Z29. Národní park Krka v Chorvatsku

K publikování připravila a na web vložila Marie Mejdrová

Návštěva Splitu a Národního parku Krka

Když jsem se dozvěděl, že o letošní dovolené v polovině května budeme mít jeden den mezi 9. a 16. hodinou, konkrétně 14. 5. 2015, volno v chorvatském Splitu, z nabídky místních možností mne nejvíce zaujala návštěva Národního parku Krka se soustavou přírodních vodopádů. To jsem ještě netušil, že tento národní park je od Splitu vzdálen až 100 km, a že fakultativní výlet do parku bude pro nedostatek zájemců zrušen. Přes to všechno jsem měl utkvělý pocit, že tam musíme být, že to je to nejdůležitější, co bychom ten den mohli podniknout. Byli jsme tři – trojice bytostí na Nové duchovní cestě. Návštěvu se nám pak skutečně podařilo uskutečnit za pomoci místních cestovních kanceláří. Ale bylo to časově napjaté. Proto jsme na samotnou prohlídku neměli dostatek času.
 

Proč jsou kousky čisté Přírody tak důležité?

Na úvod tohoto textu jsem chtěl napsat pár vět o tom, proč jsou Národní parky tak důležité pro Přírodu na Zemi a tím i pro nás všechny. Zjistil jsem však, že o tomto tématu jsem již jednou psal. Proto jen ještě jednou připomenu úryvky textu z článků A2. Problém Národního parku Šumava - co říkají lidé, A3. Problém Národního parku Šumava - co říká Příroda, kde o tom hovořím.

V úvodu jen jedno přirovnání. Nedávno se v České republice konalo mistrovství světa v hokeji. Kdo sleduje hokej, ví, že aby mužstvo dobře fungovalo, potřebuje mít jednak týmového ducha, týmovou soudržnost a dále několik pevných opor. Jednotlivců, kteří v problémových situacích dokážou strhnout a vyburcovat ostatní. Příroda na Zemi je na tom podobně. Také ona potřebuje soudržnost a navíc body, o které se může opřít. Co jsou pro Přírodu tyto opěrné body? Jsou to území označovaná jako národní parky, někdy také jako divočina. Území, ve kterých byl vývoj ponechán Přírodě. Proč vůbec Příroda tato území tak potřebuje?

V duchovní komunikaci ze 7. 8. 2011 mi tehdy Příroda řekla následující slova:

Příroda: „Abychom však pochopili, kde je skutečná pravda, potřebujeme se podívat na význam a úlohu přírodních rezervací a národních parků. Proč jsou tyto kousky čisté Přírody tak důležité?  Příroda na Planetě je ve stavu rozsáhlého zničení a degenerace. Aby měla šanci se obnovit, potřebuje svá řešení, ve kterých bude její vývoj ponechán na ní samotné. Ve kterých se člověk vyvaruje všech násilných zásahů do Přírody. A těmito územími by se měly stát právě přírodní rezervace a národní parky. Jejich zřízení představuje pomoc zdevastované Přírodě, aby měla šanci být někde, v určitých územích, skutečně jako doma. Ve svém prostředí a nikým nemanipulována, neohrožována, nenapadána. Pro člověka je přece také nesmírně důležitý jeho domov. Jako místo, kam se po vícehodinovém pobytu ve stresech a tlacích okolního světa opakovaně každý den vrací, aby měl šanci regenerovat, očistit se, obnovit své síly, aktivovat své přirozené imunitní pochody. Jakmile tento svůj domov ztrácí, výsledkem často bývá rozsáhlá degenerace, duchovní úpadek, následovaný radikálním zlomem jeho vlastního zdraví.

Příroda potřebuje svůj domov aspoň někde, v některých územích, kde má šanci regenerovat, obnovit své původní přirozené pochody, které byly pro ni optimální. Rozsáhlé zásahy člověka jí to však neumožňují…

Jak velké procento přírodních území ponechaných Přírodě máme v Evropě?

Poslední procento. Právě tolik zbývá v Evropě z neporušené přírody, která původně pokrývala celý kontinent.

Na záchranu posledních zbytků divočiny se proto v posledních letech zaměřila nejen řada evropských zemí, ale také Evropská unie…

Výzkumy dokládají, že nenarušená příroda má příznivý vliv na zdraví lidí. Sedmdesát procent lidí se cítí v přírodě zdravotně lépe.

Zdroj: https://www.denik.cz/ze_sveta/evropa-hleda-divocinu--zbyva-posledni-procento.html
 

Divoká příroda má nejen ekologickou hodnotu, je také silným zážitkem pro návštěvníky a má blahodárné účinky na psychickou pohodu a duševní zdraví. Podstatný je i její ekonomický význam. Je magnetem pro turisty a přináší tak peníze místním lidem. Například na Šumavě je díky divoké přírodě nižší nezaměstnanost než je český průměr, obce jsou podstatně bohatší a nevylidňují se jako jinde na venkově.

Zdroj: https://www.hnutiduha.cz/aktualne/ceska-divocina-seznamte-se
 

Divočina (wilderness), tedy rozsáhlá původní, člověkem nepozměněná přírodní území, jejichž dynamiku určují výhradně přírodní procesy, se dnes vyskytuje na jednom, maximálně dvou procentech evropského území. Zdálo by se proto, že z hlediska ochrany přírody jde o méně významnou, okrajovou záležitost. Ve skutečnosti však tato území mají zcela mimořádný význam a hodnotu.

Ladislav Miko, ředitel odboru pro ochranu přírodních zdrojů a biodiverzity, Evropská komise – Generální ředitelství pro životní prostředí

Národní park Krka – soustava peřejí, kaskád a vodopádů

Národní park Krka je známý především svými četnými vodopády a jezírky v různých odstínech modré a zelené. Řeka Krka si svou cestou v travertinových skalách vyhloubila pozoruhodné vodopády a kaskády, o kterých se píše, že jsou mnohem krásnější, než turisticky oblíbené Plitvické vodopády. Je všeobecně známo, že řada scén z filmů o indiánu Vinnetouovi se točila v oblasti Plitvických vodopádů. Už méně je známo, že některé dílčí scény z těchto filmů se natáčely v Národním parku Krka.

Základní okruh po dřevěném chodníčku

Na prohlídku jsme však neměli mnoho času a tak jsme absolvovali pouze základní okruh po dřevěných chodnících v těsné blízkosti vodopádů a proudící vody. A nedostali jsme se na archeologické památky z období Říma.

V druhé části okruhu jsme celou soustavu vodopádů viděli i z výšky:

Čistá průzračná voda

Celé území působilo pozitivním dojmem s čistou průzračnou vodou s hejny ryb, které „stály“ na místě v proudící vodě a vyhřívaly na slunci.

Doprovázela nás skupina přírodních bytostí

Když jsme začali prohlídku po základním okruhu, vnímal jsem skupinu přírodních bytostí, která nás obklopila. Celou cestu byly tyto bytosti jakoby kolem nás a na prohlídce nás doprovázely. Požádal jsem Přírodu a Spojené Síly Světla o energie, které pomohou očistě národního parku i místních přírodních bytostí. Které dokážou otevřít původní zdroje čistých energií odpočívající pečlivě ukryté pod zatemněnými nánosy. Na chvilku jsem si sedl, abych zjistil, kdo nás to vlastně doprovází, o jaké bytosti ve skutečnosti jde. Podle Přírody byla úroveň jejich energií v průměru následující: temné energie 5 – 9 %, temná síla 10 – 12%. Šlo tedy skutečně o světelné bytosti s relativně nízkým stupněm zatemnění. Navazuji s nimi duchovní komunikaci.

JN: Kdo jste, vy bytosti, které nás doprovázely cestou po Národním parku Krka?

Mluvčí doprovázejících bytostí: „Jsme přírodní bytosti, přírodní andělé, víly, skřítkové, vodníci odpovědní za toto území. Z pohledu vás lidí zde byl vývoj ponechán čisté Přírodě. Ale z našeho pohledu už to není takové, jako to bývalo kdysi dávno v minulosti. Původní čisté energie tohoto místa už dávno byly uzavřeny pod tíhou zatemněných poklopů. Čekáme na tuto dnešní příležitost už celé věky. Až konečně přijde šance vrátit tomuto místu původní čistou energetickou podobu

Vítáme vás zde jako zástupce Nového vývoje na této Planetě. Víme, že už jste pomohli společně s dalšími lidmi očistit řadu původně čistých míst. Tyto zásahy napomohly vrátit energie těchto míst do původní úrovně čistoty. A ještě jim daly možnost navíc – příležitost dalšího světelného vzestupu směrem k vyšší hladině čistoty.

O vaší návštěvě a vašem záměru navštívit toto místo už víme několik dní. Byli jsme na to upozorněni určitými náznaky a impulsy. Děkujeme, že jste se nenechali odradit nepříznivým vývojem a tuto cestu jste si vybojovali, i když vám okolnosti nešly na ruku.

Dnes tedy přišla pro nás příležitost nové změny a jsme na ni připraveni. Děkujeme, že jste na toto místo přišli. Že i vy jste dostali impulsy, jak je to důležité. Budeme vás provázet celou cestu parkem.“
 

Místní formy života

V parku jsme spatřili i další místní živočichy, například skřehotající žábu s nafukujícími se vaky, případně určitý hmyz podobající se vážce.

Tůňky s modrozelenou vodou

V malebných zákoutích jsme míjeli tůňky s modrozelenou křišťálově čistou tekoucí vodou.

Odpoledne, již po návratu z národního parku, když jsme odjížděli ze Splitu dále na jih do Boky Kotorské, jsem požádal o zhodnocení této návštěvy Řídící Centrum Energií pro tento svět. Dostal jsem následující odpověď.

Řídící Centrum Energií pro tento svět: „Vaší návštěvou a první fází očisty tohoto národního parku došlo k otevření čistých energií a k nastartování místní zemské čakry. A ta se bude postupně posouvat, startovat do vyšších hladin frekvencí. Zatím je spuštěný první stupeň a průměr čakry je teď přibližně 50 metrů. Postupně se však zvýší až na hodnotu jednoho kilometru. Tím se tato čakra stane jednou z klíčových čaker nejen pro oblast Balkánu, ale i pro celou Evropu a část Asie. Zatím tato informace stačí, není co dál k tomu dodat. Další se teprve postupně ukáže.“

A protože jsem i nadále vnímal energetické spojení s přírodními bytostmi národního parku, zeptal jsem se také jich na to, jak ony vnímají situaci:

Přírodní bytosti Národního parku Krka: „Už teď vnímáme podstatný rozdíl. Otevřelo se nitro Země, začala zde vyvěrat čistá bioenergie vysoké frekvence. Energie, kterou si pamatujeme z dávných dob, kdy člověk ještě tolik neškodil Přírodě. Přestože tento park je chráněn, nedokázalo to úplně zastavit energetické nánosy lidské civilizace, které dopadají na celou oblast přírody na Zemi. Děkujeme.“
 

A jaká je situace teď, na konci července 2015, v době kdy dokončuji tento text? To znamená po více než dvou měsících naší návštěvy národního parku?
Vnímám již obrovskou zemskou čakru, která zakrývá celé údolí řeky Krka.

Čakra se točí doleva proti směru hodin. To znamená, že podle pravidla pravé ruky převažuje proudění bioenergie z čakry ven do okolí (detailní vysvětlení směru rotace čaker je v textech 28A. Princip fungování čaker člověka, 28B. Kdy je čakra otevřená pro vstupující energie?).  Kromě toho v místech jednotlivých kaskád vodopádů jsou dílčí malé čakry, které naopak čerpají energii z okolí.

Co k tomu ještě na závěr dodat? Základními duchovními centry Přírody v rámci České republiky jsou České Švýcarsko, Šumava a Krkonoše. Není náhoda, že právě v těchto oblastech jsou naše nejrozsáhlejší národní parky. K této trojici teď přibývají další, tentokrát již mimo území ČR. Otevírání těchto dalších duchovních center v rámci planety Země dál do širšího okolí je pokračováním procesu rozšiřování energií Nového vývoje dál z našeho území postupně do celé Evropy. Systém NDC tím získává další pevné opory, čisté uzemnění v hmotné rovině planety Země. Další takovou oporou by měla být oblast Skandinávie, i o návštěvách této oblasti v posledních letech bude vytvořen text s fotografiemi. Další skupinka jednotlivců na NDC měla během tohoto léta navštívit mimo jiné jeden z národních parků ve Španělsku. Cesta se však nemohla uskutečnit. Další lidé z NDC se však do této oblasti Pyrenejského poloostrova dostanou v srpnu a září. Tím by se měla završit další trojice opěrných zemských bodů systému Nové duchovní cesty.