným způsobem ji berou dodnes. Teď je však na čase všechno tohle pročistit, rozvázat a dát do pořádku. Do optimálního stavu, který odpovídá současnému vývoji. A současně znemožnit jakékoli další zneužívání Země a jejích obyvatel.

Teď znáte začátek okupace Planety. A je na čase i tyto doposud přetrvávající vazby změnit. Pak se bude moci Planeta vyvázat i z okupace od temných sil.“