84C. Kam nesměřuje systém NDC – odpor proti státním institucím
K publikování připravila a na web vložila Marie Mejdrová.
Tři možnosti odboje proti existujícímu pořádku v naší hmotné rovině. Odboj proti státnímu režimu v rámci totalitního režimu. Odboj proti státním institucím v naší dnešní společnosti. Je veřejný odpor proti státnímu režimu vhodným způsobem, jak změnit svět? Kdy může aktivní odpor podpořit stranu Světla? Korupce ovlivňující soudy a veřejné instituce? Zákon o ochraně šumavské Přírody. Proč nepodporujeme hromadné podpisové akce? Naše pomoc Přírodě. Uprchlická krize? Z pozice NDC nepodporujeme nátlakové akce ve hmotě.
Tři možnosti odboje proti existujícímu pořádku v naší hmotné rovině
V tématu 84 se zabýváme rozborem toho, kam podle našeho vnímání směřuje systém Nové duchovní cesty. Začali jsme ale tím, kam tento systém naopak nesměřuje, které záležitosti doposud běžné ve skupině duchovně probuzených jedinců na Zemi nepovažujeme za vhodné. U kterých vnímáme, že místo ke Světlu vedou člověka k pádu směrem k temné straně světa.
V první části 84A. Kam nesměřuje systém NDC – dávné mimozemské programy jsme se znovu vrátili k tématu dávných mimozemských programů a teorií. Především jsme opět z našeho duchovního nadhledu detailně rozebrali pohádku týkající se dokonalého fungování lidstva ve vybájené 5. dimenzi. Znovu jsme připomněli, že jde o teorii, kterou zde na Zemi publikovala skupina Evin Starbuilders na počátku 90. let 20. století. A přestože se již v roce 2006 tato skupina definitivně odmlčela, její teorie je na internetu stále živá a lidé se k ní neustále vracejí jako k cíli, který je pro dnešní pozemské lidstvo aktuální. Vysvětlili jsme nebezpečí, které lidem vzniká, když se neopatrně upnou na tento nebo jiný mimozemský program z minulosti.
Poté následoval druhý text 84B. Kam nesměřuje systém NDC – konspirace. V jeho první části jsme vysvětlili, že Nová duchovní cesta nevyznává žádné mimozemské teorie pro duchovní nasměrování pozemské civilizace. Ani nepropagujeme aktivní odpor přímo ve hmotné rovině naší Planety. Cílem NDC je naopak dosáhnout nejprve zásadních pozitivních změn v duchovním pozadí našeho světa. Aby poté začaly tyto pozitivní změny postupně sestupovat do hmotné roviny naší Planety. Prostředkem ke změně duchovního pozadí světa je soustavná práce každý sám na sobě. Na každodenním zvyšování své vnitřní čistoty a tím i na zvyšování výše frekvence našeho napojení směrem nahoru na světelné duchovní instituce vedoucí Nový vývoj. A přivádění do našeho světa nových světelných energií nejvyšších možných dostupných frekvencí. Někomu může tato cesta připadat příliš pomalá. Vnímáme to však jako nejúčinnější možnost, jak postupně skutečně změnit tento svět.
Ve druhé části textu jsme se zabývali snahou některých badatelů změnit tento svět konspiracemi, konspiračními teoriemi. Tedy teoriemi, kdo a co vše ovládá skrytě tento svět a jak proti tomu bojovat. A naším názorem, v čem vnímáme dílčí přínos této činnosti. Co je naopak reálným nebezpečím pro jednotlivce, kteří se takovou činností soustavně zabývají. I pro nás ostatní, pokud se takovými teoriemi zabýváme, čteme je, atd. Čím naopak mohou tyto teorie dnešní vývoj ještě více zauzlovat. Jmenovitě jsme uvedli i náš názor na činnost anglického badatele Davida Ickeho, člověka, který je považován za krále konspiračních teorií.
Odboj proti státnímu režimu v rámci totalitního režimu
Další možností, jak změnit vývoj ve hmotné rovině, je odboj přímo ve hmotě. Bouřit se proti praktikám uvnitř totalitního režimu. Dnes už víme, že impulsy pro změnu ve hmotě by měly být v běžných situacích vytvořeny nejprve v duchovním pozadí světa. A odtud teprve po nějaké době sestupují nová pravidla do hmoty a prosadí se do změny ve hmotném fungování civilizace. Ano, toto se týká většiny běžných situací.
Ale život v totalitním režimu není běžnou situací. Je založen doslova naruby. Pravidla v totalitě jsou nastavena nikoliv ve prospěch lidu. Podstatné je, že pravidla nastavená uvnitř totalitního režimu byla vytvořena jednoznačně ve prospěch vládnoucího subjektu, vládnoucí elity. Ať už je to vláda totalitní královské dynastie, vojenská vláda, nebo společenské totalitní režimy typu fašismu a totalitního komunismu. K světelné variantě duchovních činností nejsou v takovém systému vytvořeny základní předpoklady, alespoň přiměřené podmínky.
Zmínil jsem se o tom již ve více textech, například Proč musí být Stará cesta nahrazena Novou duchovní cestou?, 11. Uvolnit nebo nadále tajit informace o duchovním pozadí světa?, 16. Magie z pohledu historie, 20A. Největší omyly Staré duchovní cesty, 47A. Proč nestačí být pouhým příznivcem našich informací.
Cituji z těchto článků:
Až do konce 20. století byla Stará duchovní cesta jedinou možností, kterou lidstvo mělo. Proto díky i za ni. Právě Stará duchovní cesta dokázala udržet a přenést duchovní informace z dávné minulosti až do 20. století. A to mnohdy v prostředí útlaku, v podmínkách pronásledování všech těch, kteří propagovali duchovní pohled na svět. Samotná znalost, nebo dokonce další rozšiřování duchovních informací byly po dlouhé období životu nebezpečné. Logicky proto byly tyto duchovní informace přenášeny utajenými společnostmi a řády. To vše jako nezbytná podmínka zachování bezpečnosti nositelů těchto myšlenek. Přesto za to mnozí zaplatili svým životem…
Od 50. let 20. století se situace začíná měnit. Nastává postupné uvolnění duchovních informací pro veřejnost. Do naší země dorazila tato vlna se spoustou nových knih o duchovních informacích až na počátku 90. let 20. století. To vše je běžně známo.
Na konci 20. století však vyplývá najevo, že informace přenášené Starou duchovní cestou z dávné minulosti už nejsou v mnohém aktuální. Už nepopisují dnešní fungování duchovního pozadí světa dostatečně přesně. Většina duchovně zaměřených knih obsahuje celou řadu rozporů, i jednotliví autoři si protiřečí. V mnohém jde o intelektuální duchovní teorie, jejichž popis fungování duchovního pozadí světa je nepřesný a někdy dokonce zcela špatný.
Totalitní režim nevpustí do sebe žádné světelné duchovní impulsy. Páky vývoje drží v rukou temné systémy operující přímo ve hmotné úrovni a jejich temné duchovní vedení nad hmotou. Světelné duchovní systémy jsou zcela zatlačeny do pozadí a na případnou změnu vývoje mají minimální vliv. Co tedy s tím? Jedinou možností se zde ukazuje určitý odboj přímo ve hmotném světě. Podrývání základů totalitního režimu soustavným tlakem žijících bytostí. Logicky jde v této situaci doslova o život, nebo přinejmenším o zachování základních podmínek světelného života ve hmotě. Ti, kteří se k něčemu takovému odhodlají, působí vysloveně jako hrdinové neváhající obětovat vše za nejistý výsledek. Často pomáhají i hmotné instituce z prostředí vně totalitního režimu, které tyto rozkladné tendence zvnějšku podporují.
Zeptáme-li se, jestli v totalitním režimu může existovat i jiná šance na nápravu, odpověď bude znít obvykle ne. Jedinou možností je takový režim nejprve nenápadně narušit a čím dál více rozkládat přímo ve hmotě odporem obyčejných lidí.
Ti lidé ovšem potřebují prokázat, že svobodu skutečně chtějí. Že ji vnímají jako jedinečnou hodnotu, kterou nelze ničím nahradit. Jde pak vlastně i o karmický princip. Nedostali se do té situace náhodou. Protože už vícekrát dříve v podobných situacích selhali, tentokrát si musejí svobodu těžce vybojovat. Podle karmického principu člověku přicházejí vždy takové příležitosti, jaké si zaslouží na základě svého celkového předešlého vývoje – na základě své karmy, svých předchozích i aktuálních postojů.
A když se podaří totalitní režim zásadně narušit, výsledkem jsou pak situace, které z pozemské historie známe jako revoluce. Během revolucí jsou staré systémy obvykle nahrazeny novými, o krok více pokrokovými. Aby za nějakou dobu nastala potřeba nových změn.
Odboj proti státním institucím v naší dnešní společnosti
A co takhle dnešní doba? Nacházíme se v ČR a SR ještě uvnitř totalitního režimu nebo už ne? Přestože můžeme mít řadu výhrad k tomu, co vše slibovala sametová revoluce v roce 1989 a co naplněno nebylo, nežijeme už v totalitním režimu. Žijeme v relativně demokratické společnosti, kde lidská práva byla oproti totalitnímu režimu výrazně rozšířena. Ale existuje zde například korupce, která vše narušuje. Státní zřízení tak má stále ještě některé prvky státní totality.
Poznámka Marie Mejdrové:
Jde také o celkovou nevědomost, neochotu otevřít se jiným názorům a informacím. Člověk může být, a často i je, upřímně přesvědčen, že dělá to nejlepší, co právě může. I když reálný (dlouhodobý) dopad takové činnosti nemusí být vůbec příznivý. Jen velmi malá část lidí škodí civilizaci, Přírodě, Planetě vědomě a záměrně. U těch ostatních to probíhá na nevědomé úrovni. Jsou duchovně ovládnuti. Fungují ve vleku své nezpracované karmické minulosti. Nacházejí se zatím na nízkém stupni duchovního rozvoje. Nemají dostatek kvalitních hmotných a duchovních informací. A i kdyby je měli, zatím často nejsou schopni je správně pochopit a interpretovat, použít je v praxi.
Navíc zde existuje i boj o moc jako takovou. Jednou z možných forem je populismus. Slíbit cokoliv, i nesplnitelné, nebo z pohledu ekonomiky, vývoje společnosti, životního prostředí (naprosto) nevhodné, jen abych si zajistil většinu hlasů v nadcházejících volbách.
Jak je toto vše možné? Proč jsme se těchto nepříznivých jevů nedokázali zbavit přechodem k jinému zřízení? Naše společnost nezačala s čistým stolem. Běžní lidé i politici si s sebou přenesli své vychýlené návyky z minulosti. Proto jsou politické reprezentace, které společnost vedou, pouze odrazem toho, jaké jsou většinové tendence běžných lidí v dané zemi.
Má stále ještě většina populace tendence prosazovat především své zájmy na úkor celku? Pak ovšem i naši politici budou převážně dělat totéž. A účastí ve vládě si mnozí z nich budou chtít nahrabat na zbytek života. Je stále ještě značná část populace ochotna parazitovat na lidech kolem sebe (energeticky, finančně, sexuálně) a dokonce i na těch nejbližších? Proto i naši politici budou parazitovat. A budou mít daleko do vzoru čistého čestného člověka, který vždy odolá korupci. Který žije ve spořádané rodině. Který uctívá rodinné a manželské hodnoty. Který nikdy neuhne z čisté cesty.
Ale přes to všechno už nejde o totalitní režim. V tomto novém režimu už byly vytvořeny základní předpoklady pro duchovní práci na sobě. Chceme-li změnu světa, už se nacházíme ve stabilizované situaci, kdy změnu je optimální začít v duchovním pozadí za hmotou. Už nejde o kritickou situaci, kdy je vše, i základní podmínky života, doslova naruby.
Je veřejný odpor proti státnímu režimu vhodným způsobem, jak změnit svět?
Přes to všechno se mohou někteří domnívat, že usilovat čistým způsobem o změnu duchovního pozadí za hmotou nikam nevede a není dostatečně účinné. Zastávají názor, že aktivním odporem přímo ve hmotě dokážou svět měnit rychleji, mnohem účinněji. Mohou se domnívat, že jediným smysluplným způsobem, jak změnit svět, je aktivní odpor proti chybám a omylům státního režimu, proti existujícím zákonům.
Co když se člověk vydá cestou ignorování zákonů, které považuje za nespravedlivé? Které rodinu toho člověka, další lidi poškodily? Ten člověk se dokonce může domnívat, že pokud je zákon nespravedlivý, tak jeho porušením se ničeho nedopouští. A cítí se sám za sebe beztrestný, i když s tou a s tou situací je v rozporu se zákonem. Má přitom pocit, že žije naprosto eticky. Je právě něco takového dobrým způsobem, jak účinně měnit svět ve hmotě?
Z minulosti si pamatuji jeden příklad ještě z prvních let existence NDC. Kdy jeden člověk na NDC na protest proti špatnému hospodaření Dopravního podniku v Praze jezdil záměrně a vědomě celoročně „načerno“ bez lístků. Situace byla navíc taková, že pokuta nastavená relativně nízko (tehdy 200 Kč) dávala šanci dokonce na tom finančně vydělat. Světelný vývoj tímto způsobem rozhodně nepodpořil. Tento jeho zvyk jezdit bez zaplacení byl ovšem jen jedním z důvodů, proč dotyčný člověk během několika měsíců postupně i s celou rodinou vypadl z cesty světelného vzestupu.
Ke snahám o aktivní změnu vývoje neřadím ani většinu situací, kdy jedna profesní skupina stávkuje za lepší platy pro sebe. Dříve lékaři, teď třeba řidiči autobusů. Pak to budou třeba zase zdravotní sestry nebo učitelé. Vláda přidá jedněm, ale tím se mohou dostat do horší situace jiní a po vzoru také začnou stávkovat? Samozřejmě, v některých situacích se může najít rezerva vhodnějším rozdělením financí v rámci rozpočtu nebo vypuštěním zbytečných výdajů. Stávka je nouzová situace, kterou se většinou ochromí na chvíli společnost. Zastaví se zdravotnictví, nefunguje doprava, letiště neodbavuje lety apod. Není normální takto ve společnosti vynucovat určité změny. Někdy ovšem může podpořit vytvoření větší spravedlnosti v rámci celku. Ale pokud vláda není ochotna napravovat určité chyby, pak to může fungovat jako vytloukání výhod pro určitou profesní skupinu na úkor druhých.
Když už mluvíme o veřejném odporu, nemám tím na mysli situaci, kdy se člověk cítí poškozen státem, nějakou institucí a snaží se dovolat nápravy pro sebe a svoji rodinu. To je něco jiného. Píšu o situaci, kdy chce člověk změnit systém, celkový vývoj společnosti.
Kdy může aktivní odpor podpořit stranu Světla?
Ano, i aktivním veřejným odporem se může krůček po krůčku měnit svět a zlidšťovat státní zřízení ve společnosti. Ale je to nátlak proti mocenské síle. Nové věci se zde případně prosazují v situaci konfrontace. Není to běžný vývoj a normální obraz naší společnosti. Něčemu dílčímu může člověk svým aktivním odporem pomoci. Vždy je ale podstatné, z jaké vlastní hmotné a duchovní pozice tuto činnost dělá. A co tím ve skrytu sleduje.
Veřejnou kritikou jde člověk vždy do sporu s někým, něčím – s člověkem, úřadem, institucí. Ve vyhrocených veřejných sporech se mohou tvořit temné energie. Např. uprchlická krize, odchod země z Evropské Unie, posuzování terorismu. Když se dopustím veřejné kritiky nebo se přidám na jednu stranu ve veřejném sporu, vždy mohu očekávat skrytou nebo otevřenou nepříznivou reakci druhé strany. Aby si člověk dokázal udržet svoji světelnou cestu a výši svého duchovního nadhledu, potřebuje být sám dostatečně pevný v základech.
Aby jeho odpor ve hmotné rovině jednoznačně podpořil stranu Světla, měly by být splněny následující podmínky:
1. Jeho záměry by měly být jednoznačně eticky čisté. Mám tím na mysli etiku Nového vývoje a čistého světelného vzestupu, která se prolíná celým naším webem. Nemanipulovat, neparazitovat na jiných bytostech, o duchovní, hmotný i společenský vzestup usilovat výhradně eticky čistými prostředky a způsoby, atd. Nesměl by v tom být na prvém místě prospěch pro toho člověka, jeho rodinu, nebo určitou profesní skupinu.
2. Člověk, který chce veřejně kritizovat, by měl mít důkladně uklizen vlastní stůl. Neboli mít splněny všechny základní pohledávky života ve společnosti. Například daně, zdravotní a sociální pojištění, způsob nabytí majetku, apod.
3. Člověk potřebuje sám být na světelném vzestupu, aby dokázal „ustát“ temné vlivy z pozadí, které se snaží připojit ke každé formě veřejného odporu. A jak naznačují dosavadní zkušenosti na NDC, základním předpokladem k tomu, aby člověk dokázal vzdorovat působícím temným vlivům z nehmotného pozadí světa, je být dostatečně pevným ve hmotě. Mít v pořádku základní hmotné podmínky svého života. To znamená:
- Mít dostatečné životní zázemí – dobrou kvalitní stravu, pravidelný eticky čistý příjem, bydlení, denní režim.
- Důležitý je také soulad svého života s Přírodou projevující se kompletní otevřeností svých čaker vůči energiím Přírody. Důsledkem toho je pak optimálně fungující vlastní energetický systém bez potřeby parazitovat na jiných bytostech.
Připomínám, že detailní informace o způsobu fungování čaker člověka jsou v textech 28A. Princip fungování čaker člověka, 28B. Kdy je čakra otevřená pro vstupující energie?, 33a. Jak vnímáme a prožíváme realitu čakrami I, 33B. Jak vnímáme a prožíváme realitu čakrami II.
Poznámka Marie Mejdrové:
Je rozdíl mezi odporem, násilnými tlaky a aktivním přístupem ke společnosti a k okolnímu prostředí. Aktivní občanská společnost je zcela zásadní věc pro správné fungování demokracie, jakožto „vlády lidu“. Měla by v ní ideálně fungovat na všech úrovních zpětná vazba a kontrola, dobrá informovanost, rovnoprávnost a spravedlnost. Veřejná diskuse. Neziskové organizace a projekty, vytvořené na základě společných zájmů lidí sdružených v různých skupinách, které jsou zároveň přímo nebo nepřímo prospěšné i celé společnosti.
Např. rozšiřování objektivních kvalitních informací, kritických textů neznamená hned nekorektní nátlak. Jde o určitou konfrontaci, která je potřebná k tomu, aby se společnost a s ní orgány státní moci dobraly k vyfiltrování správného postoje, přínosného zákona.
Zkusme se nejprve podívat na několik příkladů.
Korupce ovlivňující soudy a veřejné instituce?
Co takhle soudy ovlivněné korupcí a případný boj proti nim? Politici na nejvyšších místech rozhodující se podle milionů, které jim někdo předá? Na konci února 2017 běžel na ČT1 český film Gangster Ka režiséra Jana Pachla z roku 2015. Cituji z recenze na webu: https://www.novinky.cz/kultura/380207-recenze-gangster-ka-objednal-si-cesky-premier-vrazdu.html
„Film je podle jejich vyjádření (tj. vyjádření tvůrců) Krejčířem „jen volně inspirovaný“, jindy zase „osmdesát procent je podle skutečnosti a dvacet procent fikce“. Tak tedy diváku pojď, a zkus uhádnout, zda českým premiérem objednaná vražda spadá do těch osmdesáti, nebo dvaceti procent…
Člověku je cestou z kina mizerně ze všeho, co film o českém organizovaném zločinu předkládá. Není to nic, co bychom nevěděli nebo netušili, ale takto shrnuto to působí určitě silněji než v televizních zprávách…
Ano, v tomto filmu jde o ukázku toho, kam až může korupce v dnešní době jít. Kdy gangsteři rozhodují o tom, kdo se stane budoucím premiérem. A mají ho v rukou natolik, že ho poté budou skrytě řídit mocí svých peněz. Peněz, které si doslova tisknou v libovolném množství. Daňové úniky v řádech několika milionů korun, které soud nedokáže potrestat. Protože právníci vždy najdou kličku ven nebo v nouzové situaci pomůže pár milionů. Protože korupční tlaky jsou tak velké, že politici, soudci buď vezmou, nebo v některých příkladech zaplatí životem. Nájemné vraždy, které nelze vyšetřit, atd., atd. Jejich jeden telefonát podpořený vydíráním pak může stačit k pádu „demokraticky zvolené“ vlády.
Film naznačil, že někteří z těch, co chtěli zamezit těmto „vysokým“ korupčním vlivům, přišli o život. Nebo byli ve vážném nebezpečí jejich blízcí.
Zákon o ochraně šumavské Přírody
Další příklad. Co třeba zákon o ochraně Přírody, kolem kterého byla v posledním měsíci v ČR diskuse? Jedna strana se snaží zachovat co největší rozsah bezzásahových území, kde vývoj bude kompletně ponechán Přírodě. Tato skupina je podpořena vědeckými výzkumy na univerzitách i dlouholetými zkušenostmi ze zahraničí.
Proti je druhá skupina, která hlásá, že takový zákon příliš nepříznivě ovlivňuje životy běžných lidí v místních vesnicích. Oni také argumentují tím, že jejich varianta je lepší nejen pro člověka, ale i pro Přírodu. Možná jsou o tom i vnitřně přesvědčeni. Protože nevnímají nebo nechtějí vnímat skutečný význam ponechaných „divokých“ kousků Přírody. Skutečný dopad jejich úsilí je ovšem takový, že chtějí dát zelenou projektům dalších staveb, které narušují Přírodu. Protože nové projekty přinášejí peníze těm, co to projektují, stavbařům, investorům, i těm co o něčem takovém rozhodnou. O tomto tématu vyšel zajímavý článek Martina Fendrycha na adrese https://nazory.aktualne.cz/komentare/zeman-mysli-jako-komunisticky-tankista-zbytek/r~e28f3404f87911e694440025900fea04/?_ga=1.148218231.1380172134.1479118383
Proč nepodporujeme hromadné podpisové akce?
Měla svůj význam podpisová akce, která na podporu šumavské Přírody kolovala před hlasováním parlamentu po internetu? Bylo vhodné se k ní připojit? Záměrně jsem se nezúčastnil. Není to proto, že já nebo další lidé na NDC bychom nechtěli podpořit Přírodu. Samozřejmě, že lidé na NDC jsou za zachování co nejširších oblastí divoké Přírody. Ale nebudeme se účastnit podpisových akcí. Proč?
Taková petice dává dohromady energie mnoha lidí. Většina z nich není na světelném vzestupu, i když to s Přírodou myslí dobře. Částečná zatemněnost účastníků podpisové akce vždy přitáhne k této akci temné vlivy v pozadí. Akce tak na jedné straně hlásá podporu Přírodě. A současně roznáší po internetu zatemněné energie a přenáší je na další lidi, kteří se podpisem připojí. A to význam takové akce diskredituje, protože výsledkem je rozpor v záměru. Petice jakoby bojuje za Světlo a přitom roznáší částečně nebo dokonce silně zatemněné energie. Takové akce sotva mohou zásadně změnit vývoj. Ani nezmění pozitivně lidstvo jako celek. Možná na čas oddálí likvidaci Národního parku. Ale přijde nová vláda, nový parlament a hlasování může být obnoveno.
V praxi jsme si ověřili, že lidé účastnící se podobných akcí světelnou cestu neustojí. Že i když mají jakoby správný záměr, ve skutečnosti tím nebojují za Světlo. Možná tím ovlivní výsledek hlasování v dané chvíli. Současně však přiloží energiemi pod temný kotel. I když třeba hlasování dopadlo dobře, navrch získala z celkového pohledu temná strana světa. A to je důležité pro budoucnost. Takže z pohledu perspektiv světelného vývoje není taková akce vhodná. Už se stalo, že některá hnutí usilující o ochranu Přírody, se postupně stala výrazně zatemněnými. Proč se tak děje, když jakoby bojují za správnou věc?
Protože nátlakové akce ve hmotné rovině dříve nebo později přitáhnou temné energie. Zejména pokud jsou organizovány částečně zatemněnými jednotlivci, kteří nedosáhli světelného vzestupu, Tito jedinci nejsou schopni přijímat vysoké světelné impulsy, které by je varovaly, že některá z jejich aktivit už není eticky v pořádku. Začnou pak třeba organizovat i vysloveně nátlakové akce. Napřed třeba přivazování ke stromům, lehání si pod koly aut, později už dokonce poškozování techniky, materiálu, atd. Přitáhnou tím temné energie a nemají možnost se těchto vlivů zbavit, očistit se od nich. Tyto temné vlivy čím dál více začnou skrytě ovládat jednotlivce i celé hnutí. Cíle hnutí se nenápadně začínají posouvat. Odvaha k nátlakovým až násilným akcím se stává čím dál větší. A hnutí se pak víc a víc postupně zatemňuje. A to přesto, že na počátku byla pozitivní snaha chránit Přírodu. Výsledkem toho všeho je, že z celkového pohledu strana Světla ztratila, zatímco Temno jednoznačně získalo další body. Právě z toho důvodu pak může dojít i k tomu, že do ochrany Přírody jsou zapojovány zcela nevhodné prvky, jak jsme uvedli například v textu A18. Egyptský magický kříž anch je veřejně protlačován do oblasti ochrany Přírody.
Naše pomoc Přírodě
Naše cesta je jiná. Podporujeme Přírodu svým vlastním způsobem, který se prolíná řadou našich textů o Přírodě. Přivádíme do Přírody světelné energie co nejvyšší frekvence. Právě takovéto posilování Přírody vede i k posilování lidstva, k celkové změně energií v prostředí Země. To dává šanci, že lidé se budou měnit. Že i naše vlády a parlamenty začnou rozhodovat jiným způsobem. Jedině takto lze přitáhnout na Zemi trvalou pozitivní změnu. Právě toto je cesta ke světelné budoucnosti lidstva.
O problematice národních parků a jejich významu pro fungování Přírody jsme uvedli více například v textech A2. Problém Národního parku Šumava - co říkají lidé, A3. Problém Národního parku Šumava - co říká Příroda, Z29. Národní park Krka v Chorvatsku.
Uprchlická krize?
Další příklad z praxe, pár jednotlivců na NDC se aktivně vyjádřilo na Facebooku k problému uprchlické krize. A začali mít výrazné problémy s ustáním karmické očisty a energetických vlivů, které tím na sebe přitáhli. Proč? Ať se postavíte na jednu nebo na druhou stranu, vždy schytáte nátlak temných energií na sebe. Protože ve veřejném nátlakovém sporu jsou obě strany chyceny temnými energiemi v pozadí.
Z pozice NDC nepodporujeme nátlakové akce ve hmotě
Ze všech těchto výše uvedených důvodů nepodporujeme z pozice světelného vzestupu účast na jakýchkoliv nátlakových akcích, peticích, veřejných demonstracích, ani aktivní odpor proti existujícím zákonům. Nebo třeba proti nebezpečí přicházející čipové totality. Protože výsledkem každé takové akce je skrytá podpora temné strany světa.
Jednoznačně doporučujeme získání a soustavné udržování pevné stability ve hmotě v rámci dnešní společnosti. Tím myslíme nejen bydlení, zaměstnání, pravidelný příjem, soulad svého života s místními zákony a institucemi. Ale také soulad svého života s Přírodou projevující se kompletní otevřeností svých čaker vůči energiím Přírody. Splnění tohoto předpokladu by mělo být naprosto automatické pro každého člověka, který chce pozitivně přispět k přeměně dnešního světa.
Právě dosažení takovéto pevné stability ve hmotě, navíc spojené s dosažením světelného vzestupu, dává člověku možnost přivádět na Zemi světelné energie vyšší a vyšší světelné frekvence. To postupně mění prostředí planety Země. Současně to mění i Přírodu a vytváří lepší předpoklady pro změny dalších jednotlivců a civilizace jako celku. Vnímáme, že toto je v dnešní době nejúčinnější způsob, jak postupně dospět k zásadní přeměně lidské civilizace. Současně způsob, který se z pohledu měsíců a let ukáže i jako nejrychlejší.
Chápu, že tímto bych vyvolal rozsáhlou diskusi. A především odpor těch, kteří za nejrychlejší způsob změny vnímají nátlakové akce jakéhokoliv druhu. Případně duchovní či hmotné akce „posílené“ využitím magie. Podstatné je, že kdybychom k tomu otevřeli diskusi, opět bychom byli napadáni, zesměšňováni, označováni za vychýlené, atd. Znovu opakujeme. Komu se naše postoje a názory nehodí, nemusí je číst. Nikomu nic nevnucujeme. Inspirujeme další ke změnám jejich životů. Kdo chce, ten s tím začne. Komu se to nezdá, může svobodně odejít jinam a žít si svůj život podle vlastních představ dál.
Ještě bude následovat čtvrtá část nazvaná 84D. Kam směřuje systém NDC – změny v hutnosti hmoty. V ní znovu připomeneme, že nižší hutnost některých mimozemských civilizací není automaticky znakem vyšší duchovní pokročilosti. Ani neprokazuje, že tyto bytosti jsou již součástí hypotetické 5. dimenze. Naopak poprvé zveřejníme naše nové poznání, co se děje s hutností dnešních obyvatel planety Země. A jaký vliv má nebo může mít tato změna hutnosti na další vývoj.
© Jiří Novák, březen 2017
www.novaduchovnicesta.cz
Anketa
Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).
-
181
-
28
-
22
-
23
-
27
Celkový počet hlasů: 281