Z10. Otevření dalšího zřídla čistých energií Přírody

Výlet na Moravu, Osvětimanské skály, 30.7.2012

Skalní městečko nazvané Osvětimanské skály, o němž jsme se dozvěděli z průvodce, se nachází na Jižní Moravě v blízkosti vesnice Osvětimany. Bylo ukryté v lese, mezi stromy. Většinou šlo o buky. Vnímám, že tyto stromy v sobě mají sloupy čisté energie. Je zde krásný mech a mám skoro až posvátnou úctu k tomuto místu. Jakoby místo samo nutilo člověka, aby potichu našlapoval, aby nerušil tu krásu, čistotu, nevinnost. S tím v kontrastu působí skupinky amatérských horolezců, kteří se zde učí lézt a snaží se pokořit alespoň tyto malé skály.

                                 Osvětimanské skály zepředu

                                   Osvětimanské skály svrchu

                      Menší skály nedaleko skalního městečka

Otevření duchovního vnímání na skále

Lehla jsem si na nejvyšší možný kámen, na který šlo bezpečně vylézt. Pocit, který se dostavil, když jsem otevřela oči, byl nádherný. Větve stromů se skláněly doslova nad mou hlavou, jako by tvořily klenbu, skrze kterou z oblohy probleskovalo slunce. A dopadalo všude kolem mě až dolů mezi stromy, které v tuto chvíli byly pode mnou, v údolí. Pocit, jako by člověk stál na nejvyšším možném místě a měl dokonalý přehled. Vizuální, hmotný i energetický.

            
                                       Les z pohledu ze skal

                                       Buky v blízkosti skal

Ve skalách pode mnou jsem vnímala obrovský bílý leknín. Měla jsem pocit neuvěřitelného naplnění, vnímala jsem energie, které přicházely, draly se doslova napovrch, ale chyběl ten poslední krůček, aby mohly přinést nové vnímání. Chyběl hmotný čas a klid. Skupinka horolezců vše narušovala.

Duchovní vyjížďka ke skalám o den později

Na místo jsem se proto naladila až o den později v klidu, když jsem seděla v sadu, v Přírodě.

Jen jsem si lehla, už jsem vnímala kobylku Jitřenku, že už na mě netrpělivě čeká. Až se budu schopná naladit a budu schopná vnímat. Kobylka je netrpělivá a pobízí mě: „Tak už pojď, čeká nás vyjížďka.“

Jen co jsem dosedla, vnímala jsem, že jedeme po cestě vedoucí ke skalám.

                                Cesta vedoucí ke skalám

Kobylka: „Ty víš, kam jedeme.“

Věděla jsem to od začátku.

Najednou za sebou vnímám Nahara s duchovní částí bytosti mého kamaráda. Jedeme po cestě vedoucí ke skalám, po které jsem se včera vracela. Pod skalami se zastavíme. Koně zůstávají…

Otevření dalšího zřídla čistých energií Přírody

Jdeme společně na skály, k místu, kde jsem včera ležela na kameni. Na tom kameni leží meč. Je celý pokrytý kopretinami. Opatrně jsem je odhrnula. Duchovní část bytosti mého kamaráda si meč vzala opatrně do ruky. Prohlíží si ho. Je z dávné minulosti. V jeho čepeli koluje síla Přírody. Vsunul ho do prázdného pouzdra u svého pravého boku. Do modrého pouzdra vystlaného kopretinami. Na kameni před námi sedí Příroda. Říká, že nás sem vzala oba, protože leknín jsme objevili také společně. Vyzvala nás, abychom si sedli na kámen zády k sobě. Shora se sluneční paprsky začaly prosvěcovat skalou až dovnitř. Tam se uvnitř skal otevřel leknín a začala z něj stoupat vzhůru energie jako mlha, jako obláčky…

Příroda nám předkládá možnosti, své kroky však určujeme my

Zevnitř skály pak jiný menší leknín vystoupal k povrchu. Narůžovělý. Příroda řekla, že je na nás, jestli ho přijmeme nebo ne… Že tohle jsou ta rozhodnutí, která děláme sami. My si tvoříme život, určujeme své kroky, ona jen předkládá možnosti…

Pak se leknín vrátil zpátky do skály. Náhle celá skála jakoby zprůhlednila a já viděla pod sebou ten obrovský leknín, který se celý skládal z mnoha malých, mezi něž se připojil i ten, který byl před chvilkou u nás nahoře. Pak se vše vrátilo do normálu. Skála se stala opět neprostupnou skalou. Barvy ztratily svou jasnost. Příroda odešla… My pak došli ke koním, rozloučili se. Kobylka se ptala, zda se mi projížďka líbila, a že už musí jít, že má ještě další úkoly.

V ten okamžik jsem tušila, že to ještě není všechno. Že se budu muset do těchto skal ještě jednou během letošního léta vrátit.

PN: Spojené Síly Světla, prosím, můžete mi dát nějaké informace k popsaným duchovním událostem? Děkuji.

Příroda: „Podivuješ se zvratu událostí, které teď proběhly. Ano, všechno se mění tak, jak k tomu přicházejí impulzy. Teď ses během pobytu zde vyčistila na další vyšší úroveň a objevila jsi cestu, kudy jít dál. Váš pobyt na Moravě znamenal především možnost další očisty. Vás samotných, ale i dalších míst v Přírodě, na která jste měli z minulosti vazby (hrad Buchlov, zámek Buchlovice, Šibeniční vrch…).

Místo skal je pro celý vývoj velmi důležité

Vše se rozvázalo, vše proběhlo v klidu, automaticky, bez toho, aniž by se musely rozvazovat konkrétní vazby, vrstvy. Protože dozrál k tomu všemu čas. Místo skal je pro Planetu, pro mě, pro vás hmotné bytosti i pro celý vývoj velmi důležité. Nese v sobě energie, které dokážou doslova pohnout hmotou, dokážou změnit hmotu. A to podle impulzů, které jsou již nahoře v duchovních sférách k dispozici.

To však neznamená náhlé hmotné zvraty. Vše se začne postupně polehoučku měnit. Mohli byste tyto změny zachytit. Nechte je však nejprve, ať se dostatečně rozvinou. Ve chvíli, kdy bude potřeba vaše aktivita, dostanete k ní impulz.“