Výzvy, zkoušky, povinnosti - jak poznat rozdíl?

V následujících řádcích uvádím zkušenosti z mé vlastní očisty. Nepoužila jsem k tomu žádnou literaturu. Částečně vycházím také z duchovních komunikací se Sférou Transformace.


Ztrácíme-li při karmických očistách energii, nevydáváme dobře starou nevhodnou duchovní výbavu a vazby, tzn. naše ztráty jsou 5, 7, 10 %, tak těžko poznáme, v čem přesně chybujeme. Nebo co bychom měli dělat ještě lépe.
(Někdo má 7, 10 % ztrátu energií a zle mu není. A někdy je mu naopak špatně při poloautomatické očistě. I takový paradox se někdy vyskytne.)
Nevíme, jak poznat, co děláme špatně. Kde je ten náš zlozvyk, kde je ta nadřazenost a kde je ta podřídivost? V čem se vlastně projevuje?
V tu chvíli to ani nemůžeme poznat. Protože ten zlozvyk je tak zakořeněný, že ani nevíme, že to nějaký zlozvyk je, v čem spočívá.


Jak z toho najít cestu ven?
Můžeme se podívat sami na svůj život ve hmotě - na všech polích, na kterých fungujeme. Tzn. v rodině, v zaměstnání, když provozujeme hobby, když se stýkáme s rodinou, s přáteli atd. A zahloubat sami v sobě, kdy říkáme lidem ANO a kdy NE na určité výzvy nebo povinnosti.
Pokud jsme vychýlení, tak vězme, že v okamžiku, kdy říkáme ANO (ano, já tam půjdu, uvařím, zůstanu v práci déle, ještě to udělám, převážu ti tu nohu…), tak je to okamžik, kdy bychom se měli zamyslet. Určitě je tam mnoho příležitostí, nebo správně impulzů, možná i zkoušek, kdy říci naopak NE.
A opačně.

Dívejme se sami na sebe jeden, dva, tři dny, kdy je očista nejtěžší, u těch silných karmických vrstev. Zkusme sledovat, jak odpovídáme na různé impulsy, výzvy, od okolních lidí. Od kohokoli. Okolí, které s námi je, je naše skutečnost, skrze kterou se čistíme. Naše skutečnost, se kterou žijeme, tvoříme a čistíme se.

VÝZVY

Co je to výzva? 
Výzvou je většinou to, co se nám chce udělat ze všeho nejméně.
Například odstěhovat se od partnera/partnerky, když se mi s ním/ní nedaří. Odstěhovat se od rodičů. Odstěhovat se z místa, které není vhodné. Pořídit si nový byt nebo pronájem. Najít si novou práci. Přestat sloužit rodičům. Přestat útočit na kolegu. Přestat se povyšovat nad kolegou. Atd.
Každý z nás má opakovaně jednu z takových výzev.
Každý den dostáváme malou výzvu. 1x týdně větší. Jednou za zhruba 3 roky máme v životě výzvy, které jsou zásadnější.

Jak poznám, že se jedná o výzvu?
Jedná se o zvláštní typ energie.
Když máme v karmické očistě ztráty energie, tak je těžké to poznat. Potřebujeme se ptát, viz výše.
Už pouhá zmínka na toto téma ve mně vzbuzuje menší či větší nepohodu – tzn. neklid, vztek, nervozitu, špatnou náladu, odpor. Mám-li tyto pocity, tak se buď jedná o výzvu nebo nějakou zkoušku.

Proč nerozeznám výzvu od jiných „povinností“?
Mnohé věci se tváří jako povinnosti, ale jsou to naše staré zlozvyky.
Zeptat se sama/sám sebe: Musím denně chodit za nemocnou matkou/otcem, kteří nechtějí zlepšit výživu? Musím vařit svým dvacetiletým dětem? Musím doma vše uklízet sama/sám?  Musím udělat práci, kterou mi zadal šéf, a proto zůstávám opakovaně déle v zaměstnání nebo pracuji ještě doma? Musím pečovat o nemocné lidi v nemocnici přesčas?
U někoho je to opačně – nepracuje v zaměstnání dostatečně, doma je „gaučák“, nevěnuje se potomkům atd.

Proč přichází výzva od Spojených Sil Světla, Karmy a Přírody právě v daném okamžiku?
Dobře vědí, že na splnění výzvy mám v daném okamžiku mentální a fyzickou kapacitu, schopnost.
 
Ovšem z mého úhlu pohledu ideální předpoklady splněny nejsou.
Nemám čas navíc. Je mi dnes špatně. Bolí mě zub. Vezu potomka na kroužek atd. Proto není z mého úhlu pohledu logické, že mám vyslyšet výzvu a splnit ji. Myslím si proto, že je to další povinnost, ne výzva.
Problém je ale ve mně.

Zlozvyk, stereotypní uvažování
Nechci si připustit, že by se mohlo jednat o výzvu a hledám výmluvy.
Nedůvěřuji Spojeným Silám Světla, Karmy a Přírody a příliš spoléhám na vlastní rozum.
Výzvu nemohu rozeznat, dostat a jedu si ve starém zlozvyku.
Jsem součástí NDC, ale ve skutečnosti z výše uvedených důvodů novou duchovní cestu nežiju naplno!

Výzvy každodenní a výzvy 1x za rok, 2, 3 roky atd.
Výzvy nám chodí pravidelně.
Neexistuje den, v němž nemáme udělat něco navíc – pro sebe a pro druhého.
Jestliže to takto nevnímám a mám dojem, že je u mě vše v pořádku, a proto nepřichází každý den výzvy/impulzy, mám problém.

Můj problém: Jedu ve starých vyjetých kolejích a nejsem schopen vyslyšet výzvy.

Výzva versus povinnost
Nezaměňujme výzvy s každodenními povinnostmi!
Výzvu časem bezpečně poznáme, protože se nám častěji a trvaleji podaří udržet si pozitivní nastavení mysli. Výzva je něco, co běžně neděláme. Co neděláme stereotypně každý den.
Výzvám je potřeba důvěřovat, jinak ustrnu ve vyježděných kolejích a nevyčistím svoji duchovní „13. komnatu“.

ZKOUŠKY

Co je to zkouška?
Potká mne kdykoli během dne.
Nejsem na ni předem nikým upozorněn/a. A to ani v duchovní komunikaci např. s Přírodou či Osobní karmou.
Nelze ji předvídat – charakter zkoušky, téma, rozsah, přesné načasování.

*******
Moje zkušenost:
Denně ráno 15 až 20 minut duchovně komunikuji. Dostanu od Přírody jakýsi návod na daný den, jako itinerář. Znám zhruba svoje povinnosti, odpočinek, styčné body dne, které si mohu držet.
Ovšem pak se přihodí něco dalšího, a na to už připravená nejsem. O zkoušce ani její intenzitě mi nikdo předem nic neřekne.

Je to jako obdoba pozitivních prohlášení. Dávám si určité cíle, co bych chtěla dosáhnout v daný den, v horizontu týdne, měsíce atd.
V duchovní komunikaci jsou zaintegrovány ty výzvy a povinnosti, které jsou toho dne stěžejní. Příroda, pokud jí na 100 % důvěřujete, ví nejlépe, co je pro nás právě nejdůležitější.
Můžeme si svůj itinerář udělat sami, na základě intuice. Já si můj denní harmonogram připravím ve spolupráci s Přírodou. Není to složitá duchovní komunikace. Řeší otázky úplně běžného života. Je to můj nejlepší pomocník.
Nemusí to být nutně duchovní komunikace s Přírodou. To je individuální. Může být s Osobní Karmou. Nebo to může mít formu pozitivních prohlášení.

*******

Jak zkoušku poznám?
Lze ji dobře rozeznat v okamžiku vzniku, podle jejího energetického doprovodu.
Jde o nepříjemné pocity, protože korespondují s energiemi v mé karmické nádrži.
Cítím se divně. Nejsem ve své kůži. Chtěl/a bych být pozitivní, ale nějak mi to nejde.

Výzva – klademe odpor.
Zkouška – Jsem nervózní, nejsem ve svém kůži. Chci být pozitivní, ale nejde to.

Výtěžek zvládnuté zkoušky
Nepříjemný pocit zmizí a cítíme se vítězně.
Karmický zlozvyk lze přepsat pouze skutkem ve hmotě!
Zkoušky jsou velmi podobné výzvám.

Jak to funguje? Například potřebuji vyklidit svůj šatník. Oděvy jsou pěkné, nezničené, kvalitní. Zatelefonuji vnučce a nabídnu jí je. Mám motivaci. Překonám nepříjemný pocit. Vyklidím a daruji. Tím přepíšu svoji bolest ze ztráty těchto materiálních věcí a osvobodím se od lpění na nich.

Zkouška spočívá v tom, zda zvládnu emoci – přepíšu bolest na radost. To lze udělat jen činem a ten čin musí být světelný.

POVINNOSTI

Jestliže můj vztlak na světelný vzestup klesá pod 85 % vůči mému optimu a mám ztráty energií při karmických očistách 5-7 % i více, pak nedokážu rozlišit, co je ještě moje povinnost a co už ne. Obvykle to bývá obráceně – na co říkám ANO, říci NE. A opačně. Viz výše.

OBEZŘETNOST

(ostražitost, bdělost, rozvážnost)

Nejde o nic hanlivého. Nebojme se jí.
Souvisí s povinnostmi, výzvami, zkouškami, impulzy.
Je to ryze zdravý přístup k životu.
Uvolňuje, narovnává vztahy, dává jim možnost růstu, zbavuje nás zbytečných emocí (zlost, vztek, nepřiměřená láska, lítost, sebelítost).
Poskytuje svobodu mně i druhé bytosti.
Zdravá obezřetnost navozuje pozitivní náladu.

Jestliže jsme zdravě obezřetní, získáváme sílu a sebevědomí při řešení vlastních záležitostí a zbavujeme se automaticky strachu. Zdravá obezřetnost je přepis strachu.
 

Příklady:

Někdy se druhá bytost chce vybouřit, ale nás by to nemělo zasáhnout, jestliže máme správný vnitřní přístup. Když jsme obezřetní, nemělo by to také dojít případně tak daleko, že nás druhá bytost začne energeticky vysávat.

Dítě sedí ve školní lavici se spolužákem, který je emotivní, duchovně i hmotně nevyladěný. Podle své silné emoce se chová. Některý den kope spolužáky, otevírá jinému pouzdro na svačinu a hází do něj odpadky. Jiný den nabízí, že spolužákovi ořeže pastelky v penále, nechá opsat domácí úkol, nabízí pomoc při písemné práci. Je na místě se vůči takové emotivní bytosti vymezit a nenechat se vtáhnout do její hry. Je úkolem rodiče vlastní dítě nabádat ke zdravé obezřetnosti. Čili říci: “Ne, děkuji. Svoje pastelky si ořežu sám“.  Nebo: „Ne děkuji. Napíšu písemku podle svého vlastního uvážení.“