27. Vitální, životní a informační bioenergie

Energetický systém člověka

    Každá bytost, ať je to člověk, zvíře, rostlina, nebo dokonce plane­ta Země, má svůj energetický systém. Ten reguluje proudění bioenergií ve hmotném i duchovním těle a zajišťuje tím energetické fungování bytosti i uspokojení jejích energetických potřeb. Součástmi energetického systému člověka jsou životní jiskra, soustava hlavních energetických vírů pro příjem bioenergií – čaker a roz­vodný systém bioenergií. Rozvodný systém bioenergií je tvořen páteřním kanálem, dalšími energetickými drahami (kanály), vedlejšími čakrami a drobnými energetickými body na povrchu těla. Tyto části dohromady vytvářejí jediný fun­gující komplex.

    U člověka je rozhodující směr proudění bioenergie dovnitř do fyzického a duchovního těla. Bioenergie čerpané zvnějšku pomáhají harmonizovat lidskou bytost a zajišťují její optimální fungování i energetickou ochranu před vnějšími vlivy. K opačnému směru proudění bioenergií ven z těla dochází například při energe­tické komunikaci s okolím.

    V lidském fyzickém těle jsou některé klíčové orgány zdvojeny jako určitá pojistka pro je­jich možné poškození. Člověk má např. dvě ledviny, dvě plíce, dvě pohlavní žlázy, přestože by dokázal vystačit s jediným orgánem. Podobně i zásobování orgánů bioenergiemi je několikanásobně jištěno tak, že pokud by selhala jedna cesta přesunu bioenergie do orgánu, je k dispozici nejméně jeden další náhradní způsob zásobování bioenergií, např. využitím bioenergie z jiné čakry.

Srovnání lidstva 1. a 2. typu

    Jak se říká – opakování je matkou moudrosti. Zopakujme si proto nejprve informace o lidstvu 1. a 2. typu z článku 8. Druhý plán Stvořitelů - dnešní lidstvo. Rozdíl mezi lidstvem 1. a 2. typu je patrný v následujícím proslovu Ilúvatára v čase příchodu Adamova lidu na Zemi, o kterém vypráví J.R.R.Tolkien (Silmarillion):

    „Pohleďte, miluji Zemi, kterou osídlím prvorozenými Quendii a druhorozenými Atany. Quendiové budou nejskvělejší ze všech tvorů Země, obdařím je největší krásou a vyspělým rozumem, aby vymyslili a vytvořili nádhernější díla, než ostatní mé děti. Avšak Atany jsem obdaroval touhou, která jejich srdce požene vpřed za hranice tohoto světa, protože v něm samém nenalezne klid.“

    Tento text zřetelně naznačuje, že lidstvo 1. typu (prvorození), získalo mimořádné tvořivé schopnosti ihned. Zatímco lidstvo 2. typu (druhorození) získalo skrytý dar – cosi, co bude hnací silou pro jejich vzestup za hranice tohoto světa. Tím skrytým darem pro člověka 2. typu je právě jeho životní jiskra.

Životní jiskra 1. typu neumožňuje duchovní vzestup

    Situace v dávné minulosti vypadala takto: Nejprve Stvořitel vytvořil neorganický Vesmír a ten měl logicky nižší hladinu frekvence než on sám. Protože bytost nemůže vytvořit nic dokonalejšího, než je ona sama. První možností, jak Vesmír osazovat životem, bylo tvořit organické bytosti zhušťováním energie Vesmíru a jejím oživením. Takto byl nastartován život bytosti přímo z energií Vesmíru.

    Tuto oživující energii bychom mohli označit jako životní jiskru 1. typu. Protože tato forma oživující jiskry byla vytvořena z energií Vesmíru, byl tím automaticky stanoven strop harmonie pro takto stvořené bytosti. Tímto stropem je hranice Vesmíru a jeho duchovních úrovní. Stvořené bytosti s životní jiskrou 1. typu tento strop nemohou překročit. Nemohou se svojí harmonií dostat ven z tohoto Vesmíru a jeho duchovních úrovní. Jednoduše pro to nemají vnitřní předpoklady a podmínky. Jejich životní jiskra pocházející zevnitř Vesmíru je netáhne vzhůru do dalších duchovních úrovní. Takto byli stvořeni například nejvyšší andělé Dhyané i další nižší úrovně andělů a také původní lidstvo 1. typu.

Lidstvo 1. typu nám nemůže být dokonalým vzorem

    Původní harmonie lidstva 1. typu byla vysoko nad harmonií dnešního člověka. Navíc dávné lidstvo mělo také podstatně lepší duchovní vnímání i vyšší tvořivé schopnosti. Z pohledu dnešního člověka pak dochází k paradoxní situaci. Člověk toto dávné lidstvo může vnímat jako duchovně velmi vyspělé. A proto snadno přijímá myšlenky mnoha knih, které nám toto dávné lidstvo předkládají jako dokonalý vzor. Jako prototyp člověka, ke kterému se máme pokusit znovu vrátit, a to jakýmkoliv způsobem. V těchto pohledech je zdůrazňována „vyšší duchovní vyspělost“ bytosti, a vůbec se nepřihlíží k tomu, jakou perspektivu vývoje daná bytost má nebo měla. Naopak se zapomíná na to, že dávní lidé 1. typu neměli v sobě nic, co by jim umožňovalo duchovně růst, co by bylo předpokladem jejich dalšího zdokonalování a duchovního vzestupu.

    Takový pohled povyšování duchovních schopností nad samotný duchovní vzestup je však z hlediska minulých zkušeností zjevně krátkozrakým. Z pohledu historie se totiž jeví důležitějším a významnějším kritériem duchovní úrovně dané bytosti nikoliv okamžitý aktuální stav duchovních schopností, ale skutečnost, zda se bytost nachází na duchovním vzestupu nebo naopak v nezadržitelném duchovním pádu.

    Historickým příkladem je pro nás egyptská civilizace. Co je platné, že bytosti původní vyspělé egyptské civilizace 1. typu, označované jako Synové Bohů, měly nesmírné tvořivé schopnosti. Podstatné je to, že tento typ civilizace byl v duchovním pádu a během tisíců let se nad ním zcela zavřela voda a tento typ člověka z Planety vymizel. Příroda je v tomto směru dostatečně chytrá, aby se postarala o vymizení té formy života, která za dlouhé období své existence selhala a prokázala tak, že na Planetě nemá dlouhodobou perspektivu. Z tohoto pohledu jsou všechny pokusy navrátit nás formou zasvěcení, různých rituálů i technických prostředků do podoby člověka 1. typu bláhovým pokusem nastolit staré pořádky, které z důvodu naprostého selhání z Planety vymizely.

Životní stvořitelská jiskra 2. typu

    Druhou možností oživení, která byla využita v případě lidstva 2. typu, bylo vložit do člověka zárodek energie samotného Otce Stvořitele v podobě životní stvořitelské jiskry 2. typu. Duchovní otec takto do člověka vložil zárodek, vzor své energie v podobě životní stvořitelské jiskry. Je to analogické ke hmotnému otcovství. Kdy hmotný rodič také vloží do budoucího potomka pevný otisk, neměnný vzor své bytosti, v podobě zárodečné buňky – spermie nebo vajíčka.

    Každý člověk dnešní doby tak v sobě má zárodek prvotní energie ze Sféry Stvořitelů. To je ta esence, která oživuje dnešního člověka a jeho srdce ve hmotném světě. Podstatné je, že tato oživující energie pochází z vyšší sféry nad naším Vesmírem. Že výší své harmonie a čistoty překonává hranice vnitřní harmonie Vesmíru. Zřetelně se tedy jedná o vyšší, pokročilejší formu oživení lidské bytosti. Takovou formu oživení, která dává člověku něco zásadního navíc.

    Životní stvořitelská jiskra 2. typu nás váže na úrovně harmonie překonávající tento Vesmír. A jejím posláním logicky je otevírat nám cestu výše mimo hranice tohoto Vesmíru, ve kterém žijeme. Tato jiskra funguje jako doutnající plamének, který člověka táhne vzhůru. To je ona skrytá touha, která jej povede až za hranice tohoto světa. To je síla, která dnešnímu člověku umožňuje překračovat skryté duchovní bariéry a prahy, pokud se dostane na cestu neomezeného duchovního vzestupu. To je ta obdivuhodná skrytá schopnost, kterou máme dnes v sobě my všichni na Zemi, lidé 2. typu, a kterou nemělo dávné lidstvo na Planetě a nemají ji ani dnešní mimozemské civilizace.

    Touto cestou výše však nemyslím opuštění hmoty, které je propagováno řadou starých učení oprašovaných v dnešní době. Myslím tím vzestup vnitřní harmonie člověka, který bude probíhat při pobytu ve hmotném světě. Protože jedině v této rovině existence má člověk 2. typu pro takovou cestu předpoklady – viz článek 20A. Největší omyly Staré duchovní cesty.

Frekvence životní jiskry na staré a nové cestě

    Je-li v současné době člověk na Staré duchovní cestě propagované ve většině knih s duchovní tématikou, pak místo nalezení cesty skutečného vzestupu se řídí pro dnešní dobu nevhodnými radami například o tom, jak je důležité opustit hmotu. Nebo se nechává zlákat různými formami umělých zasvěcení, aby si probudil jakési mimořádné „duchovní schopnosti“. Případně používá nejrůznější umělé prostředky a pomůcky, které mu mají zajistit větší duchovní čistotu. Skutečným výsledkem pak obvykle bývá trvalý duchovní pokles a pouze výjimečně nepatrný a dočasný duchovní vzestup (vysvětlení, proč tomu tak je, budu věnovat samostatný článek 30. Proč je většina lidí na Planetě v duchovním pádu?).

    Za této situace člověk vnitřní výhodu nové životní jiskry, kterou v sobě má, nevyužívá. Nedokázal se dostat na cestu vzestupu a jeho životní jiskra zůstává uvnitř utlumena, zakryta neharmonickými nánosy z minulosti, a mnohdy dokonce i zneužívána duchovními silami, jejichž pokřivené učení člověk na své cestě následuje. Frekvence jeho životní stvořitelské jiskry za takové situace zůstává pevná, neměnná.

    A co když člověk dokázal vstoupit na cestu neomezeného duchovního vzestupu (viz článek 21A. Nová duchovní cesta - vzestup za hranice Vesmíru) a dokázal již překonat duchovní hranice tohoto Vesmíru? Nestává se životní jiskra s pevnou frekvencí stvořitelské úrovně brzdou dalšího pokračování vzestupu? Nikoliv – naše zkušenosti potvrzují, že životní jiskra takového člověka je duchovními silami vedoucími vývoj opakovaně přelaďována na vyšší frekvence. Aby stále byla motorem, poutem, lanem, které je schopno člověka při správném způsobu života táhnout k vyšším a vyšším hladinám frekvence a vnitřní harmonie.

Předpoklady pro vzestup lze naplnit pouze vhodným způsobem života

    Samotná životní stvořitelská jiskra je pouze předpokladem duchovního vzestupu – sama o sobě však vzestup zajistit nedokáže. Jednou ze základních podmínek pro to, aby se tento předpoklad vzestupu mohl začít naplňovat, je vedle zajišťování hmot­ných potřeb člověka i vysoká úroveň zabezpečování jeho energetických potřeb. O hmotné výživě, i o tom, čemu je nejlepší se ve hmotném světě vyhnout, jsem psal v článcích 13. Pravotočivost a levotočivost ve hmotě, 22. Optimální stravování z pohledu bioenergií I, 23. Optimální stravování z pohledu bioenergií II.

    Teď přicházejí v tomto seriálu článků na řadu informace o zabezpečování energetických potřeb člověka. Nejprve tento článek, kde shrnuji všeobecné informace týkající se typů bioenergie, které člověk potřebuje. V následujících několika pokračováních pak přijdou na řadu informace o čakrách člověka.

Čakry člověka

    Živé bytosti mají na povrchu a uvnitř svých těl neviditelné rotující energetické víry označované jako čakry. Těmi bioenergie proudí do těla nebo naopak vystupuje z těla ven. Čakry představují energetické orgány, které přijímají bioenergii z okolí a tato bioenergie se pak rozvádí po celém těle pro potřeby jednotlivých tě­lesných orgánů a tkání.

    Tvar rotujícího víru můžeme pozorovat v dostatečně dlouhých jemných vlasech, kte­ré nalezneme zejména na dětských hlavách. Jemné vlásky se samy působením proudící bioenergie zakroutí do podoby víru. I když je zacucháme, během hodiny nebo i dříve je tvar víru ve vlasech zno­vu obnoven. Jak člověk dospívá, vlasy se stávají pevnější a vír ve vlasech se stává trvalým. Jeden takový základní vír je patrný na hlavě každého člověka. Nachází se v místě, kde temeno hlavy přechází v týl. Přesně v tomto místě na hlavě totiž lidé mají jednu z hlavních čaker - právě tu, která zprostředkovává spojení člověka s nejvyššími duchovními úrovněmi Vesmíru. Podrobnějšímu popisu fungování čaker se budu věnovat v dalších pokračováních.

Uspokojování energetických potřeb člověka

    Čím lépe člověk uspokojuje eticky čistým způsobem své energetické potřeby, tím je zdra­vější, vitálnější a tím déle může trvat jeho život. Navíc zároveň s těmito bioenergiemi přijímá i informace z vnějších morfických polí, které ovlivňují jeho život. Naopak nedosta­tek bioenergií vede ke vzniku nemocí, ale také k pokřivenému vnímání reality, otupění pocitů, oslabení vůle a k nadměrné roli některé složky bytosti v životě.

    Proč někteří lidé nepřijímají dostatek bioenergie? Není to tím, že by jim Příroda odmítala poskytnout bioenergie, ale tím, že se člověk sám vůči příjmu bioenergií zablokoval. Jak k tomu dochází? U takových lidí převažuje snaha o souze­ní druhých, posuzování, kritizování, o přenášení zodpovědnosti za svůj vý­voj nebo vývoj celého světa na další osoby, instituce a vnější okolnosti - místo toho, aby se věnovali především své vlastní duchovní cestě a své odpovědnosti za vývoj sebe i celého světa.

    Těmito svými postoji pak člověk vytváří vlastní „špinavé“ bioenergie, které pak ucpávají jeho celou energetickou soustavu. Prosazování vlastních vychýlených postojů se děje na úkor příjmu čistých bioenergií z vnějšího prostředí. Proudění čistých bioenergií energetickými orgány je tak zeslabeno a v člověku se vytvářejí příznivé podmínky pro vznik nejrůznějších vnitřních blokád, přehrad a postupně i fyzických nemocí.

Tři základní typy bioenergií

    Člověk ke svému každodennímu fungování potřebuje tři základní ty­py bioenergií – vitální bioenergii, životní bioenergii a infor­mační bioenergie. Všechny tři typy bioenergií přijímá především a v rozhodující míře čakrami. Jsou však i další možnosti, jak čerpat určité procento potřebných bioenergií. Například prostřed­nictvím jídla, pití, dýchání a také energetickou komunikací a výměnou s okolím, Přírodou, dalšími bytostmi.

    Jeden ze způsobů vědomé či nevědomé komunikace s okolím je ten, že člověk vysílá svými vnějšími těly nebo přímo čakrami určitá kvanta bioenergie ve formě obláčků, které směřují k druhému člověku a předávají mu touto formou určité postoje, vjemy, informace. Popisy takových komunikací najdeme v knize Jamese Redfielda: Celestýnské proroctví.

Vitální bioenergie

    Jednou ze základních forem bioenergie je vitální bioenergie přímého vlákna, která je hnací silou (palivem) jakékoliv aktivity každé buňky nebo orgánu našeho fyzického těla. Udržuje v aktivním chodu všechny funkce fyzického těla, a to jak ty, které lze ovlivnit naší vůlí, intelektem, city, pocity nebo vědomím (jako např. svalová činnost, udržení pozornosti), tak také vegetativní funkce, které probíhají bez na­šeho vědomí (např. srdeční činnost, trávení potravy, imunitní re­akce). Už to, že kvanta vitální bioenergie mají povahu přímých vláken, naznačuje, že vitální bioenergie je univerzální a nemůže se nacházet v pravotočivé či levotočivé podobě.

    Vitální bioenergii můžeme označit jako neorganickou, protože ji produkuje a předává neorganická sféra Planety – horstva, vodstva a atmosféra. Vitál­ní bioenergie má kvanta ve tvaru přímých vláken s opačnou polaritou na koncích. Tuto neorganickou polaritu lze jednoduše vyjádřit vztahem: vysílající (aktivní) - přijímající (pasivní). Reakcí, kterou tato bioenergie vzniká, je podle Ivo Wiesnera (Světlo z dávných věků) fúze těžkých jader probíhající v nitru hvězd a některých planet za vysokých teplot a tlaků. Na povrchu takových planet, a jednou z nich je naše Země, je pak této bioenergie dostatek a planeta je vhodná pro existenci organického života.

    Citlivý člověk vnímá ze­sílené vyzařování této bioenergie z povrchu planety zejména na určitých místech, kterými mohou být některé přirozené přírodní útvary, jako vrcholky kopců, neobvyklé skalní bloky i jednotlivé kameny, horské masivy, vodní nádrže apod. Vysoká koncentrace této bioenergie v těchto místech člověka energetizuje, energeticky nabíjí, činí jej vitálnějším, živějším, aktivnějším - člověk se pak cítí celkově lépe. Lidstvo od nepaměti na ta­kových místech budovalo pravěká hradiště a obětiště, později pak kostely, kapličky, hrady a zámky (viz též článek 9. Světlo a temnota v duchovním pozadí světa).

    Právě tento typ bioenergie je možné technicky využívat. Mnohé texty z dávné minulosti naznačují, k čemu všemu dávné civilizace tento typ bioenergie běžně používaly – vznášedla a jiné dopravní systémy, ukládání informací, ale také ničivé zbraně, ovládací energetické sítě apod. Více o tom je možné se dočíst například v knize Ivo Wiesnera: Atlantida – zapomenutá velmoc starověku. O využití bioenergie a principech jejího fungování ještě plánuji napsat samostatný článek.

Životní bioenergie

    Životní bioenergie představuje organickou formu bioenergie produkovanou rostlinnou sférou Planety. Jedině rostlinná forma života dokáže transformovat neorganickou podobu bioenergie i živin do organické podoby. Živočišná sféra života na Planetě, a tedy ani člověk, však již toto nedokáže. Pro člověka tato životní bioenergie představuje sílu, která oživuje všechny systémy, orgány a buňky fyzického těla a probouzí je k plnění všech funkcí, které jsou jejich posláním. Zároveň stojí v pozadí za dělením buněk, za procesy růstu organismu i za postupným nahrazováním starých nemocných buněk novými.

    Je to nejdůležitější „potrava“, která dokáže udržovat energii života, ale sama o sobě nestačí k zajištění jakékoliv aktivity libovolného orgánu. Pro ten účel člověk potřebuje ještě navíc vitální bioenergii. Životní bioenergie je nezbytná i k udržování celistvosti a harmonie duchovního těla člověka, které je tvořeno systémem vnějších energetických těl a bývá označováno jako aura.  

Dvojí polarita životní bioenergie

    Životní bioenergie vzniká fungováním rostlinné sféry a může být pravotočivá nebo levotočivá. Původní polarita „vyzařující (aktivní) - přijíma­jící (čekající)“ tak v sobě navíc nese zásadní zabarvení, kterým je buď prvek svobody, jednoty, spolupráce pro bioenergii pravotočivou nebo naopak prvek ovládání, manipulace, zneužívání pro bioenergii levotočivou.

    Takže pravotočivou polaritu lze vyjádřit vztahem: „vyzařuje pomoc (navrhuje jednotu) – přijímá pomoc (potvrzuje jednotu)“. Naproti tomu u polarity levotočivé jde o vztah: „vyzařuje ovládání, manipulaci, násilí – podrobuje se, přijímá násilí a manipulaci“. Zatímco pravotočivá polarita je vztahem dobrovolné spolupráce, pomoci a jednoty, levotočivá polarita naopak vyjadřuje vztah mezi tím, kdo ovládá a manipuluje a tím, kdo se ovládání podrobí a přijme ho.

Partnerská přitažlivost mezi mužem a ženou

    Mužský prvek na Planetě má na povrchu těla polaritu aktivní, vyzařující, zatímco u ženy je na povrchu polarita pasivní, přijímající. Tato skutečnost pak může mít dvě polohy. U bytosti pravotočivé je muž aktivní v zajištění hmotných podmínek života, vystupuje jako ochránce. Přijímající žena je více zaměřena na vnímání duchovních impulsů a řízení rodiny tak, aby byla v jednotě s Přírodou a Planetou. Přejdeme-li však do levotočivé podoby, muž se stává násilnickým agresorem, až doslova otrokářem vůči ženě a žena naopak vše přijímajícím pasivním otrokem, který na slovo poslouchá svého pána.

    Tato obrácená polarita muže a ženy je základem partnerské soudržnosti a přitažlivosti mezi mužem a ženou. Rozdíl je v tom, že u světelné dvojice je taková přitažlivost přirozeným poutem dvojice, zatímco v levotočivé situaci jde o pouto násilnické, ovládající – o vztah otrokáře a otroka či sluhy.

Je možný rozklad vitální bioenergie na pravotočivou a levotočivou?

    V článku 5. Energie duchovní roviny života, akaša, bioenergie a živly jsem vysvětlil, že pravotočivá a levotočivá bioenergie vznikly určitým typem rozkladu z původní bioenergie přímého vlákna na dvě nové formy točivých bioenergií – pravotočivou a levotočivou. Důležité je vědět, kdo všechno – jaké bytosti, objekty, umělé stavby – dokážou takový rozklad provést.

    Příroda k tomu podává následující informace. Běžný člověk, ani živočich či rostlina, nedokážou rozložit vitální bioenergii přímého vlákna na životní pravotočivou a levotočivou bioenergii. I kdyby to dokázali, bylo by to pro ně příliš nebezpečné. Jako bytost Světla by sice získali potřebnou dávku životní pravotočivé bioenergie, současně by je však zaplavila odpovídající protidávka bioenergie levotočivé, které by se nedokázali zbavit. A ta by postupně čím dál více narušovalo jejich původní harmonii.

    Ani přirozený přírodní neorganický objekt nemá v sobě schopnost rozdělovat vitální bioenergii na pravotočivou a levotočivou. Historie však naznačuje, že některé lidmi uměle vytvořené stavby, svatyně, s vneseným magickým prvkem, toto rozdělení zajistit dokážou. Není proto náhodou, že na zdech svatyně Newgrange v Irsku, i v místech dalších uměle vytvořených a magicky ovlivněných staveb, se vedle sebe vyskytují pravotočivé a levotočivé navazující spojené spirály. Takové symboly naznačují, že uměle vytvořená stavba dokáže provést rozklad. V místě jsou pak přítomny obě varianty životní bioenergie – pravotočivá i levotočivá.

    Takové místo pak bylo schopno dočasně, na omezenou dobu, posunout člověka ve směru Světla, současně jej však činilo z dlouhodobého pohledu více závislým a dokonaleji podřízeným straně Temna. A to je hlavní problém, který prolíná drtivou většinou prostředků, přístrojů, staveb, uměle vytvořených člověkem. Člověk se cítí lépe, může dokonce získat i další duchovní schopnosti navíc, ale zároveň je více podřízený a zavázaný temné straně světa. I o tom budu podrobněji psát v článku 30. Proč je většina lidí na Planetě v duchovním pádu?

Je možná přímá transformace vitální bioenergie na pravotočivou?

    V rostlině příznivé pro stranu Světla probíhá zvláštní asimilační reakce, která dokáže vitální bioenergii přímo transformovat na bioenergii pravotočivou, aniž by byla rostlina současně zahlcena bioenergií levotočivou. Naopak jiné rostliny představující temnou variantu života transformují vitální bioenergii na bioenergii levotočivou.

    Kdo dokáže rozlišit vnitřním pocitem tyto typy bioenergií, zjistí následující: Běžný dub přijímá z Přírody vitální bioenergii přímého vlákna a jednoznačně vyzařuje bioenergii pravotočivou. Naproti tomu strom jinan dvoulaločný (ginkgo biloba), u kterého jsou uváděny významné léčebné a posilující účinky, transformuje vitální bioenergii na bioenergii levotočivou. Tento strom najdeme například na nádvoří zámečku v Pyšelích u Čerčan. Tyto záležitosti jsou zatím těžké k pochopení i vysvětlení, protože věda je nedokáže uspokojivě prokázat, ani popsat.

    Ještě připomenu další důležitou okolnost, která je důsledkem dávné minulosti, a která byla doplněna dodatečně i do článku 9. Světlo a temnota v duchovním pozadí světa: Temné levotočivé síly v počátcích budování Planety a Sluneční soustavy dokázaly přetvořit některé běžné přírodní procesy do levotočivé podoby. Proto se stalo, že jaderné procesy v nitru naší Planety a dalších vesmírných těles, např. Slunce, produkují jednak neutrální bioenergii přímého vlákna, ale také v menší míře temnou levotočivou bioenergii. To celé věky zhoršovalo dnešní situaci strany Světla, protože pravotočivá bioenergie je produkována výhradně rostlinnou sférou Planety.

Jak si člověk zajistí dostatek životní bioenergie?

    Běžný člověk, který nepoužívá magii, nedokáže sám měnit vitální bioenergii na životní, tak jak to provádí rostlina. Na zkvalitnění svého života proto potřebuje zvýšit příjem životní bioenergie z okolního světa. Z toho důvodu je pro něj mimořádně důležitá přítomnost dostatečného množství bylin a stromů v přirozeném prostředí jeho života. Ne náhodou James Redfield (Celestýnské proroctví) ve své vizi budoucnosti píše následující:

    „Lidé budou typicky žít mezi pět set let starými stromy a pečlivě udržovanými zahradami, ale přesto v dosahu městských oblastí vybavených neuvěřitelně dokonalou, jakoby čarodějnou technikou... Stromy potřebné ke stavbám budou pěstovány ve zvlášť určených oblastech. To osvobodí zbytek stromů Země, aby rostly, stárly a nakonec dospěly v lesy naplněné silou. Nakonec budou takové lesy pravidlem spíš než výjimkou a všichni lidé budou žít v těsné blízkosti tomuto typu síly... To zvedne energii každého člověka... Zrychlí to krok našeho vývoje.“ 

Působení přírodních útvarů opracovaných člověkem

    Jednoduché přírodní útvary opracované člověkem, např. vztyčené kameny - menhiry, vytesané sochy (např. památník Blanických rytířů ve Voticích – viz Fotogalerie Kamenné bytosti - menhiry), v sobě nesou původní vitální přírodní energii a jejím vyzařováním pak mohou pomoci člověku. A složitější uměle vyrobené kamenné stavby a tvary vybudované člověkem a skládající se z více prvků, např. pyramidy, Stonehenge, nejrůznější chrámy? Lidský zásah do těchto staveb často vnáší navíc magický, ovládající a nepřirozený prvek, který pak člověka odděluje od Přírody, místo aby jej s Přírodou spojoval. Výsledkem pak bývá umělá vysoká koncentrace přírodních bioenergií nebo dokonce magicky zajištěný rozklad bioenergie přímého vlákna, i transformace na jiné typy energií. Proto se takové stavby používaly mimo jiné k zasvěcování vybraných adeptů a pomáhaly tak vytvářet umělou elitu nad národem, nad civilizací. Ani to však není cesta, která by člověka spojovala s Přírodou.

    A pokud jde dokonce o umělý zásah do samotné struktury předmětů, např. orgonity spojující v sobě organické a neorganické prvky? Pak už výsledkem je jednoznačně manipulace - viz text: Je možné použít orgonity místo menhirů ke stejnému účelu? v sekci Odpovědi na reakce čtenářů na našem webu.

Informační bioenergie

    Informační bioenergie přinášejí informace, které jsou součástí mor­fických polí organizačních úrovní a struktur, ke kterým bytost člověka ná­leží. Každý člověk jako individualita se nachází v dosahu duchov­ního energetického obalu rodiny, profesní skupiny, národa, lidst­va, Planety, Sluneční soustavy, Galaxie, Vesmíru. Prostřednictvím morfických rezonancí přijímá z těchto obalů informační bioenergie, které typově a frekvenčně odpovídají úrovni jeho vnitřní harmonie (nejen však jeho osobnosti, ale celé kompletní bytosti). Také o problematice morfických polí plánuji do budoucna samostatný článek.

    Přijímané informace se týkají toho, kdo jsem a jaký vzor pro mne představuje opti­mální chování v jednotlivých oblastech fungování mé bytosti - např. správné vymezení hranic mé bytosti, správné vyladění lás­ky k sobě a lásky k druhým nebo správné vyladění vztahu mezi hmotnou a duchovní složkou mé bytosti. Tyto informace jsou přená­šeny do nervových center člověka a těmi jsou zpracovávány. Člověk pak odpovídajícím způsobem reaguje.

    Pokud reaguje v souladu s tě­mito doporučenými vzory fungování, v jeho životě se projevuje řád, soulad a harmonie. Navíc frekvence jeho vnitřní bytosti se bude zvyšo­vat, protože do řízení a ovládání jeho bytosti se stále více pro­mítají vlivy Vyššího a Věčného Já. Podrobněji bude mechanismus příjmu informačních bioenergií vysvětlen v následujícím pokračování 28A. Princip fungování čaker člověka.

Projevy nedostatku vitální a životní bioenergie

    Nedostatek vitální bioenergie vede k únavě, lenosti a vědomé nechuti k jakékoliv aktivitě, protože orgány pracují pomaleji, než člověk potřebuje. Lze to přirovnat k situaci, kdy máte sice provozus­chopné auto, ale nemáte dostatek benzínu na jízdu. Musíte jet velmi úsporně a opatrně, abyste měli šanci dojet a nezůstali na cestě. Pojedete-li naplno, benzín brzy dojde a zůstanete stát.

    Naproti tomu nedostatek životní bioenergie se projevuje pocity pře­tížení orgánu a výpadky z normální pravidelné činnosti, protože orgán nemá dostatek vnitřní síly k tomu, aby aktivně a bezchybně fungoval. Pokud je přesto orgán nucen pracovat naplno dodáváním další a další vitální bioenergie, může to vést k jeho přetížení nebo i k naprostému kolapsu. Je to analogické situaci, jako kdybyste na pl­ný plyn proháněli auto, jehož motor je poškozen nebo mu chybí olej v převodovce.

Jak nahradit nedostatek vitální a životní bioenergie?

    Prostředí, ve kterém běžný člověk tráví většinu svého života, obvykle pro něj není energeticky příznivé - Příroda vytlačená z prostředí měst a pracovišť, znečištěné životní prostředí, vyzařování počítačů a dalších přístrojů, které člověka doprovázejí na každém kroku. To vše pro člověka činí čisté přírodní bioenergie nedostatkovým zbožím.

    Lidé pak tento nedostatek vitální i životní bioenergie často nahrazují nadměrnou konzumací energetických nápojů, drogami a návyko­vými látkami, kterými se do těla dostává dodatečná bioener­gie. Ale pozor, nenahradí se tím nedostatek pravotočivé životní bioenergie, pro­tože takové látky obvykle pocházejí z levotočivých bylin. Nedos­tatečně oživené fyzické orgány jsou pak drogami bičovány k vyšší činnosti a může dojít k jejich přetížení a poškození. Navíc po drogách zůstává v těle mnoho zplodin - důsledkem je pak postupu­jící toxikace organismu, která má za následek předčasnou degene­raci a stárnutí orgánů.

    Nejpřirozenější pro zlepšení bilance bioenergie je dostatečný pobyt ve volné Přírodě. Na okamžité doplnění bioenergie je pak vhodné konzumovat pravotočivé byliny a plody, protože ty člověku dodají jak vitální, tak i životní bioenergii. Vitální proto, že ji samy přijímají z neorganické Přírody, používají ji pro svůj růst a dokážou ji i uchovat. Životní bioenergie rostlin je výsledkem asimilačních pochodů, které uvnitř rostliny probíhají. Tato bioenergie se stává součástí vázaných struktur uvnitř rostliny a je vyzařována rostlinou i ven.

    Pomoci nám proto může kvalitní syrové ovoce, zelenina nebo čerstvé ovocné či zeleninové šťávy a také dobře zpracované sušené plody. To jsou pro nás optimální okamžité zdroje vitální i životní bioenergie. Pozor však na geneticky modifikované plodiny a také na nešetrný způsob pěstování a uchování – přemíra umělých hnojiv a chemického ošetření.

Nevyrovnanost v příjmu vitální a životní bioenergie u člověka

    Na povrchu planety najdeme oblasti, kde dlouhodobě převažuje neorganická vitální bioenergie nad organickou životní bioenergií. Není těžké pochopit, že k tomuto jevu dochází především v oblastech s nedostatečnou rostlinnou vegetací, kde převažují skály, pouště, kameny a písek. Podmínky tohoto typu najdeme například na území severní Afriky a v celém arabském světě. Jak takové prostředí na člověka dlouhodobě působí?

    Dlouhodobý přebytek vitální bioenergie nad životní může vyvolávat určitou přebuzenost se sklony k agresivnímu necitovému chování, k násilí a hrubostem. To vede ke znatelné převaze vnitřního mužského principu u každého člověka nad principem ženským. A tento nadbytek mužského uvnitř se promítá i do nadvlády agresivního mužského principu ve vnějším hmotném světě. Výsledkem je naprostý odklon od citů a zvýšená tendence k neklidu, násilnému chování, agresivitě a převaze intelektu nad klidným vnitřním přijímáním a vnitřní intuicí. Jedním z důsledků jsou také nerovnoprávné vztahy mezi oběma pohlavími a nedůstojné zacházení se ženami, které jsou zde utiskovány, podceňovány a často se stávají osobním majetkem mužů - typické je i mnohoženství.  

    V poslední době začínají být tyto rysy typické v čím dál větší míře i pro ty, co dlouhodobě žijí ve velkých městech, kde je také nedostatek rostlinné vegetace produkující životní bioenergii. Zejména když místo pobytu v Přírodě dávají lidé jednoznačně přednost vysedávání u počítačů, televizních obrazovek a dalších technických zdrojů umělých energií. Z předchozího tak vyplývá, že k rostoucí agresivitě naší mládeže ve městech přispívá kromě celkového způsobu života i nedostatek rostlinné životní bioenergie v prostředí kolem nás a nedostatečné pobývání ve volné přírodě.

    Existují však i oblasti, kde naopak převažuje rostlinami produkovaná organická životní bioenergie nad vitální. Typická pro takový jev jsou místa ve volné přírodě s bujnou rostlinnou vegetací. Celkové působení těchto míst na člověka je blahodárné a dlouhodobým důsledkem je postupné oživování životních funkcí jeho fyzického těla. Člověk, který není na dlouhodobou převahu životní bioenergie nad vitální zvyklý, se bude cítit příjemně unavený, jakoby omámený, utlumený. A bude mít sklon vyhledávat spíš odpočinek a relaxaci než fyzickou činnost. Obvykle se dostaví i potřeba delšího spánku. Mnozí z nás toto sami na sobě poznali, když na čas unikli z městského prostředí do volné přírody venkova.

Důsledky nedostatečného příjmu informačních bioenergií

    Nedostatečné přijímání vnějších informačních bioenergií způsobuje, že vnímání některých oblastí reality je u člověka pokřivené. Ob­raz reality je pak dotvářen vlastními city, rozumem a všeobecně přijímaným veřejným míněním. Lidé pak považují vlastní rozum za nejvyššího strážce pravdy a veřejné mínění za průkazný doklad pravdivosti.

    Jaká je však skutečnost? Rozum obvykle vychází z toho, co je v daném období uznáváno většinou osob nebo co je podporováno vědou, sdělovacími prostředky a výukou ve školách. To však není zárukou pro to, že se těsněji přiblížíme ke skutečné pravdě, která je skryta v duchovním pozadí světa. Tato pravda je všude kolem nás a každý z nás má možnost ji přirozeně do sebe vstřebávat s přicházejícími bioenergiemi. Pokud ovšem jeho čakry trvale zůstanou pro tuto informační energii otevřené.

    Pravdu o fungování světa člověk nemůže vymyslet vlastním rozumem, který uznává pouze hmotnou stránku reality. Tuto pravdu nemůže společně pro všechny stanovit žádná státní, společenská či náboženská instituce, jejichž názorům většina pozemské populace závazně podléhá. Skutečná pravda je přenášena pouze morfickými poli a navíc je ve zlomových obdobích korigována duchovními impulsy nejvyšších duchovních sil Světla, které shora bdí nad duchovní evolucí lidstva, Planety a celého Stvoření.

Rozumové pojetí světa přitahuje nesoulad a chaos

    Naproti tomu rozum nepředává čistou pravdu, ale pouze vykresluje vlastní pojetí světa, které je v souladu s všeobecně panujícím postojem. Takové pojetí však obsahuje řadu deformací, hmotných či duchovních předsudků a negativních prvků. Člověk, který nepřijímá vnější informační bioenergie a místo toho je řízen vlastním rozumem, pak nefunguje optimálním způsobem.

    V rozhodování rozumově fungujícího člověka jednoznačně převažuje vliv hmotné osobnosti, zatímco vyšší stránky jeho bytosti jsou od možnosti rozhodování zcela nebo částečně odříznuty. Přestože právě postoj těchto vyšších rovin bytosti je pro volbu cesty kompletní bytosti pravdivější a tím i potřebnější. Jako následek je pak do života člověka přitahován nesoulad, chaos, negace a nepříznivé události, místo aby přitahoval vše, co si přeje a co odpovídá potřebám celé jeho bytosti a nikoliv pouze ega. Přímým důsledkem chaosu v jeho životě je pak i nedostatek životní a vitální bioenergie pro některé orgány, který může vyústit až ve vážné nemoci.

Příklad - porovnání potřeb člověka a automobilu

    Pro zvýšení názornosti porovnejme bioenergie, které potřebuje člověk, s tím, co pro svůj provoz potřebuje auto. Vitální bioenergie odpovídá benzínu či jiným pohonným hmotám pro auto. Pokud je pohonných hmot nedostatek, musím jet velmi úspor­ně, abych vystačil co nejdéle. Pokud chci jet naplno, vystačím s pohonnými hmotami pouze na mnohem kratší dobu. Stejně tak i člověk, který má nedostatek vitální bioenergie, může fungovat pouze s omezenou intenzitou nebo jen krátkou dobu.

    Životní (oživující) bioenergie odpovídá oleji a mazivům, které udržují auto v provozuschopném stavu. Je-li jich naprostý nedostatek, autem nemohu jezdit - mohlo by dojít k jeho vážnému poškození, motor by se zadřel. Stejně tak i člověk, pokud jeho některé orgány mají nedostatek životní bioe­nergie, nemůže plně fungovat. Hrozí celkový kolaps, srdeční infarkt i další vážné tělesné destrukce.

    Informační bioenergie představují pokyny pro volant, spojku, řadicí páku a plynový pedál. Jestliže auto není v dobrém technickém sta­vu, volant a ovládací pedály auta jsou příliš volné a vyběhané, pokyny člověka jsou předávány se zpožděním a s určitou nepřesnos­tí. Poruší-li se některé obvody či spojovací lanka, auto nemusí reagovat vůbec. Informační pokyny od člověka jsou pak předávány zkresleně a může dojít k nehodě. Stejně tak i nedostatečně ener­geticky vyčištěný člověk, který je zahlcen negativními a stagnu­jícími bioenergiemi, přijímá informační bioenergie zkresleně nebo vůbec ne. Tím do svého života přitahuje chaos a negativní události.

    Fyzickou výživu pro auto představují náhradní díly a součástky, či jiný materiál potřebný na opravu, údržbu auta a jeho běžný provoz. Benzínem ani olejem nemohu vadné součásti nahradit. Mohu je jedině vyměnit za nové nebo je opravit. I k opravě však potře­buji určitý materiál. A stejně funguje i lidské tělo. K regenera­ci starých buněk a k jejich nahrazení novými potřebuje tělo sta­vební materiál - hmotnou výživu. Pouhé bioenergie na to nestačí.

Energetické potřeby dítěte

    Dítě má kromě svých základních hmotných potřeb, kterými jsou v počá­tečním období po narození zejména jídlo, spánek a vyměšování, také své energetické potřeby. V prvních dvou letech života se teprve formuje jeho energetický systém a soubor vnějších energetických těl. Proto se dítě potřebuje pohybovat v co nejtěsnější blízkosti u své matky a využívat tak ochranného vlivu jejího energetického obalu. To je také důvod, proč se v raném věku tak rádo chová a mazlí. Potřebné bioenergie pak dostává přímo z energetického obalu matky nebo i ot­ce.

    Matky z některých domorodých národů žijících v těsném spojení s Přírodou nosí dokonce své malé děti neustále na těle a tím pro ně intuitivně dělají to nejlepší, co mohou. Opačný přístup je tradicí řady „civilizovaných“ národů, kde jsou děti velmi brzy odtrhovány od matky a svěřovány do péče jiné cizí osoby - pečovatelky, případně odk­ládány do hromadných zařízení (jeslí).

    Mnohé matky si neuvědomu­jí, že když nastoupí již po několika měsících do práce a nechají dítě v celodenní péči opatrovatelky, berou mu to nejcennější, co by mu mohly v tomto raném věku dát - vlastní přítomnost a vliv vlastních bioenergií. Výsledkem tohoto necitlivého přístupu je pak řada vlastností dnešní mládeže, které jsou v poslední době u mno­hých typické - necitlivost, tvrdost vůči druhým, projevy násilí, snaha o manipulování s druhými již od dětského věku.

Jak získává bioenergie kojenec?

    Rozhodující část svých energetických potřeb čerpá malé dítě v do­bě kojení, kdy s mlékem nasává i potřebné bioenergie z malých čaker v oblasti prsních bradavek. Když je v nepohodě, nejraději by bylo přisáté celé hodiny a takto odpočívalo. V takových chvílích vůbec nejde o mléko, ale především o bioenergie. Proto je tak důležité dí­tě co nejdéle kojit.

    A co dudlík, který bývá dětem podstrkován? Dudlík je pouhá náhražka, která má dítěti nahradit rituál nasává­ní mléka a bioenergie z prsu matky. Je to stejné, jako kdybych měl žízeň a dávali mi za náhražku na žízeň plnou uzavřenou láhev, abych ji neotevřenou takto dum­lal. Přitom energetická potřeba dítěte, které ještě nemá vyvinut samostatně fungující systém čaker, je stejně naléhavá, jako pot­řeba jídla a pití.    Pravdou však je, že dudlík dokáže řadu dětí uklidnit. Jen některé děti jej odmítají.

Dítě do dvou let potřebuje ochranu před nepříznivými energetickými vlivy

    V některých rodinách se traduje, že dítě do dvou let nemá být bráno na hřbitov. Jde o pouhou pověru nebo má taková rada v sobě kus pravdy? Z předchozího vyplývá, že malé dítě má ještě nedohotoveny základní energetické náležitosti dospělého člověka – plně fungující čakry a ochranný energetický obal. Skutečně se tak může stát mnohem snazší kořistí pro nejrůznější nepříznivé astrální vlivy, než dospělý člověk.

    Hřbitovy a další místa, kde zemřelo hromadně nebo bylo pochováno větší množství osob, představují z tohoto pohledu pro nechráněné dítě velmi rizikové oblasti. Najdeme tam zvýšené množství zajatců planety – duchů zemřelých lidských bytostí, které nenalezly cestu do posmrtné sféry, kam přirozeně patří. Vnímající člověk jasně pociťuje tísnivou atmosféru každého takového místa. Malé dítě pak může být pro zbloudilé astrální bytosti, např. lidské duchy, dobrým soustem, jak si zlepšit svoji nepříznivou energetickou situaci.

    Proto skutečně doporučuji – neberte malé děti v kočárku na taková místa. Chraňte je od doteků magie i církevní magie – návštěva mší a jiných církevních rituálů. Když už to nutně musí být, neste je alespoň v náručí těsně přivinuté ke svému tělu a takto jim zajistěte potřebnou ochranu.

Přelom ve vývoji v období dvou let věku dítěte

    V období kolem dvou let věku dítěte se dokončí vývoj základní va­rianty energetického systému a duchovního obalu. Dítě se v této době začíná energeticky osamostatňovat. Daleko méně vyhledává chování u rodičů, protože se stalo energeticky soběstačným a tou­ží plně prožívat tuto nově nabytou svobodu. Nemá čas se chovat, má přece plno práce a někdy nelibě nese pokusy dospělých o jeho pochování. Chování se tak po určitou dobu stává zejména přáním a touhou dospělých, pro které se stalo příjemným rituálem.

Negace blokují příjem čistých bioenergií z okolí

    Bioenergie nízké frekvence může vyvolat částečné nebo i úplné ucpání energetických drah a stává se stagnující nehybnou energií. Dochází k tomu velice snadno u člověka, u kterého převažují negativní myšlenky a projevy. Neustále na něco, na někoho nadává, stále není spokojen. Ale kromě ohromného množství negací neprodukuje nic, čím by situaci změnil. Navíc toto své negativní prožívání se takový člověk snaží vyzařovat do vnějšího světa – každému o tom vykládá, každého přesvědčuje, jak je ten svět špatný.

    Podstatné je, že každá negace znamená hrubou bioenergii velmi nízké frekvence. Člověk tak svými negacemi ucpává celou svoji energetickou soustavu. Toto prosazování vlastních „špinavých“ bioenergií se navíc děje na úkor příjmu čistých bioenergií z vnějšího prostředí. Proudění čistých bioenergií energetickými orgány je tak zeslabeno a v člověku se vytvářejí příznivé podmínky pro vznik nejrůznějších vnitřních blokád a přehrad. Tímto postojem člověk do svého života přitahuje nesoulad, nepříjemné situace a postupně i nemoci. Poselství takových událostí pak nechápe, a proto není schopen svůj život nasměrovat do správného směru.

Stagnující bioenergie - energetické kaly

    V čakrách, energetických drahách a vnějších energetických tělech nevyrovnaného člověka se usazují stagnující bioenergie nízkých frekvencí, které představu­jí „energetické kaly“. Ty snižují průchod­nost všech energetických orgánů a omezují tak jejich činnost.

    Je to naprosto analogické hmotné situaci, kdy činnost cév a dalších fyzických orgánů je omezována usazeninami v podobě tuků, nerost­ných krystalků a dalších látek. Víme, že tyto nánosy mohou být životu nebezpečné, pokud například způsobí plné ucpání cévy. Stejně tak i stagnující bioenergie mohou vyvolat úplnou blokádu a neprůchodnost čakry či energetické dráhy. A je-li přirozené proudění bioenergie v těle člověka narušeno, za určitý čas se objeví nemoc.

Co udělat pro svoji očistu?

    Jaké je řešení, chceme-li odstranit stagnující bioenergie? Když je v potrubí slaboučký proud, usazují se tam i velmi jemné kaly a potrubí se brzy zcela zanese a stane se neprůchodným. Nejpřiro­zenější je zvýšit příjem bioenergií a tím i energetický tok v čak­rách a energetických drahách. Potrubí se pak bude průběžně čistit a stagnující bioenergie se budou usazovat minimálně. Už něko­likrát jsem uvedl, že nejjednodušším způsobem, jak zvýšit přirozený tok bioenergií ve svém těle, je zdravě jíst a pravidelně cvičit Pět Ti­beťanů.

    Pokud člověk pravidelně pečuje o svůj energetický systém a je z pohledu frekvence vnitřní bioenergie na vzestupu, má navíc možnost sám požádat Planetu a Přírodu o pomoc při očistě. Popis toho, jak to udělat, najdete v našem webu na dvou místech – Jednak na údovní stránce Co je to Nová duchovní cesta? v rubrice Jak požádat o energie z duchovních sfér? nebo na konci článku 19. Mystické zážitky a vzestup do sféry Věčného Já.

Pomoc při úplných blokádách čaker

    Dlouhodobě usazované a jakoby „zatvrdlé“ energetické kaly mohou vytvářet i úplné blokády čaker a energetických drah. K jejich odstraně­ní však již nestačí běžná bioenergie a je potřeba jakési „roz­pouštědlo“ těchto kalů, kterým je razantně působící bioenergie vysoké frekvence, intenzity a síly. Ta dokáže rozrušit, rozbít a postupně úplně rozpustit i zatvrdlé energetické blokády. K přijetí takové bioenergie však běžný člověk potřebuje prostředníka - léčitele.

    Schopnost léčitelství není věcí profesionality člověka a naučených znalostí. Podstatná je zejména morální čistota, vnitřní harmonie a stabilita léčitele. Někteří lidé se dokázali natolik vnitřně vyladit a zharmonizovat, že získali schopnosti pracovat s nejrůznějšími typy bioenergií vysoké frekvence a čistoty z duchovních sfér a vyšších světů. Takových bioenergií lze využít pro různé stupně energetických terapií a energetického léčitelství sama se­be nebo dalších bytostí.

    Z pohledu Nové duchovní cesty nespočívá práce léčitele v ovládání bioenergií vědomím a vůlí. Vedení operace je ponecháno samotné Přírodě a léčitel se stává pouze prostředníkem, skrze jehož tělo je potřebná bioenergie přivedena k bytosti, která pomoc potřebuje.  Osobně bych však nedůvěřoval léčiteli, který nemá v pořádku své vlastní zdraví nebo případně vztahy ve své vlastní rodině. A už vůbec bych nedůvěřoval tomu, kdo se chová hrubě, necitlivě a agresivně vybuchuje při různých příležitostech. Příští pokračování bude věnováno principu fungování čaker člověka.

V textu  Hledáte změnu?  jsou obsaženy základní informace pro čtenáře, kteří hledají změnu ve svém životě a potřebují poradit. Za jakých podmínek a jak jim můžeme pomoci.

V rubrice  Vydané KNIHY  najdete přehled a objednávkový formulář k našim knihám zaměřeným na určitá témata nebo úseky historie: Duchovní pozadí historie pozemské civilizace. 1. a 2. stvořitelský plán a výsledný dvojí typ člověka na Zemi s jinými možnostmi, rozdílnou hmotnou a duchovní výbavou. Odlišnosti původní Staré duchovní cesty od Nové duchovní cesty nastartované v roce 1999. Spirituální problematika dnešního člověka. Jak se dostat na neomezený světelný duchovní vzestup a trvale si ho udržovat - opěrné body životního stylu. Soustavná karmická očista. Komunikace s duchovními institucemi, které skrytě vedou současný vývoj na Zemi.

V krátkých videích na Facebookové stránce  Proč jsme tady na Zemi  vysvětlujeme témata spojená s hledáním a rozvíjením duchovní (spirituální) roviny života dnešního člověka. A to krok po kroku tak, aby se hledajícímu otevřela světelná duchovní cesta, a nikoliv astrální cesta spojená s magií, nebo dokonce temná stezka spojená se zneužíváním bytostí. Pro přehrání videa není nutné mít vlastní účet na FB a přihlašovat se na FB. Případně lze zadat odkaz napřímo na všechna videa:  https://www.facebook.com/profile.php?id=100031055814887&sk=videos