48E. Duchovní úrovně z pohledu Nové duchovní cesty I

Jaká témata zpracováváme při světelném duchovním vzestupu

O tom, co je to ve skutečnosti duchovní vzestup - jaká témata na něm zpracováváme při postupu přes další a další úrovně svých dvanácti energetických těl, jsem již dříve psal v článcích 15. Duchovní vzestup člověka a trojice hybných sil evoluce, 18. Cesta k duchovnímu probuzení člověka, 19. Mystické zážitky a vzestup do sféry Věčného Já, 21A. Nová duchovní cesta - vzestup za hranice Vesmíru.

Mnohé z dalšího v tomto novém textu bude opakováním z těchto dřívějších článků. Od zpracování témat v těchto článcích však uplynuly již zhruba dva roky, a nově dosažená úroveň harmonie, které jsme na Nové duchovní cestě dosáhli, nám velí provést určité změny v dílčích detailech týkajících se popisu dvanácti vnějších energetických těl člověka. Postupně tyto změny dodáme i do těchto předcházejících článků, aby odpovídaly novému přesnějšímu pohledu na svět i na bytost člověka.

Navíc vše bude v tomto dnešním novém článku uspořádáno do jiné podoby, aby zřetelně vynikly jednotlivé duchovní úrovně, kterými potřebuje člověk usilující o světelný duchovní vzestup krok po kroku procházet. Zároveň tím naznačím, že úrovně duchovní evoluce, kterými na své duchovní cestě procházíme, má každý z nás v sobě v podobě svých dvanácti vnějších energetických těl.

Úrovně světelné duchovní evoluce najde každý sám v sobě

K nalezení úrovní duchovní světelné evoluce se stačí detailněji podívat sám na sebe - na svoji lidskou pozemskou bytost. A pochopit, z čeho se vlastně naše rozvinutá bytost zde ve hmotě skládá. K hodnocení duchovních úrovní pak nepotřebujeme přijímat a papouškovat umělé mimozemské teorie všeho druhu. Ani pošilhávat za jakousi „vyšší evolucí“ do nehmotných úrovní mimo hmotný svět. Protože všechno potřebné pro duchovní vývoj máme s sebou tady dole ve hmotě. Všemi stupni světelné evoluce můžeme procházet zde ve hmotě. Nemusíme přijímat žádné mimozemské teorie, které vytvořili lidé jiného typu, než jsme my. Nemusíme ani opouštět hmotu. Nepotřebujeme se ani přesouvat na žádnou jinou planetu. Protože nejlepší podmínky pro náš světelný vzestup byly vytvořeny zde na této planetě Zemi.

ZA DLOUHÉ VĚKY JSME SI TYTO MOŽNOSTI A PODMÍNKY ZNAČNĚ ODDÁLILI A ZNEPŘÍSTUPNILI ZAHRABÁNÍM POD VRSTVY NEJRŮZNĚJŠÍCH VYSOCE NEPŘÍZNIVÝCH NÁNOSŮ. ŘEŠENÍM VŠAK NENÍ UTÉCI Z TOHOTO SVĚTA PRYČ OD ŠPÍNY, KTEROU JSME SPOLEČNÝM ÚSILÍM VYTVOŘILI. ŘEŠENÍM JE OČISTIT NEJPRVE KAŽDÝ SÁM SEBE A POTÉ SE ZAPOJIT DO KOLEKTIVNÍ OČISTY TOHOTO SVĚTA, TÉTO NAŠI PLANETY, OD VŠECH MOŽNÝCH FOREM MANIPULACE, OVLÁDÁNÍ, ZNÁSILŇOVÁNÍ.

Ještě není pozdě začít se sebou něco dělat. Ale je už načase, abychom se konečně rozhoupali ke správným činům. A abychom nepovolili, nepřestali, dokud celou záležitost nedotáhneme do zdárného konce. Do definitivního konečného vítězství Světla na této Planetě. A tím i k naprostému vyloučení magie a všech jejích forem z tohoto světa. Není to jednoduchý úkol. Ale je splnitelný. A čím větší počet jednotlivců se přidá k těm, kteří už dvanáct let o to všechno usilují, tím dříve dosáhneme zásadního zvratu ve vývoji této naší Planety. Právě letošní rok 2012 by v tomto směru měl být zlomový.

Součástí bytosti každého člověka na Zemi je dvanáct úrovní vnějších energetických těl 

V této chvíli je důležité vysvětlit, jak jsou s úrovněmi vnějších energetických těl člověka spojeny duchovní úrovně, kterými člověk postupně během duchovní evoluce své bytosti prochází.

Každý běžný člověk 2. typu na planetě Zemi má hmotné tělo a duchovní obal tvořený dvanácti úrovněmi vnějších energetických těl. První úroveň, éterická, je nejtěsněji spojena s hmotným tělem a také má nejnižší frekvenci. Další druhé emocionální tělo již zasahuje do větší vzdálenosti a má o něco vyšší frekvenci bioenergie. A takto to jde dál až k tělu dvanáctému.

Čím vyšší vnější energetické tělo, tím dále zasahuje od bytosti člověka a tím vyšší frekvenci má bioenergie, ze které je složeno. Frekvenční úrovně těchto dvanácti vnějších těl se tedy směrem od nejnižšího až k poslednímu dvanáctému postupně zvyšují. A tímto vnějším obalem zasahuje bytost člověka do Duchovního světa Světla tvořeného pravotočivými bioenergiemi.

Převážná část informačního obsahu energetických těl se přenáší z předchozích zrození. Část informací je člověku vědomě přístupná, na další část se napojuje podvědomě a třetí skupinu tvoří informace, které jsou pro něj běžně nedostupné. Tyto otázky však nejsou náplní dnešního článku.

Dvanáct úrovní vnějších těl představuje dvanáct témat existence člověka

Navíc je zde ještě jedna zásadní okolnost, kterou člověk při detailním pohledu na svoji bytost může zjistit.

Pro každé z dvanácti vnějších duchovních těl bylo ze strany Tvůrců zvoleno životní téma, za které právě tato úroveň odpovídá. A v rámci kterého se toto téma zpracovává a dolaďuje. Informace uložené na dané úrovni naznačují problémy, které člověk v této oblasti má, a které potřebuje v dalším vývoji překonat, odstranit. Energie této úrovně vedou nebo dokonce tlačí člověka k tomu, aby tuto rovinu života vyladil do vyšší čistoty, harmonie, vyváženosti.

Právě těchto dvanáct těl lze brát jako dvanáct duchovních úrovní, dvanáct témat své existence, kterými musí člověk během své duchovní evoluci postupně projít. A každou z těchto úrovní potřebuje uvnitř sebe srovnat, vyladit do dostatečného stupně rovnováhy, čistoty a dokonalosti, aby mohl postoupit dál. Aby vůbec mělo význam postoupit dál a zabývat se důkladně vylaďováním tématu odpovídajícímu další vyšší úrovni.

Odpovídají jednoznačně úrovně vnějších těl úrovním čaker?

V některých knihách je uvedeno, že témata odpovídající úrovním vnějších těl odpovídají tématům zpracovávaným na sedmi úrovních hlavních čaker. Například Barbara Ann Brennan ve své knize „Ruce světla“ píše, že z tohoto modelu sice vychází, ale že jde pouze o určité zjednodušení:

„Sedm vrstev a sedm čaker aurického pole: Každá vrstva je jiná, má určitou funkci a je sdružená s jednou z čaker tak, že první vrstva je sdružená s první čakrou, druhá vrstva s druhou, atd. Tento popis je velmi zjednodušený, při hlubším zkoumání dojdeme ke složitějšímu modelu, ale pro tuto chvíli vystačíme s obecným souhrnným náhledem.“

K tomu bych doplnil následující. Již pouhé porovnání počtů úrovní hlavních čaker nacházejících se přímo v bytosti člověka a počtu úrovní vnějších těl naznačuje, že si tyto dvě skupiny nemohou odpovídat (7 úrovní čaker, 12 úrovní vnějších těl). Z našich zkušeností získaných na duchovní cestě také vyplývá, že informační a psychologická náplň jednotlivých úrovní hlavních čaker se v mnohém zásadně odlišuje od informačního zaměření jednotlivých úrovní vnějších energetických těl – viz články 33a. Jak vnímáme a prožíváme realitu čakrami I, 33B. Jak vnímáme a prožíváme realitu čakrami II.

A čakry mimo tělo, o kterých se píše v některých knihách? Například Barbara Marciniaková: Země – Klíče k živé knihovně, str. 51 (připomínám, že jde o informace přenesené od Plejáďanů z budoucnosti – viz článek 37D. Význam naší civilizace pro evoluci Vesmíru)? Kde se dvanáct úrovní čaker přirovnává k dvanácti vláknům šroubovice DNA, ke kterým se má dnešní člověk údajně vrátit? Dříve jsem se o tyto čakry mimo tělo také zajímal a kyvadlem jsem identifikoval první z nich, 8. čakru, nacházející se několik centimetrů nad hlavou. A další vyšší čakry nacházející se dokonce až mimo Planetu? V tom případě šlo stejně o pouhou hypotézu, o které nebylo možné se reálně přesvědčit.

Po opakovaných dotazech na význam těchto čaker mimo tělo v dnešní době dostávám od Přírody stále stejnou odpověď, že tyto čakry, pokud skutečně všechny existovaly, již nemají pro dnešního člověka 2. typu zásadní význam. Protože nebyly orientovány na přirozené prostředí, které člověka obklopuje – tedy na samotnou Planetu, Sluneční soustavu, Galaxii, Vesmír. Ale byly směrovány na úrovně umělých řídících struktur lidských Duchovních hierarchií na těchto úrovních. V dnešní době tak již tyto čakry mimo tělo představují pro člověka 2. typu přežitek, který po odchodu Duchovních hierarchií ze scény zatím nenašel nové náhradní uplatnění. Na samotnou planetu Zemi, na Slunce, i Vesmír se na Nové duchovní cestě napojujeme i bez použití těchto předpokládaných čaker mimo tělo na osmé až dvanácté úrovni.

Frekvenční dosah vědomí člověka se na duchovní cestě postupně zvyšuje

Každý běžný člověk 2. typu má ve své bytosti těchto dvanáct úrovní vnějších duchovních těl. Situace je však od počátku života ve hmotě pro člověka 2. typu nastavena tak, že na všechna tato těla nemá běžně informační napojení.

Vypadá to tak, jako kdyby témata odpovídající těmto tělům byla zatím od něj oddělena. Člověk jednoduše není na energie těchto vyšších úrovní doposud vyladěn. To současně znamená, že na zpracování této problematiky ještě není vnitřně připraven.

Pokud člověk ve svém životě aktivně pracuje na svém světelném vzestupu tak, jak je potřeba, pak se frekvenční dosah jeho vědomí postupně rozšiřuje a zvyšuje směrem k vyšším hladinám frekvence a tím i k dalším vyšším úrovním vnějších energetických těl.

V evoluci je to automaticky zařízeno následujícím způsobem. Dejme tomu, že člověk ve svém životě zpracovává právě úroveň 5. vnějšího těla. Jakmile tuto problematiku dostatečným způsobem uvnitř sebe vyladí, dosah jeho vědomí se začne posouvat směrem vzhůru k vyšším frekvencím. Až vědomí začne přirozeně zasahovat do 6. úrovně a člověk začne ve svém životě pracovat na dalším vyladění náplně odpovídající této následující vyšší úrovni. A tak to jde stupínek po stupínku dále.

Jsou však určité výjimky, které vedou člověka k tomu, aby při postupném zpracovávání jednotlivých úrovní neprocházel jednu po druhé, ale aby přeskakoval. V následující článku  48F. Proč lidstvo podceňuje první tři úrovně na duchovní cestě? bude více o tom, jaké skutečnosti a situace takové výjimky umožňují a jaké problémy z toho pak vyplývají pro vývoj jednotlivců i celého lidstva.

Tři stupně bytosti člověka

Dvanáct vnějších energetických těl každého člověka 2. typu je uspořádáno do tří skupin po čtyřech. Těmto třem skupinám pak odpovídají tři různé stupně bytosti člověka. Ty se označují postupně od nižších frekvencí bioenergií směrem nahoru k vyšším jako Nižší Já (osobnost, ego), Vyšší Já a Věčné Já.

Pro Vyšší Já a Věčné Já se v knihách často používají nejednoznačné pojmy duše a duch. Ve svých článcích se tomuto označení záměrně vyhýbám, protože zejména pojem astrální duch má pro člověka 2. typu naprosto jiný význam.

Nižší Já - duchovně neprobuzený člověk: zpevnění základů své bytosti

Přístup pouze k výbavě Nižšího Já má každý duchovně neprobuzený člověk. Neboli člověk, který je zapadlý do hmotného fungování a odmítající duchovní pozadí života.

Tato výbava obsahuje schémata prožívání života typická pro hmotný svět. Úkolem člověka na této úrovni je dokázat dostatečně vyladit základy své bytosti. Aby jeho další duchovní cesta byla podložena pevným a stabilním základem ve hmotě.

Vyšší Já - duchovně probuzený člověk: osobní duchovní úkol

Jakmile člověk dostatečně vyladil první stupeň své bytosti, frekvence vnitřní energie, na kterou je jeho bytost naladěna, a tím i frekvenční dosah jeho vědomí, budou postupně vzrůstat. Až jednoho dne dosahem svého vědomí pronikne do sféry Vyššího Já a stává se tím duchovně probuzeným.

Tato druhá úroveň bytosti obsahuje také informace z duchovního pozadí jeho bytosti i celého světa, a to z pohledu tohoto jediného života. V této úrovni má člověk šanci se postupně dozvědět svůj osobní duchovní úkol, který pro tento život má. A postupuje-li na duchovní cestě přirozeným způsobem, má šanci dosáhnout vzájemného souladu tohoto osobního duchovního úkolu s jeho skutečnou cestou ve hmotě.

Věčné Já - vědomí přesahuje rámec jediného života: světový úkol

Dalším vzestupem frekvence a proniknutím vědomí do nejvyššího stupně bytosti, Věčného Já, získáme informace přesahující rámec jediného života, jediné inkarnace v tomto hmotném světě. Jde o informace týkající se minulých zrození a věčné existence člověka. Člověk, který dosáhl tuto duchovní úroveň, bývá v řadě knih označován jako osvícený.

Na této úrovni může člověk získat znalosti o svém dlouhodobém duchovním poslání. O tom, co je trvalým úkolem jeho bytosti přesahujícím rovinu jediné inkarnace. Na čem už třeba po řadu dílčích inkarnací pracuje. A jak mají tyto dlouhodobé úkoly přispět ke splnění světového úkolu naší civilizace. K tématu, které se naše civilizace v tomto světě učí celá staletí nebo dokonce i tisíce let zpracovat, aby nalezla optimální cestu nového vývoje pozemského lidstva, planety Země a pozemské Přírody.

Trojice hybných sil evoluce člověka - intelekt, city a vůle

Proč je každá z těchto úrovní bytosti člověka tvořena právě trojicí vnějších těl, ke které je navíc nahoře přidán ještě čtvrtý prvek – přechodový duchovní práh do další vyšší úrovně? Který brání člověku postoupit výše, dokud dostatečně nevyladí trojici témat zpracovávaných na tomto stupni? Jaký to má význam? A jakou úlohu v tom hrají jednotlivé složky psychiky člověka, kterými jsou intelekt, city (pocity), vůle a vědomí?

Každý běžný člověk 2. typu na naší planetě, který svojí energií patří k bytostem Světla, má v sobě trojici hybných sil, které mu umožňují procházet životem. Těmito třemi hybnými silami vývoje (třemi ohnisky evoluce) zde na planetě Zemi jsou intelekt, city (pocity), vůle.

Více o tom bylo v článku 15. Duchovní vzestup člověka a trojice hybných sil evoluce.

City, pocity (láska) vyjadřují touhy člověka, jeho přání, obavy, strachy. Vycházejí z jeho žebříčku hodnot, který člověk uvnitř sebe má. Vystihují úroveň jeho svědomí, které vede člověka k zachování čistoty ve svém jednání, k dodržování morálních a etických zásad. City umožňují z tohoto pohledu hodnotit vše, s čím člověk přichází do styku. Co dělá on sám, i co dělají druzí.

Intelekt, rozum představuje další rovinu ohodnocení. Snaží se udržovat jednání a chování člověka v "rozumných" a „logických“ mezích. Ohodnocení intelektem vychází z posuzování, co je výhodnější, prospěšnější, co přináší vyšší zisk, přínos, rychlý efekt. Buď člověku, nebo jeho rodině, skupině, národu, celému lidstvu. Rozum ve svém hodnocení zpravidla vychází z toho, co je v dnešním světě obvyklé, co je všeobecně uznáváno a přijímáno. Rozum na úrovni Nižšího Já posuzuje vše z nízkého nadhledu hmotné roviny světa, aniž by bylo bráno v úvahu duchovní pozadí světa a vlivy odtud působící.

Vůle slouží k realizaci záměrů, myšlenek, cílů v praxi. Je tím článkem, který dovede tvůrčí činnost člověka k praktickému výsledku.

Vědomí jako propojující a regulační prvek

Tím, co tyto složky dohromady propojuje a stmeluje v jediný kompletní fungující celek, je čtvrtý prvek - vědomí. Tím je zkompletována čtveřice základních složek psychiky člověka.

Vědomí bdí nad celou bytostí člověka. Vědomí představuje hlavní řídící centrum svobodného člověka. Vědomí je tou složkou, která do jisté míry reguluje světelný duchovní vzestup člověka.

Skrze přítomné vědomí se prosazuje princip svobodné vůle člověka. Člověk má prostřednictvím svého vědomí právo volby, které z přicházejících impulsů pustí dále do fáze konečné realizace k plánům, projektům a činům, nebo které naopak odmítne. Člověk má právo řídit se na své duchovní cestě přicházejícími světelnými impulsy. Má však také právo řídit se jednoznačně svým rozumem. Nebo dokonce naslouchat impulsům temné strany světa a směřovat do pádu. Nese však za svá rozhodnutí odpovědnost.

Jiné varianty hybných sil evoluce

V článku 37B. Arkturiané, Plejáďané a další kosmické civilizace jsem vysvětlil, že jiné civilizace v tomto Vesmíru nemají systém vnějších těl, protože se jedná o původní 1. typ lidských bytostí. Navíc mají proti nám naprosto jiné hybné síly své evoluce.

Tyto odlišné evoluční triády vedou mimozemské civilizace k rozdílnému chápání toho, co to vlastně světelná duchovní evoluce je. A proto ani není správné, aby do naší evoluce zasahovali, protože naši pozemskou výlučnost a výjimečnost nemohou ze svého pohledu objektivně pochopit.

Jiné vesmírné civilizace mají složku citů nahrazenou například vnitřní touhou po praktičnosti, vnitřní touhou po pevném řádu a pořádku nebo až přílišnou jednostrannou oddaností vyšším duchovním bytostem.

Také temné bytosti mají proti běžnému světelnému člověku značně vychýlenou, zdeformovanou trojici hybných sil. Složka citů jim obvykle byla buď záměrně vynechána, pokud docházelo k přímé tvorbě temných bytostí. Nebo jim složka citů (pocitů) zdegenerovala, až prakticky vymizela, pokud temná bytost vznikla hlubokým pádem z původního světelného tvaru. Z toho důvodu nemají ani sílu svědomí, která z citů vychází. Proto mohou bez výčitek svědomí ubližovat druhým a považují to za své „svaté“ právo.

Naše trojice hybných sil evoluce nejlépe odpovídá Přírodě

Naše trojice hybných sil, doplněná čtvrtým prvkem – vědomím, nespadla náhodně z nebe, ale je výsledkem dlouhých zkušeností Tvůrců při tvoření bytostí na jiných planetách v tomto Vesmíru i v dalších částech Stvoření.

Znovu připomínám to, co jsem již dříve uvedl v článku 37B. Arkturiané, Plejáďané a další kosmické civilizace:

„Naše skladba triády odpovídá živlovým energiím a tím i Přírodě a jejímu fungování. Je proto přirozeným předpokladem pro náš harmonický soulad s Přírodou. Jiné triády jsou umělé, z pohledu Přírody neúplné, necelistvé. A proto fungují jen v modelu ideálního čistého světa, ne však při konfrontaci s Temnem. A je logické, že největší šance na úspěch mají ty projekty, které kopírují nebo napodobují Přírodu, protože ta má ze všech živoucích bytostí a systémů v tomto Vesmíru nejvyšší stupeň dokonalosti.

Proto my pozemšťané máme šanci dojít nejdál. Jsme nejvíce sladěni s Přírodou. Pokud ovšem najdeme duchovní vzestup a dokážeme si nejen zachovat, ale také vzestupem zvyšovat vnitřní duchovní čistotu a etiku. Pokud však duchovní čistotu ztratíme, pak naopak příliš narušujeme fungování Přírody. Tím výhodu své evoluční triády odpovídající Přírodě ztrácíme a ona se nás zbaví.“

Skutečné výhody bytostí Světla

My bytosti Světla dokážeme vyciťovat. Dokážeme svým vnitřním citem jasně rozlišit, co je pro vlastní evoluci i pro evoluci celého světa správné a co je naopak nevhodné. A to je obrovská výhoda, zvláště když hodnocení rozumu v tomto případě selhává. Navíc při dobrém vnímání rozeznáme temnou bytost, i když bude oblečena v zářivě bílém obleku. Jasně tak rozpoznáme, kdo je kdo. A to je další naše ohromná výhoda.

My bytosti Světla bereme ohled ve všem, co činíme, na další bytosti, na Přírodu a celý svět. To nás sice z krátkodobého pohledu do jisté míry zdržuje při uskutečňování našich záměrů. A proto to může vypadat, že takový postoj činí naši cestu zdlouhavější a komplikovanější. Brát ohled na další bytosti, Přírodu, Planetu je však nejen správné, ale z dlouhodobého pohledu naší celkové evoluce je to i nejvýhodnější, nejefektivnější a zaručuje to nejkratší cestu směrem vzhůru k vyšším duchovním úrovním.

Zdánlivé výhody temných bytostí

Naproti tomu temná duchovní cesta poskytuje jen zdánlivé výhody. Protože temným bytostem chybějí city, celková energetická síla bytosti se rovnoměrně rozdělí mezi zbývající tři složky a logicky pak na každou z nich připadá větší objem z celkové síly ve srovnání s běžnou bytostí Světla. Důsledkem toho je, že temné bytosti mají ve srovnání s bytostmi Světla silnější intelekt, silnější vůli i silnější sílu vědomí. Absence citů a svědomí takto dodává větší sílu intelektu, vůli i vědomí temných. Proto to na první pohled vypadá, že jdou za svým cílem přímočaře, bez ohledu na druhé bytosti a jejich práva, často i bez ohledu na jejich životy.

Ve skutečnosti však Temnem postižené bytosti představují zdegenerované, neplnohodnotné, neúplné lidské bytosti. Jejich duchovní cesta rozhodně není a nemůže být ideálem, jak naznačují předcházející historické zkušenosti. Jakmile v evoluci lidstva získávají navrch temné síly, doposud vždy to z dlouhodobého pohledu vedlo k celkové degeneraci lidstva, k obrovské devastaci Přírody a přírodního prostředí a konec byl vždy stejný. Výsledkem neudržitelnosti takového vývoje pro Planetu, Přírodu i celý svět byla doposud vždy další drtivá katastrofa, která vytlačila lidstvo propadlé temným ideálům pryč z tohoto světa.

Nejvyšší čtvrté tělo každého stupně je duchovní bariérou, prahem

Původní tři vnější těla odpovídající trojici hybných sil evoluce jsou doplněna na čtveřici čtvrtým tělem - nejvyšší regulační úrovní daného stupně, která má charakter duchovního prahu, bariéry, která není pro vědomí člověka volně prostupná.

Bytost člověka 2. typu byla zkonstruována tak, že tato čtvrtá úroveň v rámci každého ze tří stupňů bytosti jednoduše nepustí frekvenci jeho vědomí výše, dokud všechna tři témata předchozí úrovně nebudou dostatečně zpracována. Tím je myšleno jak dosažení dostatečné úrovně zpracování každého ze tří témat jednotlivě, tak i všech témat jako celek společně. To znamená dosažení určité jednoty a vyváženosti člověka z pohledu těchto tří témat dohromady.

Podrobněji jsem funkci duchovního prahu vysvětlil v článku 18. Cesta k duchovnímu probuzení člověka.

Závěr: Úroveň vědomí a jemu odpovídající čtvrté vnější tělo každého stupně funguje jako účinná bariéra, regulační duchovní práh. Který propustí k dalšímu vzestupu výše pouze člověka, který je na to vnitřně připraven. A který nebude možnosti a příležitosti vyššího stupně bytosti zneužívat sám proti sobě nebo proti druhým bytostem, Planetě či Přírodě.

Naopak pokud člověk odmítá na vědomé úrovni podřídit se potřebám světelného vzestupu, a nechce připustit určité žádoucí změny ve fungování své bytosti, pak jej tato skutečnost blokuje v dalším frekvenčním vzestupu do vyšších úrovní.

V další části tohoto článku a v článku následujícím probereme detailně všechny tři stupně bytosti člověka i všech dvanáct duchovních úrovní.

První nejnižší stupeň bytosti člověka - Nižší Já a duchovně neprobuzený člověk

Takže už víme, že první trojice vnějších energetických těl vytváří úroveň označovanou jako Nižší Já. V této první trojici energetických těl je umístěna informační výbava pro tu rovinu života, se kterou je člověk spojen svými fyzickými smysly. Úroveň Nižšího Já je shora ohraničena 4. tělem, které představuje první duchovní práh.

Tuto první nejnižší rovinu života vnímá každý bez ohledu na svoji duchovní vyspělost. Jedná se o určitou základní výbavu schopností, vlastností, návyků, schémat jednání, prožívání citů a myšlení. Člověk, jehož dosah vědomí je omezen pouze na tuto nejnižší rovinu života, bývá označován jako duchovně neprobuzený.

Vědomí duchovně neprobuzeného člověka je naladěno na frekvence Nižšího Já a impulsy z vyšších úrovní obvykle není schopné vnímat. Jako kdyby tyto vyšší úrovně pro něj neexistovaly. Dokonce je tento člověk ochoten se jako skeptici veřejně bít za to, že duchovní pozadí světa je blud, nesmysl, tmářství, šarlatánství – viz článek 40C. Za co ve skutečnosti bojuje hnutí skeptiků?

1. duchovní úroveň – vůle k udržování života ve hmotě

Skrze nejnižší vnější energetické tělo – éterické, člověk svými smysly vnímá své základní hmotné potřeby - fyzickou bolest a slast, teplo a zimu, hlad a žízeň, sexuální touhu, apod. Tato nejnižší úroveň tak přináší téma udržování života ve hmotném světě. Uspokojování základních životních potřeb při pobytu ve hmotě. A tam patří strava, dýchání, životní prostředí, ve kterém člověk žije, energetické potřeby.

2. duchovní úroveň – svědomí a vnitřní citové prožívání

Druhá duchovní úroveň odpovídá našemu druhému vnějšímu tělu - emocionálnímu. To odpovídá za naše city a pocity. Obsahuje schémata našeho vnitřního citového prožívání a citového ohodnocení myšlenek, událostí a činů. Skrze toto tělo člověk vnímá touhu po rodině, citové pozadí partnerství, sounáležitost s určitou skupinou. Zde je i zdroj morálních postojů a vžitých dogmat, ze kterých člověk při citovém hodnocení vychází. Prostřednictvím těchto schémat člověk vyciťuje, co je správné a co není. Odtud vycházejí důležité motivy a impulsy pro jeho činnost. Navenek pak mají tato schémata souvislost s charakterovými vlastnostmi člověka. Odtud pramení i silně vychýlené emoce – strach, hrůza, agrese, touha ovládat druhého, manipulovat s ním.

3. duchovní úroveň – rozumové hodnocení, uvažování a jednání

Třetí duchovní úroveň odpovídá třetímu vnějšímu tělu - mentálnímu. Tato rovina reguluje myšlenky a veškerou rozumovou činnost. Obsahuje myšlenkové vzorce jednání a rozumová hodnotící schémata. Často opakované myšlenky a způsoby uvažování se stávají silou, která má velký vliv na naše životy. Přestože rozum vypadá jako nestranný, myšlení každého člověka se jeden od druhého liší. Myšlenky se pravidelně točí kolem určitých zavedených schémat, na která mají značný vliv emoce, předsudky, všeobecně přijímané mínění a hodnoty i vlastní hodnotový žebříček člověka.

4. duchovní úroveň – bariéra přechodu k duchovnímu probuzení

Tato čtvrtá duchovní úroveň obsahuje určité blokující a zároveň očistné mechanismy, které brání vědomí člověka rozšířit se výše do dalších úrovní, dokud člověk ve svém nitru první tři úrovně nevyladí do dostatečné hladiny vzájemné harmonie. Běžný člověk by tak neměl dospět k duchovnímu probuzení dříve, než se naučí dostatečně účinně pečovat o svoji bytost ve hmotném světě. Dříve než dospěje k dostatečně vyváženému uspokojování svých základních potřeb umožňujících existenci ve hmotném světě. A také než dosáhne dostatečně vysoké vzájemné vyladěnosti jednotlivých složek své bytosti – vůle, citů (pocitů) a rozumu (intelektu). Více o tom bylo v článku 18. Cesta k duchovnímu probuzení člověka.

Co všechno brání překonání prvního duchovního prahu

Překonání prvního duchovního prahu, 4. duchovní úrovně, brání jakákoliv zásadní vychýlenost v rámci trojice hybných sil: vůle k životu, citů (pocitů) a rozumu. A to jak vychýlenost jednotlivých prvků v této trojici, tak i vychýlenost z optimálního vzájemného vyladění všech prvků dohromady. Celková síla bytosti (100 %) by totiž měla být rovnoměrně rozdělena na čtvrtiny (25 %) pro vůli, city, intelekt a vědomí.

Zásadní vychýlení se obvykle projeví v tom, že buď jeden prvek z této skupiny je viditelně oslaben (například složka citů u bytostí s temným zaměřením). Nebo naopak jeden prvek zřetelně převyšuje zbývající složky psychiky. Stává se pak svojí zvýšenou energetickou silou tím vlivem, který je v životě člověka rozhodující.

Mohou pak nastat následující typové situace.

Příklady zásadních nevyrovnaností na úrovni Nižšího Já

Pokud v životě člověka převažuje prožívání 1. úrovně, rozhodujícími motivy a impulsy jeho jednání jsou fyzické potřeby jeho hmotného těla. Vše, co jej pak nejvíce zajímá, je jídlo, peníze, fyzický sex, další hmotné požitky a pohodlí. Emocionální a mentální reakce takového člověka jsou plně podřízeny potřebám hmotného těla.

Jestliže život člověka nejvíce určuje úroveň citů, tedy 2. duchovní úroveň, pak fyzické hmotné potřeby přestávají být rozhodujícími a jedinými motivy jednání člověka. Původně čisté hmotné prožívání událostí a jevů se v tomto případě doplňuje, a někdy i deformuje, prožíváním citovým, pocitovým.

Motivy jednání se pak stávají často až extrémně vyhrocené city – zoufalá náklonnost a láska k bytostem, činnostem, věcem, hraničící až se závislostí. Nebo naopak silná nenávist, vzdor, odpor. Kvůli takto extrémně vyhroceným citům pak člověk dokáže udělat doslova cokoliv. Protože si na úkor svých silných pocitů přestává uvědomovat základní hmotné potřeby své bytosti a může v návalu extrémních citů postupovat i proti sobě samému, např. v případě sebevraždy. Nebo ovlivněn silnými city přestává respektovat hranice svobody druhých lidí a použije proti nim hrubé násilí.

Pokud zřetelně největší vnitřní silou člověka je jeho rozum, tedy 3. duchovní úroveň, pak se jeho hmotné potřeby i city dostávají pod kontrolu rozumu a rozumové logiky. Hlavním motivem jednání takového člověka se stává prospěch, zisk, výnos, kariéra jeho osoby nebo základní skupiny, ke které patří. Na této nejnižší úrovni jde zejména o individualistický přístup, pro který jsou prvořadé potřeby jeho vlastní bytosti, jeho rodiny nebo profesní skupiny. A to často na úkor druhých lidí, někdy i na úkor Přírody a Planety, a také na úkor svého duchovního vývoje, o kterém zatím nic netuší.

Zvláštní sortu tvoří skupina mágů, která si vytrvalým cvičením a současně i přenosem z minulosti výrazně posílila sílu svého vědomí a případně i vůle na úkor zbývajících složek své bytosti. Mág pak doslova ovládá svůj život, ovládá události, které s ním a kolem něj probíhají. Myslí si, že on je tím vyvoleným, kdo má právo takto určovat a ovládat nejen svůj život, ale i životy druhých bytostí nebo dokonce chod celého světa. Jeho skutečné spojení s Přírodou i intuice jsou odstíněny touhou vše řídit a určovat sám na základě vlastní vůle. Při takovém postupu se pak vymyká Přírodě, původnímu čistému principu karmy nezatíženému magií i skutečným vesmírným zákonům. Zatímco tyto všechny přirozené vlivy si nahradil žebříčkem stupňů magické moci a uměle vytvořenými božskými bytostmi – viz články 43G. Magie ztrácí informační kontakt se skutečnou realitou, 43H. O božských bytostech uměle vytvořených lidmi.

Jsou různé způsoby, jak se pokusit dostat z prvního stupně své bytosti výše

Jsou různé způsoby, jak dokázat vyladit do více harmonické podoby první nejnižší stupeň své bytosti a dostat se tak do vyšších duchovních úrovní. Některé z nich působí velmi pomalu, jiné naopak dostatečně rychle. Některé jsou málo účinné a nesmírně obtížné, jiné naopak jednoduché a mimořádně účinné.

Například mágové postupují na počátku své cesty metodou introspekce své bytosti – vědomé práce na posilování kladných vlastností a naopak oslabování záporných, i na vytváření vzájemné rovnováhy čtyř skupin vlastností odpovídajících čtyřem živlovým energiím. Takový postup, pokud by byl prováděn čistým způsobem bez prvků magie, může vést k cíli, ale je značně zdlouhavý a problematický. Aby taková cesta přinesla výsledky, člověk musí být nesmírně vytrvalý. A navíc musí být schopen sám v sobě rozpoznat špatné a dobré vlastnosti. A právě to někdy bývá značně problematické. Mágové však přitom používají magických metod vylaďování, například impregnace myšlenkou (vdechuji pravdomluvnost, vydechuji tendence lhát). A to už skutečný vzestup obrací naopak k pádu ve Světle, stejně jako používání každé jiné metody duchovní práce, která v sobě obsahuje prvky magie.

Ani cesta hltání informací nevede ke skutečnému vzestupu

A co třeba cesta získávání maximálního množství informací, kterou postupuje mnoho dnešních konzumentů duchovní problematiky na přednáškách, seminářích a přes internet? Může toto být cesta vedoucí k duchovnímu vzestupu?

Všeobecně lze říci, že pouhé informace člověku s nedostatečně vyladěným prvním stupněm jeho bytosti nepomohou. Naopak přemíra informací, na které navíc člověk v tu chvíli ještě není připraven, může být na škodu. Když totiž nemá dostatečně srovnané základy, nedokáže spolehlivě rozpoznat pravdu od bludů.

Takový člověk neví, čím ve svém životě prakticky začít, jaké informace z toho obrovského množství vnášet do každodenní praxe. A tak se stane konzumentem velkého množství přednášek, seminářů knih, i zasvěcení. A snaží se dělat co nejvíce z toho, co je všeobecně doporučováno. Často se tím dostane do vnitřního chaosu, mnohdy si i přitáhne určité zdravotní problémy. Protože ani netuší, že takové činnosti a metody si mnohdy vnitřně odporují. A místo dosažení světelného vzestupu a úlevy ve své problematické situaci naopak sklidí obrovský stupeň vnitřního ovládnutí mnoha temnými systémy.

Co je nejúčinnější při dosažení vyladění prvního stupně bytosti člověka?

Na zajištění frekvenčního posunu vědomí člověk obvykle potřebuje zásadně změnit způsob života. Jsou dvě důležité oblasti, jejichž změnou lze nejrychleji a nejsnáze dosáhnout vyladění prvních tří duchovních úrovní do dostatečné harmonie a takto dosáhnout posunutí rozsahu vědomí. První z nich je oblast výživy a životního prostředí. To, co jíme, co pijeme, jaký vzduch dýcháme, v jakém prostředí se pohybujeme. Druhou oblastí je fungování čaker, pravidelná péče o čakry cvičením Pěti Tibeťanů. A důležité je k tomu ještě dodat záměrné vyhýbání se věcem a záležitostem škodlivým pro světelný vzestup.

Takže chcete-li někomu duchovně pomoci, aby dokázal dospět k duchovnímu probuzení, doveďte ho ke změně výživy, naučte ho pravidelně cvičit Pět Tibeťanů. A pak si všimnete, že jednoho dne se on sám začne zajímat o informace, kterým se dříve vysmíval. A které dříve považoval za pouhé pohádky.

Nezbytnost opakovaných návratů k základům své bytosti

Je jednoznačné, že na své duchovní cestě by člověk měl postupně zpracovávat jednu duchovní úroveň po druhé, jednu oblast reality svého života za druhou. A vždy se snažit dosáhnout maximálního možného vyladění dané úrovně, k jakému je schopen se v dané chvíli dopracovat. A neměl by přitom přeskakovat.

I když postupuje tak, jak by měl, přesto pak dochází k tomu, že na některé z vyšších úrovní začne dostávat signály, že už to dál nejde. Že něco v jeho životě zásadně brání dalšímu vzestupu a přitom to do oblasti právě zpracovávaného tématu nepatří. Co pak? Je nezbytné vrátit se zpět do nižších úrovní, obvykle až k základům své bytosti, které se vylaďují na prvních třech úrovních. Znovu se například vrátit k péči o své hmotné fungování – strava, kvalita výživy, optimální fungování čaker. Nebo k očistě svého životního prostředí od všeho nepříznivého. Dříve třeba toto téma vypadalo jako dostatečně vyladěné a určité drobné harmonie v tu chvíli nevadily a vlastně ani nebyly zjevné, dostatečně viditelné. Ale posunem do vyšších duchovních úrovní najednou tytéž původní drobnosti narostly do obrovských rozměrů a staly se nepřekonatelnou překážkou pro další vzestup.

Příklady opakovaných návratů k základům

Uvedu konkrétní příklad ze svého života. V počátcích Nové duchovní cesty jsem ještě běžně jedl maso. Tehdy ke mně nepřišly žádné impulsy, že bych to neměl dělat, že to blokuje další vzestup. Až po nějaké době mi přišla do ruky kniha Christiana Opitze: Výživa pro člověka a Zemi. A tehdy jsem pochopil, proč je třeba konzumaci masa opustit. Přestal jsem okamžitě s červeným masem, ale stále ještě zůstávala drůbež z domácího chovu, návštěvy KFC a ryby. To první i druhé postupně padlo a jednoho dne jsem zjistil, že už ani ty ryby nejsem schopen z etických důvodů jíst. Od Vánoc 2003 jsem už byl vegetariánem.

Podobné to bylo s očistou mého životního prostředí, zejména s knihami, nejrůznějšími pomůckami na duchovní cestě, s dárky od osob s výrazným podílem temných energií. Také ty byly odhazovány postupně v určitých dávkách. A čas od času jsem dostával impulsy, abych se opakovaně vracel k očistě životního prostředí od všeho stahujícího a problematického, co začalo bránit dalšímu světelnému vzestupu. A co dříve ještě nebylo jednoznačné a jasně viditelné. Ať už to byly další knihy nebo pochybné dary, ve kterých jsem najednou zřetelně vnímal energetický úpis – snahu podřídit si darem druhou bytost, snáze a dokonaleji ji ovládnout. Více o své duchovní cestě jsem uvedl v textu 45B. Proč právě Nová duchovní cesta? II.

Následující pokračování tématu 48 bude nazváno 48F. Proč lidstvo podceňuje první tři úrovně na duchovní cestě? Ještě jednou se v něm vrátím k problematice překonávání prvních úrovní na duchovní cestě. Protože právě to je základ, bez kterého se člověk nemůže obejít, pokud se chce vydat světelnou duchovní cestou.

Popis dalších duchovních úrovní od páté do jedenácté, i celkové závěrečné grafické shrnutí popsaných duchovních úrovní, bude následovat v dalším pokračování 48G. Duchovní úrovně z pohledu Nové duchovní cesty II. V návazném pokračování 48H. Duchovní úrovně z pohledu Nové duchovní cesty III  pak uvedu nové duchovní úrovně, kterých je možné dosáhnout v rámci Nové duchovní cesty, po otevření své možnosti ničím neohraničeného vzestupu přes všechny bariéry a duchovní prahy.