4B. Dva typy lidských bytostí v historii Země

K publikování připravila a na web vložila Marie Holoubková

Plány Stvořitelů na osídlení Země a Vesmíru

V textu  4. Základní rozdíly duchovního a hmotného pohledu na svět  jsem uvedl řadu argumentů naznačujících, že Darwinova evoluční teorie ve skutečnosti není vědecky propracovanou a jednoznačně dokázanou vědeckou teorií. Žádným pokusem totiž nebylo prokázáno, že život může vzniknout samovolně. Bádání některých vědců mimo Darwinovu teorii je dovedlo k následujícím závěrům: Nutně existovaly bytosti v jiné vyšší úrovni reality, v jakémsi nadsvětě nad naší hmotnou úrovní, jehož existence je pro běžného člověka nepochopitelná.

Tyto bytosti, které se běžně označují jako Tvůrci nebo Stvořitelé, byly schopny tvořit nový život, oživovat hmotné struktury. Začaly experimentovat ve hmotě, tvořily jednotlivé rostlinné druhy, postupně i živočišné druhy. A vysazovaly je do hmotného prostředí. Aby se zde dále tyto stvořené bytosti vyvíjely běžnou evolucí. Podstatné ale je, že evoluce ve hmotě nemůže překonat rozdíl mezi rostlinným a živočišným životem. Ani není možné, aby jeden živočišný druh přešel pouhou evolucí v jiný druh. Nelze prokázat, že člověk se vyvinul evolucí z opice, jak tvrdil Darwin ve svých dalších pojednáních.

Existují nějaké hmotné náznaky, že by to mohlo být právě takto? Jak už jsem uvedl, k těmto závěrům došli někteří vědci bádající mimo Darwinovu teorii. O bytostech z vyšší úrovně reality, které utvářely na Zemi hmotný život, hovoří také legendy mnoha národů v různých částech světa. Shoda v těchto legendách rozhodně nemůže být pouhou náhodou. Hovoří se v nich dále o tom, že Země byla po mnoha katastrofách osídlována novými bytostmi vícekrát.

Knihy některých autorů, které nám přišly do rukou na počátku naší duchovní cesty, naznačovaly, že během dlouhé historie lidské civilizace na Zemi zde existovaly dva zásadně odlišné typy lidských bytostí. Například John R. R. Tolkien v knize Silmarillion – Mýty a legendy Středozemě píše o Prvorozených – vznešených elfech a Druhorozených – obyčejných lidech. Ivo Wiesner v knize Stezka draka, str. 149 psal na základě své systémové analýzy dávných textů o prvém a druhém paradigma evoluce člověka. To první bylo založené na dlouhém a duchovně naplněném životě s co nejmenším počtem zrození ve hmotě. To druhé naopak na krátkém životě a velkém počtu zrození.

Po otevření cesty neomezeného světelného vzestupu se naše duchovní vnímání postupně rozvíjelo, z duchovního pozadí světa jsme začali přijímat nové upřesňující informace. Dají se shrnout takto: Během dlouhé historie byly na planetě Zemi vysazeny dva zásadně odlišné typy lidských bytostí. Proces stvoření lidské civilizace na Zemi tak měl dvě odlišné fáze, které bývají v mnoha textech označovány jako První plán Stvořitelů a Druhý plán Stvořitelů. To odpovídá prvému a druhému paradigma evoluce člověka podle Ivo Wiesnera. V obou případech byl člověk stvořen jako bytost skládající se z duchovní složky a fyzického těla, lišil se však způsob provedení. Tento text je pouze stručným úvodem do této problematiky. Detailnější informace najde čtenář v textech  7. První a Druhý plán Stvořitelů, lidstvo 1. a druhého typu,  8. Druhý plán Stvořitelů - dnešní lidstvo.

Cílem obou plánů bylo dosáhnout osídlení planety Země lidskými bytostmi, jejichž úroveň harmonie a tvořivých schopností se bude přinejmenším blížit úrovni samotného Stvořite­le. Zásadně jiný však byl v obou plánech způsob dosažení tohoto cíle. Člověk v nich měl jinou počáteční tvořivou výbavu a odlišné schopnosti, pokud jde o možnost vlastního evolučního postupu.

První plán Stvořitelů

V případě vysazování lidstva prvního typu na Zemi se orientačně jedná o historii starou až stovky miliónů let. O této minulosti hovoří legendy, které sepsal John R. R. Tolkien (Silmarillion – Mýty a legendy Středozemě). Celý proces stvoření nového života ve hmotném světě byl velmi komplikovaný a rozhodně nebyl jednorázovou událostí. Stvořitelé ve vyšší úrovni reality nemohli utvářet hmotný svět a život ve hmotě přímo jediným zásahem. Šlo o příliš vysoký frekvenční rozdíl nosných energií jejich světa a hmotného světa pod nimi. Jedinou možností bylo překonat tento rozdíl postupnými kroky. Proto musel být celý proces vytvoření hmotného světa a vysazení života v něm několikastupňový. Vystupovala v něm řada dalších bytostí, které jsou zde na Zemi označovány jako andělé.

Hlavním „stavbyvedoucím“ světa a přímým vyslancem Stvořitele byla bytost zvaná Ilúvatar. Tato bytost se nacházela v duchovních rovinách našeho Vesmíru. Ilúvatar ještě před stvořením hmotného světa „vytvořil“ svojí myšlenkou v duchovních rovinách nehmotné bytosti – vyšší anděly Dhyany (podle Tolkiena Ainury, Svaté) a nižší anděly jako pomocníky Dhyanů. Ti všichni měli připravit Zemi na přijetí lidské civilizace.

Po přípravném období se první andělé Dhyané i skupina nižších andělů oděly hmotnými těly a sestoupily do hmoty (Tolkien je označoval jako Valary, Mocnosti světa). Podle Přírody proběhl tento sestup prvních andělských bytostí do hmoty před zhruba 500 miliony současných pozemských let. První civilizace na Zemi byla vybudována přímo z těchto andělů Dhyanů a nižších andělů. To byly první bytosti, které osídlily svět. Postupně se množily a daly tak základ prvnímu lidskému osídlení. V dalších fázích osídlování Země to byli Elfové, Hvězdný lid, kteří byli v určitém bodu historie přemístěni na Zemi z jiných vesmírných civilizací. To byl tedy ve skutečnosti ten První plán Stvořitelů. Toto dávné lidstvo se od dnešního lidstva lišilo především ve třech podstatných rozdílech.

Tři zásadní odlišnosti dávného lidstva

• Zaprvé, dávní lidé měli otevřené duchovní vědomí. Umožňovalo jim to přímo vnímat jak hmotný svět, tak také jeho duchovní pozadí. Bylo proto pro ně přirozené přijímat impulsy z duchovních sfér, komunikovat s anděly a astrálními bytostmi.

• Zadruhé, z našeho pohledu měli rozsáhlé magické tvořivé schopnosti, které jsou dnes pro běžného člověka nedosažitelné.

• Zatřetí, dožívali se dlouhého věku tisíců let, z pohledu běžného člověka proto vypadali jako nesmrtelní. Neusmrcovaly je nemoci a nákazy, ale mohli být zabiti v bojích.

Zpočátku byli tito lidé prvního typu i fyzicky odliš­ní od současného člověka, jejich hmotná těla dosahovala výšky zhruba 3 metry. Příčinou byly tehdejší životní podmínky na Planetě, které byly naprosto odlišné od dnešních. Vývojem se však postupně jejich výška snižovala až do dnešní podoby. Z duchovních sfér mimo hmotu bděli od počátku nad lidstvem ve hmotě nejvyšší andělé Dhyané a nižší andělé, jako učitelé a průvodci lidí, i celých národů. To se týkalo jak dávného lidstva prvního typu, tak také pozdějšího lidstva druhého typu.

Detailnější srovnání lidstva prvního a druhého typu je dostupné v textech  44A. Další srovnání lidstva 1. a 2. typu I,  44B. Další srovnání lidstva 1.a 2. typu II,  44C. Další srovnání lidstva 1. a 2. typu III  a také v mé první knize  Kniha 1 - Cesta za hranice hmotného světa.

Člověk prvního typu měl některé zásadní slabiny

V Prvním plánu Stvořitelů získal člověk ve hmotné rovině „božské“ tvořivé schopnosti i vysoký stupeň vnitřní harmonie hned. Tyto schopnosti byly vrozené, měl je tedy každý. Výsledkem byl na pohled velmi dokonalý člověk. V té době se možná Tvůrcům zdálo zbytečné hledat ještě navíc způsoby, které by u tohoto typu člověka podpořily jeho další světelný vzestup. Možná v té době ještě nevěděli, že možnost světelného vzestupu se stane naprosto zásadním prvkem v situacích, kdy civilizaci začnou skrytě ovládat temné vlivy. Vlastně bude jedinou možností, jak se tomuto rostoucímu temnému tlaku vzepřít. Proto tento na první pohled dokonalý člověk nedostal žádné zvláštní předpoklady pro další světelný vzestup. Jeho první zásadní slabinou se tak stala nepřipravenost pro světelný vzestup.

Navíc, na planetu Zemi byl od samého počátku vnesen vyhrocený protiklad Dobra proti Zlu. A to postupně přineslo nepříznivé situace. Lidstvo prvního typu muselo v dalších fázích svého vývoje svádět tvrdý boj o svoji existenci. A právě v této souvislosti se ukázala druhá z jeho zásadních slabin. Otevřené vědomí člověka prvního typu se ukazovalo jako snadno zranitelné. Člověk prvního typu proto často podléhal mentálnímu nátlaku a ovládání. Nebyl schopen vzdorovat tlakům temných vědomí ze strany temných bytostí. Nebyl v tomto směru rovnocenným protivníkem temných sil.

Temno proto začalo postupně ovládat hmotný svět i jeho duchovní pozadí. Tento typ člověka však ani v dalších fázích svého vývoje, v nových variantách vysazovaných civilizací, nedokázal získat proti Zlu dostatečnou odolnost. Stupeň ovládnutí lidstva prvního typu se tak zvyšoval a člověk svým vědomím postupně zapadal do hmoty. Ztrácel tím svoji původní vysokou duchovní čistotu i etiku. A ruku v ruce s tím ztrácel i schopnost duchovního vnímání. Postupně se ztrácela jeho původní moudrost, přicházel o možnost duchovního nadhledu nad situací. Celkový úpadek etiky způsobil, že vysoce rozvinutá věda a technika začaly být zneužívány na vývoj ovládacích metod a stále dokonalejších zbraní. Přicházely pak logicky sebezničující války, katastrofy a zkázy, které zastavovaly další vývoj civilizace uvízlé ve slepé uličce ovládání a násilí.

Dávné civilizace prvního typu

Tvůrci zde na Zemi opakovaně zkoušeli vysazování různých variant lidstva prvního typu s otevřeným duchovním vědomím. Z posledního milionu let se nám zachovaly určité zmínky a stopy po civilizacích Hyperborei, Atlantidy, Lemurie. Více o dávné historii lidstva prvního typu a jednotlivých fázích vývoje dávných civilizací jsem uvedl v dalších textech na webu a také v knize  Kniha 2 - Cesta za dávnými civilizacemi. Byla zde zřejmě i řada dřívějších civilizací před hranicí jednoho milionu let, ale o těch již nevíme prakticky nic.

Podstatné je, že všechny tyto pokusy selhaly. Ani jedna z vytvořených civilizací nevydržela do dnešní doby, protože nenalezla cestu stabilního světelného vzestupu. Celkový výsledek vysazování lidských civilizací na Zemi podle Prvního plánu Stvořitelů je naprosto jednoznačný. Žádná z variant člověka prvního typu nenalezla trvalý světelný duchovní vzestup, naopak stupeň ovládnutí Zlem se neustále prohluboval. Musela proto přijít radikální změna. Vytvořit nový projekt a v něm naprosto jinou bytost člověka.

Nové lidstvo druhého typu

Proto mnohem později přišel druhý pokus, vysazení nového člověka druhého typu. Nový člověk byl vysazován na jednotlivé kontinenty postupně v několika fázích v časovém rozmezí zhruba před 120 – 30 ti­síci lety. Jeho evropský výsadek se ve výsledcích dnešní archeologie odráží jako vznik kromaňonského člověka. A ten je již velmi podobný člověku dnešní­mu. Počátkům historie lidstva druhého typu na Zemi je věnována kniha také  Kniha 3 - Cesta k novému lidstvu.

Pozemský člověk druhého typu je ve srovnání s dávnými civilizacemi zřetelně jiný:

• Dožívá se krátkého věku.

• Nemá tvořivé schopnosti měnit a přetvářet svým vědomím hmotu.

• Jeho duchovní vědomí je od počátku života jakoby spící, nefunkční. Proto běžně nedokáže vnímat duchovní pozadí světa.

• Má však jednu ohromnou přednost. Tvůrci do něj vložili v podobě životní jiskry předpoklady pro ničím neohraničený světelný duchovní vzestup. Touhu zlepšovat se, jít duchovně dál a výš a nezůstávat v hranicích světa, do kterého byl vysazen. Tato skrytá schopnost však zůstávala dlouhé tisíce let uzavřená, a navíc natolik skrytá, že ani samotní andělé Dhyané vedoucí lidstvo dlouho nechápali její skutečný význam.

• Tento jeho skrytý předpoklad lze pojmenovat jako schopnost neomezeného světelného vzestupu přes všechny duchovní úrovně a prahy.

Stará duchovní cesta a její nepochopení rozdílů dvojího lidstva

Po celém světě byly ve 20. století vydány desetitisíce knih zabývajících se duchovní problematikou. A z dřívějších dob šlo o další jednotlivé knihy, svitky, ústní tradice na tato témata, ať už veřejné nebo tajné. Tyto všechny zveřejněné informace označujeme jako Stará duchovní cesta. Jednou z největších slabin teorií Staré duchovní cesty je skutečnost, že tato cesta nikdy nebrala v úvahu existenci dvojího lidstva. Nedospěla k nalezení a přijetí informace, že my lidé druhého typu se zastřeným vědomím jsme vlastně pokročilejší formou člověka.

Stará duchovní cesta sice také hledala způsoby, jak dovést lidstvo k duchovnímu probuzení. Základním zádrhelem se však stala skutečnost, že Stará cesta nedokázala rozlišit světelný vzestup od temného. Nikde se nepsalo o pravotočivé světelné energii a levotočivé temné energii, které světelnou a temnou cestu odlišují, jak je vysvětleno v článku  5. Energie duchovní roviny života, akaša, bioenergie a živly. Hledala způsoby, jak přenést na dnešního člověka schopnosti z dávné minulosti, jak jej připodobnit k dávným lidem prvního typu. Učitelé Staré cesty nechápali, že jsme noví lidé, že máme jiné předpoklady pro duchovní vzestup. Že k duchovnímu probuzení můžeme dospět zcela přirozeným způsobem, zvyšováním své vnitřní čistoty a harmonie.

Zde uvedu pouze stručné důsledky této situace. Detailněji se tématem zabývá článek  14. Důsledky nepochopení rozdílů dvojího lidstva.

Stará duchovní cesta se na dnešního člověka dívá jako na zdegenerovaného potomka vyspělých bytostí z dávné Atlantidy nebo starověkého Egypta. A snaží se nám doporučovat duchovní cestu spočívající v umělém návratu dnešního člověka zpět k původní harmonii, schopnostem a výbavě lidstva prvního typu. Tyto magické a esoterické směry Staré duchovní cesty pak pro dosažení tohoto cíle doporučují dnešním lidem praktiky zasvěcování, umělé pomůcky a metody všeho druhu. Vedou nás tak ke skrytému nebo i otevřenému používání magie. Tudy však cesta k dosažení stabilní vzestupné světelné evoluce nevede, jak jsme se o tom sami přesvědčili z karmické očisty. Kterákoliv z těchto metod naopak tlačí dnešního člověka do ještě hlubšího pádu směrem k temné straně světa.

Pokud naopak dokážeme přijmout a zpracovat informaci, že nejsme pokleslí dávní lidé, ale zcela jiná varianta člověka, která má v sobě novou schopnost podporující naši další světelnou evoluci, pak řešení je úplně jiné. Potřebujeme naopak najít vlastní novou duchovní cestu, typickou a výhodnou právě pro nás. Cestu, která nás nevrací do žádné minulosti, ale naopak nás dovede k nové budoucnosti. Cestu, která dokáže probudit a přivést do projevení ty zvláštní schopnosti, které máme my noví lidé navíc.

Zásadní výhoda lidstva druhého typu na Zemi

Výbavou nového lidstva druhého typu na planetě Zemi je schopnost překonávat jakékoliv duchovní úrovně a prahy, touha jít stále dál a výš. Toto je náš vnitřní motor, který nám umožňuje překonávat běžné překážky, se kterými se každá civilizace na své duchovní cestě potkává.

Zejména z tohoto pohledu je dnešní pozemská civilizace v tomto Vesmíru unikátní, protože jsme jedinou civilizací tohoto typu v našem Vesmíru. Ostatní vesmírné civilizace jsou doposud lidstvem prvního typu. Mají v sobě jiný typ oživující životní jiskry, který jim nedává předpoklady pro ničím neohraničený světelný vzestup. Nedostaly tak do svého vínku tyto skryté motivy touhy po neustálém růstu jako svoji přirozenou výbavu.

Každá fáze vývoje v minulosti přinesla poučení

Dnešní lidská civilizace zde na Zemi prošla obdobími mnoha pádů, destrukcí, válek, katastrof. Zatím se vždy dokázala zvednout a pokračovat dál. Žádná z dílčích katastrof zatím nebyla konečná a naprosto drtivá. Možná jsme nemuseli jako lidstvo i jednotlivci opakovat tytéž chyby tolikrát. Nemuseli jsme tolikrát poškodit Přírodu. Ale kdo ví. Někomu stačí jediná zkušenost, aby se dokázal změnit. Jiný potřebuje totéž prožít stokrát, aby to konečně pochopil. Hromadění a opakování podobných chyb má ale vždy určité limity. Pokud by se přirozené procesy na Zemi, ve Vesmíru kompletně zlikvidovaly, zničily, přetvořily do levotočivé podoby, další příležitost už by nemohla vzniknout.

Pokud jde o schopnost překonávat překážky, v tomto mají určitou výhodu jednotlivci a civilizace, které se do nepříjemné a krizové situace dostávají častěji. Které jsou zvyklé na překonávání problémů. Pro které je řešení obtížných krizových situací běžnou každodenní praxí. A to jsme právě my pozemšťané.

I malé dítě vstává a zase padá, stále znovu a znovu. Nemůžeme však říci, že dělá chyby. Každý jeho další krok má pro něj obrovský význam, i když ještě mnohokrát upadne. Je to pro něj jediný způsob, jak se naučit chodit. Také každý krok v minulosti naší civilizace měl obrovský význam. Nešlo pouze o vytvoření harmonicky fungující civilizace. Šlo především o to, vytvořit civilizaci schopnou trvalého evolučního světelného postupu, trvalého růstu vnitřní harmonie. Civilizaci schopnou překonávat vnitřní i vnější překážky.

Výhodu mají civilizace opakovaně překonávající překážky

Co je platné, že civilizace prvního typu funguje relativně harmonicky, technika a věda jsou na mimořádné úrovni. Ale postupně upadající vnitřní čistota a etika způsobují, že technické vymoženosti začnou být používány proti lidem, proti dalším živým tvorům, bytostem, proti Přírodě, proti domovské planetě. Nastává tak stagnace a pozdější duchovní pád civilizace, protože už vyčerpala všechny možnosti svého dalšího duchovního růstu.

Větší význam může mít civilizace, která se po velmi dlouhé období potýká s těmi největšími negacemi, s těmi nejhrubšími formami Zla. Ale za celý ten dlouhý čas se postupně stává čím dál více odolnější proti Zlu, až jednoho dne posílena tímto bojem zvrátí jednoznačně svůj vývoj ve prospěch harmonie a Dobra a dokáže nastoupit cestu ničím neohraničeného světelného duchovního vzestupu. Cestu, kterou nikdo jiný nedokázal objevit a otevřít. Stejnou výhodu mají i jednotlivci, kteří se během svého života potýkali s řadou vážných překážek. Ale vždy dokázali překonat propad a destrukci a pokračovali posíleni dál.

Nacházíme se v období přechodu na cestu nové evoluce

Nacházíme se v období přechodu. Každý jednotlivec sám za sebe i civilizace jako celek se rozhodují nebo teprve budou rozhodovat, kudy dál. Týká se to i jednotlivců, kteří zatím vědomě či nevědomě používají v tomto životě určité duchovní schopnosti s prvky magie přenesené z předchozích existencí. Nově vytvořené duchovní prostředí celého Vesmíru však bude zřetelněji než dříve upozorňovat ty, kteří jdou nesprávnou cestou. Budou tlačeni k tomu, aby provedli změny ve svých životech. Aby se vzdali svých dosavadních duchovních privilegií. Aby začali směřovat čistým způsobem k duchovnímu probuzení. Aby začali správným způsobem posilovat Světlo uvnitř sebe, aby soustavně zvyšovali svoji světelnou vnitřní harmonii.

Pokud tento vnitřní hlas nebudou následovat, začnou ztrácet svůj stupeň vnitřní harmonie a svá privilegia. V této situaci se brzy ocitne a možná už ocitá mnoho dříve privilegovaných lidí na naší Zemi, kteří si nepřirozenými a neetickými postupy udržovali obrovské výhody nad ostatními. Oni se budou i nadále pokoušet vrátit za každou cenu staré zlaté časy a obnovit si své výhody. To už ale nebude možné.
 

Proč jsme tady na Zemi - nový projekt na Facebooku

Na počátku roku 2020 jsem zahájil nový projekt pro hledající, kteří uvažují o otevření duchovní cesty ve svém životě. Tento projekt by jim měl pomoci, aby se na duchovní cestu vydali správným směrem. 6.1.2020 jsem na Facebooku zřídil volně přístupnou facebookovou stránku „Proč jsme tady na Zemi“.  Na ní prezentuji krátká videa v trvání 5 - 7 minut.
Do vyhledavače se zadá kompletní název stránky. Pro přehrání videa není nutné mít účet na Facebooku a přihlašovat se na Facebook. Nebo lze zadat následující odkaz napřímo na všechna videa: https://www.facebook.com/profile.php?id=100031055814887&sk=videos

Vysvětluji v nich témata spojená s hledáním a rozvíjením duchovní (spirituální) roviny života dnešního člověka. A to krok po kroku tak, jak by hledající měl postupovat. Seznámit se nejprve se základními znalostmi a později dostávat návody, jak na sobě správným způsobem pracovat, aby se mu otevřela světelná duchovní cesta, a nikoliv astrální cesta spojená s magií, nebo dokonce temná stezka spojená se zneužíváním jiných bytostí.

U každého videa uvádím odkazy na související články na tomto webu. Videa dávají jednoduchá vysvětlení pro hledající potřebná na počátku jejich duchovní cesty. Tomuto záměru plně odpovídá zhruba pouze tři až šest prvních článků. Další články už zabíhají do přílišných podrobností a jiných témat. Hledajícím by pomohlo uveřejnit vždy jednoduchý úvod do další problematiky. A až teprve v návaznosti si přečíst detailnější pozdější texty. Proto takováto základní vysvětlení klíčových témat na počátku hledání duchovní cesty publikujeme jako kratší doplňující články. A to tak, aby to bylo dobře pochopitelné a jednoduše zpracovatelné.

Tento článek  4B. Dva typy lidských bytostí v historii Země  je druhým z nich.

V textu  Hledáte změnu?  jsou obsaženy základní informace pro čtenáře, kteří hledají změnu ve svém životě a potřebují poradit. Za jakých podmínek a jak jim můžeme pomoci. Návod, jak co nejefektivněji vyhledávat informace na našem webu.

V rubrice  Vydané KNIHY  najdete přehled a objednávkový formulář k našim knihám zaměřeným na určitá témata nebo úseky historie: Duchovní pozadí historie pozemské civilizace. 1. a 2. stvořitelský plán a výsledný dvojí typ člověka na Zemi s jinými možnostmi, rozdílnou hmotnou a duchovní výbavou. Odlišnosti původní Staré duchovní cesty od Nové duchovní cesty nastartované v roce 1999. Spirituální problematika dnešního člověka. Jak se dostat na neomezený světelný duchovní vzestup a trvale si ho udržovat - opěrné body životního stylu. Soustavná karmická očista. Komunikace s duchovními institucemi, které skrytě vedou současný vývoj na Zemi.