Z19. Skály Bradlo zvané také Moravský Blaník

Jiří Novák

O autorech tohoto textu

Martin Kříbek se svojí současnou manželkou Lucií Kříbkovou se poprvé ozvali s prosbou o pomoc počátkem května 2012. V té době byli již dva roky vegetariáni a několik týdnů cvičili pravidelně Pět Tibeťanů. Stále však ještě byli v duchovním pádu a dokonce i vztlak na světelný vzestup byl v té době blízko nule, přestože již na sobě nějakou dobu aktivně pracovali.

A to z toho důvodu, že oba stahovaly účinně dolů mnohé vazby na metody a některá zasvěcení v rámci Staré duchovní cesty: Reiki, Šambala, Rasheeba, SRT, pokusy o doporučenou vizualizaci, vazba na duchovní mistry a Vesmírné lidi prostřednictvím obrázků, vazby na křesťanství (křest, dřívější svatba v kostele), atd. A navíc spojení se systémem Waldorfské školy přes své děti z minulých vztahů. Tedy systémem školství vycházejícím z odkazu duchovního učení antroposofie Rudolfa Steinera a silně tak zatíženého energiemi Staré duchovní cesty. Zmínky o Rudolfu Steinerovi jsem již dříve uvedl v textech 38E. Informační pole a duchovní knihovny, 39H. Kam až může vést neochota karmicky se čistit.

To, čím v tomto životě prošli Martin a Lucie Kříbkovi, není nic neobvyklého. Totéž a mnoho dalších duchovních záležitostí zkoušela většina těch, kteří hledali cestu ke Světlu. A nechali se přitom do jisté míry ovládnout a zmanipulovat nepravdivými zastaralými informacemi Staré duchovní cesty a doprovodnými energiemi za nimi, rozšiřovanými mnoha způsoby po dnešním světě. A k tomu všemu ještě navíc skryté parazitování, ovládání, energetické vysávání, ze strany dalších bytostí v jejich okolí. A dokonce i malé tetování (obrázek vodního draka) u Lucie. Toto tetování si postupně nechává odstranit metodou laseru. Podrobnosti o nepříznivém vlivu tetování jsou uvedeny v článku 60D. Nech do sebe vstoupit Světlo – počátky duchovní komunikace, další informace viz text 55H. Indigové, křišťálové, diamantové a perleťové děti II.

Po mé odpovědi, jak jsou na tom, začali se soustavnou očistou svých životů i svého okolí. Začali důkladně vyklízet vše, co je stahovalo. Postupné přerušení kontaktů s Waldorfskou školou, rušení starých vazeb na různá fóra internetu, odstraňování magických knih, pomůcek, atd. Vnitřní vzepření se vysávání z okolí. Výsledek se začal postupně projevovat a na konci srpna už vztlak obou výrazně překročil doporučovanou hodnotu +70% vůči jejich osobním optimům, takže byli konečně připraveni na jednorázovou očistu od stahujících vazeb. Ta proběhla na počátku září 2012. V následujících dnech se začali karmicky čistit a postupně se stali součástí Nové duchovní cesty.

Jejich cestu od počátku provázela mimořádná vytrvalost a důslednost. I dostatečná skromnost a pokora vůči přicházejícím duchovním impulsům, ochota měnit od základů svůj současný život.

Minulost vrcholu Bradlo

Vrch Bradlo zvaný Moravský Blaník (600 m. n. m.) je nejvýše položené místo Úsovské vrchoviny. Nachází se v Olomouckém kraji, v okrese Šumperk. Z mohutné skály na jeho vrcholu je nádherný rozhled na všechny strany. O hoře se tvrdí, že v nitru skalního masivu na jejím vrcholu spí početné vojsko, které naší zemi přispěchá na pomoc, až bude nejhůř. Pověst je téměř totožná s tou o českém Blaníku, a proto se Bradlu někdy přezdívá Blaník Moravy.

                  Bradlo (označené modrou kapkou s číslem 5),

                                        zdroj: www.mapy.cz

Pod Bradlem probíhala před rokem 1945 dělicí čára, národnostní hranice, mezi českým a německým osídlením. Samotný vrchol pak často sloužil k uvolňování národnostních vášní. Národní slavnosti za účasti tisíců lidí zde pořádali Češi (20.6.1897 – 1948), v období Slunovratu také Němci. Ve vyostřeném období druhé poloviny 30. let 20. století zde němečtí nacionální fanatici zažehovali velké hákové kříže napuštěné hořlavinou.

Zdroj: https://majovyhonzik.wordpress.com/2010/09/25/moravsky-blanik-bradlo-u-libiny/

Je proto logické, že místo je zaneseno temnými nánosy a nutně potřebuje očistit, navrátit se k původní hladině čistoty. Navíc se k němu váže několik pověstí z minulosti, které budou v následujícím textu uvedeny.

Lucie Kříbková

První výlet na skály Bradlo – 18.5.2013

Z domova v Ostravě jsme ten den vyjeli dosti pozdě, až okolo 13. hodiny. Pod horu jsme dojeli kolem 16:30 hodin. Neuvědomili jsme si dálku a vyrazili bez rozmyslu a bez plánování. Během cesty nahoru mne napadlo, že návštěva tohoto místa nebude jediná. Celou cestu nahoru až na hlavní skálu provází naučná stezka. Na chvíli jsme se zastavili u Tří Kamenů, kde nás zastihly kroupy.

                                         Tři kameny

Cestu k vrcholu Bradlo „hlídala“ socha čerta. Přibližně vprostřed hlavní skály s vyhlídkou stojí další malý čert „hlídač“.

                                 Čert hlídkující u cesty

                    Hlavní skála Bradlo s malým čertem

                        Schody na vrcholovou vyhlídku

Na vrcholu jsem požádala o pomoc pro toto místo Spojené Síly Světla, Karmu a Přírodu, je-li to třeba. Přibližně v tu chvíli začalo znovu slabě pršet. Přede mnou, jakoby za sklem, svítilo sluníčko se slabým deštěm. Vytvořila se duha (vypadala tak blízko, že kdybych natáhla ruku, měla bych pocit, že se jí dotýkám). Byla nádherná, jako z pohádky. Byly vidět oba konce, jak se dotýkají země. Nádherný, plný, barevný oblouk. Měla jsem pocit, jako by přes duhu šly očistné energie. Zajímavé bylo, že ač Martin stál vedle mne, tak této jasné duhy si nevšiml. Viděl už jen ztrácející se duhu v dáli.

Na cestě dolů po kovaných a skalnatých schodech jsme se dotýkali skály. Byla teplá a mně přišla myšlenka vařícího se kotle ve skále (tak jak je to známo z pohádek o čertech).  Dolů k autu jsme běželi. Do Ostravy jsme se vrátili až kolem 23. hodiny. Na komunikaci jsem byla dosti unavená.

Martin Kříbek

Při cestě zpátky lesem z rozhledny Bradlo, když jsme znovu míjeli skály jménem Tři kameny, jsem měl vnitřní nutkání se otočit. Při pohledu na obrovské balvany rozeseté před skalami jsem vnímal, jakoby to tam rozhodil nazlobený čert. Později jsme skutečně zjistili, že k tomuto území se váže pověst, ve které čerti zlostí upustili kameny, které byly určeny na stavbu hradu na skále Bradlo.

Lucie Kříbková

Návštěva skal vyvolala další karmickou očistu

Druhého dne jsem se spojila s Přírodou a požádala o bližší informace.

Lucie Kříbková: Prosím, Přírodo, o bližší informace ohledně včerejšího výletu na skálu Bradlo. Děkuji. (Duchovní komunikace z 19.5.2013)

Příroda: „Dobře jsi vycítila mou žádost o spojení. Děkuji, že jste na toto místo jeli, aniž byste tušili, co vás čeká. Toto místo ještě stále čeká na úplné vyčištění.“

Lucie Kříbková: Co je třeba pro to udělat?

Příroda: „V tuto chvíli stačí tato komunikace a včerejší návštěva. To je začátek čištění. Bližší informace nemohu sdělit. V tuto chvíli není důležité je znát. Asi cítíš zklamání, máš pocit méněcennosti či bezvýznamnosti. Opravdu není třeba nic víc podnikat.“

Lucie Kříbková: Děkuji, Přírodo, máš pro mne ještě nějaké informace?

Příroda: „I u tebe probíhá v souvislosti se včerejškem čištění. Máš s touto oblastí mnoho společného. Vlivem tohoto čištění se ti do komunikace pletou tvé myšlenky a nezpracované křivdy. Proto je to ode mne pro teď vše. Děkuji.“

Lucie Kříbková: Také děkuji.

Lidové pověsti spojené s Bradlem

A ještě tentýž den po komunikaci jsem na internetu vyhledala další informace o Bradle,

zdroj: www.turistika.cz/mista/bradlo-u-libiny:

Jedna z českých pověstí říká, že v Lipince žil kdysi lakomý sedlák Kapsa, který neváhal upsat duši ďáblu, aby zbohatnul. Ve smlouvě si však vymínil, že až si pro něj ďábel jednou přijde, musí napřed vykonat práci, kterou mu uloží. Když přišel jeho čas, uložil mu, že musí poblíž Lipinky postavit přes noc z kamene 20 m vysoký hrad, a to dřív, než zakokrhá kohout. Ďábel zaangažoval početnou družinu čertů, kteří vzduchem nosili stavební materiál na místo, kde je dnes na Bradle skála. Když už byl hrad téměř hotov, zakokrhal kohout a všichni čerti pustili balvany, které zrovna nesli, na zem a zmizeli v pekle.

Další pověst se váže na Tři kameny,

zdroj: Informační tabule na místě „Tři kameny“ (zkrácená verze):

Podle pověsti se dá do pohádkového podzemí, které je naplněno zlatem a drahými šperky, vejít na sv. Jana a na Štědrý den. Tehdy se skály na hodinu rozestoupí a umožní vejít dovnitř.

V době obrovské nouze, kdy chudí lidé jedli mleté žaludy, sušenou řepu a bukvice se jedna žena z Lipinky pokusila vejít dovnitř. Za pár kousků zlata chtěla nakoupit svým hladovým dětem chleba. Večer se i s malým dítětem v náručí vydala pro zlato. O půlnoci se skála rozestoupila a žena i s dítětem vlezla dovnitř. Pobrala tolik zlata, že se sotva dopotácela ven. Nestihla se však vrátit zpět pro dítě. Skála se zavřela a dítě tam zůstalo. Ráno lidé našli ženu bez života před skálou.

Martin Kříbek

Magicky blokované duchovní vstupy do podsvětí

Martin Kříbek: Prosím, Přírodo, o spojení. Včera jsme byli v oblasti Bradla a cítil jsem tam zvláštní energie. Také se tam často vyskytoval motiv čerta. Prosím, Přírodo, jaký to má význam, jsou pro mě o tom nějaké informace? Děkuji. (Duchovní komunikace z 19.5.2013)

Příroda: Tady Příroda. Dobře, že ses ozval, je toho spousta co říci. Nyní tedy alespoň něco. Rozhledna Bradlo je starým přírodním útvarem, kde se odehrála nejedna událost. Všechny tyto události mají jedno společné, a to magii a ovlivnění Temnem a temnými silami.

V oblasti těchto skal existuje několik utajených magicky blokovaných duchovních vstupů, které byly využívány jako brány do podsvětí. Toto podsvětí sestávalo z vysoce temných bytostí, které škodily, kde mohly a podílely se velkou měrou na zatemnění a ovládnutí celé této oblasti. Trvalo dlouho, než se do této oblasti dostala čistá energie Přírody. Je však potřeba i z vaší strany pomoci, aby vše mohlo být rozvázáno.

Padlý smrk – král Bradla

Chtěl jsi také mluvit o smrku jménem Král Bradla, vnímal jsi velmi smutné a divné energie. I tento smrk padl pod vlivem temného nátlaku a zůstal uvězněn pod temným příkrovem. I když je již strom poražen, stále tam přetrvával jeho smutek z temného vězení. Bylo potřeba ho vyčistit a vyvázat. O což jsi požádal a děkuje ti za to.“

Martin Kříbek: Já děkuji za tuto příležitost, velmi se mně to citově dotklo.

Tento památný strom (smrk ztepilý) je v okolí znám a místními lidmi nazýván jako Král Bradla.

                   Zbytky padlého smrku, Krále Bradla

Martin Kříbek: Prosím smrku, Králi Bradla, o spojení.

Král Bradla: „Ano, samozřejmě, ptej se.

Martin Kříbek: Velmi mne dojímá, co se s tebou stalo, doslova mne to zasáhlo. Prosím o informace, co to má se mnou společného. Děkuji.

Král Bradla: „Bylo to v minulých dobách, kdy jsi jako přírodní bytost měl na starosti různá území a díky tvým chybám došlo postupně k zatemnění spousty tobě milých bytostí, z nichž jednou jsem byl i já. Pak již bylo pozdě na záchranu a musel ses dívat, jak vše umírá a zaniká. Nebylo již pomoci. Jsem rád, že jsi přišel a mohli jsme se ještě setkat, než na hmotné úrovni zcela zaniknu. A také děkuji za zprostředkování očisty této oblasti.

Martin Kříbek: Děkuji ti, smrku Králi Bradla, za komunikaci.

Lucie Kříbková

Druhá návštěva skal 25.5.2013

Lucie Kříbková: Prosím, Přírodo, o spojení. Jak to ve skutečnosti bylo se ženou a dítětem, které podle pověsti zůstalo uvězněné ve skále s pokladem? Děkuji. (Duchovní komunikace z 26.5.2013)

Příroda: „Tady Příroda. Pověst, o které se vypráví, není úplně přesná. Žena to dítě dovedla do skály úmyslně. Byla to vědomá oběť za dary, které tato žena měla získat. Příliš pozdě si uvědomila, co způsobila, na nápravu bylo již příliš pozdě. Nebyla jedinou ženou, která své dítě takto obětovala.“

Lucie Kříbková: Prosím, Přírodo, o spojení. Prosím o informace o místě zvaném Tři kameny. Děkuji. (Duchovní komunikace z 27.5.2013)

Příroda: „Tady Příroda. O tomto místě jsi hodně přemýšlela. Ptala ses, zda máš s tímto místem něco společného. Ano máš. Ve skutečnosti se na tomto místě konaly rituály, při kterých padlo za oběti mnoho dětí. Tím pokladem, o kterém byla řeč, byly nadpřirozené, propůjčené, magické schopnosti.“

Místo konání obětních rituálů

Lucie Kříbková: Jakou roli jsem tam tehdy hrála já?

Příroda: „Ty jsi byla přírodní bytostí v duchovním pozadí oblasti, která inspirovala jednotlivce ve hmotě k těmto činům. Ta, co lákala. Neboť i pro tebe z toho přicházely, vyplývaly určité výhody v podobě privilegií a energií navíc. V té době jsi byla velice zatemněnou bytostí. Až později, kdy ses zrodila jako člověk a za oběť padlo tvé vlastní dítě, sis uvědomila tu hrůzu. Netušila jsi však, jak to ve skutečnosti souvisí s tvou dřívější existencí. Proto jsi tehdy ani nemohla vše napravit, ani se z těchto činů očistit. Ta možnost přichází až teprve teď.“

Lucie Kříbková: Tato komunikace mi nepřijde pravdivá, zní to až neuvěřitelně.

Příroda: „Chápu tvou nedůvěru. Cítíš se vychýlena informacemi, které jsem ti zprostředkovala. Vnitřně jsi schopna to vnímat správně. Rozum však chce říkat něco jiného.“

Martin Kříbek

Třetí výlet na Bradlo 28.9.2013

Procházíme mostem pod železniční tratí. Nalevo se rozkládá nádherná louka plná rozkvetlých květin. Připadá mi to, jakoby tato louka byla místem s nejvyšší čistotou v okolí.

Martin Kříbek: Prosím, Přírodo, o informace k této louce. Jak to, že si v takové krajině zachovala svou čistotu? Děkuji.

Příroda: „Tato louka se stala útočištěm většiny světelných bytostí, které byly doslova vyhnány z Bradla a okolí. Tato louka nepřipadala Temným silám dosti významná na to, aby ji obsadily. Tehdy šlo v tomto boji o důležitější pozice.“

                 Louka vyzařující mimořádně čisté energie

Setkání s přírodním duchem Bradla

Jdeme loukou nahoru k lavičce. Vnímám, jak nás vítá duch Bradla. Jsem překvapen, že je to zrovna tady, kde je jakoby hranice louky a začínajících lesů území Bradla.

Ptám se ducha Bradla, jak můžeme pomoci a jaké úkoly zde máme. Duch Bradla prosí o očistu těchto míst a úkoly, že se dozvíme cestou.

Na louce ještě vnímám spousty světelných bytůstek, které mají radost a mávají na nás.

Jdeme dál cestou v lese. Celkově mám zatím lepší pocit z těchto míst, než při minulých návštěvách. Docházím k malé skále, kousek od stezky, kde jsem minule duchovně vnímal nějakou chodbu do podzemí. Sednu si a naladím se.

Vnímám, že přirozená světelná ochrana vytvořená díky čistotě bytosti a pod vedením Přírody je účinnější než neuvážený boj. Začíná se mi otevírat následující duchovní vnímání:

Duchovní vnímání – chodba do podzemí

Jdu temnou chodbou, s sebou mám nějakou louč a svítím si na cestu, která je dosti dlouhá a vypadá to i na zkoušku trpělivosti. Až najednou se objevuje něco jako jeskyně, kterou hlídá jakýsi drak. Pociťuji, jakoby mne něco mělo co nejvíce zdržet, už od počátku naší cesty.

Ptám se Přírody, jaký tu mám úkol. Najednou vidím truhlu a potřebuji se k ní dostat. Drak plive oheň, ale já mám světelný štít, který mne chrání. Je to má jediná účinná ochrana. Protože při bodnutí draka mečem z tohoto místa hned vyrůstá další hlava. Dostávám se k truhle, kterou beru s sebou a běžím odtud pryč.

Znovu se vnitřně ptám Přírody, jaký význam má ta truhla. Mám ji otevřít, uvnitř vidím zlatý klíč. Příroda říká, že je to klíč ducha Bradla, že si ho mám uschovat a na konci naší cesty předat duchu Bradla. Dávám si tento zlatý klíč k srdci, abych jej dostatečně ochránil.

Pokračování v cestě na vrchol

Jdeme dál a blížíme se ke skalám nazývaným Tři kameny. Můj počáteční dobrý pocit z tohoto území se rychle vytrácí. Lucie jde ke skalám, avšak po chvilce jsme vyrušeni hlučnou skupinkou lidí a tak pokračujeme dál v naší cestě.

Těším se, až pozdravím smrk – Krále Bradla. Docházím na místo ležícího smrku a najednou mám pocit, že si nejsem jistý, zdali mám předat zlatý klíč Duchu Bradla nebo Králi Bradla. Dotazem na Přírodu zjišťuji, že zde mám použít tento klíč jen tím způsobem, že se Krále Bradla zlatým klíčem dotknu a tím mohu pomoci s vyvázáním jeho minulosti.

Loučím se a cítím, že hlavní cíl je nezdržovat se a absolvovat celou cestu a vyřídit svěřený úkol. U studánky Běžinky jen malé osvěžení a jde se dál směr vrchol Bradla.

                                  Studánka Běžinka

Vzhledem k náhlému zvýšenému počtu lidí si dáváme těsně před vrcholem přestávku. Všude kolem vnímám opravdu nedobré až hnusné energie. Nemohu uvěřit tomu, že bych zde „na konci cesty“ mohl předat klíč duchu Bradla. Opět vnímám pomoc Přírody, která mi naznačuje, že konec cesty je přece na louce, kde nás vítal duch Bradla. To je to jediné místo, kde mohu bezpečně předat zlatý klíč k tomuto území.

Ještě jdeme po schodech na vrchol, kde je vyhlídka. Tentokrát mám pocit, jakoby mne někdo chtěl odsud shodit dolů. Raději se zde nezdržujeme, čeká nás ještě cesta zpátky k louce.

Při vstupu na louku, v místě kde je lavička, již vnímám ducha Bradla.

                               Lavička na konci louky

Držíme se s Lucií za ruce, předávám duchu Bradla dobře střežený zlatý klíč, za který nám děkuje, a užívám si této dojemné chvíle. Najednou se hlasitě rozezní lístky mladé osiky stojící poblíž, něco jako potlesk. Je večer, a všude kolem absolutní bezvětří.

Tento úkol se podařilo zvládnout. Zbývá však spousta dalších běžných každodenních úkolů a mnohdy i bojů, které jsou neméně důležité a někdy i ne tak dobře viditelné. A tak jako v případě Bradla, smysl úkolu se může ukázat až v průběhu cesty.