50A. Pravda o životě a ukřižování Ježíše Krista I

Proč se znovu vracím k životu Ježíše Krista?

Informace o životě Ježíše Krista byly na našich stránkách doposud odměřovány po dávkách – viz například články 43A. Ježíš Kristus a poselství Velikonoc, 43B. Ježíšovo poselství pro lidstvo, duchovní komunikace Marie Mejdrové Ježíš: „Já jsem ta cesta, pravda i život.“, i řada dalších kratších zmínek v rámci jiných textů. Přesně tak, jak jsme k tomu dostávali vnitřní duchovní impulsy.

Proč se však znovu vracíme k Ježíšovi právě teď? Uprostřed nedokončeného tématu o duchovních úrovních? Protože právě pojem Kristovo vědomí a veřejné uznávání legendy o dobrovolném ukřižování a sejmutí hříchů z pozemského lidstva – to jsou základní nosné kameny duchovních teorií některých větví Staré duchovní cesty i mnohých náboženství.

V průběhu zpracování jednoho z článků tématu o duchovních úrovních nazvaného Zvyšující se frekvence, Kristovo vědomí a údajná neviditelnost, jsem si znovu uvědomil, jak hluboce ovlivňuje legenda o životě Ježíše Krista, o jeho ukřižování, zmrtvýchvstání a nanebevzetí, dnešní náboženské i duchovní chápání vývoje světa.

Neobvyklé zdroje informací, ke kterým dříve nebyl přístup, a ke kterým se dostáváme až z pozice vysokého nadhledu Nové duchovní cesty, potvrzují, že Ježíš Kristus skutečně žil. Že však doposud všeobecně uznávaná legenda o jeho životě neodpovídá v mnoha bodech reálné skutečnosti tak, jak se před dvěma tisíci lety všechno skutečně odehrálo.

Mezi hlavní zdroje dnešních ve světě uznávaných informací o životě Ježíše patří zejména církevní Evangelia několika různých autorů. Ta však byla sepsána až později, s odstupem od skutečných událostí. A hluboce se do nich otiskla postupně se tvořící církevní ideologie a začínající církevní cenzura. Hmotným způsobem zatím nelze nijak ověřit nebo vyvrátit skutečnou pravdivost těchto informací. A tak nezbývá, než se obrátit na duchovní zdroje informací, které se nám otevřely na Nové duchovní cestě.

Přichází doba sdělit veřejnosti další informace, které jsme při opakovaných setkáních s bytostí Ježíše zjistili přímo z energií vyzařovaných dílčími částmi jeho bytostí.  A které jsme získali i z karmického čištění řady osob na Nové duchovní cestě, které tehdy Ježíše v jeho životě provázely. A také při pohledech do minulosti zprostředkovaných Spojenými Silami Světla – anděly Dhyany, planetou Zemí, Přírodou, Kosmickým vědomím a novou karmickou institucí.

Tyto nové informace jsou důležité z toho důvodu, že všeobecně přijímaný nepravdivý popis událostí kolem ukřižování Ježíše zásadně ovlivnil vývoj na Zemi v posledních dvou tisíciletích. A nejen to, výrazně zasahuje i do dnešního vývoje a jeho dalšího nasměrování. Duchovní impulsy shora jednoznačně naznačují, že chce-li pozemské lidstvo v roce 2012 doslova pohnout vývojem, potřebujeme se vrátit k období Ježíše a detailně rozebrat, co se tehdy vlastně stalo a jaké to mělo následky.

Máme oprávnění ke zveřejnění těchto doposud neznámých informací?

Ke zveřejnění těchto informací zásadních pro další vývoj civilizace na Zemi se rozhodně nedostáváme náhodou. Tuto poznámku zde uvádím proto, že se jistě najde mnoho lidí, kteří budou tvrdit, že nemám právo o něčem takovém psát. Kdo jiný by měl právo popsat pravdivý běh událostí týkající se určitého člověka, když ne on sám, nebo pokud on nemůže, tak někdo z osob, které mu byly tehdy velmi blízké?

Před dvěma tisíci lety jsem nejen já, ale i další, co se mnou spolupracují při tvorbě těchto stránek a při budování Nové duchovní cesty, byli nejbližšími spolupracovníky nebo dokonce i rodinnými příslušníky Ježíše. Já jsem již svoji identitu zveřejnil v článku 41A. Soupeření mezi Světlem a Temnem v duchovním pozadí světa spěje ke zlomu. Další spolutvůrci těchto stránek patřili mezi nejvěrnější Ježíšovy apoštoly, kteří tehdy byli oporou jeho skupiny. Je proto logické, že máme možnost se vrátit k této době. Jednoduše mnohé z těchto informací se postupně vynořují z hloubi našich bytostí při naší karmické očistě z tohoto období. A protože jsme tehdy byli součástí Ježíšovy skupiny, máme plné právo psát o tom všem, když on to v současné době z důvodů uvedených v článku 43B. Ježíšovo poselství pro lidstvo udělat nemůže.

Když jsme se před rokem v červenci 2011 setkali s hlavní částí bytosti Ježíše, která byla celé dva tisíce let uvězněná Vesmírnými lidmi, sám Ježíš měl velký zájem na tom, aby se věci spojené s jeho bytostí daly do pořádku, a aby se zveřejnila kompletní pravda, jakmile to jen bude možné. Protože chápal, že jedině to mu může dát možnost dalšího vývoje a karmické očisty od všeho nepříznivého. Vyjádřil to tehdy následujícími slovy:

Ježíš: „Žádám však oprávněné bytosti o jedno jediné. Snažte se nalézt cestu k poznání a vnitřnímu pochopení skutečné pravdy o tom, jak tehdy před dvěma tisíci lety události probíhaly. Přestaňte mým jménem říkat lidem další nepravdy o všem možném týkajícím se jak mého života, mé existence, tak i dnešního vývoje světa… Přestaňte i nadále podporovat jakékoliv umělé tvořivé schopnosti jako něco, co má pomoci najít pro lidstvo optimální cestu dalšího vývoje. Prosím, abyste mne vůbec přestali jmenovat, vyvolávat. Nejsem tím, kdo vám v tomto období může jakkoliv pomoci.“

My jsme tehdy byli spolu s řadou dalších bytostí součástí Ježíšova života. Také proto se nám mohlo podařit najít způsob, jak se dostat k vyšší pravdě o tehdejších událostech. Je proto naší povinností tuto pravdu uveřejnit přesně v době, kdy k tomu dostaneme jednoznačný duchovní impuls. A tento okamžik právě teď nastává. Blíží se další Velikonoce, znovu se bude veřejně připomínat Ježíšovo ukřižování. Opět přijde jarní očistná vlna, aby se pokusila sejmout další vrstvy zakamuflovaných nánosů z tohoto dávného období. Proto je potřeba zveřejněním těchto informací napomoci jejich uvolnění.

Důležité je správné načasování zveřejnění mimořádných informací

Podíváme-li se na toto zveřejnění z časového hlediska, pak kdy jindy by měla být zveřejněna kompletní pravda o životě a ukřižování Ježíše Krista, když ne právě v roce 2012? Tedy v roce, který byl již dlouho předem označován jako bod zásadního zlomu ve vývoji lidské civilizace na Zemi? Už není na co čekat.

Předpokladem pro úspěšný průběh tohoto zlomu ve vývoji lidstva v roce 2012 je také splnění podmínky, že v tomto období budou konečně kompletně zveřejněny další informace z minulosti. I ty, které byly doposud označeny nálepkou TABU, protože svět na takové informace ještě nebyl připraven.

Nenutíme přitom nikoho, aby tuto zveřejněnou pravdu vnitřně přijal za svou. Neposíláme ji lidem do schránek, ani ji nevnucujeme prostřednictvím nevyžádaných telefonních hovorů. Zveřejňujeme ji na stránkách, kam chodí každý na základě dobrovolnosti.

Nepravdivá legenda zásadně ovlivňuje většinu populace na Zemi

Někdy se říká „Poznej Pravdu a Pravda tě osvobodí“, nebo „Ztiš se a poznáš Pravdu a Pravda tě osvobodí“. Proto je důležité tuto pravdu v plném rozsahu zveřejnit. Nepravdivá legenda o životě Ježíše Krista totiž doposud zásadně ovlivňuje většinu populace na Zemi. Věřící mnoha náboženství mají svoji představu o životě Ježíše takovou, jak jim ji předložila křesťanská církev v podobě Evangelií.

Téměř tu samou a v mnoha směrech nepravdivou představu však přijímají i lidé, kteří se duchovně probudili a mají do jisté míry i vlastní duchovní vnímání duchovního pozadí světa. Přijímají tuto náboženskou představu i přesto, že náboženský postoj ke světu jinak zásadně odmítají. Přesto i oni přijali silně deformované informace za nejvyšší Pravdu.

Proč mnoho lidí vnímá postavu Ježíše i energie, na které se při volání jeho jména napojují, tak jednoznačně pozitivně? Odpověď je jednoduchá. Drtivá většina duchovně neprobuzených i duchovně probuzených pozemšťanů dosahuje svým vědomím maximálně do úrovně 5. energetického těla, jak jsem vysvětlil v článku 48G. Duchovní úrovně z pohledu Nové duchovní cesty II. Už jen proto, že nechali na sebe dobrovolně působit magii, ať už v církevní podobě nebo jinak.

Naproti tomu Plejádské kamufláže, umělé majestáty nahrazující bytost Ježíše a vyzařující i jeho původní energii, pocházejí z úrovně Vesmírných lidí, což bylo v té době na 9. úrovni a výše. Aby člověk dokázal rozpoznat kamufláže a neupřímnosti spojené s prezentováním bytosti Ježíše, musel by se svým vědomím naladit na stejnou nebo ještě lépe vyšší frekvenci, vyšší úroveň. Oblast osvícenosti však byla pro člověka 2. typu na Zemi téměř nedostupná právě z důvodů všeobecně rozšířené magie. Takže drtivá většina pozemšťanů se dnes jednoduše nenachází v takové situaci, aby dokázala rozpoznat zásadní manipulaci s informacemi ze strany Vesmírných lidí. 

Ještě se k tomu vrátím v připravovaném samostatném textu 48J. Kolik jedinců dosáhlo v minulosti osvícení?

Pět částí příběhu

Tento příběh bude mít pět části. Tato první část bude popisovat tehdejší situaci v oblasti Sinaje z celkového pohledu a vše, co tomu předcházelo. Druhá část se bude zabývat samotným ukřižováním a vším, co se přitom skutečně dělo. Informace těchto dvou částí nejsou úplně nové a veřejnosti zcela neznámé. Protože převážná část těchto dvou textů vychází z veřejné přednášky nazvané „Duchovní pozadí života Ježíše Krista“, kterou jsem měl před šesti lety, 20.2.2006, v Kulturním domě Vltavská na Praze 7. Tehdy před skupinou zhruba 50 – 70 osob. Informace z tehdejší přednášky byly pouze doplněny o dodatečně zjištěné skutečnosti a modifikovány v některých dílčích detailech, které se teď v dnešním období při pohledu z vyššího duchovního nadhledu jeví významově posunuté.

Další třetí část bude obsahovat impulsy a duchovní komunikace, které přijala Marie Mejdrová při svém pobytu ve Španělsku na přelomu května a června 2011. Proč právě tam? Protože právě ve Španělsku prožil Ježíš podstatnou část svého dalšího života po ukřižování. Čtvrtá část bude obsahovat další duchovní sdělení o tom, co vše z těchto nově zjištěných informací vyplývá. A v poslední části se budu věnovat tomu, co se s Ježíšem dělo po jeho skutečné fyzické smrti. A dále karmickým následkům Ježíšovy mise a dopadům tehdejších událostí na další vývoj na planetě Zemi.

Setkání s nehmotnou bytostí Ježíše

O svém setkání s nehmotnou bytostí Ježíše v roce 2004 jsem detailně informoval v článku 43B. Ježíšovo poselství pro lidstvo. Tehdy v roce 2004 jsme se dozvěděli, že Ježíš si pamatuje svoji smrt ukřižováním. Měl však pocit, že tenkrát skutečně zemřel, a že to byla hrozná smrt. O žádném znovuoživení nic netušil, na nic dalšího si nepamatoval.

Skutečná Ježíšova smrt však tehdy neproběhla. Nešlo tedy o překročení prahu smrti a následné oživení, zmrtvýchvstání, jak hlásá legenda o jeho nanebevzetí. Jednoduše šlo o to, že podmínky byly detailně připraveny tak, aby Ježíš svoji popravu přežil. Vše tedy proběhlo poněkud jinak, než jak to mnohé písemné zdroje, zejména Evangelia, později vylíčila.

Kým byl vlastně Ježíš?

Z mnoha náznaků vyplývá, že Ježíš byl velmi čistou bytostí pocházející z vyšších světů nad naším Vesmírem, která se měla poprvé zrodit v našem světě. Není tedy pravdou, že se již dříve zrodil jako Buddha, jak naznačují Vesmírní lidé v Poselství z Borupu, kteří opakovaně zneužívali jméno Ježíše Krista (viz článek 37F. Plánovaná evakuace pozemšťanů Vesmírnými lidmi).

Vysoká vnitřní čistota Ježíše jej předurčovala na rozšiřování a rozmnožování nesmírně čistých energií. Neměl však žádné zkušenosti, čisté duchovní bojové nástroje, které by mu dávaly předpoklady pro otevřené bojové střety s temnými silami, církví, světskou mocí. Neměl tedy vyhledávat konfrontace a otevřená střetnutí. Byl vybaven pro nenápadnou duchovní práci a nikoliv pro bombastický příchod předpovídaný proroky a zahájení otevřeného boje proti všemu temnému.

Jediné, čím mohl vzdorovat, byla jeho téměř dokonalá vnitřní čistota a také mimořádně vysoká magie, která mu byla propůjčena. Přesto to nestačilo. Proti jasné převaze organizovaných temných sil potřebujete kromě vnitřní čistoty i další prvky – bojové nástroje a zkušenosti, odpovídající čistou světelnou podporu z duchovního pozadí světa a také vhodnou kvalitu okolních energií – tedy vhodnou kvalitu doby.

Magie není vhodným nástrojem pro světelnou cestu

Jak se ukazuje, tak uměle propůjčená vysoká magie nemůže posloužit jako dostatečně silný nástroj proti všem duchovním i hmotným vlivům. Magie může vyvolat změnu chování jedné či několika osob, i celé rozsáhlé skupiny, národa, civilizace. Ty změny však obvykle nejsou v zájmu světelného vývoje jednotlivců, a už vůbec ne v zájmu světelného vývoje rozsáhlých skupin, celých národů nebo dokonce civilizací.

Magie nedokáže zajistit dostačující ochranu vybraným osobám, jak naznačil případ vraždy Jana Křtitele. Magie není schopná zásadně změnit v pozitivním směru ke Světlu ani celkový běh světových událostí, ani chování celých vrstev pozemské populace. Právě naopak - globální zásahy magie vždy v minulosti obracely vývoj k Temnu.

Například atomová bomba i čistého člověka vyhodí ze života, atomovým zbraním se nelze postavit s puškou v ruce. Stejně tak po celou dobu historie nefungovalo, když se lidé zastupující Síly Světla postavili proti organizovaným silám Temna s květinou v ruce bez dostatečné bojové výbavy. V řadě dávných textů se dochovaly zmínky o válkách mezi Bohy a Démony, tedy mezi tehdejšími Silami Světla a Silami Temnoty. O kterých jsem se již dříve zmínil v textech 8. Druhý plán Stvořitelů - dnešní lidstvo, 37D. Význam naší civilizace pro evoluci Vesmíru, 44A. Další srovnání lidstva 1. a 2. typu I.

Jen výjimečně se během historie dařilo dosáhnout cestou nenásilného odporu pozitivních výsledků. A pokud už k tomu někdy došlo, byla k tomu nezbytná zásadní pozitivní změna u protější strany sporu. Což od organizovaných temných sil těžko můžeme čekat.

Ježíš byl nakonec ukřižován a zneužit pro temné cíle. Jeho mise selhala, přestože byl velmi čistý a odolný. Proč? Troufám si tvrdit, že v tom byl nevinně a nevěděl, co se s ním děje. Je to jednoznačně v podmínkách, které byly pro jeho misi vytvořeny tehdejšími duchovními institucemi, které si přivlastnily právo duchovně vést tento svět a ovlivňovat události v něm. Což byli především Vesmírní lidé a do jisté míry i lidské Duchovní hierarchie různých úrovní. Tak, jak se postupně vršily přehmaty tehdejších Sil Světla v blízkosti Ježíše, jeho konec se stával neodvratným. A duchovní síly, které jej vedly, se rozhodly této skutečnosti využít skutečně neobvyklým způsobem.

Ježíš dlouho dokázal odolávat temným nabídkám

Přitom Ježíš svojí čistotou dokázal odolávat temným nabídkám. Do jeho blízkosti byla již od dob jeho dospívání nasazena nehmotná bytost – „temný průvodce Ježíše“, která čistému Ježíšovi nabízela úpisy – slibovala bohatství, slávu, vládu nad celým světem. Jsou známy Ježíšovy rozmluvy s ďáblem na poušti. Nejsou to pohádky, byla to realita jeho života, kterou dokázal jako čistá bytost vnímat.

Odolat pokušení úpisu na vědomé i nevědomé úrovni je nesmírně těžké. Nesmíte dělat žádné přehmaty - chyby, protože ty vychýlí vnitřní rovnováhu vaší bytosti a otevřou tak dveře temným silám do vašeho nitra. Znám mnoho takových příkladů v tomto životě. Ti lidé mi původně pomáhali, pak udělali několik chyb, nebyli dostatečně důslední ve své etické čistotě. Temní se do nich vloupali.

Na vědomé úrovni se pak tito lidé byli schopni omlouvat silám Světla, mysleli to vážně, jejich nevědomé nitro však útočilo na jim blízké lidi i na systémy NDC. Temno je ovládlo zevnitř, přestali mít nad sebou kontrolu a nechápali to. Přijali úpis, i když na nevědomé úrovni. Nabídku bohatství, slávy, lehkého života. Jak přecházeli do pádu, zastavilo se jim karmické čištění i tlaky na to, aby se vyčistili, pochopili a napravili své chyby v minulosti. A proto mohli získat iluzi, že se jim po odpoutání od NDC daří lépe.

Přijetí skrytého temného úpisu, magická podpora jejich další životní cesty přinesly u některých skutečné výsledky. Měli své vlastní přednášky, byli na tom lépe finančně, zlepšilo se jim zdraví. Zaplatili však tím, že na požádání budou bojovat proti systémům NDC a tím i proti Planetě a Přírodě. Začali ve spánku v noci na nevědomé úrovni bojovat svými energiemi proti NDC a proti těm, kteří tuto cestu prosazují. Bojovali, aniž by o tom věděli. Přestali být pány sama sebe. Stali se ovládanými loutkami, hříčkou v rukou temných. Temné straně se podařilo získat je na svoji stranu boje.

Ježíš nakonec také v tehdejším životě podlehl temným silám. Původně sice vstupoval do života jako čistá bytost. Ve svém životě se však začal řídit impulsy zatemněných duchovních sil, které samy sebe řadily ke Světlu, a které převzaly skryté duchovní vedení jeho mise. Byl až příliš odevzdaný a podřízený Bohu a duchovním silám, které jej řídily. Nechal se dobrovolně manipulovat a doslova ovládat. Přestával být sám sebou, tím kým původně byl. Dobrovolně se nechal dotlačit i k veřejné popravě. To vše nakonec přivodilo zásadní zlom v jeho dalším životě po ukřižování.

Vyvolená země, národ, civilizace

Každé období dějin, zejména období velkých změn, mělo svoji vyvolenou zemi, národ, civilizaci. Ti, co skrytě řídili vývoj lidstva, právě do takové země vkládali své naděje. Že dokáže staré pravdy přetvořit do nové formy, nebo že dokonce dokáže nalézt zcela nové pravdy a takto ovlivní celé lidstvo. Více o tom jsem uvedl v článku 36C. Praktiky mimozemských zásahů na Zemi, odkud také přejímám část informací. V období posledního milionu let byly vyvolenými zeměmi postupně Hyperborea, Lemurie, Atlantida. Všechny ztroskotaly.

Katastrofa před zhruba dvanácti tisíci lety násilně ukončila vládu Atlantidy. Samotné hmotné kořeny černé magie ovládající Atlantidu byly sice spláchnuty. Ale magie se udržela na jiných místech na Zemi i v duchovním pozadí světa. Celkové prostředí Planety se tak ani touto katastrofou nevyčistilo. Následoval Egypt – země, kde zbytky lidstva 1. typu s otevřeným duchovním vědomím postupně předávají vládu lidstvu 2. typu, které již mělo vědomí zastřeno. Egypt tak na dlouhou dobu převzal štafetu po Atlantidě, nebyl to však vyvolený národ.

Některé dávné prameny naznačují, že již v období zkázy Atlantidy zhruba 10 tisíc let př. n. l. Tvůrci rozhodli, že příští kritické období na dalším vrcholu Platonského roku za přibližně dvanáct tisíc let se bude rozhodovat ve středu Evropy, v místě, které již v té době patřilo mezi energeticky nejčistší. Vyvolený národ se na tomto místě ve středu Evropy měl teprve zformovat poté, co bude sledovat duchovní náznaky a usídlí se na místě, které je pro naplnění jeho poslání mimořádně výhodné (viz knihy Ivo Wiesnera „Národ v lénu bohů“ a „Poutníci do země andělů“).

Ano, jde o českou kotlinu, ve které žijeme. Podle Přírody je však celková pravdivost těchto informací pouze 70% - není to tedy zcela přesné, ani časově jednoznačné. Kdy se tak má stát a jestli vůbec instituce, která o tom rozhodla, bude ještě mít sílu na to, aby to prosadila. Nebo jestli celkový vývoj nepůjde takovým směrem, že něco podobného už nebude připadat v úvahu.

Naše česká kotlina má skutečně příznivé podmínky pro to, aby v určitém období lidské historie mohla hrát důležitou roli. Je ze všech stran obklopena horami. Připomíná tak přijímací anténu, obrovské parabolické zrcadlo podobné těm, která používají dnešní astronomové na výzkum Vesmíru. A právě toto místo se ukazuje jako výhodné pro příjem energetických impulsů z nejvyšších duchovních sfér. A to i v době, kdy jiná místa Planety budou z důvodu všude se rozmáhajících temných energií pro takové impulsy téměř nedosažitelná.

Andělé Dhyané se postupně dostávají mimo hru

Nové lidstvo 2. typu zdědilo po poslední světové potopě v roce 3449 př. n. l. Planetu plnou temných energií a to byla velká překážka, která bránila duchovnímu probuzení nového člověka (datování této katastrofy vychází z knihy Ivo Wiesnera „Bohové a apokalypsy“, str. 41). Naopak odchodem lidstva s otevřeným duchovním vědomím z hmotné roviny se informace o duchovním pozadí začaly postupně ze světa vytrácet. Noví lidé 2. typu se zastřeným vědomím i proto zapadali stále více do hmoty a začali propadat zlu.

Andělé Dhyané tak ztráceli poslední možnosti, jak vývoj lidstva účinně ovlivňovat, jak ho vést. Jejich energie a inspirace už jednoduše nenacházely adresáty - ve hmotné rovině Planety už nebyl nikdo, kdo by je vnímal. To vše mělo vážné následky. Andělé Dhyané se postupně dostali zcela mimo hru a ztratili možnost dalšího soustavného vedení lidstva. Možnosti jejich dalších zásahů již byly mizivé.

Dohled nad lidstvem přebírají lidské Duchovní hierarchie

Lidstvo se začalo řídit samo prostřednictvím lidských Duchovních hierarchií složených z  nejvyspělejších duchovních mistrů, značná část z nich však pocházela z jiných civilizací. Takže už tímto způsobem byl na vývoj Země silně uplatňován mimozemský vliv. Systém lidských Duchovních hierarchií měl různé úrovně – planetární, sluneční, galaktickou, atd. Například mistři Duchovní planetární hierarchie sídlili v duchovních centrech v rámci astrální úrovně. Tato centra byla umístěna v oblasti atmosféry (Duchovní centrum nad Mongolskem) nebo také naopak v podzemí Planety. Více o Duchovních hierarchiích bylo v článcích 39E. Duchovní hierarchie Bratrstva Světla, 39F. Řízení karmy a vedení bytostí Duchovními hierarchiemi, 39i. Konec vlivu Duchovních hierarchií na vývoj.

Duchovní hierarchie však byly příliš slabé na to, aby podstatným způsobem změnily celkový nepříznivý vývoj lidstva na Planetě. Důvody jsou zřejmé - nedostatečná úroveň vnitřní čistoty a duchovního nadhledu, neúčinné způsoby vnitřní očisty, nenalezení duchovního vzestupu, propagování nesprávného směru dalšího vývoje, neschopnost identifikovat temné levotočivé energie a jednoznačně tak rozeznat Temno od Světla. A tím pádem nesprávná orientace v tom, kdo ještě patří ke Světlu. A kdo z vlastních řad je již naopak nepřítelem Světla, protože skrytě přešel na temnou stranu.

Začínají přicházet razantní mimozemské zásahy

A tak začaly přicházet razantní zásahy mimozemských mocností sdružených do Galaktické konfederace přímo z hmotné roviny, kterými se snažily celkový vývoj na Zemi „zachránit“. Právě tomu jsem věnoval podstatnou část článku 36C. Praktiky mimozemských zásahů na Zemi.

V době slávy Atlantidy byla totiž naše Země součástí Galaktické konfederace a pozemšťané cestovali do Vesmíru. Pak však přišla postupná transformace lidstva 1. typu s otevřeným duchovním vědomím na lidstvo 2. typu se zastřeným vědomím. Viz články 7. První a Druhý plán Stvořitelů, lidstvo 1. a 2. typu, 8. Druhý plán Stvořitelů - dnešní lidstvo, 14. Důsledky nepochopení rozdílů dvojího lidstva, 44A. Další srovnání lidstva 1. a 2. typu I, 44B. Další srovnání lidstva 1. a 2. typu II, 44C. Další srovnání lidstva 1. a 2. typu III.

Je logické, že z pohledu mimozemských civilizací 1. typu se tato přeměna lidstva Země jeví jako postupný pád člověka, degenerace. Mimozemšťané se proto snažili svými zásahy vrátit pozemské lidstvo tam, kde bylo dříve, a to formou zasvěcování pomocí umělých energií a dalších umělých zásahů. Začali dělat pokusy s genotypem, sledovali genetickou linii vycházející od vyspělých bytostí 1. typu a jejich potomků. Mysleli si, že tím zachrání původní dokonalý genotyp a zabrání tím postupné údajné degeneraci pozemského lidstva. Netušili, že tím bojují proti samotné Přírodě i proti záměru Tvůrců. Kteří záměrně předali štafetu pozemského vývoje novému lidstvu 2. typu s naprosto odlišnými genetickými i duchovními předpoklady.

Je mnoho náznaků a písemných dokladů o celé řadě umělých oplodnění, o vedení pozemských národů, jejich ochraně, pomoci při bojových operacích. Tyto náznaky lze sledovat nejméně do doby 4 – 5 tisíc let př. n. l. Již v článku 36C. Praktiky mimozemských zásahů na Zemi jsem podrobně psal o sledu postupných událostí doprovázených mimozemskými zásahy, který vyvrcholil v době Ježíše. Postupně se alespoň k výčtu těchto událostí dostanu i v dnešním textu.

Mimozemšťané se dokázali prezentovat jako přímí zástupci Boha

Důležité je, že mimozemšťané, což byli zejména Plejáďané, nezveřejnili v tom období svoji pravou identitu. Místo toho vystupovali jako Hospodin, andělé, archandělé, i další vyšší duchovní síly, přímí zástupci Boha. U nábožensky silně orientovaného pozemského lidstva tak dokázali zahrát na tu nejcitlivější strunu. A aniž by byli skutečně rozpoznáni, vytvářeli dojem, že oni jsou tou pravou silou, která má řídit vývoj.

Připomínám, že právě Plejáďané z planety Erra jsou schopni mnoho běžných duchovních postupů nahrazovat dokonalými umělými technologiemi. A protože fungují na pomezí hmotného a astrálního světa (detailní informace o tom viz článek 37B. Arkturiané, Plejáďané a další kosmické civilizace), mají schopnost transformace svých bytostí. Pozemšťanům se podle potřeby dokázali zjevovat jako hmotné bytosti ve fyzickém těle, i jako zářivé astrální bytosti, navíc se mohli stát i zcela neviditelnými. Také byli schopni používat holografické projekce – z období 20. století šlo například o zjevení ve Fatimě a v Medžugorje. My pozemšťané jsme zde ve hmotě naopak jednoznační – fungujeme na bioenergie a nemáme běžně přístup do astrální roviny tvořené živlovými energiemi. Proto běžný pozemšťan může považovat Plejáďana v astrální podobě za zjevení božské bytosti.

Technologické nástroje Plejáďanů jsou z našeho pohledu skutečně pozoruhodné. Jsou schopni zasahovat do zrození, provádět z pohledu pozemšťanů zázračná oplodnění, protože jejich přítomnost při aktu umělého oplodnění nemusí být vůbec zpozorována. Z historických pramenů se dochovaly dokonce zmínky o oplodnění žen, které již byly z důvodu svého stáří neplodné. Setkali jsme se s tím i při karmické očistě různých osob. Mimozemšťané mohou odvést ducha po fyzické smrti, kam oni chtějí a „zpracovat ho“, přetvořit, do té podoby, která se hodí pro jejich záměry.

Využívání výhod snadné duchovní komunikace

Telepatický hlas andělů je velmi slabý, není ničím uměle zesílen. Zaslechne jej pouze člověk s poměrně dobrým duchovním vnímáním. Naopak Plejáďané mají techniku na zesílení telepatické komunikace. Dokáže je vnímat i člověk duchovně průměrný – vyhlédnou si člověka podle toho, jak je schopen naslouchat. A nakolik je ovlivnitelný, prodchnutý myšlenkami duchovního idealismu o potřebě bezvýhradné lásky za všech okolností a o naprosté odevzdanosti a dokonalé pokoře vůči Bohu, Hospodinovi a dalším duchovním silám. Proto tolik lidí u nás na konci 20. století komunikovalo s Plejáďany – stovky nebo dokonce i mnohem více. A naopak jen mizivý počet během historie komunikoval s anděly.

Myslím teď se skutečnými anděly a nikoliv jejich umělými napodobeninami, tedy umělými majestáty andělů a duchovních mistrů, které byly vytvořeny Vesmírnými lidmi. A na které se lidé dodnes napojují prostřednictvím nejrůznějších andělských karet nebo jiných uměle energeticky dotovaných rituálů. Channelingové přenosy informací od těchto umělých majestátů jsou doposud zveřejňovány na řadě webových stránek, přestože nemají valnou informační hodnotu.

Více o tom bylo v článku 43H. O božských bytostech uměle vytvořených lidmi. A již v článku 20B. Co s informacemi od starověkých učitelů lidstva? jsem varoval před nekritickým přijímáním channelingem přenesených informací ze všech možných zdrojů. Je to však obdobné jako u rádia – lidé si najdou stanici, která je dobře slyšet. A která navíc rámcově vysílá to, co chtějí slyšet, co je obvyklé, co očekávají a na co jsou svým příjmem naladěni. Nedokážou však už rozpoznat, jestli jsou takto získané informace pravdivé nebo ne.

A protože Plejáďané zasahují i do astrálního světa, kam se pozemšťan dostane až po smrti, mají přístup k nashromážděné moudrosti lidské civilizace na Zemi. Proto mohou běžného člověka ohromit rozsahem informací, doslova „božskou moudrostí“. Předávali lidem někdy i to, co lidé neměli možnost se dozvědět z jiných pro ně dostupných informačních pramenů. Vybraným lidem na Zemi dokonce slibovali peníze, moc, ochranu a byli schopni to i zajistit. Viz Ivo Benda – v jednom sdělení publikoval od nich výrok „Peníze dostaneš jako obvykle.“

Příprava na zrození Ježíše

Ještě jednou připomínám události naší pozemské historie, které probíhaly v režii mimozemšťanů. Detailní hodnocení těchto událostí najde čtenář v dřívějším článku 36C. Praktiky mimozemských zásahů na Zemi:

Počátek genetické linie ještě před potopou světa – Henoch, který se opakovaně setkával s mimozemšťany, Praotec Noe a Noemova archa. Další sledování genetické linie z období před potopou, která podle Ivo Wiesnera proběhla v roce 3449 př. n. l.

Abraham a jeho potomci. Mimozemšťané v této rodové linii zajišťovali ochranu, bohatství a další privilegia. A to i za cenu likvidace jiných skupin, či celých národů, které překážely. Své zájmy prosazovali pomocí základny a letiště (kosmodromu) vybudovaných ve středu Sinaje, v místě dnešní Sinajské pouště.

Pokyn pro Plejáďany stáhnout se ze základny na Sinaji a fatální chyba v situaci časové nouze – atomová bomba svržená na Sinaj (biblická zkáza Sodomy a Gomory). Pokračování ochrany potomků ve vybrané genetické linii. Jejich přesun do Egypta.

Potomek Hebrejců Mojžíš se stal egyptským princem, později začal mít první kontakty s Plejáďany a ti mu uložili vyvést hebrejský národ z otroctví. Tehdy šlo již o rozsáhlý národ čítající podle Jiřího Wojnara (UFO, Bible a konec světa, str. 176) 600 tisíc bojeschopných mužů, celkově pak odhadem jeden a půl milionu lidí.

Odchod uspíšila další dílčí katastrofa v roce 1495 př. n. l., kterou byl pád rudé komety Phaeton. Ta vyvolala výbuch sopky na ostrově Théra a zapadla do somálské pánve v Indickém oceánu po přeletu nad Egyptem (viz Ivo Wiesner: Bohové a apokalypsy). Její přelet nad Egyptem vyvolal jevy známé z historie jako Deset egyptských ran - zasypání země červeným prachem, otrávení vod, třídenní tma, neplodnost, atd. Egyptský faraon po této události Hebrejce propouští z Egypta, ale poté s nimi bojuje.

V těžkých bojích přežily podle historických pramenů doložených Ivo Wiesnerem pouhá dvě procenta, tedy odhadem kolem 30 tisíc. Čeká je 40 let putování přes poušť, ačkoliv cestu by bylo možné urazit za několik týdnů. Proč? Je třeba z nich vymýtit tvrdou sparťanskou převýchovou zbytky nedobrých návyků z Egypta.

Nepřirozená výchova oddělené skupiny

Skupina je oddělena od ostatního světa a pohybuje se nehostinnou přírodou. Podobá se to izolovanému pobytu v kosmické lodi. To je ideál Vesmírných lidí. Kasárenský režim, nejdůležitější je naprostá poslušnost Bohu a vůdcům. Revoltující jsou tvrdě trestáni Hospodinem a popravováni. Je třeba z nich připravit ideální vzorek poslušné populace. Do země zaslíbené proto nemají dojít ti původní, ale až jejich potomci narození na poušti.

Proč volili Plejáďané tuto formu výchovy? Proč místo toho nezahrnuli jimi vyvolený národ bohatstvím a dokonalou mimozemskou technikou? Mnohé naznačují slova Jiřího Wojnara z jeho knihy UFO, Bible a konec světa (str. 241):

„Společenství lidí, kteří se dobrovolně vzdají luxusu, není ekonomicky vydíratelné. Snese i dlouhodobý mocenský nátlak. Jeho rozvratná síla je schopna rozložit jakékoliv okupační síly, vnutit jim vlastní ideologii, a tak je obrátit proti moci, která je vyslala… Tento způsob revoluce předpokládá, že se k vůdčí myšlence postupně připojí nejen slepě věřící otroci a chudina, ale i stresovaní příslušníci vládnoucí elity…“

Příchod do země zaslíbené a vyhlazovací válka

Konečně se Hebrejci po čtyřiceti letech putování navracejí do země zaslíbené, tedy zpět do oblasti dnešního Sinaje, odkud původně pocházeli. Tady se však zatím rozmnožilo místní obyvatelstvo s genotypem narušeným jadernou katastrofou.

Následuje vyhlazovací válka pod skrytým vedením Plejáďanů. Napadení Jericha a dalších měst – nemilosrdné vybití veškerého obyvatelstva i jejich dobytka a domácích zvířat. Masakr, kterému mimozemský „Hospodin“ pomáhá mimozemskými zbraněmi.

Tyto všechny manipulace a veškeré historicky zdokumentované násilí byly přípravou mise Ježíše. Toto vše bylo činěno proto, aby mohl přijít Boží syn a zvrátil vývoj světa. Nelze se proto divit tomu, jak dopadl. Karma, která za toto privilegování národa Hebrejců i za jejich tehdejší postoje a činy dodnes dopadá na příslušníky židovské komunity, postihla i samotného Ježíše a dalšího posla vyšších duchovních sil – Jana Křtitele.

Nepřirozené postupy přitahují zlo a temné síly

Každý nepřirozený postup je živnou půdou pro zlo. Protože nerespektuje světelný Vesmírný řád, ani řád Přírody. Vytváří situaci příznivou pro to, aby celý vývoj událostí převzaly temné síly. Jen si připomeňme, co všechno nepřirozeného, neobvyklého, vrcholně neetického souvisí s přípravou mise Ježíše:

● Vměšování se do cizí civilizace. To přece vesmírný zákon nedovoluje. Od toho jsou tu Tvůrci civilizací – andělé Dhyané.

● Vyhlazování cestičky jednomu národu - Hebrejcům za cenu krvavého násilí, drastické likvidace dalších lidských skupin i národů.

● Zneužívání duchovního cítění a vnímání lidí – používání zjevení ve jménu Boha jako nejvyšší formy přesvědčování a nátlaku. Používání technologií k přesvědčování, když to jinak neumím.

● Megalomanská propagace příchodu Ježíše na svět. Jeho zrození bylo dávno předtím připravováno a ohlašováno mnohými proroky.

● Nepřirozené početí Ježíše, Jana Křtitele a dalších předků v genetické linii. Genetické manipulace, umělé oplodnění v různých variantách.

● Propůjčení nejvyšších magických schopností Ježíšovi místo zdůrazňování čistoty a přirozenosti. Propagování zázraků a umělých schopností na duchovní cestě.

● Opakované zastírání pravdy, kamufláže, vydávání se za někoho jiného, než kým skutečně jsem, vydávání lží za pravdu.

Některým z těchto nepřirozených postupů se budu v dalším textu věnovat detailněji.

Nadnesená propagace příchodu Ježíše

Proroctví o narození spasitele dlouho dopředu. Zdůrazňování boží nadřazenosti jeho bytosti. Po narození je jako hlásnou troubou rozhlašováno, že se narodil dlouho očekávaný spasitel. Všechno to bylo pompézní a nadnesené. Výsledek byl velmi nepříjemný.

Sotva přišel Ježíš na svět, už měl spoustu nepřátel – světskou moc, kněží, temné síly. Okamžitě šli po něm. Např. král Herodes dal vybít všechny narozené chlapce až do dvou let věku z obavy, že dítě Bohů mu bude soupeřem a bude usilovat o jeho trůn. Rodiče Ježíše museli stále prchat. Takový člověk se měl narodit v tichosti, skromnosti, pokoře. Bez zbytečného provokování, bez okázalé pozornosti okolí.

Hebrejce postavili do role vyvoleného národa lidské Duchovní hierarchie i sami Plejáďané. Přitom naopak střed Evropy byl již dříve doporučován vyššími duchovními silami jako místo vhodné pro zajištění určitého zlomu ve vývoji. Právě taková oblast byla vhodná pro nenápadný vznik nového duchovního hnutí, které se později začne rozšiřovat na rozsáhlejší území.

Síly vedoucí tehdy pozemský vývoj, ať už to byly různé úrovně Duchovních hierarchií z duchovních sfér, nebo přímo Plejáďané z hmotné roviny Planety, vybrali Blízký Východ. Místo plné válečných konfliktů, nestability, násilí, ale také zároveň důležitou bránu pro příchod cizích mocností na planetu Zemi. Je zde časový koridor, který umožňuje vstup na Zemi z jiné dimenze času. Jim to vyhovovalo, ne však celkovému vývoji Planety. Tehdejší rozhodování z nedostatečné úrovně duchovního nadhledu se pro Zemi postupně stalo doslova katastrofou.

Misi Ježíše Krista zajišťovalo asi 600 dalších zrozených bytostí v Ježíšově okolí. To jednoznačně prokazuje, že nešlo o nahodilou událost, ale o předem připravenou mimořádně důležitou akci.

O dnešním významu českých zemí svědčí okolnost, že většina těchto bytostí, které zajišťovaly misi Ježíše, je v dnešní době zrozena zde ve středu Evropy, v českých zemích. Jsou tady i mnozí z mimozemšťanů, kteří se do tehdejší akce vměšovali. Jediný, kdo tu chybí v plné síle své kompletní bytosti, je však samotný Ježíš. Protože jeho bytost byla rozmělněna do několika částí z důvodů, které jsem popisoval v článcích 43A. Ježíš Kristus a poselství Velikonoc, 43B. Ježíšovo poselství pro lidstvo. Více o tom bude ještě v dalších pokračováních tohoto tématu.

Nepřirozené početí a vyloučení sexuality

Vesmírní lidé i mistři Duchovních hierarchií věděli, že sexuální magie byla v minulosti jedním z prostředků, jak duplikovat a rozšiřovat temnou podstatu z jedné bytosti na další. Proto byl fyzický sex považován za nečistý. Domnívali se, že právě sex je vhodnou příležitostí, aby do člověka vstoupit ďábel, tedy zlo. Opovrhovali sexualitou jako nečistou a právě proto volili umělé početí.

Narození Ježíše z panny mělo zajistit a současně zdůraznit jeho dokonalou duchovní čistotu. A také potvrdit všemohoucnost Boha, Ducha Svatého, který měl toto oplodnění provést.

Jak oplodnění proběhlo?

Aby byl počat člověk mužského pohlaví, musí se do vajíčka dostat chromozom Y obsažený ve spermii. Bez spermie to prostě podle genetických zákonů platných na této Planetě nejde. Jakékoliv jiné umělé formy pokoušející se využívat výhradně vajíčko by vedly pouze k osobě ženského pohlaví.

Například partenogeneze (samobřezost, pannobřezost) znamená vývin nového jedince pouze ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou. V Přírodě se takto rozmnožují některé druhy hadů, ještěrů a žraloků. Pokud by to někdo dokázal provést u člověka, chyběl by chromozom Y obsažený ve spermii a výsledkem by bylo nutně dítě ženského pohlaví. O tomto tématu byl známý film Sexmise.

Teoreticky tedy zbývají dvě možnosti – buď do dělohy nastávající matky přenést přímo oplodněné vajíčko (buď její nebo jiné ženy), nebo do její dělohy přenést spermii a zajistit přímo v děloze oplodnění jejího vlastního vajíčka.

Jak to tedy ve skutečnosti proběhlo?

JN: Přírodo, prosím, jak proběhlo oplodnění  Ježíše? (Duchovní komunikace z 21.2.2012).

Příroda: „Ano, vnímám, že oplodnění proběhlo tak, že do těla vyhlédnuté matky byla přenesena zvnějšku spermie vybraného pozemského otce a přímým zákrokem bylo okamžitě zajištěno oplodnění jejího vajíčka touto spermií. Oplodnění provedli Vesmírní lidé. Andělé Dhyané již v té době neměli možnost přímých zásahů do hmoty.“

JN: Byla spermie v původním hmotném tvaru? Nebo byla její hmota nějakým způsobem zředěná, nebo dokonce byla převedena do energetické podoby?

Příroda: „Lidský organismus a jeho genetika nejsou zařízeny na oplodnění pouhou informací, což by v případě energetické podoby spermie nutně muselo nastat. Hmotné vajíčko potřebuje být oplodněno hmotnou spermií. Jinak by to nemohlo fungovat.“

JN: Celý průběh této události přece musí být zapsán v paměti Přírody nebo přímo Ježíšovy bytosti. Prosím Spojené Síly Světla, umožněte mi nahlédnout do tohoto pozadí této důležité události a zjistit odtud tuto informaci.

Přicházejí mi tyto informace: Matkou Ježíše byla bytost známá pod jménem Panna Marie. Bytost Ježíše byla počata umělým oplodněním, při kterém byla do vlastního vajíčka Panny Marie přímo v jejím těle přenesena, implantována hmotná spermie pozemského muže, a to bez partnerského sexuálního styku. Oplodnění provedly mimozemské bytosti původem z Plejád, z planety Erra.

Jak už jsem uvedl dříve, podobných oplodnění bylo v tomto období více. Například Alžběta, matka Jana Křtitele, byla oplodněna již ve stavu neplodnosti. Takže v tomto případě vajíčko, které bylo využito, nemuselo vůbec pocházet z její bytosti. Uměle oplodněna byla podle Edgara Cayce i dalších zdrojů také Anna, matka Panny Marie. Nešlo tedy o nic zásadně nového a zcela výjimečného. Místo zásahu Boha podle představ křesťanů šlo o naprosto neetické, nepřirozené a navíc opakované zásahy Vesmírných lidí do pozemského vývoje.

Bytost Ježíše z vyšších duchovních světů měla v tomto období sestoupit do hmotné roviny Země. Jak by to asi bývalo proběhlo, pokud by Plejáďané do celého procesu nezasahovali? Pokud by se aktu zrození ponechal volný průběh, Ježíš by se zrodil těm rodičům, jejichž energie by vysoké čistotě jeho bytosti nejvíce odpovídala. A mohlo by to být v kterémkoliv místě na světě. Tomu však Vesmírní lidé i Duchovní hierarchie potřebovali z logických důvodů zabránit. Protože již dříve začali ve vybraném místě na Sinaji soustřeďovat potřebný lidský potenciál pro zajištění Ježíšovy mise. Takže i v tomto směru bylo umělé oplodnění a zajištění přesunu té správné bytosti do tvořícího se zárodku pro tyto duchovní instituce určitou pojistkou, že zrození a další život sestupující čisté bytosti i nadále zůstane v jejich rukou.

Co říkají jiné zdroje o této události?

Anna Read v knize „Edgar Cayce o Ježíši“ zkompletovala informace ze zápisků amerického jasnovidce Edgara Cayce týkající se Ježíše. Připomínám, že on ve svých výkladech čerpal z duchovních pamětí lidí. Z těchto údajů i dalších náznaků lze vyvodit následující:

Jednou z židovských skupin byli v té době Esejci. Jejich víra byla zaměřena na očekávání náhlého zvratu. Podle Edgara Cayce očekávali příchod Mesiáše, Božího Syna. V té době byli obyvatelé Izraele utlačováni Římany a zároveň i vlastním kněžstvem. Právě Esejci se domnívali, že doba jejich vysvobození od dvojího jha se přiblížila. K tomuto závěru došli na základě astrologie a numerologie. Navíc někteří z této skupiny měli schopnost „slyšet hlasy“, a interpretovat sny a symboly.

Esejci se proto podle Edgara Cayce soustředili na to, aby připravili skupinu dívek, z nichž se jedna později stane matkou Spasitele:

„Bylo vybráno dvanáct panen nejvhodnějších pro to, aby se staly prostředníky pro příchod Prince míru. Mezi nimi byla Maria, čtyřletá holčička, dcera Anny. Anna byla svobodná žena, jež tvrdila, že její dítě bylo počato nadpřirozeným způsobem… Příprava těchto dívek byla započata esejskými knězi, ještě když byly dětmi… Jejich výchova se musela podobat životu novicek v dnešních katolických klášterech…“ (str. 19)

Výběr Marie jako té, která se měla stát matkou vyvoleného, byl podle Cayce oznámen na schodech chrámu andělem, když Marii bylo mezi dvanáctým až třináctým rokem. Edgar Cayce o této události uvádí následující:

„Na tyto chrámové schody svítilo Slunce, když vyvolené dívky přicházely na ranní bohoslužby… Když Maria vstoupila na poslední schod, zahřměl hrom a zablesklo se. Tu anděl (Gabriel) vzal Marii za ruku a vedl ji k oltáři. Tak došlo k jejímu pověření, neboť Maria vedla v tento den ostatní dívky.“ (str. 24)

Její manžel Josef, syn Jakobův z rodu Davidova, byl podle Cayce vybrán ještě před tímto jejím pověřením a měl o tom údajně i vizi ve snu.

K těmto informacím ještě dodávám, že je navíc velmi pravděpodobné, že do volby budoucích rodičů Ježíše se kromě záměrů samotných Esejců promítly plány Duchovní hierarchie planety Země a Vesmírných lidí. A možná dokonce i zájmy mnohem vyšších duchovních sil sledujících sestup bytosti Ježíše z vyšších světů, o kterých neměl nikdo v té době nejmenší tušení.

Opožděná svatba

Marie tedy byla oplodněna jako panna a pannou – svobodnou matkou měla podle původní verze zůstat i nadále, aby byl zdůrazněn zázrak početí Duchem Svatým. Rovněž umělým způsobem byla oplodněna v té době již neplodná Alžběta, podle Bible příbuzná Marie.

Již předtím bylo jejímu manželovi, knězi Zachariášovi, údajně také zjevením archanděla Gabriela, přislíbeno, že jeho ženě se narodí syn, budoucí Jan Křtitel, který připraví lidi pro příchod Pána. Brzy poté, co bylo oznámeno v chrámu narození Jana Křtitele a Zachariáš o tom vyprávěl svoje vize, však byl Zachariáš zavražděn.

Esejští kněží poté začali mít obavu, jestli národ přijme Ježíše jako nemanželské dítě. A urychleně chtěli se zpožděním vytvořit manželský svazek. Josef znovu po čtyřech letech uviděl svoji šestnáctiletou nevěstu, jemu tehdy bylo 36 let. Marie však již byla viditelně těhotná. Josef se zdráhal, byl na rozpacích z toho, že nevěsta již byla těhotná, připadal si obelhaný, co tomu řeknou lidé. Až po andělském zjevení se nechal přesvědčit. Tolik informace čerpané z výkladů Edgara Cayce.

Jaký důsledek má taková forma oplodnění?

Umělým oplodněním nebyla do nové bytosti vložena přirozená energie čisté partnerské lásky, ale místo toho umělá energie vyjadřující božskou či mimozemskou nadřazenost. Co nedostaneš do vínku, to sám nebudeš umět dát, proto ani Ježíš vnitřně nepřijal zásadní důležitost partnerského vztahu.

Jak už jsem uvedl, Vesmírní lidé a lidské Duchovní hierarchie považovali sex za možnost, která by mohla jakoukoliv čistou bytost, a tedy i samotného Ježíše, výrazně zašpinit a vychýlit ze světelné cesty. Také to byl další důvod, proč Ježíše a jeho učedníky jednoznačně vedli k životu v houfu s výraznou převahou mužů. Aby případné partnerské sváry i nebezpečí energetického ohrožení sexem neposkvrnily a nezmařily krok po kroku vytvářenou čistotu celého hnutí.

Místo k partnerské lásce a k partnerskému poutu směrovali Vesmírní lidé Ježíše k oddanosti a úctě k Bohu a Hospodinovi. Protože právě to bylo pro ně výhodné a dobře to zajišťovalo stav, kdy Ježíš bude jednoznačně oddán duchovním impulsům a radám od nich.

Nevím, v jaké době vzniklo přísloví, že „muž je hlava rodiny, ale žena je krkem, který tou hlavou otáčí“. Ale již z tradic Egypta a Říma je známo, že některé ženy skutečně dokázaly výrazně ovlivnit rozhodování svých mužů, nebo je dokonce přímo směrovat k určitým cílům. V zájmu Vesmírných lidí proto rozhodně nebylo vhodné, aby Ježíš podléhal jakékoliv ženě a nechal se od ní skrytě ovlivňovat. Potřebovali mít na Ježíše stoprocentní vliv.

Přitom partnerská láska, sexualita a s nimi spojená forma bioenergie je nejvyšší formou bioenergie na Zemi. Je to síla, která plodí nový život a zajišťuje pokračování lidského rodu.

Protože pokračování rodu je přece základní podmínkou evoluce lidstva. Není přece možné, aby Tvůrci civilizací tvořili v každé generaci úplně nové bytosti. Láska k Bohu nemůže partnerskou lásku a přirozenou sílu plodící nový život nahradit. Více o této nejvyšší formě bioenergie bylo v článcích 49A. Tři úrovně života ve hmotném světě I, 49B. Tři úrovně života ve hmotném světě II.

Ovšem k optimálnímu partnerství je potřeba kromě ochoty vnitřně se karmicky vyčistit především mimořádný energetický soulad obou partnerů. O tom všem a také o tom, že dnešní lidstvo 2. typu na Zemi má jinou formu sexuality než jiní vesmířané – lidé 1. typu, bude více v samostatném článku Partnerské vztahy a duchovní poslání lidské sexuality, ke kterému dospěji později.

Původní záměr zrození Ježíše

Ježíš se sice narodil jako obyčejný člověk, prošel však mnoha životními zkouškami. Jeho životopis je popsaný v řadě knih, ale mnohé z těch informací si navzájem odporují. Není mým cílem zabývat se dílčími detaily z průběhu celého jeho života. Začneme až tím, co mělo zásadní vliv na nadcházející události.

Z rozhovorů s Ježíšem vyplývá, že záměrem jeho zrození skutečně nebylo dát se dobrovolně ukřižovat a popravit za pravdu. Ale že dá vznik novému duchovnímu směru. Že na svém osobním příkladu ukáže, jak dospět k duchovnímu probuzení a pokusí se to přenést na další lidi. To se však už plně nepodařilo z důvodů, které naznačuji v tomto článku. Znovu připomínám část Ježíšových slov z 16.4.2011 uvedených dříve v článku 43B. Ježíšovo poselství pro lidstvo:

Ježíš: „Vše není tak, jak se to veřejně říká. Před dvěma tisíci lety jsem byl neopatrný. Do jisté míry mne ovládla touha řídit, vést, tvořit nový vývoj. Přehlédl jsem přitom některé zásadní skutečnosti, které jsem tehdy měl odhalit. Duchovní poslání člověka není v provádění zázraků. V zasahování do procedur, které náleží Přírodě a Planetě – oživování mrtvých, umělé zrození, zásahy do struktury hmoty. Člověk je bytost, jejímž úkolem je najít cestu vývoje společně s Přírodou, ruku v ruce s Přírodou. A nikoliv vydělováním se z této Přírody magickými zázraky. Ti, co mne v tehdejším zrození před dvěma tisíci lety vedli, tuto záležitost neznali, nechápali. Ani já jsem se ve hmotném světě neprobudil do té úrovně, abych takovou cestu našel a prosadil. Tehdejší situace na Zemi tomu ještě nebyla příznivá. Proto jsem na to doplatil velkou destrukcí, která postihla můj další život po ukřižování a údajném vzkříšení, které ovšem bylo předem naplánováno.“

Nejvyšší magické schopnosti propůjčené Ježíšovi

Po nejvyšším zasvěcení ve Slunečním chrámu v Heliopolis v Egyptě a po svém křtu v řece Jordán, byly Ježíšovi v těchto rituálech propůjčeny nejvyšší tvořivé magické schopnosti na tomto světě.

O těchto zasvěceních se zmiňují mnohé prameny. Nejen Edgar Cayce ve svých výkladech, ale například také kniha „Vodnářské evangelium o Ježíši Kristu“, jejímž autorem je uváděn Levi.

Ježíš se po těchto zasvěceních stal jakoby všemohoucím Bohem. Byl schopen nejen léčit vážně nemocné pouhým dotekem ruky, předvedl i zázrak oživení. Jeho magie dokázala i další zázraky – přeměnu vody ve víno, kráčení po vodě. Zejména vzkříšení již několik dnů mrtvého člověka je zákrok, který jde proti přirozenému běhu života a obchází zákony tohoto Vesmíru. Takovéto činy by měly příslušet pouze Tvůrcům civilizací. Opět příliš megalomanské pojetí pro jeho bytost.

Zárodek nového duchovního hnutí přece musí vzejít z čistoty a pokory. Z osobního příkladu člověka, kterého mohou další následovat tím, že ho napodobí. Je nutné ukázat cestu, která je plně napodobitelná. Ježíš se však nestal příkladem, který by mohl být následován. Nikdo další nedosáhl takových léčebných výsledků. K jeho schopnostem nebylo možné přijít přirozenou cestou. Částečnou magii propůjčoval vybraným učedníkům, avšak pouze nižší stupeň magie – takže i oni léčili, ale nemohli oživovat.

Kam směřuje kazatelská činnost Ježíše

Ježíš byl nepochybně řízen Plejáďany a čas od času byl s nimi v kontaktu. Sám však neměl tušení, o koho ve skutečnosti jde - považoval je za přirozeně existující božské síly. Jiří Wojnar tyto mimozemšťany označuje v knize UFO, Bible a konec světa jako „Strážce“. Zde se zmiňuje o tom, že tato setkání byla mnohdy doprovázena efekty připomínajícími Mojžíšův „hořící keř“ nebo „zjevení“ ve Fatimě na počátku 20. století. V této knize se pokouší rekonstruovat skutečný průběh událostí podle dobových pramenů. Co tehdy Plejáďané Ježíšovi radili? Urychleně získat pro novou věc co nejvíce příznivců (str. 244):

„Mistr… jakoby zázrakem uzdravuje nemocné a jeho věhlas se rychle šíří… Vybrané učedníky učí přímo za pochodu a postupně přibírá další. První variantou plánu zřetelně není přímá konfrontace, ale postupné vyvolání církevního převratu tlakem mas. Dochází k prvním drobným střetům… Mistr se však přímému otevřenému střetu vyhýbá… Urychleně, jakoby v časové tísni, se snaží získat pro novou věc co nejvíce příznivců. Proto posílá kázat i své stále ještě nedokonalé a nezkušené žáky, spolu se sedmdesáti narychlo připravenými propagátory (zvěstovateli)!“

Je to nutné pro to, aby se nastartovala určitá řetězová reakce ve formě laviny, která pak samovolně poběží dál. Lavina lidového hnutí, jejímž výsledkem by mělo být postupné svržení církevní moci a možná i státní moci. A proč ten časový tlak? Protože pohledem do budoucnosti je jasné, že Ježíšovi hrozí nebezpečí, že by mohl být odstraněn.

Do podobné časové tísně se dostali Plejáďané před koncem 20. století, kdy se přes Ivo A. Bendu snažili sehnat co nejvíce pozemšťanů, kteří budou v určitou dobu meditací volat o pomoc své bratry z Vesmíru – prosit o záchranu - evakuaci, aby oni měli důvod k násilnému zásahu. Více o tom bylo v článku 37F. Plánovaná evakuace pozemšťanů Vesmírnými lidmi.  Paralely můžeme hledat také v roce 1968. Násilný zásah vojsk Varšavské smlouvy a zvací dopis několika osob, který byl použit jako záminka.

Začíná se rýsovat nebezpečí násilné smrti Ježíše

Přichází však uvěznění a zákeřná vražda Jana Křtitele. Také Ježíšovi logicky hrozí smrtelné nebezpečí. Množství příznivců Ježíše však stále není dostačující a jeho učedníci nejsou připraveni. Lavina lidového hnutí se nerozbíhá.

Pohled do budoucnosti ukazuje možnost veřejné popravy Ježíše. Je třeba dopracovat původní plán, aby mise neskončila úplným krachem. Plejáďané doporučují Ježíšovi, aby nevzdoroval uvěznění, soudu a popravě. Zdá se jim to taktičtější než připustit skrytou úkladnou vraždu Ježíše, jako se tomu stalo v případě Jana Křtitele. Veřejnou popravu lze totiž do jisté míry skrytě kontrolovat a řídit. Navíc ho nikdo nebude chtít vraždit - podívá se přece rád na jeho popravu.

Tehdy vzniká plán, jak přežít veřejnou popravu

Začíná se rýsovat plán Sil Světla, jak přežít ukřižování. Ježíš se skutečně nebrání uvěznění, i když o něm dopředu věděl. Nemá nejmenší snahu uniknout, jak by každému velela logika a pud sebezáchovy. Je v příliš podřízeném stavu vůči moci, kterou považuje za božskou.

Naopak po dalším setkání s Plejáďany a po obdržení nových pokynů se jeho chování znatelně mění. Začíná doslova provokovat a vyvolávat otevřené konflikty:

„Následuje provokativní útok na kněžskou moc. Vyžene „kupčíky“ z Velkého chrámu v Jeruzalémě… Jde však o dokonale promyšlený závěr. Schyluje se k neuvěřitelnému činu, pro jehož realizaci bylo, i při perfektním plánování Strážců, zapotřebí neskutečné dávky odvahy, vnitřní síly a sebeovládání…

Po záměrné provokaci se Mistr s použitím plánované zrady nechává zajmout, odsoudit sanhedrinem (veleradou) k smrti… Tato varianta akce se po prozkoumání všech dosud známých okolností jeví jako absolutně nejdokonalejší způsob, jak vyrobit nesmrtelnou legendu!!!“ (Jiří Wojnar, UFO, Bible a konec světa, str. 245).

Příběh života Ježíše Krista pokračuje druhou částí 50B. Pravda o životě a ukřižování Ježíše Krista II. V ní se zaměřím na popis samotného průběhu ukřižování a dalších událostí, které bezprostředně poté následovaly. I na další život Ježíše po ukřižování až k jeho skutečné fyzické smrti.