Z52. Očista principu mateřství od ovládnutí Temnými silami - 2.část

Tento text je pokračováním článku Z51. Očista principu mateřství od ovládnutí Temnými silami - 1.část

Martin Lička

Příjezd do města Vlašim je zajímavý. Něco nás jakoby odrazuje, nechce pustit. Před parkovištěm špatně odbočujeme a trochu bloudíme. Avšak, nedáme se odradit, otáčíme se a parkujeme kousíček od zámecké brány.

Začíná se šeřit, před branou je potemnělá vypnutá kašna a u ní divný opilý člověk dělá stojky a zvláštní pohyby. Hned na začátku parku nás vítá oblak cigaretového kouře dvou maminek sedících na lavičce u kočárku a kolem pobíhají dvě děti.

Jdeme ke skupině stromů, které nás jakoby volají. Jde o tři bratry statné jírovce (kaštany) a tři ochránce, dvě lípy a javor. Jírovce jsou velmi blízko u sebe a zdálky to vypadá, že mezi nimi je nějaká stavba, asi kaple. Naplňuje mne veliká úleva, že tam nic není. Vnímám duchovní otevření, odemknutí obrovského podzemního srdce provázené proudem energií. Přijímáme dary pro nás – energie podporující zdravé sebevědomí apod.

Přesouváme se dál k jiným dvěma jírovcům. Začínám vnímat energie. Fotím koruny těchto stromů, které jsou na fotkách zbarvené do fialova. Cítím otevření zemské čakry, aktivace Mléčné dráhy skrze kámen „hvězdný srdeční kámen“ s mapou vesmíru. Zřetelně duchovně vnímám obrovskou bytost Pegase - kůň s křídly posetý hvězdným prachem. Společně držíme kamenný klíč v rukách a vnímáme, jak se uvolňuje vír energie směřující vzhůru ke hvězdám. Přichází k nám bytost Přírody, dochází k odstranění duchovní blány, která nás obklopuje, otevření uzavřených skrytých energií. Začínám cítit, že do světelného víru se pokouší dostat cizí temný element, tento se projevuje až fyzickým tlakem na naše spojené ruce. Dochází k duchovnímu boji, vím že nemůžu polevit, uhnout, že musím držet a vytrvat. Tlak sílí. Začínají mě bolet ruce jako když dlouho nehnutě držím těžkou bednu. Musím projevit velkou sebekontrolu, abych tuto bolest překonal a nepolevil. Najednou jak mrknutím oka tlak mizí, pociťuji obrovskou úlevu a pocit radosti, že jsem vydržel a obstál.

Už se setmělo úplně a my se dál procházíme parkem, potkáváme další stromy. Postupně vnímám, uvědomuju si energie, které se uvolnily a pracují na:

•     Posílení vztahu v rámci rodiny.
      Komunikace s dětmi.
      Stmelení rodin v harmonický celek.
   
•     Posílení mateřství, ženy v rodině.
      Zrovnoprávnění žen ve vztazích.
   
•     Energie harmonizace domova naší zahrady skrze naši lípu
         (doma na Ostravsku).
      Vytvoření harmonického domova pro děti.

Před odchodem dostávám dar ve formě zelené větvičky se sedmi lístky.

Vycházíme z parku, kde nás čeká překvapení ve formě nádherné fontány, která svítí a připomíná obrovskou světelnou pampelišku.
 

Duchovní komunikace z 20.8.2017:

Martin: Přírodo, můžu se dozvědět něco více o očistné akci v zámeckém parku ve Vlašimi?

Zde Příroda: „To, co se povedlo včera večer ve Vlašimi, je mimořádná akce. Pomohli jste otevřít zemské i vesmírné srdce mateřství. Čistilo se zde zneužívání mateřství, rodiny atd.

Duchovní vnímání Pegase, to bylo pro tebe něco nového. Uvědomil sis, že jsi také schopen vnímat bytosti na nehmotné rovině bytí.

Vy, spolu s mnoha dalšími bytostmi, jste poskládali takové možnosti a vyslyšeli impulsy tak, že došlo k tomu, že se toto srdce mohlo osvobodit. Nebyl k tomu potřeba jen jeden duchovní „klíč“, ale klíčů více a ty všechny jste v tu chvíli u sebe měli. A velmi důležitá byla přítomnost ještě nenarozeného miminka v takovém stupni vývoje, kdy je již schopno plného vnímání skrze matku. Dříve, a ani později by to už nemohlo být provedeno.

Pro Martinu to byla doslova léčebná sprcha a pro tebe také. Ale ty jsi musel projít zkouškou. Potvrdit, dát najevo, že jsi schopen ustát nepříznivé energie, jsi schopen jim čelit a nepolevíš. To byl tvůj úkol na tomto místě. Správně jsi cítil, že energie, které způsobily uzavření, spoutání ženského mateřství, čisté lásky mezi rodiči a dítětem, jsou z hluboké minulosti. Proto jsi toho moc nevěděl, co se děje, jen že se něco otevřelo, uvolnilo atd. Tedy až na tu situaci, kdy jsi vnímal, že nesmíš polevit a ustát to, a tím pomoci ostatním a která záležela jen na tobě. Byla to role otce, otcovství jako takového, aktivní role otce, který je pojistkou, oporou ženy při cestě mateřstvím, který neuhne a svou silou vytrvá a nepustí negativní síly do své rodiny. Ale zároveň dává prostor ženě, matce společných plodů lásky k plné realizaci. To, čemu jsi tam u těch stromů čelil, byly energie zneužívání žen, které z žen dělaly prázdné nádoby na výrobu dětí bez žádných práv. S tím, že jdou po použití snadno a rychle vyměnit. Bylo to silné, ale díky své vůli a vnitřní síle jsi tyto energie nepustil do světelného proudu mateřství, který jsi pomohl otevřít.

Darů, které jste dostali, si velmi važte, opatrujte lístečky, a zajistěte, že budou nápomocny více ženám, které čeká porod. To je pro tuto chvíli vše.“

Martina Ličková 
 

Jak již zmínila Lucie, cítila jsem, že je důležité stavit se ve Vlašimi. U přátel jsem chvíli držela v ruce zvláštní kámen. Jako bych se držela dopravního prostředku letícího nesmírnou rychlostí. Proletěla jsem ve vědomí skrz Mléčnou dráhu mezi hvězdy. Jako by to byla nějaká mapa, průvodce.

K zámku jsme přijeli před setměním. Snad nás něco zdrželo, abychom měli potřebný klid. Stromy zde jsou překrásné, velké, s širokými kmeny a mohutnými korunami. Ty nejstarší nás jako by volaly. Cítila jsem důležitost sledovat každý impuls. Vnímala jsem obrovskou podporu z okolí. A po akci svolení od Spojených Sil Světla, že se můžeme posunout k vyšší úrovni partnerství. Že jsme něco napravili.

V létě jsem cítila nějaké spojení s Pegasem, později i s Arkturem. Že od nich přijde pomoc. Na podzim jsem začala psát víc básniček v rychlém sledu.


Duchovní komunikace z 30.11.2017:

Martina: Přírodo, prosím, co mám napsat k akci ve Vlašimi? Můžeš mi dát inspiraci? Co mám vědět a co je důležité sdílet s ostatními?

Tady Příroda: „Vaše akce měla mimořádný význam. A rozsah překračující dosud známé prahy. Podařilo se vám všem otevřít koridor mateřství a regenerace. Na to budou navazovat další aktivity.

Ve hmotě se to projevuje lehounce, 'fičák" nastane, až se to celé spustí naplno. K tomu netřeba umělých pomůcek a magie už vůbec ne. Vše to spočívá v ryze praktických věcech: starat se o své záležitosti a řádně je vykonávat, cvičit, jak to jen jde a navyšovat pohyb, vkládat jej do všech činností (i v sedě se dá cvičit). Dále sledovat stravu, chodit ven, do přírody, co nejvíc. A myslet, vyjadřovat se POZITIVNĚ, optimisticky.

Tobě k tomu momentálně nejvíc pomáhá tvorba radostné poezie. Tvou schopnost veršovat můžeš více užívat a sobě a dalším rozdávat radost. Přeji vám všem hodně štěstí. Ať své dary využíváte ku prospěchu svému i svých blízkých, přátel a vašeho okolí.“

*****

Vybírám několik z mých básniček:
 

Spatřila jsem vílu

Spatřila jsem vílu

v horách u studánky,

ranními červánky ozářenou.

V travičce tančila,

líbezná, spanilá.

Na vodě hrály si vlnky

s vodní pěnou.

Hrály si, jak asi?

Na honěnou.

Ráno v lese
 

Koloušek mladý napil se vody,

vody té bystré, zářivě čisté.

Ztepilá laň pásla se poblíž,

nad strání přelétl potichu ostříž.

Konvalinky zacinkaly zvonečky,

šneci posunuli svoje domečky.

Ptačí zpěv děj ten provázel.

Svěží den přicházel.

Zelená žabka

Zelená žabka vyskočila z vody.

Veliká kapka spadla na jahody.

Jahody slaďounké, lesní,

o nichž děti ve svých snech sní,

že je najdou a s chutí sní.

Třeba se setkají i s ní.

S žabičkou zelenou

v listoví schovanou.

Rychle zas odskáče do vody.

Taky má ráda jahody.

Králíček

Králíček přihopsal,

očichal travičku.

Spatřil tam, co hledal,

trsy jetelíčků.

Chvilku se popásal,

pak zvedl hlavičku

a zapanáčkoval.

Pak běžel k lesíčku.

Svítání

Svítá.

Mezi stromy slunce probleskuje.

Ševelení listů ho vítá,

když nad obzor vystupuje.

Les z nového dne se raduje

a těší se,

co nového přinese.

Bzukot včel a všeho hmyzu rej,

Zpěv ptáků rozličných,

i obživu, hry a smích,

když na sebe volají: „Hola hej!“

Práce

Proč dělat práci,

která mě nebaví?

Stres místo legrací.

Kdo toto napraví?

Ne ty, oni, ale já.

Musím to být já.

Jak začít změnu,

když z ní strach mám?

Jak zvýšit svou cenu?

Nějak to udělám.

Já to dokážu

sobě hlavně ukážu,

Že na to mám.

Já se do toho dám.

Tak začni.

Výmluvy nehledej.

Hned se do toho dej.

Tak začni.

Už se nevymlouvej.

Hned se do toho dej.

Při krůčcích maličkých

změny velké přijdou.

Přijde radost, přijde smích,

i peníze budou.

Jen začít, jen začít,

to je třeba hned.

Jen začít, jen začít.

Však přijde rozkvět.

Co mi víla povídala

Sedla jsem si na travičku,

v lese, četla si.

Co mě lechtá na malíčku?

Víla jakási.

Co mi víla povídala?

Že je ráda na sluníčku

a poslouchá pěnkavičku.

Taky jásot skřivánka.

Jménem byla Zpívánka.

A mile se usmívala.

Milá vílo, co mi povíš?

Ráda zpíváš? Já taky, víš?

Smím si s tebou zazpívat?

Radost svoji vyzpívat?

Sladíme se? Shodneme se?

Můžu taky zpívat v lese?

Samozřejmě. Potichoučku,

pěkně jemně, polehoučku.

Zvonky hezky zacinkají,

cvrčci k tomu zacvrkají.

Kdo bude chtít, zatančí si.

Pohleď na tu spoustu krásy.

Když se budeš dobře dívat,

začneš ji víc obdivovat,

vážit si jí a chránit ji,

žít s tou krásou v harmonii.

Přitančí víla Amálka.

Byla to veliká dálka.

Beránka jsem uspávala.

Taky jsem mu zazpívala.

Houpy, hou, beránku milý,

sluníčko šlo taky spát.

Ať jsi ráno zase čilý.

Teď si nech pěkné sny zdát.

V tom ze stromů, kopců a hor

ozval se nočních ptáků sbor.

Vy taky již jděte spát,

teď zas my tady bdíme.

Budeme dobře hlídat,

vše jasně uvidíme.

Dobrou noc, přátelé milí,

děkuji za dnešní den.

Zdá se mi, že trval chvíli.

Uběhl jak krásný sen.

Sen

Dokonalá chci být.

Neudělat chybu.

Mít všechno precizní.

Pod kontrolou.

Já to tak chci mít.

…

Jak chci vlastně žít?

Já chci zpomalit

ten šílený závod o překot.

Já si chci odpočinout,

svobodně vydechnout,

k novému krásnému se nadechnout.

Chci žít ten pocit

co vnímám, když ptáci cvrlikají,

motýli z květiny na květinu přelétají

a křídly třepotají.

Chci slyšet zurčení potůčku

A nohy smočit v něm,

lehnout si v lese na travičku,

udržet si pohody vjem.

To je můj sen,

s ním začínám i končím den.

Za ním si jdu, za ním si stojím.

Stále jdu, za něj se postavím.
 

Lucie Kříbková

Pozdrav z Lyry, pozdrav pro Pegase 
 

28.10.2017 jsem posílala přátelům tuto zprávu:

Ahoj kamarádi, 

při dnešním čtení zpráv nás zaujala informace o návštěvě cizího tělesa (asteroid nebo kometa) v naší hvězdné soustavě.
Mám silný pocit, že to může souviset s naší srpnovou návštěvou Vlašimi. Těleso letí od souhvězdí Lyry a míří k souhvězdí Pegase. Z pohledu velikosti vesmíru, těleso prolétlo velmi těsně kolem Země. Jako by něco předalo, pozdravilo, popř. i něco převzalo a předalo to dál? Jako nějaký vyslanec, kdo ví?
 
Odkaz na článek:
https://www.novinky.cz/veda-skoly/453251-nasi-soustavu-navstivilo-teleso-odjinud-vedci-jeho-putovani-zachytili-vubec-poprve.html
 
Pozn. Marie Mejdrová:
Ne všechny souvislosti jsou nám odhaleny. A ne všechny je důležité přesně znát a věnovat jim čas. Hlídáme si hlavní směr, život je o sledování hlavní linie. A detaily řešíme, jen když k tomu dostaneme impuls.