Z39. Poselství od zástupce jelenů

K publikování připravila a na web vložila Marie Mejdrová

Jsme vedeni k většímu propojení s Přírodou

V průběhu letošního léta jsme byli postupně impulzy a situacemi vedeni k většímu propojení s Přírodou. Například k probuzení obranyschopnosti Planety a dalších důležitých schopností, které potřebuje nejen Planeta, Příroda, ale i my lidské bytosti, aby mohl světelný vývoj dál pokračovat vpřed.

Nejprve přišly impulzy ke zhlédnutí filmu Den nezávislosti  ( 81A. Systémy sebeobrany Planety, Přírody a Vesmíru ). Další pokračování přišlo v podobě návštěvy cedrového háje ve Francii. A navázání kontaktu s bytostmi ze souhvězdí Lyry ( Z37. Cedrový háj - bytosti a energie ze souhvězdí Lyra ).

Následovala návštěva filmu Legenda o Tarzanovi ( A44. Průnik energie z duchovního Srdce Přírody do hmoty ). A díky všem těmto událostem se kolem nás začaly dít mimořádné zážitky s Přírodou a jejími bytostmi, které zde budou popsány.
 

Projížďky na koních na Šumavě

14.8.2016. Tento den, byl pro mě něčím mimořádným. Znamenal silné propojení s Přírodou, souznění se zvířaty. Přinesl mi velmi obohacující až povznášející zážitky. Které přinesly radost nejen mně, ale z jednoho z těchto setkání vznikly impulzy vedoucí i k duchovní komunikaci a vzájemnému předání energií, darů.

Ten den ráno jsem měla opět příležitost projet se na koních. Na Šumavě, v krásné přírodě. Mým dlouholetým přáním bylo najít místo, kam bych mohla občas zajít a projet se na koni. Kde se nepoužívají bičíky, vše má osobitého ducha, vlídnou atmosféru domáckého prostředí. Kde bych vnímala s koňmi silnější energetické propojení, společné naladění. Postupně bych je poznala a vyjížďky by proto nebyly jen o náhodném setkání s novými bytostmi. Ale o shledání „přátel.“ Abychom si sedli s majiteli, místo bylo v hezké přírodě. Atd. Ne anonymní velké stáje určené ke komerčním účelům. Což se zdálo být dost nereálným snem.

V tomto roce v létě jsem dostala přes kamarádku kontakt na pána, který se o koně stará. Je to v místě, kde je klid a ticho. Samé louky, lesy, sem tam chaloupka. Kolem stáje jsou postaveny vysoké menhiry. A celá oblast spadá do Chráněné krajinné oblasti Šumava. Majitelé jsou tu teprve tři roky. Koní je dohromady pět. Čtyři kobylky a jeden hřebec. A aby se měli možnost pravidelně proběhnout, je zde možnost využít projížďky po okolí.

Chodíme do těchto míst na výlet dost často. Když jsem tudy kdysi procházela, výběh s koňmi mě hned zaujal a v duchu jsem si říkala, jak by bylo úžasné moci si tu někdy zajezdit. A v tomto roce se náhle seskupily situace neuvěřitelným způsobem, že jsem se právě na toto místo dostala.

Pán, který se o koně stará, mi připomíná žokeje Váňu. A je vidět, že ke koním má skutečný vztah. Tento den musel do Prahy, jeli s námi proto jejich majitelé. Paní má stejné křestní jméno jako já. Připomínala mi svým vzezřením anděla. Než nám koně osedlali, čekali jsme u nich. A měli možnost s nimi pobýt, pohladit je. Měli mimořádně jemné energie. Chrpa a bělouš Zuzanka dávaly hlavy k sobě. Všichni už chtěli ven z boxů. A protože měli již dveře otevřené, našemu kontaktu nic nebránilo. Hlídali jsme, aby neodešli z boxů před osedláním.

Souznění s koňmi

Využila jsem příležitosti a zkusila si opřít čelo o Zuzanku, jako jsem to vždy toužila udělat. A vnímat propojení, souznění s koněm. Stejně jako s Naharem, který se objevoval v mých duchovních vnímáních. (O Naharovi: P1. Každý, kdo chce nést Světlo, se potřebuje zbavit magie z minulosti , o našem prvním setkání: Z2. Pro změnu vývoje bylo nezbytné spojenectví přírodních a lidských bytostí , další společné příběhy: Zážitky v přírodě ).

Už když jsem tohoto bělouše viděla letos poprvé, srdce mi poskočilo radostí a vnímala jsem v našem společném pohledu něco víc. Zvláštní druh porozumění, blízkosti. Zvláštní duchovní soulad.

Žádný jiný kůň zatím neměl takovou důvěru, protože jsme se neznali a na můj pokus o sblížení a opření si vzájemně hlavy čelem o sebe, uhnul. Bral to zřejmě jako vniknutí do svého soukromí. S tímto běloušem a pak i s Chrpou to bylo jiné. Vnímala jsem už předem jakési podobné naladění na stejnou notu. Pomalu jsem koně hladila a pokusila se opřít si hlavu o jejich. V klidu jsme spolu stáli, čela opřená o sebe. Nejprve s jedním, pak s druhým koněm. Oba mé energie přijímali. Bylo to krásné.

Když jsem se dívala do očí Chrpy, vnímala jsem, že naše energie jsou si dnes bližší, že pojedeme spolu. Což mi potvrdil majitel, který bělouše pro ten den nedal, nechal si ho pro sebe. Stejně tak poprvé jsem sice vnímala silné propojení s běloušem, ale zároveň pocit, že je pro mě ten den důležité jet společně s Verenou, které říkají Vendulka. Bělouš byl ten den určený pro někoho jiného, s kým ladil.

Při každé projížďce vše do sebe takto zapadlo. Každý z kamarádů jel na koni, kterého v danou chvíli vnímal pro sebe jako ideálního.

I následující projížďka krajinou byla neuvěřitelná. Harmonická, pro mě dokonalá. Byla hodinová, mně však přišlo, jako by se zastavil čas. Hodně jsme klusali, párkrát cválali přes nekonečně dlouhé louky plné lučního kvítí. S nádhernými výhledy na Šumavu. Kopečky se před námi táhly jako pohoří, dosud zahaleny v mlžném ranním oparu. Koně si užívali projížďku stejně jako my. A při cvalu jsme je museli brzdit, jak se drali dopředu. Chtěli si protáhnout nohy, letět s větrem o závod.
 

Obora s jeleny a informačním centrem na Kvildě

Po projížďce naše kroky mířily do obory s jeleny, která byla vybudována na Kvildě. Už jsme tu byli letos jednou. Ale tehdy jsme spěchali, chybělo už jen málo do konce zavírací doby, informačním centrem jsme jen proběhli. Koupila jsem si tu plyšového kolouška, u něhož jsem vnímala, že má velmi jemné energie působící jako pohlazení a navozující pocit bezpečí a propojení s Přírodou.

V oboře jsme zahlédli stádo, které nám přeběhlo přes cestu i s malým kolouškem. Jinak jelen i s laněmi odpočívali na pasece, skryti mezi pařezy.

Tentokrát jsme měli času dost. Udělali jsme si piknik v trávě. Podívali jsme se detailně na všechny obrázky a fotografie v informačním centru, které popisovaly život jelenů ve volné přírodě. Jejich rituály. Mohli jsme si poslechnout i zvuky, kterými se dorozumívají. A dočíst se, co znamenají, pokud je v přírodě zaslechneme.

Náhle jsem uviděla pána, jak vrací na pult malého plyšového kolouška. Plyšák mi přišel mimořádný. Ti, co seděli vzadu na skříni, mě neoslovovali. Pán mě na tohoto upozornil. Stála jsem u něj, vzala ho do ruky a měla pocit, že ho tam nemůžu nechat. Bojovala jsem sama se sebou, protože jednoho už doma mám.

Nakonec jsem si řekla, že přispěji koupí na ty skutečné jeleny a kolouška si vzala. Pokračovali jsme do obory. Laně i jelen se pásli na mýtince. Byli dost daleko. Jelen se pohyboval směrem nahoru. Došli jsme proto k horní pozorovatelně.

Jelen byl stále dost daleko, přesto blíž než kdykoli předtím. Zkoušela jsem na něj mluvit duchovně, telepaticky. Že kdyby to bylo možné a nevadilo mu tolik lidí, mohl by se za námi přijít podívat. Že bychom byli vděční. Jelen se stále přibližoval vzhůru. A mířil ke mně. S hlavou skloněnou se věnoval pastvě. Kolem nás se postupně shlukli další lidé. Jelen ale mířil stále blíž. Až k nám. Jako by mu lidé ani nevadili, nevěnoval jim pozornost. Zastavil se na chvíli z celé té velké početné skupiny přímo před námi.

Kdybychom zvedli ruku, mohli jsme se ho dotknout. Ale měla jsem pocit, že mu máme nechat jeho soukromí a být vděční za tak blízký kontakt. Lidé odešli, jelen se začínal vzdalovat, my ještě zůstali o něco déle.

Jakoby situace byla přesně nastavená. Jelen došel až k nám, chvíli u nás pobyl a zase v klidu odešel. Těch pár okamžiků stačilo pro nás i pro něj. Pro předání toho, co bylo důležité. Byl to krásný povznášející pocit radosti, že se nám dostalo něčeho výjimečného.

Duchovní rozmluva s bytostí jelena na kameni u Horské Kvildy

Naším dalším cílem byly obří kameny u Horské Kvildy, které jsme navštívili již minule po návštěvě obory. Když jsme se ke kameni přibližovali, seděl tam malý jezevčík. Vypadal tak roztomile. Přišel nás všechny pozdravit. Sedl si ke mně na bobek, schoulil se do klubíčka a chvíli seděl. Pak běžel k dalším kamarádům. Takhle se s každým z nás chvíli přivítal a pak zase běžel za svými páníčky.

I dnes jsme tu dlouze odpočívali. Běhala jsem bosá po cestičkách z jehličí. Obcházeli jsme kámen ze všech stran, nechali se promývat jeho energiemi jako pod vodopádem. A také na něj vylezli. Bez bot to byl pro mě ještě silnější pocit splynutí s Přírodou. Nahoře na kameni jsme si lehli a vnímali jeho energie.

Na tomto místě jsem měla následující duchovní vnímání:

Přišel za námi velký statný jelen jako zástupce jejich stáda, možná celého druhu. Měla jsem pocit, že se s ním vítám stejně, jako se vítal Tarzan s lvicemi ve filmu Legenda o Tarzanovi. Mazlením tváří. (Viz článek A44. Průnik energie z duchovního Srdce Přírody do hmoty ).
Seděla jsem na zemi, pohladila jelena a on si sedl přede mne tváří v tvář. Vnímala jsem, že takto spolu rozmlouváme. Na krku mu duchovně visel přívěsek s červeným srdcem. Sáhla jsem na něj, vzala ho do své ruky. A vnímala, že mezi našimi srdci probíhá jakási výměna energií. Cítila jsem, že sedíme my všichni, co jsme dnes na tomto výletě, vedle sebe a k jelenovi se naproti nám přidává celé jeho stádo. Probíhala mezi námi nějaká konverzace. Vnímala jsem, že ke mně najednou přišel malý koloušek. Malinký, sotva stál na nožičkách. Přisedl si a sbalil se u mě do klubíčka. Pak k nám přišly laně, skláněly se k nám, lízaly ruce, obličeje, takto jsme se vítali a zároveň loučili a děkovali si jako staří přátelé.“

Popošli jsme k velkému kameni na louce opodál. Kde na nás dělali nálety létající mravenci. Jimž jsme asi vstoupili do území. Tam jsme moc dlouho nevydrželi.

Večer jsme se stavili v restauraci a potkali jsme tam majitele koní, se kterými jsme ráno byli na vyjížďce.

Duchovní komunikace z 16.8.2016:

PN: Spojené Síly Světla, prosím, kdo mi můžete dát aktuální informace k situaci. Co znamená naše setkání s jelenem. Co to přineslo. Koupila jsem si druhého plyšového kolouška, pak prosila jelena o setkání, jakoby nic přišel a zase odešel. A pak jsem měla vnímání, že spolu duchovně rozmlouváme. Děkuji.

Příroda: „Toto setkání bylo opět důležité, proto jsem ho mohla zprostředkovat. Vy všichni už jste zde v oboře s jeleny byli. A ty už máš jednoho plyšového kolouška doma. Z něhož vnímáš velmi silné pozitivní energie, bezpečí. Ne náhodou jste vnímali impulz vzít na tato místa i další přátele a jít se tam znovu podívat. Zároveň jste na ničem nelpěli, nic neočekávali a vše nechali vyvinout. Ty díky již zmíněnému kolouškovi jsi měla propojení s jeleny nejsilnější. Kdysi jsi četla i knížku o bílých jelenech, kteří byli součástí života lidí. Měli jakýsi duchovní význam. V knížce však tento jejich smysl byl spíše zahalen nepochopitelným tajemstvím. A tebe velmi oslovovalo, když hrdinka knížky navázala s jeleny přátelství, kontakt. Jakýsi druh vyššího porozumění.
 

Setkání s jeleny a pávem v oboře u zámku Častolovice

V oboře u Častolovic jsi navázala spojení s jeleny. S klasickými i s těmi bílými. A dokonce sis malého jelínka pohladila. U hlavního jelena jste si dlouze hleděli do očí a vnímala jsi, že proběhl jakýsi vyšší kontakt, propojení na vyšší frekvenční rovině. Už jsi však neměla čas se k tomu vrátit.

Ale i zde jsi vnímala, že proběhlo více bližších kontaktů i s dalšími zvířaty. Například s pávem. Který jakoby slyšel tvé přání, ještě ho zastihnout na balkoně zámku. Kde jsi ho zahlédla při prohlídce vnitřních prostor. Když jsi pak přišla pod balkon, čekal tam na tebe. Pomalu vyšel po schodech nahoru, kam jsi ho následovala. A strávili jste zde několik chvil. Jako byste spolu rozmlouvali a tančili.
Pak ses s ním setkala znovu. Když stál naproti tobě na cestě. Po jeho vyfocení jsi pokračovala dál. On se k tobě přidal a kráčeli jste vedle sebe společnou cestou. Před zámkem jakoby se s tebou rozloučil, doprovodil tě k ostatním a vydal se svou vlastní cestou. 

Předpoklady pro navázání duchovního spojení s jeleny

Díky tomu všemu jsi v sobě měla největší předpoklad pro navázání spojení s jeleny. Koupě druhého kolouška, ač se zdála zbytečná z hlediska hmotného, byla dost podstatná. Něco jsi zde jelenům věnovala, příspěvek. A vyslyšela jsi impulz plyšovému kolouškovi pomoci, s pocitem, že ho tam nemůžeš nechat. Jako by byl živý a volal tě.

Tohle všechno byla určitá příprava k dalším událostem. Sám velký jelen vyslyšel tvůj impulz, tvou prosbu, která vzešla z celkové důležitosti. Proto vše mohlo proběhnout. Protože nešlo o hlas ega, ale o nabídku, která vycházela z tvé lásky k přírodě a živým bytostem, které jsou její součástí. V mnoha vnímáních z minulosti jsi i sama sebe viděla jako laň. (Viz text Z11. Příležitost k rozvázání dalšího úseku své minulosti ).

I to vše napomohlo tomuto setkání. Které pro tebe nebylo něčím zcela novým. Ale jako opakování se něčeho, co bylo kdysi pro tebe přirozeností. I přes větší počet lidí a hluk se jelen nedal vyrušit a kráčel až k vám. Je dobře, že jsi nakonec nedošla k hmotnému kontaktu. V tu chvíli by to mohl být rušivý element, který by mohl přebít duchovní impulzy. Takto jelen v klidu přišel až k vám. S hlavou skloněnou žral, přesto jsi vnímala pouto mezi vámi. Jelen vás vnímal, otočil se na vás. Proběhl kontakt očí. Navázalo se duchovní spojení a jelen opět odkráčel do bezpečí lesa. Vy jste vnímali vzácnost toho okamžiku. Cítili jste uvnitř naplnění, povznesení. Vše další už mohlo proběhnout jinde. Na duchovní rovině.

Koloušek ve tvém batohu byl též jako určitý maják, naplněný energiemi, který vám dával jakési duchovní označení. Díky němuž jelen přesně věděl, za kým má jít. Kdo je ten „pravý“. Jako byste tím dostali světýlko, které zvedlo vaše přirozené vyzařování, aby nebylo pochyb. A spojení se tak mezi vámi navázalo snáze. I proto, že už jednoho kolouška máš a jsi s jeho energiemi denně propojená. Jelen to vše na duchovní rovině vnímal. Což vedlo jeho kroky i ve hmotě až k vám.

Dostáváte podpůrné dary, které vás mohou posunout, když napnete své síly

Na mimořádném místě u kamenů bylo snazší navázat s bytostí jelena duchovní kontakt. Zde jsi již při minulém setkání (9.7.) vnímala mne Přírodu jako bytost, která za vámi přišla. Podala si s každým ruku. Energie vířily vzhůru, promývaly vaše těla, jednotlivé úrovně jako vlny vždy v určité výšce. Odtud jako paprsek letěly dál do prostoru. Energie vířily kolem vás vzhůru, shora jsi vnímala padat z otvoru mezi stromy drobné kvítky jakoby přilétající z nebe. Pak se kolem skály sešla na duchovní úrovni i další zvířata. Energie vás pročistily a má bytost vám pomohla slézt a darem jste každý dostal ode mě mističku s kvítkem plovoucím ve vodě. Pak jsi vnímala ostatní zvířata, která se s vámi přišla pozdravit - jelena, laně, srnky.“

Duchovní vnímání z předchozí návštěvy na tomto místě u kamenů 9.7.2016:

Seděli jsme v kruhu, já uprostřed. Z nebe na nás začaly padat kvítky. Přišla za námi bytost Přírody. Kámen vyzařoval energii do okolí. Zároveň jsem vnímala jakoby disk z energií procházející středem kamene. Všude okolo byla lesní zvířata. Kolem kamene začaly rotovat energie ve víru. Pak nás postupně prostupovaly vždy na nějaké úrovni. Tam se zastavily, zpracovávaly problém. Pak se zase posunuly jinam. Lechtalo to. Pak nám Příroda každému podala ruku, pomohla nám slézt a dole za námi přišla i zvířata. Příroda nám každému do ruky vložila mističku s čistou vodou a v ní plaval kvítek.

Příroda: „Na kamenech jste ode mě dostali čistou energii, v podobě květu, který znamená čistotu, křehkost, ale zároveň sílu. Novou vzpruhu k řešení toho, co je potřeba. Ten kvítek však zůstane dál ve skleničce. Nemusí se s ním stát nic, pokud sami nenajdete v sobě vnitřní možnosti, schopnosti, jak o něj pečovat, jak ho dál rozvíjet. Není potřeba vědět, k čemu přesně slouží, jaký má význam. Vše, co dostáváte, jsou podpůrné dary, energie. Které vás pomohou pročistit a posunout. Když napnete ty správné síly. Tyto energie pak pracují sami a ve vašem konání vás podporují, posilují.“

Pobíhali jste kolem kamene, slaďovali se s jeho energiemi. Vylezli až na jeho vrchol. Vnímala jsi, že toužíš být co nejvíce přiblížená přírodě skrze hmotný dotyk, kontakt bosých nohou. Vnímat strukturu kamene, jeho teplo, jeho energii. Žádná překážka vás v tu chvíli od sebe nedělí. Ani tebe a mě, když běháš po lese, chodíš v trávě a užíváš si dotyk přírody na vlastní kůži.

Na vrcholu kamene po ulehnutí jsi nechala energie volně plynout a vnímala krásu přítomného okamžiku. V tu chvíli se spustilo duchovní vnímání. Až sem do tohoto bodu jsem vás pomohla dovést a dále svými energiemi podporovala a udržovala vyladění. Vnímání máš již napsané. Teď je potřeba ještě navázat kontakt přímo s jelenem. Protože vnímání bylo zkrácené, neslyšela jsi jednotlivá slova. Na to bude čas až teď. Jelen již na kontakt s vámi čeká.“

PN: Děkuji Ti, Přírodo za tvou pomoc. Za tvé energie. A tvou podporu. Moc si jí vážíme.

Duchovní komunikace se zástupcem jelenů

PN: Zástupce jelenů, prosím o spojení s tebou, o bližší informace, které jsme si spolu předávali. Jaký byl význam našeho setkání. Děkuji.

Zástupce jelenů (jeho hlas zní důstojně, vznešeně a hluboce): „Jsem rád, že máme konečně chvíli předat si informace a impulzy nejen ve zhuštěné podobě. Jako tomu proběhlo v neděli, při našem hmotném setkání a následném vnímání. Které též bylo jakousi zkrácenou variantou našeho rozhovoru. Rád jsem na naše „vědomé“ setkání počkal. My čas vnímáme jinak. Není pro nás ukazatelem. Neřešíme ho. Jde mimo nás. Řídíme se jinými hodinami, které máme v sobě nastavené. Ve hmotě jsou to hodiny biologické, fyzikální a na duchovní rovině vše funguje zcela odlišně. To vy ale víte.

Naše setkání mělo pro nás i pro vás velký význam. Byla to vzájemná pomoc. Která byla potřeba, aby se mohly další okolnosti lépe seskupit. A vývoj se mohl posunout zase o kousek vpřed. Na Zemi jsme jako zástupci jiné živočišné říše bráni jako méněcenní tvorové. Jako bytosti, které slouží lidem v lepším případě pro potěchu, v tom horším jako užitek, jako potrava. Ano, potravní řetězec v naší říši zvířat má určitý řád. A jsme zvyklí na to, že i my jsme potravou jiných. Lidé v tomto mají velkou výhodu. Pokud sami sebe netrápí válkami či jinými způsoby násilí, není nikdo, kdo by jejich život ohrožoval. Pokud se nepouštějí do divočiny, která je domovem divokých zvířat. Kteří v nich mohou spatřit potravu. Nebo vetřelce. S nímž se pustí do boje o právo na své území, jeho ochranu a bezpečí. Své vlastní i svých potomků.

Chápat zvířata jako rovnocenné bytosti

Dříve byli lidé mnohem více spjati s přírodou. Chápali její procesy a potřeby. V tomto novém světě se člověk hlavně stará o své vlastní potřeby. Na jiné tvory již nebere mnoho ohledu.

Vznikají místa, která se snaží umožnit navázání kontaktu s námi. Pochopit zvířata jako bytosti. Jak žijí, jak se chovají, co je pro ně důležité a typické. Jak k nim přistupovat, abyste jejich život podpořili. A zajistili jim vhodné podmínky. Aby mohli i nadále být vaší součástí. Jako rovnocenné bytosti. Protože i od nich se můžete mnohému učit.

Mnoho lidí však toto nevnímá. Bere nás spíše jako atrakci. Jako zpestření. Jako bychom tu byli jen pro potřeby lidí. Lidé, kteří našli propojení s Přírodou, tohle vědí. Jsou vděční za kontakt s námi, nechávají nám náš prostor, který je pro nás tolik důležitý. Je naším domovem. Stejně jako pro vás ten váš, do něhož vám nikdo jiný nezasahuje. Protože naším domovem je Příroda, je jasné, že se neustále musíme přizpůsobovat dění kolem nás. Přírodě je ponecháno jen málo prostor, kam lidská noha nevkročí. Stále více přibývá míst, kde je příroda vytěsňována. Nahrazována plochami, které jsou pro lidi výhodnější než les. Naše volnost začíná být stále více omezována. Silnicemi, stavbami, stroji atd.

To jsem se hodně rozpovídal. Ale i toto je součást našeho života, kterou musíme řešit.

Dochází k postupnému propojování všech živoucích složek Přírody

V rámci světelného vývoje dochází k postupnému propojování všech živoucích složek Přírody, které se na světelném vývoji podílejí. Navzájem si mezi sebou pomáháme. A obohacujeme se svou přítomností. To nás zároveň všechny těší. Je to nový pocit. Pocit spojení, spolupráce, pocit naděje a budoucnosti. Pocit vyššího smyslu, porozumění.

Každý si pomáháme v té oblasti, ve které máme možnosti a schopnosti být nápomocní. Ty jsi při prvním setkání u jelenů našla plyšového kolouška. Vnímala jsi jeho silné energie. Jsou to energie Přírody, ale také nás jelenů. Energie, které jsou nám vlastní. Které tě oslovily. Protože jsi v minulosti také byla s námi propojená. Měla jsi mnoho vnímání, kdy jsi cítila, že jsi byla laní.

Naše energie jsou ti blízké. Vnímala jsi jejich jemnost. Hebkost, doslova pohlazení a bezpečí. Jak tě jejich přítomnost doslova ladí výš. A navozuje krásný pocit harmonie.

Poprvé však naše setkání ještě nebylo připravené. Energie nás jelenů tě však od té chvíle stále provázely. Byly tvou součástí díky plyšovému kolouškovi, který je obsahuje. A kterého máš u sebe.

I podruhé jsi opět vnímala, jak tě naše energie přitáhly. Opět přes plyšového kolouška. Jako by na tebe volal. A ty jsi ho tam nemohla nechat, ale nabídla jsi mu svůj domov. Poznal jsem tě skrz tyto energie, které jsi v tu chvíli měla u sebe. A bylo to pro mě snazší, než navázat spojení jen na základě vašich vyšších energií, které máte přirozeně v sobě. Které vyzařujete do okolí. Ve skupině s ostatními však může nastat chaos. A když energie více září, mají naši stopu, naší sekvenci, lépe a rychleji se poznají, než když jsme se spolu ještě v tomto životě takto nepotkali.

Energie mě táhly k vám a příroda nám pomohla zprostředkovat naše setkání i na hmotné rovině. I ve skupině více lidí, jsem vás proto našel. Energie se propojily, došlo k navázání kontaktu a vše další již mohlo proběhnout duchovně na jiném místě.

Ve spojení s Přírodou máte možnost nalézt svoje skryté schopnosti a možnosti

Srdce, které jsi vnímala na mém krku, je energie života. Která nám dává sílu. Sílu přežít. Bojovat. I nás potkávají různé nemoci, paraziti. Naše odolnost je však přirozeně vyšší, protože jsme plně součástí Přírody, žijeme podle jejího rytmu. Lidstvo jako takové se příliš vymklo běhu Přírody. A proto je pro něj daleko obtížnější bojovat samo za sebe, svou existenci. Ve spojení s Přírodou však máte možnost znovu nalézt své skryté schopnosti a možnosti jako svého druhu. Protože jste vzešli z Přírody. Ona je vaším přirozeným prostředím, stejně jako naším. A když jí dokážete naslouchat, dokážete s ní splynout, pak ona zase pomůže vám naplno rozvinout váš potenciál. Protože jste umístěni do prostředí, které je pro vás nejoptimálnější. Díky tomu Příroda nejlépe ví, co ve vás dřímá. Jaké jsou vaše slabiny, kde naopak vaše silná místa.

Ale nejprve sami potřebujete vyvinout dostatečnou sílu a odhodlání znovu nalézt své kořeny. Svůj začátek, původ, proč jste tady, jaké je vaše poslání. Jaký je smysl vaší současné existence zde. A teprve pak je možné na něm začít pracovat. Začít naplňovat úkol, se kterým jste sem přišli. A objevovat své skryté možnosti. Které se mohou naplno rozvinout až ve chvíli, kdy přijmete své místo ve Stvoření, v jeho dění. V náruči Přírody. A pochopíte, proč jste její součástí. Jak můžete rozvíjet ji a tím i sebe.

Nemůžete dříve dosáhnout na své skryté schopnosti a možnosti, které máte v sobě dosud uložené. Nemohou se projevit a otevřít, když je svým způsobem života neumožníte ani odkrýt. Je potřeba najít k nim cestičku, která se dávno ztratila změnou návyků, oddálením se od Přírody. Stavěním se mnohdy nad ní. Jejím nepochopením.

Výbava bytosti funguje, jen pokud je pravidelně používaná

Mé poselství, které jsem vám předával, bylo poselství života. My si naše schopnosti a mimořádné vlastnosti zachováváme neustálým překonáváním překážek. Tím, že svou výbavu denně využíváme. Pracujeme na ní. Neustále ji vylepšujeme. A používáme. Vy tu svou už dávno ne. Jak by mohla pak naplno fungovat? I náš genetický potenciál je neustále díky Přírodě udržován na co nejvyšší úrovni. Což je zcela přirozené. U vás však ne. Naší pomocí je to, co najdeme v Přírodě. Vaší pomocí jsou však umělé metody a prostředky. Jste lidé a máte své specifické úkoly. Máte i možnost nápravy svých chyb. I mnohá zvířata, jsou díky vaší péči zachráněna. Svůj úkol v rámci Přírody sice ztratila, ale mohou žít dál díky vám lidem.
 

Když bytost přestane plnit své úkoly, Karma ji začne zastavovat

Když bytost přestala plnit své vlastní úkoly, to, proč se zde zrodila, funguje zde Karma, která ji začne postupně zastavovat. Aby bytost nenadělala více chyb než užitku. Váš život je tak hodně omezen vaším konáním. Vašimi vlastními chybami. Proto je tak krátký. Zvířecí bytosti mají též krátký věk. Ale za svůj život stihnou to, pro co jsou zde předurčeny. Vy lidé však v mnohých případech nikoli. Pokud se dokážete duchovně probudit, a jít správnou, tedy světelnou cestou, pak vnímáte váš čas vyměřený obecně stanovenou délkou věku života jako dost krátký. Na udělání zásadních změn, které jsou potřeba, aby se vývoj mohl posunout vpřed.

Je-li však váš život čistě hmotný, bez vyššího smyslu, a nevede vás ani intuice v tom, co ve svém životě potřebujete dokázat, pak bývá mnohdy plýtváním časem. A v tom nejhorším případě, kdy navíc bytosti začnou škodit sobě i druhým, pak jejich život začíná být kontraproduktivní a byl by naopak příliš dlouhý. Pokud by měl naplnit délku, která je vám v dnešní době dána. Pak je takovým bytostem jejich život zkracován. Tím, že jsou náchylné na různé nemoci atd. Stejně jako u nás, když vše neplyne jak má, bytost má v sobě různá oslabení atd., která si zapříčinila svými chybami, nebo přitáhla, pak je její život ukončen dříve, než se naplní její potenciál. Každý tak má svůj čas. A záleží, jak jej dokáže naplnit. Když se udržuje v souladu s Přírodou, s jejími principy, kterými se řídí, pak může svůj potenciál zvyšovat až na nejvyšší danou hranici.
 

Příroda zajišťuje takové situace, aby každý byl nucen posouvat své hranice

A Příroda zajišťuje takové situace, aby každý byl nucen se k této hranici posouvat. Aby nezakrněl a v různých situacích mohl a dokonce musel využívat darů a schopností, které má. Aby mnohdy dokázal překonávat sám sebe. Tím zvyšoval svou odolnost, své schopnosti a možnosti.

My tento potenciál máme v sobě přirozeně. Vy bytosti, které jste našly cestu světelného vzestupu, ho v sobě hledáte a postupně se učíte ho rozvíjet. Naše energie vás mohou vést, měly by vám ukázat cestu. Další detaily, které jsou důležité. Aby se to vše stalo pro vás více přirozeností. Ukazovat místa, ve kterých se dá jít dál.

Každé setkání je nastaveno tak, aby přineslo prospěch oběma stranám

Ale vy víte, že žádné setkání není pouze jednostranné. Že je nastaveno tak, aby přineslo prospěch oběma stranám. Aby se každý měl šanci něco naučit, něco si odnést. A proto stejně tak my máme možnost zase učit se od vás. Být obohaceni vašimi energiemi. Ve vzájemné spolupráci je pak síla. Znáte to i mezi sebou. Funguje to však i mezi dalšími bytostmi a zástupci jiných druhů.

Stále častěji teď zažíváš mimořádné kontakty se zvířecími bytostmi. Zažíváš pocity harmonie, kdy obě bytosti, ty i ta zvířecí, si těchto chvil vážíte a čerpáte z nich potěšení. Nějaký dar. Vzájemné propojení přináší vám oběma něco navíc. Co by bez vzájemného kontaktu, společných setkání nemohlo vzniknout. A vy už víte, že vždy je zde obsaženo mnoho rovin, na kterých můžete společné setkání vnímat. Hmotná rovina, pocitová, emoční, a také ta duchovní, kterou nemusíte v danou chvíli vědomě vnímat. Přesto však probíhá, co je potřeba. Někdy to může být předání něčeho důležitého z minulosti. Či naopak ze současnosti jako tomu bylo u nás. Nebo může jít o potřebu pročištění a rozvázání vzájemných vazeb z minulosti. Ale také může jít jen o potřebu blízkého kontaktu, o vyladění energií na vyšší hladinu frekvence. Také třeba o vzájemné souznění, když jde o bytosti, které si byly v minulosti a stále jsou si i v současnosti blízké.

I u nás proběhlo několik těchto rovin společně. A znovu říkám, že jsem moc rád, že se náš kontakt mohl uskutečnit. Vnímám z něj velkou radost. A vím, že i ty a další, kteří toho byli součástí. Každé takové setkání nás všechny může velmi obohatit, pokud dokážeme vnímat skryté poselství, které pro nás má. Nemusí být jasně čitelné hned. Ale postupně se objeví.

Velmi mě těší naše vzájemné kontakty. Chvíle, které jsme spolu mohli strávit. Koloušek, který za tebou ve vnímání přišel, je symbolicky tím, kterého jsi koupila jako druhého. Obsahuje jeho energie. Potřeboval pomoci. Přišel k tobě do bezpečí. Ty jsi to vnímala a přijala jsi ho. Bezpečí jsi mu nabídla. A on ti na oplátku vrací tvou pomoc svými energiemi.

Stejně tak první koloušek obsahuje energie silného propojení s Přírodou, které z něj vnímáš. Je pro tebe darem, přinášejícím harmonii a bezpečí. Na oplátku za bezpečí, které jsi nabídla ty nám, na základě propojení s NDC i s dalšími bytostmi, které jsou její součástí.

Proto si velmi ceníme toho všeho, co mezi námi mohlo proběhnout. A těšíme se na vzájemnou spolupráci a další setkání. Ať už v duchovní či hmotné podobě.“

PN: Děkujeme i tobě zástupce jelenů. Rozhovor s tebou byl pro nás moc přínosný. Předám ho dál. Aby si i ostatní mohli přečíst tvoje slova. A vnímat energie, které jsi tím nám všem předal.

Zpětně si uvědomuji, jak i srdce, které měl jelen na krku, zapadá do událostí poslední doby. Kdy film Legenda o Tarzanovi přinesl další propojení s Přírodou a následně docházelo k nalézání srdcí ve hmotné podobě. Jakoby představovala zhmotněné duchovní Srdce Přírody a její znovu probouzející se sílu, kterou i skrze tato malá poselství v podobě srdcí můžeme vnímat. Která do té doby jakoby byla před našimi zraky ukryta a zároveň jsme nebyli dostatečně naladěni na vnímání této úrovně (viz článek A44. Průnik energie z duchovního Srdce Přírody do hmoty ).