Z15. Setkání s březovou vílou a dalšími přírodními bytostmi

Návštěva přírodní oblasti za Lázněmi Bohdaneč

Do ptačí oblasti, která se nachází necelý kilometr za Lázněmi Bohdaneč, jsme vyrazili prvně v sobotu 16. února 2013 dopoledne. Místo na mne působilo od samého začátku, jen co jsem zaparkovala auto na parkovišti. S kamarádkami jsme společně vyrazili na procházku. Vydaly jsme se nejdříve k pozorovatelně. Toto místo je velmi zvláštní svojí krásou a velmi poklidnou atmosférou. Jediné, co mne rušilo, bylo to, že je nedaleko odsud hlavní silniční tah na Chlumec nad Cidlinou a tudíž jsou slyšet projíždějící auta.

                                 Pozorovatelna u rybníků

Hned od začátku jsem měla pocit, jako bych už toto místo někdy navštívila, jako bych jej znala a to velmi dobře. Chvílemi se mi zdálo, že se mnou některé stromy mluví, akorát já jsem jim v tu chvíli nerozuměla. Když jsme došly k pozorovatelně, tak se nám naskytl krásný pohled, bohužel jsem si jej nemohla dostatečně vychutnat, jelikož jedné z kamarádek bylo zima. Já bych zde vydržela stát hodiny a jenom se dívat a naslouchat. Bylo mi tam velmi dobře. Po chvíli jsme se otočily a vracely se zpět k autu a odtud vyrazily do březového hájku.

Koně v ohradě

Cestou jsme narazily na ohradu se dvěma koňmi. Jeden z nich, celý hnědý, mě zdravil. Měl radost, že mne vidí a dokonce přišel k plotu a nechal se pohladit. Slíbila jsem mu, že se druhý den vrátím se na něho a na okolí opět podívat (což jsme společně s mojí kamarádkou Evou udělaly).

                                      Koně v ohradě

Březový háj a setkání s březovou vílou

Pokračovali jsme dál do hájku, kde jsem na chvíli zůstala pozadu. A najednou jsem začala vnímat, že na mne někdo mluví. Zeptala jsem se, kdo je to. Bylo zvláštní, že jsem necítila žádný strach, naopak mi bylo velmi dobře. Bytost se představila jako březová víla. Pozdravila mne a sdělila mi, že mne velice ráda vidí, a že jsem její sestrou. Ptala se mne, zda si pamatuji, když jsme společně tento hájek zakládaly. Mně se o něco později vybavily krásné mladé břízky, spíše proutky, které na tomto místě rostly. Bylo to velmi krásné a mně se nechtělo vůbec odejít.

                                                 Břízy

Víla mne žádala o pomoc pro toto místo a já jí slíbila, že se v co nejkratší době opět na toto místo vrátím. Když jsem došla za kamarádkami, tak ty již obdivovaly rybníky a říčku, která tu protéká. Na hrázi jednoho z rybníků jsme našly společně jednu kešku a pomalu se vracely zpět k autu.

(Poznámka: Keška (cache) je krabička s pokladem, jedná se o „hru“ zvanou „geocaching“, jsou to různé krabičky, ve kterých jsou deníčky a různé drobnosti (drobnosti se vyměňují). Tyto krabičky jsou na různých místech po celém světě, jsou právě i na místech, která jsou nějakým způsobem významná a lidé, kteří tam tyto krabičky dali, se snaží ostatní přivést na tato místa, aby jim ukázali i skrytá a velmi krásná místa na naší Planetě. Viz například https://www.chrudimka.cz/co-je-to-vlastne-ta-keska.html

JN: Dodatečně dodávám: Na samotné původní myšlence této hry není nic špatného. Do hry se ale zapojují lidé, někteří z nich jsou i  výrazně zatemnění. Proto i některé kešky a předměty v nich obsahují temné energie. Výměna drobností z kešky je za takové situace riziková. Vhodné je nejprve prozkoumat celkovou čistotu kešky, než s ní začnu cokoliv dělat.)

Druhá návštěva místa

Na druhý den jsem společně s mojí kamarádkou, která je také na NDC, navštívila toto místo znova. Přijely jsme dopoledne, bylo velmi lezavo a my se rozhodly ještě se podívat na druhou stranu ptačí oblasti. Nalezly jsme krásné místo, kde se nachází překrásná stará vrba. Obě dvě jsme s kamarádkou k vrbě přistoupily a poprosily jsme Spojené Síly Světla a Přírodu a pomoc s očistou tohoto místa. V přítomnosti vrby jsme obě cítily krásné teplo a já měla pocit naprostého bezpečí.

Vrba se se mnou snažila komunikovat, zachytila jsem pouze části jejího sdělení. Děkovala nám, že jsme za ní přišly a říkala, že už na nás čeká velmi dlouho. Cítila jsem její smutek a současně radost, že jsme tu. Pod vrbou jsme byli necelou čtvrt hodinu. Když jsem odcházela, vrba mne požádala, abych si vzala pár větviček z jejího stromu pro naše dvě malé andulky, které chováme. Prý jim tím uděláme velkou radost. (Měla pravdu, především Rozárka si užívá jejích proutků s velkou chutí. Poděkovala jsem vrbě a slíbila jí, že se za ní nejpozději na jaře přijedu podívat. Ještě po necelých deseti metrech jsem cítila její energie a krásné hřejivé teplo. A najednou z ničeho nic mi byla opět zima jako kdybych vyšla z ochranného kruhu.

Stromy prosí o pomoc

Pokračovaly jsme směrem k březovému hájku. Cestou jsme prošly alejí, kde se nachází dub, který utiskuje další strom (nevím však, jak se jmenuje). Stromek mne žádal o pomoc, ale když jsem chtěla vztáhnout ruku a položit jí na něj, něco na mne křičelo. Ať dám okamžitě ruku pryč, že mu ubližuji. Má kamarádka cítila, že jeden ze stromů je špatný. Já jsem položila ruce na oba stromy a požádala jsem o pomoc Přírodu a Spojené síly světla, ale nevím, zda to mělo nějaký účinek. Potom jsme pokračovaly dál směrem k ohradě s koňmi. Cestou jsme ještě stály pod břízou, která nám posílala krásné a hřejivé vlny energie.

Když jsme poté došly k ohradě s koňmi, tak jsme se zastavily. Jeden koník najednou zbystřil, zarazil se a chvíli naslouchal a poté šel pomalu ke mně. Nechal se hladit a jedl mi z ruky trávu, kterou jsem mu podávala. Druhý kůň se snažil navázat spojení s mojí kamarádkou. Ta ale po chvíli ucítila, že na ní něco útočí, tak jsme raději odešly. 

Společně jsme došly k první velké bříze, naproti ní stojí dub, ze kterého jsme obě cítili něco špatného. Měla jsem pocit, že bříza pláče a je velmi smutná. Jako kdyby uvnitř ní bylo malé světýlko, které je uvězněné a nemůže ven. Po chvilce jsme pokračovaly dál, až jsme došly do březového hájku.

                                                    Březový háj

Setkání s dalšími přírodními bytostmi

Zde nám bylo velice dobře. Po chvilce jsem cítila krásný příliv tepla a měla jsem pocit, jako kdyby tu s námi bylo mnoho dalších bytostí. Chvílemi se mi před očima míhala bílá světýlka a zahlédla jsem i modré světlo kolem jedné břízy. Nehnutě jsem stála opřená o kmen jedné břízy a nechala se omývat vlnami tepla a krásně čistou energií. Přitom jsem měla pocit, jako by mne někdo zabalil do deky a hýčkal. Jeho ruce mne příjemně hřály a měla jsem pocit, jako kdyby se mne dotýkaly tisíce malých bytostí. Vůbec se mi z tohoto místa nechtělo odejít. Kamarádka také cítila, že se něco děje a bylo jí zde velmi dobře. Slíbila jsem, že se sem opět nejpozději na jaře přijedu podívat. A když to půjde, budu se snažit pomoci s očistou tohoto krásného místa.

Místo ukrývá mnoho pozitivní a čisté energie

VV: Moje osobní karmo či Přírodo, máte pro mne v tuto chvíli nějakou informaci ohledně našeho výletu do Lázní Bohdaneč? (Duchovní komunikace z 18.2.2013)

Centrální Karma Nového vývoje: „Tady Centrální Karma Nového vývoje, my jsme spolu ještě nemluvily. Zdravím Tě a jsem velmi ráda, že se ptáš. Toto místo, které jsi společně se svojí kamarádkou navštívila, má pro Vás obě velký význam a především je to velmi silné energetické místo, které v sobě ukrývá mnoho pozitivní a čisté energie. Hodně dlouho „spalo“ a díky Vaší návštěvě se pomalu probírá k životu. Ale bude ještě třeba několika zásahů, které ty sama nezvládneš, jelikož na ně nejsi prozatím připravena. Je velice dobře, že jsi kontaktovala další bytosti na NDC, které s tím mohou pomoci. To je prozatím vše ode mne, budeme mít čas později si na toto téma ještě promluvit.“

Toto místo souvisí s mojí minulostí

VV : Máte ještě pro mne někdo nějaké další informace ?

Příroda: „Ano, já, Příroda, již jsme se společně setkaly, vzpomínáš, v březovém háječku. Tvé vnímání se zlepšuje. Cesta, kterou ses vydala, je správná. I když ne vždy pro Tebe bude jednoduchá. Místo, které jsi navštívila, je skutečně pro Tebe velmi důležité, jelikož je v něm ukryta Tvá minulost. Vím, že se ptáš jaká, prozatím tuto Tvoji otázku nezodpovím, bude na ní čas později. Teď prozatím stačí, abys opět začala komunikovat se mnou, s Přírodou, se stromy, květinami, se zvířaty. Chyběla jsi jim. Sama moc dobře víš, že je to pravda.“

VV: Přírodo, je pravda, že "březová víla" je mojí sestrou? A co či kdo bylo „bílé“ světýlko nebo spíše záblesk, který jsem viděla v březovém háji?

Příroda: „Březová víla není Tvojí sestrou v tom pravém slova smyslu, jak jej znáš nyní. Je bytostí, se kterou jsi úzce spojena, a se kterou jste vytvářely významná energetická místa na této Planetě. Ona zůstala v nehmotném světě a ty ses rozhodla vstoupit do světa „lidí“, abys mohla očistit přehmaty, kterých ses dopustila společně s dalšími přírodními bytostmi.

VV: A kdo tedy jsem byla?

Příroda: „Byla jsi bytost, která se starala o přírodní ekosystémy, aby fungovaly tak jak mají. A aby byly oázou a klidným místem, kde načerpají energii všichni živí tvorové. Temná strana světa si ale našla cestu, jak tě oklamat. V dobré víře jsi i ty učinila mnoho chyb a ty je teď potřeba rozvázat a napravit.“

VV: Děkuji Ti Přírodo za Tvoji odpověď.

Příroda:  „I já děkuji Tobě. Nezapomeň na starou vrbu a březový háj, budou Tě ještě potřebovat.“

VV: Nezapomenu. Děkuji.