Z37. Cedrový háj - bytosti a energie ze souhvězdí Lyra

K publikování připravila a na web vložila Marie Mejdrová

Petra Nováková

Letos se nám dostalo mimořádné příležitosti putovat s přáteli na NDC obytným autem po Evropě. Navštívili jsme a procestovali mnoho krásných míst. Tolik splněných snů. I přesto, že jsme viděli vlastně jen malý kousek, připadalo mi, jako bychom procestovali půl světa. V tomto článku se budu věnovat detailně jednomu speciálnímu místu v jižní Francii, u něhož se ukázalo, že má velmi vysoký duchovní význam.

Den desátý, 2.8.2016. Dnes vyrážíme do cedrového háje, kde máme v úmyslu strávit dvě hodiny času, projít se, poležet, zacvičit Pět Tibeťanů. Od začátku se dívám po zemi, abych si na památku odnesla nějaký kamínek jako vzpomínku. Jdeme po široké cestě, která nás má dovést k travnatému místu, kde by se dalo dobře odpočívat a moc tam nechodí lidé. Po obou stranách široké cesty se v jednom místě rozbíhají malé chodníčky vedoucí kamsi do nitra háje. Držela jsem se stanoveného směru, ale cestička vpravo mě neuvěřitelně lákala. Později se ukázalo, že podvědomě nás bylo více, kteří jsme po ní alespoň na chvíli chtěli jít.

Cedrový háj je doslova úchvatný. Nabitý mimořádnými energiemi. Cedry jsou vysoké, majestátní. Některé zde mají i zvláštní tvary, podle nichž jsou nazvané. Přicházíme k první cedulce, s obrázkem stromu a názvem Lyra. Když se za cedulku podívám a hledám v lese daný tvar, stojí přímo před námi strom tohoto tvaru. Táhne mě to k němu. Všichni se jdeme samozřejmě podívat zblízka a udělat fotku.

Odhodím boty a vylezu si na jeho větve nízko nad zemí. Bosá chodidla umožňují vnímat kůru, nekloužou a dávají mi pocítit větší propojenost s Přírodou, se stromem. Po vzoru Mauglího, mám pocit, že pro tu chvíli patřím sem, do lesa a jsem jednou z jeho bytostí.

(Když mám možnost být v Přírodě u stromu, posadit se na něj, obejmout ho, vnímám většinou pocit, že i on mě objímá, drží ve své ochranné náruči. Podávám si ruce s jeho větvemi na pozdrav, jako si lidé vzájemně potřásají těmi svými. V tu chvíli jako bych splývala s Přírodou, vnímám její energie a jsem šťastná, že mohu být její součástí a vnímat to jedinečné propojení. Tyto kontakty proto vyhledávám. Těším se na stromy, Přírodu, kameny jako na setkání se starými přáteli. Zde mohu vypustit své starosti, Příroda je unese a pomůže zpracovat, vyladit. Povzbudit mě. Z takových setkání si odnáším pocit naplnění, vzájemného obohacení a odpočinku. I když mohlo jít jen o pár minut, setkání mě vždy osvěží.)

Pokračujeme dál po cestičce. Před námi se tyčí obzvláště velký strom. V jeho bezprostřední blízkosti si však děti dost hlučně staví chýši z větví stromů. Přesto vnímám silný impulz ke stromu jít. Procházím se kolem něj po speciálně vybudovaném dřevěném chodníčku. U žádného jiného stromu takový chodníček nevidíme. Obcházím ho po směru hodinových ručiček, rukou se přitom dotýkám stromu. Ta energie kolem něj i z něj jde obrovská. Připadá mi jako král. Chvíli se o něj opírám, položím si na něj hlavu. Nejen z důvodu hmotného díky mé poloze s uchem na kmeni stromu se kamarádka zeptá, co mi šeptá.

Kamarádky po mém upozornění strom také obcházejí. Ale dlouho se nezdržíme, díky dětem nemůžeme vše plně prožít, vnímat. Pokračujeme proto dál. Sbírám zde nějaké kamínky. Vždy ty, které mi padnou do oka.

Jeden ze členů výpravy vyprávěl, že viděl nějaký dokument, o tom, že semínka cedrů sem přilétly až z Afriky. A díky nějakým větrům spadly zrovna do této oblasti. Jde o jeden z největších cedrových hájů v Evropě.

Když se tu procházím a beru do rukou kameny, přijde mi, že tyto stromy jsou z jiné planety a byly sem nějakým způsobem přineseny. Vyvstává mi na paměť film Den nezávislosti – viz článek 81A. Systémy sebeobrany Planety, Přírody a Vesmíru. Nacházím kámen, který vypadá jako řadící páka od jakési kosmické rakety. Pak další kameny, u kterých mám pocit, že je mám sebrat, že to vše do sebe zapadá. Tvoří další části, které jsou z nějakého důvodu důležité. Jako hlava řadící páky, krk, spouštěcí knoflík ke vzlétnutí atd. Jeden kámen vypadá jako mapa, odkud pochází jakási pomyslná vesmírná loď, kterou vnímám. Kamarádka našla kámen ve tvaru hvězdičky a též měla pocit, že to vše, celý háj, pochází z hvězd.

Mám z toho všeho silně příznivé pocity. Ne jako ve filmu, kde šlo o invazní mimozemšťany. Jako bychom se tímto mohli napojit na planetu, ze které stromy pocházejí. Jako by se tím jakási raketa mohla opět zprovoznit a vzlétnout. A vrátit se tam, kam patří. Jako by tu zůstala uvězněná. A my mohli získat adresu na minulost, jak ke všemu došlo. A jak místo pročistit, získat potřebné informace a dále mu pak pomoci. Beru různé druhy kamenů, a vždy mám pocit, že mají být po dvou, aby se mohlo něco otevřít. Je potřeba, abych nejen já, ale i další, u kterých mám pocit, že jim mám kameny přivézt, měli určitou část.

Pak si zde i zacvičíme. Opět vnímám, jak se mi tu cvičí lehce, skoro samo. A po ulehnutí pod cedr cítím velký nával energie. Sbíráme zde malé šištičky, které předčasně spadly. A vršky šišek, které vypadají jako růžičky. Šišky tady lidé sbírají a semínka prodávají. Jsou podobné piniovým oříškům ze speciálních druhů borovice pinie. Takže celé spadané šišky jsme nikde nenašli.

Pokračujeme v putování dál, do městečka Rousillon. Krásně tu všude voní jehličí a bohatě kvetou oleandry. Pozoruji červánky. Sedím opět pod obrovským stromem, který se tyčí až k nebi a jeho šišky jsou větší než má dlaň. Zřejmě jde opět o nějaký druh borovice. Opírám se zády o její kmen. Píšu do notebooku své postřehy a mám v plánu duchovně komunikovat, co naše návštěva cedrového háje znamená.

Duchovní komunikace z 2.8.2016:
PN:  Spojené Síly Světla, prosím, kdo pro mě máte nějaké konkrétnější informace ohledně cedrového háje a mého vnímání. Všude, kde tu pobývám, si nacházím místa u stromů. Sedám si k nim a vnímám jejich energie. Duchovní spojení na Spojené Síly Světla je zde silnější. Prosím o bližší informace. Děkuji.

Příroda: „Máš pravdu, toto místo je něčím opravdu výjimečné. Jeho energie nepocházejí zde ze Země. Jsou odjinud. Tvé vnímání mohu potvrdit. Energie těchto stromů jsou velice silné a čisté. Dokážou snadněji navazovat kontakt s člověkem. Napadá tě spojitost s filmem Avatar. Na planetě Pandora byla Příroda úzce propojena s jejími obyvateli a oni s ní. Stromy z hlediska biologického tvořily podle slov vědkyně neuvěřitelně velkou síť s tolika nervovými spoji, drahami, jakou nemá ani lidský mozek. Byl zde i výjimečný strom, v překladu znamenalo jeho označení v domorodém jazyce „Strom hlasů všech předků.“ S ním se lidé propojovali nervovými zakončeními ve svých copech. Pak mohli vnímat hlasy všech svých předků a byli propojeni s Eiwou, vše prostupujícím duchem, vědomím, celé planety. Tento strom chránili, byl pro ně posvátný. (Více o tom je v textech: 68G. Pozitivní příběhy o dracích a ještěrech, Poselství filmu Avatar, Film Avatar - energie připravené pomoci jsou všude kolem vás ).

Jde o část přírody, která nebyla původně z planety Země. Byla domovem jiným bytostem, které v tuto chvíli neznáte. Tyto bytosti zůstaly zde v tomto lese. Jsou pevně svázány s těmito stromy. Měla jsi pocit, že sbíráš kousky roztroušené řídící mechaniky kosmické lodi, která tento náklad převážela. Ano, šlo o kosmickou loď, která převážela tuto část přírody.

Je opravdu důležité těmto bytostem pomoci vrátit se domů. Na planetě Zemi po nich zůstane památka v podobě těchto mimořádných stromů, které jsou zde v ochranné zóně. Přístupné pozemšťanům, kteří zde mohou vnímat jejich energie.

Tyto bytosti žily úzce spojeny se svou planetou. Díky úzkému propojení s Přírodou měly vysokou čistotu a mimořádně silné energie. Začaly proto být trnem v oku Temným silám, které chtěly jejich sílu zneužít. Bytosti začaly být ze své původní planety vystrkovány. Musely bojovat. Jejich planeta však byla cíleně likvidována. A ony nebyly na takový boj zcela uzpůsobené. Protože neměly dostatečně vyspělou techniku. Svým způsobem byly křehké, i když obrovsky silné. Byla to však hlavně vnitřní síla, pohon jejich života. Dokázaly odolat silnému temnému nátlaku a manipulaci, zachovat si svůj nadhled.

(Poznámka: Cedrové dřevo je vysoce odolné. Používá se například na výrobu šípů. Tyto šípy odolávají vlhku. Dokážou vydržet i náraz do kamene.)

Proto byla vyslána záchranná mise, aby dokázala najít jinou planetu, kde by bytosti byly v bezpečí a kde by byla v bezpečí výjimečnost jejich planety i Přírody - cedrového lesa. Jejich domovského prostředí, z něhož čerpaly svou sílu. A kde by se mohly připravit na boj za záchranu své planety.

Tato mise proto s sebou vezla i část jejich domovské přírody, kterou zde měla zasít a připravit pro bytosti přírodní prostředí. Mise však selhala, vesmírná loď ztroskotala a semínka byla rozeseta. Nyní podle vašich informací mohou pocházet z Afriky. Kde žijí někteří potomci těchto bytostí. Ale nejen tam.

Ne náhodou jsi viděla strom, který byl pojmenován Lyra. Protože právě odtud, z tohoto hvězdného systému bytosti pocházejí. A k tomuto souhvězdí jsi měla blízký vztah. Něčím tě fascinovalo. Něčím mimořádně čistým, vysokým. I ty jsi jedním z těchto potomků.

V rámci vaší existence mnozí z vás byli součástí řady hvězdných systémů a světů. Ty víš například i o souhvězdí Labutě. Tam jsi také našla své kořeny. Tohle je další část a máš pomoci bytostem, zde žijícím, které z Lyry pocházejí, a také planetě, odkud přišly. Je to důležité, nezapomeň požádat zítra Spojené Síly Světla, aby to bylo zařazeno do očisty.

To je ode mě pro tuto chvíli vše. Ještě se spoj s těmi bytostmi a jejich přírodou. Čekají na to.“

PN: Bytosti a Přírodo cedrového lesa ze souhvězdí Lyry. Prosím o kontakt s vámi. Co pro mě máte za informace? Děkuji.

Ozývá se bytost, strom, u něhož jsem stála. Obcházela jsem ho a vnímala silnou energii. Je to jakýsi zástupce té planety. Je pověřen se mnou mluvit. Má vyšší dosah, vyšší energie. Zodpovídá za to.

Strom cedrového lesa: „Jsem moc rád, že se naše spojení podařilo. Už jsem se velmi obával, že k tomuto bodu nikdy nedojde. Ale věděl jsem, že musíme být trpěliví. Naše příroda zde u vás na planetě nám dávala sílu. Bylo nás hodně. Vytvořili jsme celý úsek přírody v rámci vaší planety Země. O toto naše místo je velmi pečlivě pečováno, je lidskými bytostmi střeženo, chráněno. Dá se říci, že ho lidé u vás mají v úctě. To nám pomohlo přežít. Asimilovat se. Zároveň si však udržet své přednosti, svou výjimečnost, která je vlastní každému druhu, který byl vytvořen.

Impulzy vás dovedly až k nám a pomohou nám energiemi srovnat to, co se odehrálo kdysi dávno a co nás k vám na planetu přivedlo. Tyto impulzy však nepřišly zrovna k vám náhodou. Protože jste s těmito energiemi z minulosti propojeni. Nesete v sobě důležité vazby, které to umožňují.

(Poznámka:  Vzpomínám si v tuto chvíli, že jistě nebylo náhodné, když jsme pobývali před několika dny ve Francii u Ženevského jezera, že mě to táhlo ke skupince 4 stromů na malém pahorku. Toto místo vzbuzovalo dojem posvátnosti. Šlo o cedry. Jeden byl již pařezem, jinak by zde stálo 5 stromů rozmístěných v kruhu. Stoupla jsem si mezi ně, vnímala při pohledu vzhůru jejich majestátnost a vznešené energie. Bylo by tak fajn mít odtud šišku. Všechny ale rostly na stromě, na zemi nebyla jediná. Poprosila jsem strom o šišku, pověsila se na dostatečně silnou větev, abych jí nezlomila, ale stáhla níž. Kamarádka pak pomohla utrhnout jednu šišku, jedinou, na kterou bylo možné dosáhnout. Šiška má zcela jinou podobu, než kterou známe obvykle u šišek ze stromů běžných v naší zemi. Vypadá podobně jako plátky jablka naskládané na sobě. A tato šiška nás na naší cestě od samého začátku provázela.)

Je zde mnoho bytostí, které pobývají v rámci tohoto lesa, které v něm žijí, jsou jeho součástí. Stále však není vyřešena otázka naší civilizace a to nás velmi trápí. Prosíme o vaši pomoc v tomto ohledu. A víme, že Příroda u vás na planetě k nám přivedla ty pravé, kteří nám mohou pomoci. A my jsme jí vděční, stejně jako všem dalším světelným silám, které vedou vývoj. Máš pravdu, naše loď již byla neovladatelná a díky nalezení důležitých střípků se dokáže vše nějakým způsobem zprovoznit, aby se bytosti mohly na svou planetu vrátit. Část naší přírody zde zůstane pro vás, jako pomoc. Jako vzpomínka a poděkování, že se vaše planeta mohla stát na nějakou dobu i naší planetou, že nás přijala a nabídla nám domov. Moc si toho vážíme a tímto se vám můžeme alespoň trochu odvděčit. Že vám zde zanecháme mimořádné energie, které vám pomohou se harmonizovat, posunout se dál.“

PN: Jak tě máme oslovovat? (Dívám se na hvězdnou oblohu nad sebou, z jaké vzdálenosti tyto bytosti asi přišly. A vím, že tam někde je souhvězdí Lyry, i když neznám jeho podobu. Tam někde nahoře je jejich domov.)

Strom cedrového lesa: „Jsem jako přírodní duch cedrového lesa. Stal jsem se ochráncem této naší části přírody, která přišla z naší planety. Staral jsem se o to, aby všechny bytosti od nás měly své zázemí a mohly zde přežít. Jsme bytosti z Lyry, jak již víš. Převzal jsem ochrannou ruku za všechny ostatní. Můžeš mi říkat Duch cedrového lesa. Asi je to nejpříhodnější název.“

PN: Dobře, duchu, požádáme Spojené Síly Světla o očistu. Děkuji za rozhovor s tebou. Bylo to mimořádné. Pro nás jsou vaše energie neuvěřitelně vysoké, silné, čisté. Děkujeme, že jsme v nich mohli na chvíli pobýt.

Duch cedrového lesa: „Jsem rád, že jsme vám alespoň částečně mohli vaši laskavost, vaši pomoc oplatit.“

Je vlahá letní noc. Vyprávím ostatním tento příběh, který jsem dostala možnost si vyslechnout. A vyjadřuji přání vědět, jak souhvězdí Lyra vypadá a kde se na obloze nachází. Kamarádka to ví a toto souhvězdí mi ukazuje i s jeho nejjasnější hvězdou Vegou. (Jako malá jsem sledovala pořad Vega s dětskými pohádkami. Jeho znělka byla krásná, protože obsahovala hvězdné nebe.) Souhvězdí se nachází v tuto chvíli přesně nad námi. Nad stromem, pod kterým sedím.

Po příjezdu do Prahy vnímám další souvislosti a situace spojené se souhvězdím Lyra.

Stavuji se v obchodním centru nakoupit. Kamarádky mě upozorní na obchod, kde mají stříbrné přívěsky za poloviční slevy. Nevěnuji tomu pozornost. Ale jedna si přívěsek kupuje a mě nakonec zaujme. Jdu se podívat, mají ještě jeden. Když mi ho slečna přinesla z vitrínky, údivem žasnu. Zblízka vidím, že jde o kamínek ve tvaru zářící hvězdy. A k němu řetízek, který má drobné kuličky. Připomíná mi to hvězdnou oblohu s tisíci krásnými hvězdami. Jedna vedle druhé. A ta nejzářivější, jedna z největších, je v přívěsku. Stejně jako Vega je jednou z nejjasnějších hvězd oblohy. Obojí vnímám, že si mám koupit a beru to jako dar, který ke mně přišel. Od té doby přívěsek s řetízkem stále nosím.

Dívám se doma ještě na internet, jak vypadá souhvězdí Lyry detailně. Také na další - Raka, Pegase, hvězdy Castor, Pollux...

Na obrázcích je na fotografii hvězda Vega. Nádherná, zářivá. Mít její podobu v přívěsku je pocit jako dotknout se hvězd, jako bych je měla na dosah. Mám zvláštní pocit blízkosti té krásné hvězdné oblohy. Těch míst, kde jsme mnozí z nás v minulosti byli. I já. Jako bych byla s hvězdami vnitřně propojená. Vnímám velkou radost, štěstí, nadšení, tajení se dechu, když se na ně dívám. Jako se dívat kamsi do dáli, do tajuplných míst. Je to zvláštní pocit, pocit domova. Ne však ve smyslu, že bych se tam chtěla vrátit, opustit Zemi. Ale ve smyslu, že vnímám ten pocit naplnění, který vychází z duchovního propojení i skrze hmotný pohled. Tím, že jsem zde, mohu se jejich krásou kochat. Mám ta místa, jejich energie, uloženy v srdci. Nesu si je s sebou, nepotřebuji se jich dotknout přiblížením se k nim nahoru. Ony se dotýkají mě. Skrz mé nitro. Ať jsem kdekoli. A tady odsud zdola je mám jako na dlani. Zdají se na dosah a oslňují nás svou výjimečností. Jako hvězdné kvítí. Nepřestávají nás lákat tajemstvími, která ukrývají. Promlouvají ke mně. Svým jazykem, který jen tuším, ale díky duchovní komunikaci nabývá i konkrétních slov.

Planeta Země je mým domovem. A ve spojení s Přírodou, mám pocit domova na mnoha místech. Stejný pocit poskočení v srdci jako při pohledu na hvězdy, jako když zaplesá srdce radostí, vnímám při pohledu či zmínce o koních, zvláště těch bílých. Nebo když plavu ve vodě, která mě omývá, pohrává si se mnou a já na kůži cítím její vlahý dotek. A užívám se její blízkosti. Chvil strávených v jejích energiích, v jejím světě. Ve světě Přírody.

Nebo když stojím na nějaké vysoké hoře… Je to pocit silných energií, které nás přesahují. Propojení s nimi, s místy, s bytostmi, se kterými z minulosti máme společné vazby, jsou nám blízké. Také s místy, které v nás vyvolávají silný prožitek, cit. Díky silným pozitivním energiím zde vyvěrajícím. Je to jako v daném okamžiku splynout v jedno s tou krásou kolem sebe.

Je tolik míst, na kterých jsem již kdysi dávno byla. A hvězdy k nim určitě patří. Souhvězdí Lyry, Labutě, Pegase…

Dále se probírám dalšími fotografiemi, kde je Vega vyfocená jako modrý kroužek, jako prstýnek z modravé záře, uprostřed vyplněný prázdným prostorem. Tohle už jsem ale někde viděla.

Ten den jsem vystoupila z tramvaje jinde než obvykle. Ve výloze jsem uviděla diář s levandulí. Zašla jsem tedy do obchodu, kde jich měli více. Nemohla jsem se rozhodnout, který koupím. Podívala jsem se dozadu na cenu a zjistila, že celá tato řada diářů se jmenuje Lyra. Zavolala jsem kamarádkám, které se mnou byly ve Francii, a diáře jsme koupily. Na jednom s motivem růží, jsem najednou uviděla něco jako kaz vpředu. Bylo to malé modré kolečko jako prstýnek. Stejně jako na obrázku znázorňujícím Vegu. Je to vůbec možné? Nevím, ale je to skutečné. A děje se to.

Večer jsem se doma podívala na vršky z cedrových šišek, které svým tvarem připomínají růžičky. Najednou jsem duchovně vnímala, jakoby začaly stoupat vzhůru a vytvářely 3D obrazec místa, odkud pocházejí. Vnímala jsem silnou energii. A projela mnou jasná myšlenka, že energie odtud, ze souhvězdí Lyry, nám přišly na pomoc. Podobně jako ve filmu Den nezávislosti, ve kterém přišla nabídnout pomoc a spolupráci vyspělá mimozemská civilizace, disponující mimořádnou technologií. Stejně tak energie z Lyry ne náhodou byly impulzy dovedeny až k nám. A my k nim. Aby naše vzájemná pomoc vytvořila nový rozměr spolupráce. Hlavou mi běží slova vyřčená na konci filmu: „Mezihvězdná cesta.“ S tím rozdílem, že v tomto případě jde o bytosti úzce propojené s Přírodou. Touto cestou bychom měli směřovat i my. Při psaní této věty mi zní v uších slova z mé oblíbené písničky od Kryštofa a Tomáše Kluse „Cesta“: „Tou cestou, tím směrem prý bych se dávno měl dát…“

Věra Talandová
 

Pro letošní rok jsme zvolili dovolenou ve Francii a Španělsku, se zastávkami v Německu a Švýcarsku. Zapracovala jsem do plánu impulzy od Přírody, přidala svoje oblíbená místa v Provence i jinde, kam se ráda vracím. Posádka obytného auta se brzy sestavila, jelo nás pět přátel na NDC.

Desátý den, 2.8.2016, ráno zastavujeme v cedrovém lese v pohoří Luberon v jihofrancouzské oblasti Provence.

Přírodní park Luberon má 185.000 ha, jsou tu rozsáhlé lesy dubu Holm a dubu bílého a cedrové lesy. Hlavní část parku tvoří dvě vápencová pohoří – Petit Luberon a Grand Luberon, jejichž bílé vápencové a opukové srázy jsou obklopeny z jedné strany širokým údolím Vaucluse a z druhé vrcholy Provensálských Alp. Luberon je v podstatě přírodní biosférická rezervace.

Cedrový les má asi 250 ha a kilometry naučných stezek. Roste tu hlavně druh Cedr atlaský (Cedrus Atlantika) původem v pohoří Atlas. Cedry jsou majestátní stromy s nepravidelnou stavbou korun.

V cedrovém lese strávíme asi čtyři hodiny, zacvičíme si tu i Pět Tibeťanů, protože je tu neuvěřitelná pohoda, silné příznivé energie.

Nacházím kamínek, který mi připomíná hvězdu. Vnímám, že ty zvláštní silné energie mají něco společného s energiemi spojené s některou hvězdou. Nabízí se souhvězdí Lyra, protože tu vyrostl strom ve zvláštním tvaru, který někdo nazval Lyra.

VT:  Spojené Síly Světla, v cedrovém lese vnímám velmi silné příznivé energie. Našla jsem si kámen ve tvaru hvězdy a cítila jsem, že tento cedrový les v pohoří Luberon má nějakou spojitost s hvězdami. Můžete mi k tomu předat nějaké bližší informace?

Příroda: „Petra přijala na toto téma dobrou komunikaci, odkazuji na ni. Celé pohoří Luberon má příznivé energie ve všech typech lesů, tedy i v cedrovém. Tvoje pocity při nalezení kamenné hvězdy, že vnímáš i jiné zvláštní energie, byly správné. I to, že jsi byla součástí dávného přesunu určitých energií na Zemi. To, že jste určitou dobu strávili u stromu, který je nazván Lyra, a měli potřebu se ho dotýkat, svědčí o vaší citlivosti na tyto energie.“

VT:  Už jsem v tomto lese potřetí, a vnímám ty energie pokaždé silněji. Dnes mi tu strávené čtyři hodiny připadaly jako chvilka. I cvičení Pěti Tibeťanů pod jedním z cedrů bylo mimořádné.

Příroda:  „Já a Duch tohoto cedrového lesa jsme vaší skupině vděční, že jste sem zavítali a mohlo dojít k osvobození zde uvězněných bytostí z hvězd.“

VT:  Z toho mám velkou radost, děkuji, Přírodo.

Pokračování ve čtvrtek 4.8.2016:

VT:  Přírodo, dnes jsem si přečetla Petřinu komunikaci na téma cedrový les. A cítila jsem z ní krásné energie. Plno věcí mi do sebe zapadlo. Moje vnímání bylo jen útržkovité, teď se to poskládalo jako mozaika.

Cestou v autě jsem vnímala impulz od tebe, že máme znovu zařadit do očisty spojení s jinými cedrovými lesy. Kdysi jsme se opakovaně čistili z napojení na sérii knih o cedrech v Rusku a sympatií k hrdince knihy.

Příroda:  „Ano toto napojení na mimozemské vlivy z těchto knih se již v minulosti u některých opakovaně čistilo. Nyní se však očista z mimozemských vlivů dostala znovu do popředí. Jde o další fázi tohoto čištění, do kterého patří i zmíněné kruhy v obilí z nedávno publikovaného článku 80A. Obrazec v obilí v Libereckém kraji v r. 2015. A znovu je potřeba zadat do očisty vlivy ze zmíněné série knih. Do očisty na vyšších úrovních, neboť tyto mimozemské vlivy dosahují do velmi vysokých úrovní. A je potřeba s nimi svést další bitvu, aby se do budoucna mohl světelný vzestup od nich zcela vyčistit. Rozhodující fáze bitvy probíhá.

Energie cedrů z oblasti, kterou knihy popisují, byly zneužity Vesmírnými lidmi. I proto je vše důležité vyčistit na dalších vyšších úrovních. Tyto vlivy zasáhly velké množství lidí, protože na první pohled myšlenky souznění s přírodou oslovilo velmi mnoho lidských bytostí. Po odstranění kamufláže, která je v tomto případě dokonale provedená a lze ji odhalit pouze s vysokým duchovním nadhledem na světelném vzestupu, lze vnímat z knih nepřirozené věci, které nejsou v souladu s fungováním přírody. Zbavit se těchto vlivů dá usilovnou práci.“

VT:  Děkuji, Přírodo, za upozornění znovu tyto vlivy zadat do očisty.

Kratičká ukázka z tohoto cedrového lesa na videu:  https://www.youtube.com/watch?v=CItAEL5u2LI

Petra Nováková

Dodávám ještě obecné informace z internetu:

Zdroj wikipedie: https://cs.wikipedia.org/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Lyry

Lyra je souhvězdí na severní nebeské obloze. Proto je z České republiky pozorovatelná po celý rok. Souhvězdí je známé už od starověku, neboť patří mezi 48 antických souhvězdí, která popsal římský astronom Klaudios Ptolemaios. Je i jedním z 88 souhvězdí moderní astronomie. I přes svoji menší velikost je na obloze snadno rozpoznatelná, díky nejjasnější hvězdě s názvem Vega.

Vega je nejjasnější hvězda v souhvězdí Lyry, nejjasnější hvězda asterismu Letní trojúhelník, druhá nejjasnější hvězda severní oblohy a pátá nejjasnější hvězda celé oblohy. Název hvězdy pochází z arabského slova waqi, což znamená „padající“. Spolu s hvězdami Altair ze souhvězdí Orla a Deneb ze souhvězdí Labutě tvoří Vega Letní trojúhelník. Nejlépe pozorovatelná je v letních měsících a počátkem podzimu… Vega je 300 milionů let stará hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu A. Je asi 2,5krát větší a 54krát zářivější než Slunce.
 

Vega (vlevo) a Slunce

V roce 1983 kolem ní objevil infračervený vesmírný dalekohled IRAS disk částic, který může být zárodkem protoplanetárního disku. Z deformace disku se dá usuzovat přítomnost planety podobné Neptunu.

Vega vyfotografovaná Spitzerovým dalekohledem – zde je vidět onen zmiňovaný disk

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vega

Vzhledem k tomu, že její hvězdná velikost je blízká hodnotě 0^m, byla v 18. století používána jako kalibrační hvězda pro nastavování stupnice hvězdných velikostí, což již dnes neplatí. Protože však má velice ploché spektrum v oblasti viditelného a blízkého infračerveného záření, je stále standardem pro stanovování tzv. barevného indexu v systému UBVGRI…

https://home.zcu.cz/~smid/vladana/labut/labut.htm

Nejjasnější hvězdou souhvězdí Lyra je Vega. Je to velmi jasná hvězda, po Siriovi nejjasnější hvězda od nás viditelná. Zbylé čtyři hvězdy souhvězdí jsou již mnohem slabší. Tvoří kosodélník připomínající tvar lyry s Vegou na krku. V jižní části jsou to hvězdy Sheliak a Sulaphat, v severní části pod Vegou ještě slabší hvězdy. 

Obrázek souhvězdí Lyra - zdroj https://hvezdnouoblohou.wz.cz/lyra.php

Poznámka Marie Mejdrová:
Vzhledem k tomu, že informace v anglické verzi Wikipedie jsou nejen mnohem podrobnější, ale v některých bodech i dosti odlišné, vybírám z nich několik:
https://en.wikipedia.org/wiki/Vega

Hvězda Vega je relativně blízko, pouhých 25 světelných let od Slunce, a je spolu s Arkturem a Siriem jednou z nejzářivějších hvězd v sousedství Slunce.

Vega byla severní polární hvězdou (Polárkou) kolem roku 12.000 před naším letopočtem a bude jí opět kolem roku 13.727.

Stáří Vegy je jen asi desetinové oproti našemu Slunci, ale protože je 2,1x hmotnější, její očekávaná životnost je také jen desetina životnosti Slunce. Obě hvězdy se v současné době blíží k polovině své očekávané délky života.

Spektrální třída Vegy je A0V, což znamená modře zabarvená bílá hvězda hlavní posloupnosti, v jejímž jádru probíhá fúze vodíku na helium. Vzhledem k tomu, že hmotnější hvězdy používají své fúzní palivo rychleji než menší hvězdy, je délka této hlavní fáze života Vegy zhruba miliarda let. Současný věk této hvězdy je asi 455 milionů let. Po odchodu z hlavní posloupnosti, se Vega stane rudým obrem třídy M a ztratí hodně ze své hmoty, až se nakonec stane bílým trpaslíkem. V současné době má Vega více než dvojnásobek hmoty Slunce a její plná svítivost je asi 40x vyšší než sluneční. Ovšem v důsledku její vysoké rychlosti otáčení jsou její póly podstatně jasnější než rovník. Vzhledem k tomu, že Vegu vidíme téměř ze strany jejího pólu, její svítivost se jeví ze Země značně vyšší - přibližně 57 krát hodnota svítivosti Slunce.