Z49. Výprava do Černé Hory a Albánie – 1.část

K publikování připravila a na web vložila Marie Mejdrová

Před letošní letní výpravou nás potkávalo velké množství nepříjemností. I samotný odjezd se zpozdil o třičtvrtě dne a místo ráno jsme vyjeli k večeru. Vnímali jsme, že máme tyto záležitosti překonat. Že je tato dovolená pro všechny zúčastněné důležitá.

Černá Hora
Národní park Biogradska Gora
 

I přes velkou časovou ztrátu a další několikahodinové stání na srbských hranicích se nám podařilo v celkem příznivém čase dojet na místo první zastávky – do pohoří Bjeljasica, národní park Biogradska Gora, jejímž srdcem je Biogradsko jezero. Jde o nejstarší národní park v Evropě a druhý nejstarší na světě.

Nachází se zde nejzachovalejší pralesy v Evropě. Při dojezdu k Biogradskému jezeru byla tma, přesto jsme vnímali silnou čistou energii hlubokých lesů - bukových nebo smíšených bukovo-jedlových. Zaparkovali jsme v kempu přímo u jezera. Naše auto bylo, jak jsme ráno zjistili, jen pár metrů od něj. Spalo se velmi příjemně.

Ráno jsme si zacvičili Pět Tibeťanů, někteří v pralese, další na mole u jezera. Po snídani jsme si půjčili lodičky a projížděli se po jezeře, abychom s ním byli co nejvíc v kontaktu. Po vrácení lodiček jsme si našli malou pláž a koupali se. Pak jsme vnímali, že máme jezero ještě obejít, trasa kolem jezera byla asi 6 km. Procházeli jsme tak nádhernými místy, že se nám z nich nechtělo vůbec odejít. V celém NP Biogradska Gora není většinou zasahováno člověkem, vše je ponecháno na Přírodě. Energie místa jsou čisté, velmi silné. Přesto požádáme Spojené Síly Světla o očistu místa, aby se mohla spustit hlubší očista, osvobodily se bytosti určitých míst, které na náš příchod čekaly.

U jezera jsem měla vnímání, které se týkalo sladění naší skupiny. Že pro nás Spojené Síly Světla vytvořily něco jako ochrannou světelnou kouli, ve které bylo umístěno našich 7 energetických polí ve tvaru koule. Tato ochranná koule nás měla do určité míry chránit před vnějšími vlivy, měla být nápomocná při vlastních očistách, vzájemných očistách a očistách spojených s určitými místy, která navštívíme.

Nachystali jsme si večeři s různými zeleninovými saláty, quinoou a fazolemi. Petr začal hrát na kytaru, protože vnímal, že je to důležité. Hudba se po chvíli propojila s hudbou přírody a celého okolí. A vytvořila se harmonie, jakási hudba sfér, která je důležitá při očistě tohoto místa.

Do kempu, ve kterém bylo předtím velmi málo lidí, začalo najíždět mnoho aut. Z nich lidé vyndávali množství alkoholu a vypadalo to na velký noční hluk. V té chvíli jsme vnímali, že je sem přitáhly naše čisté energie, že půjde o velkou očistu, a že už se na tomto místě nemáme déle zdržovat, přestože se nám tu tolik líbilo, a chtěli jsme tu ještě zůstat do dalšího dne. Také to vypadalo, že i Příroda sáhne k očistě, velmi rychle se totiž blížila silná bouře.

Začala jsem vnímat, že se jeden člověk z naší výpravy vydělil z ochranného energetického pole. A vnímala jsem také, jaké jeho chování k tomu vedlo. A že je nebezpečí, že by mohl stáhnout i dalšího. Protože jsme se však rychle museli sbalit a vyrazit na další stanoviště, což bylo až k moři, řekla jsem si, že to s tím člověkem proberu další den.

K moři jsme dojeli poměrně pozdě večer. Zaparkovali jsme v odlehlejším kempu pod olivami. Ani jsme netušili, jak blízko krásného místa nocujeme.

Sveti Stefan – vesnička na skalnatém mysu

Ráno po snídani a zacvičení Pěti Tibeťanů jsme se vydali na blízkou pláž. Pláž byla stranou zdejších hotelů a turistického ruchu. Nádherná, barevná, kamínková. Většinu dne jsme strávili opalováním a koupáním. Při odchodu z pláže jsme se cestou ještě stavili v restauraci na skále. Užili jsme si skvělou zeleninovou hostinu s výhledem na moře, proudícím teplým vánkem a příjemnou hudbou.
( https://cs.wikipedia.org/wiki/Sveti_Stefan )

Ptačí rezervace Skadarské jezero
 

K večeru pokračujeme v dalším putování. Přijíždíme do městečka Virpazar na břehu Skadarského jezera. Jezero je v podstatě přirozená ptačí rezervace, údajně největší v Evropě s asi 270 druhy ptáků. Má rozlohu 370 - 550 km2, v závislosti na ročním období. Velká část pobřežních vod je zarostlá stulíky, lekníny, rákosím a dalšími vodními rostlinami. Ale jsou tu i pláže bez rostlin. Voda v jezeře je čistá, údajně se vymění za 3 - 6 měsíců, protože na dně je kolem 50 pramenů.

Půjčujeme si motorovou loď s „kapitánem“. Loď je původně pro 16 lidí, nás je 7 plus kapitán, jenže nikdo další tu není, tak usmlouváme cenu a vyrážíme na jezero. Výlet trvá 2 hodiny, projíždíme i mezi lekníny, Kapitán se uprostřed jezera ptá, jestli si někdo chce zaplavat. Část posádky skáče do jezera, jehož vody jsou velmi teplé, podle kapitána 27° C.

Po příjezdu na břeh pokračujeme po úzké horské silničce, před kterou nás varovali. Protože je hůře sjízdná a je velmi těžké se vyhnout autu v protisměru. Ale měli jsme tudy naplánovanou cestu a jinudy se do vesničky Muriči nedostaneme. Dojedeme do kempu u jezera, kde je opět minimum lidí, právě kvůli špatné dostupnosti místa.

Připravíme si společnou večeři, po které Petr hraje na kytaru. Ty tóny v tuto chvíli vnímám jako podporující harmonizaci nás všech, na duchovní i hmotné rovině.

V tomto kempu konečně přichází vhodná chvíle, abych probrala s člověkem ze skupiny, že jsem vnímala jeho odtržení a proč. Ten člověk mě překvapuje tím, že už podobné záležitosti opakovaně řešil, měl s nimi problémy. A slibuje, že záležitosti zpracuje a udělá vše pro to, aby se vrátil zpět do ochranného pole vytvořeného Spojenými Silami Světla pro tuto výpravu. A tak se i po nějaké době stává, vnímám, že ten člověk se vrací zpět do ochranného pole, stává se na duchovní úrovni součástí skupiny.

Před dovolenou vyplynulo jedno z hlavních témat této cesty - spolupráce. A to nejen na hmotné rovině, ale hlavně na duchovní, na úrovni našich duchovních srdcí. Jakoby cesta byla pokračováním očisty a spolupráce duchovních srdcí, která se v posledních měsících děje. A tato výprava by mohla mít podtitul - srdeční mise pokračuje. Všichni jsme si toho byli vědomi.

Další den jsme si našli odlehlou zátoku, kde jsme se koupali. Zpočátku hodně foukalo, vítr nás tu často doprovází jako očistný prvek. Pak se vlny uklidnily. Skadarské jezero je nádherné na všech místech, kde jsme byli. Někteří tu měli svá vnímání a je na nich, jestli je zpracují do článku.

Albánie
Národní pak Theth

Po obědě odjíždíme do Albánie. První naše návštěva je starý turecký most Ura e Mesit. Je největší a nejstarší v celé Albánii. Prohlídka nám netrvá dlouho, a tak ještě jedeme do horského střediska Bogë, v národním parku Theth, odkud zítra vyrazíme na túru. Theth je národní park s nedotčenou přírodou v pohoří Prokletije v severní Albánii.

Do kempu dojíždíme večer. Je tu opět málo lidí, velmi čistý vzduch a neskutečná noční obloha. Civilizace je daleko. Tak při a po společné večeři pozorujeme hvězdy.

Ráno jsme si stanovili odjezd do starobylé horské vesničky Theti na 9. hodinu, abychom se dostatečně vyspali. To se však ukázalo jako málo prozíravé. Podcenili jsme cesty, které nás čekaly. Do sedla Theth byla silnička úzká, plná serpentýn, ale vyasfaltovaná. Od sedla cesta stěží sjízdná i pro terénní auto. To jsme věděli předem, a tak jsme karavan nechali v kempu a všichni jsme se vměstnali do terénního auta, někteří na korbě. Což bylo náročné, protože 30 km cesta trvala 3 hodiny. Dojeli jsme k elektrárničce Niederlysa a odtud vyrazili na túru k vyvěračce Modré oko. Prameni, který vyvěrá z hlubin na povrch a vytváří jezírko s vodopádem. 

Energie těchto hor jsou čisté světelné a velmi silné. A u samotné vyvěračky to platí také. Vnímáme, že se máme alespoň smočit. Vyvěrající voda, i ta pod vodopádem je však extrémně studená. Nakonec se nám to podaří, někteří si i zaplavou. Tato koupel pro nás znamená jakousi zvýšenou očistu, v hlavě mi zní slova sejmutí něčeho. Ale protože je tu pár lidí, ze kterých nevnímám úplně harmonické energie, nedaří se mi vnímání dokončit.

VT: Spojené Síly Světla, můžete mi k tomu něco říct?

Tady přírodní bytost tohoto místa: „Místo samo má velmi silné energie. Voda vyvěrá z hlubin Země a má léčivou duchovní sílu. Když jste připraveni a naladěni, dokáže z vás sejmout, vyčistit právě vylezlé vrstvy, a jak se stalo ve vašem případě, vyčistila se některá vzájemná propojení z minulosti, která byla magicky ovlivněná. U některých záležitostí se to podařilo. Další významné místo, co se týká očistných energií, bylo jezírko v kamenech, hned vedle vyvěračky, kde jste byli sami. I tam jste cítili tu ohromnou očistnou harmonickou energii, která v některých z vás vyvolala až euforii.

Velmi vám děkuji za návštěvu. Zařaďte prosím celé pohoří Theth do očisty, i samotnou vyvěračku. Přicházejí sem lidé, zanášejí sem nevhodné energie. Vaší návštěvou se otevřela možnost povznést toto místo na ještě vyšší světelné frekvence, a to znamená účinnější ochranu před nevhodnými energiemi.“

VT: Děkuji, místo do očisty zadáme.

Část zpáteční cesty jdeme podél řeky a ještě se v některých tůňkách vykoupeme. Následuje návrat do kempu v Bogë, kam už se těšíme na společnou večeři a pozorování hvězd.

VT: Spojené Síly Světla, v tomto pohoří se mi moc líbí, připadá mi, že některé kameny jsou duchovně probuzené a mají radost z našeho příjezdu. Nacházíme kamenná srdíčka, jedno velké vidíme i nahoře ve skalách.

Příroda: „Přírodní park Theth i toto místo je probuzené díky tomu, že si uchovalo svou relativní čistotu. Je vzhledem k tomu, že zde neexistují přístupové cesty, velmi těžko dostupné. Velmi málo lidských bytostí sem zavítá, nejde o žádnou masovou turistiku. Do nedávna bylo téměř neporušené. Vody v této oblasti mají v sobě více života, kameny jsou probuzené, vzduch je plný jiskřivé energie. Vše to mohou bytosti vnímat, pokud jsou na mé energie vyladěné. Děkuji za vaši návštěvu, je to velký přínos pro celou oblast.“

Čtvrteční dopoledne trávíme ještě v příjemném horském kempu, zaplaveme si v místním bazénku a po obědě se vydáváme směrem k moři. První zastávka bude v městečku Berat. Mapy udávají 250 km a 4 hodiny jízdy, evidentně neberou do úvahy stav albánských silnic ve vnitrozemí, kdy nám třeba cesta 23 km, avizovaná na 26 minut, trvala 2 hodiny.

K večeru dojíždíme do městečka Berat. Po procházce městečkem vyjíždíme na kopec nad ním a při večeři pozorujeme zářící město. Tady přenocujeme.

Ráno pokračujeme směrem k moři. Podaří se nám zaparkovat u nádherné pláže a zbytek dne se koupeme. Při dlouhých procházkách po plážích objevujeme jednu úchvatnou, nedotčenou turistickým ruchem, úplně bez lidí. Zaplaveme si tady a těšíme se, že tu strávíme i zítřejší dopoledne.

Další den se po koupání a obědě vydáváme na obhlídku dalších pláží. Jedna je přeplněná, plná hluku, tak jedeme dál. Za mini vesničkou Lukove, se nám podaří zaparkovat přímo u pláže. Zdejší moře je čisté, voda teplá, a opět hraje neuvěřitelnými barvami, modrými, tyrkysovými, modrozelenými. Pohled na tyto barvy je uklidňující i povznášející zároveň. Na jednom okraji pláže jsou skály, mezi kterými nacházíme z bílé skály kamenné sedátko, lehce omývané vodou. Odpoledne vody přibylo, ale pořád se na něm dá sedět. Vnímáme to jako energeticky velmi silné místo na rozjímání, čištění i "odsekávání" nevhodných záležitostí. Líbí se nám tady a zůstáváme na dvě noci.

VT: Spojené Síly Světla, zastávky u moře byly myšleny spíše jako relaxační, přesto jsem měla u předcházející přírodní pláže, i u té dnešní, i místečka mezi skalami moc dobrý pocit, čistící, ozdravný. Místy to byl pocit až euforický.

Příroda: „Ano, tato místa, myšlená jako odpočinková, mají skutečně silný očistný a harmonizující vliv. A sedátko mezi skalami má velmi silné energie, které můžete využít k očistám, vydávání a zpracování různých záležitostí.“

VT: Děkuji, tak jsem to vnímala.

Poslední dny ještě vnímám, že jeden člověk, ten samý jako minule, se duchovně opět vydělil ze skupiny. Z ochranného energetického pole vytvořeného Spojenými Silami Světla pro tuto výpravu. A stáhl s sebou dalšího člověka. A přestože od nás ostatních dostávali oba impulzy, že něco není v pořádku, jako by neslyšeli, nechtěli je vnímat. A jejich vnímání určitých záležitostí nám přišla vychýlená. Přestože zůstávali fyzicky součástí skupiny, na energetické, duchovní rovině už byli odděleni, spojeni jen pružnou šňůrkou, ale mimo společné ochranné pole.

Antické vykopávky v městečku Butrint
 

V neděli ráno jsme vyjeli směrem k městečku Butrint, kde jsou antické vykopávky. Městečko je na hranicích s Řeckem. Měla jsem zvláštní pocity, vnímala jsem, že to pro mě bude důležitá zastávka. Tady ve zříceninách jednoho antického domu jsme vnímali já, Radek a Míla společnou minulost. Došlo k velmi silnému vzájemnému čištění, následovaly omluvy, vydávání minulosti a její odsekávání. Následně se nám ulevilo.

Poodjeli jsme do městečka Ksamili, do maličkého kempu u moře. Tady zůstaneme do dalšího dne na koupání, večer si do městečka zajdeme na večeři. Ksamili je turistické středisko a je tu už hodně lidí.

VT: Spojené Síly Světla, máte pro mě nějaké podrobnosti ohledně návštěvy Butrintu?

Centrální Karma Nového vývoje: „Návštěvou těchto starých zřícenin se vám obnažily vrstvy spojené se společným minulým životem, kdy vaše životy byly vzájemně propojené. R + M ve vysoce postavených společenských pozicích, ty totálně podřízená, ale to jsi vnímala sama. Podobné schéma jako v mnoha dalších minulých životech. Toto obnažení a rozvázání vzájemné společné minulosti je pro vás velmi významné pro další světelný vzestup, pro další očisty podobných situací i pro očistu duchovních srdcí. Jste blízcí přátelé, proto je důležité vzájemné minulé vazby zpracovávat. Ne nadarmo jste všichni zde. Vaše skupina se poskládala velmi příhodně, impulzy světelných institucí vás vedly. Proto i další zastávka v blízkosti u moře je důležitá z hlediska dočištění. Ještě celou záležitost zadejte do očisty.“

Následující ráno opouštíme moře a odjíždíme do městečka Gjirokastër. Asi 40 km před městečkem je odbočka na další modré oko na naší cestě po Albánii. K této vyvěračce se dá dojet. Nachází se v hájku, má úchvatné modrozelené barvy a vyvěrá z velké hloubky Země. Máme opět pocit, že bychom se v těchto vodách měli smočit. Protože v této vyvěračce je zákaz koupání, scházíme pár metrů k brodu, kde se namočíme. Voda je opět extrémně studená a dlouho v ní nevydržíme ani s nohama. Okolí je tu krásné, tak si ho chvíli užijeme, vyfotíme barevné vážky, kterých je tu plno.

A pokračujeme do městečka Gjirokastër, které je zapsáno jako památka UNESCO, jako hodně dalších míst, která jsme v Albánii navštívili. Konečně ochutnáváme místní specialitu, kterou jsme nenašli v turistických přímořských oblastech – byrek nebo burek. Jde o pečené nebo smažené pečivo z tenkého listového těsta, plněné různými náplněmi. Vyzkoušíme zeleninové a sýrové varianty.

Odpoledne se zastavíme ještě na skok v krásném městečku Permét s velmi milou atmosférou. Tady by stálo za to pobýt delší dobu. Je ale ještě moc velké vedro, tak se osvěžíme v místním baru čerstvou pomerančovou šťávou a pokračujeme k termálním pramenům Benje. A hlavně ke kaňonu řeky Lengarice, kde máme zítřejší program.

K večeru si ještě stihneme zaplavat v termálním jezírku. Nemáme z něj ale nejpříjemnější pocit, tak se tu dlouho nezdržujeme.

Tento článek bude pokračovat druhou částí Z50.